Škapulíře

Zdrojem textu je sešit, který nalezl pater Pražan pohozený až na horním kůru. Vlastně nejde ani o klasický sešit, ale o složku průklepových papírů formátu A5 s textem na jedné straně každého listu zašitých v přehnutém listě růžového kartonu.

Na titulní straně je razítko zobrazující Pannu Marii s Ježíškem asi dvou až tříletým, razítko na zadní straně desek pak zobrazuje Ježíška snad deseti či dvanáctiletého řezajícího rámovou pilou trám. Všechno je to v červeném obalu na sešity, stejný jsem měl na základní škole na žákovské knížce, takže mi to i jako žákovská připadalo, ale tento sešit nese pojmenování ŠKAPULÍŘE.
A kdo ví přesně, co to jsou škapulíře, ať zvedne ruku! Já to nevěděl a tak jsem celý sešit přibližně dvakrát přečetl a to, co je uvnitř napsáno, vám ve stručném přehledu nabízím.
O škapulířích všeobecně
Pojem a původ
Slovo ŠKAPULÍŘ je původu latinského a je jím pojmenována část řeholního roucha splývajícího vpřed i vzad dolů z ramen.Nosí jej někteří řeholníci přes svrchní šat.
Škapulíř povstal ze zvyku, dle něhož řeholníci užívali při práci zástěry,aby si svůj oděv zachovali čistý pro bohoslužebné úkony. Byl znakem práce a poslušnosti a stal se součástí řádového oděvu.
V pozměněné formě dávali řády věřícím zmenšený škapulíř jako znamení spojení a podílu na duchovních pokladech a milostech.

Látka, barva a podoba.
Škapulíř se skládá ze 2 čtvercových, nikoli kruhových nebo oválných, kusů tkané vlněné látky,které jsou spojeny tkaničkami. Jeden splývá na prsou, druhý na zádech, tkaničky spočívají na ramenou. Oba kousky látky musí být zhotoveny výhradně z ovčí vlny, avšak výšivky či jiné zdobení mohou být z jiného materiálu, rovněž tkaničky mohou být z jakékoli látky a jakékoli barvy. Pouze červený škapulíř - Utrpení Páně - musí mít červené vlněné tkaničky.
Rozeznáváme pět jednotlivých škapulířů, jejich spojením pak vzniká jeden pětinásobný.
bílý - škapulíř nejsvětější Trojice
modrý - škapulíř Neposkvrněného Početí
hnědý - škapulíř Panny Marie Karmelské
černý - škapulíř Panny Marie sedmibolestné
červený - škapulíř utrpení Páně a nejsvětějších srdcí Pána Ježíše a Panny Marie.

Význam a výhody
Každý škapulíř přivtěluje věřící, kteří jej nosí k řádu, jemuž náleží a zprostředkovává mu podíl na všech modlitbách, mších sv., sv. přijímáních, pracích a všech dobrých skutcích, které se konají v klášterech oněch řádů. Věřící přijímající škapulíř je rovněž i novým členem bratrstva nositelů škapulíře. Získává tím nejen právo k dosažení odpustků, bratrstvům propůjčených, ale i podíl na dobrých skutcích všech věřících, kteří skrze škapulíř k tomuto bratrstvu náležejí. Touto milostí je obdařen nejen v životě, ale i po smrti v očistci. Míra našeho užívání je pak mírou účasti na milostech celého bratrstva. Nošení škapulíře a uctívání jeho tajemství sjednává milosti potřebné k vedení bohumilého života a k šťastnému dosažení věčného spasení.
Kdo nosí škapulíř, stojí pod zcela zvláštní ochranou Panny Marie a je obdařen hojnějšími milostmi než jiní lidé, ochotněji mu pomáhá v pokušeních, strastech a útrapách.
Každý může získat plnomocné odpustky v den oblečení škapulíře, když se vyzpovídá a přistoupí ke stolu Páně. Kdo je oblečen do škapulíře, může v hodině smrti získat plnomocné odpustky, když se vyzpovídá a přijme Tělo Páně, nebo alespoň vzývá nejsvětější Jméno Ježíš ústy či aspoň v srdci.
První čtyři škapulíře mohou přinést tzv. odpustky zastavení, v určité dny udílené za návštěvu římských kostelů. Některá bratrstva je mohou získat i mimo Řím.

Podmínky k dosažení výhod a odpustků
Podmínka první: Splnomocněný kněz škapulíř předepsaným způsobem posvětí a oblékne jej věřícímu! Toto posvěcení a oblečení je platné na celý život. Ten kdo již jednou přijatý škapulíř přestane z jakýchkoli příčin krátkodobě nosit, pozbývá sice na tu dobu odpustky, ale může jej znovu začít nosit bez nového svěcení a oblékání.
Podmínka druhá: Věřící škapulíř neustále nosí dle stanovených pravidel! Škapulíř mohou nosit věřící jakéhokoli věku, tedy i malé děti. Škapulíř musí věřící nosit ve dne i v noci, ve zdraví i v nemoci a zvláště v hodině smrti. Na chvíli a z rozumného důvodu, např. při koupání a mytí, jej lze odložit. Kdo nenosí škapulíř celý den, ztrácí pro ten den odpustky. Navíc je třeba nosit škapulíř přes krk, aby přední díl byl na prsou a druhý na zádech. Není však nutné nosit škapulíř přímo na těle, stačí pod svrchním šatem. Rovněž je dovoleno mít škapulíř na těle v pouzdře, aby se déle zachoval. Obnošený se spálí a nahradí novým, který již nemusí být posvěcen. To platí i pro případ ztráty.
Kromě svěcení a oblečení škapulíře a jeho ustavičného nošení se nevyžaduje k účasti na milostech a výsadách nic jiného! Porušení škapulířových povinností není hřích a není nutné se z něho zpovídat.

Pateronásobný škapulíř
Jako je možná sounáležitost s více bratrstvy a užívání jednotlivých výsad, tak je možné i nošení více škapulířů. V případě sounáležitosti se všemi bratrstvy je možné nosit i tzv. pateronásobný škapulíř, který sestává z pěti skutečných od sebe oddělených spojených dvojitou tkanicí z červené vlny.. V tom případě se složí jednotlivé kousky tak, aby při položení na sebe byly vidět dolní okraje každého z nich. Kousky jsou vzájemně spojeny pouze na horním okraji. Bílý škapulíř je umístěn nahoře, aby na něm byl viditelný modročervený kříž, nejspodnější je červený škapulíř, avšak s nezakrytými obrázky ukřižovaného Spasitele a přesvatých srdcí Ježíše a Marie.

Náhradní medailka
16. prosince 1910 dovolila svatá Stolice věřícím řádně oblečeným do jednoho nebo více škapulířů nosit místo vlněných čtverců jedinou kovovou medailku. Ta musí mít na líci obrázek božského Spasitele s nejsvětějším Srdcem. Na rubu jakýkoli obrázek P. Marie. Je třeba ji nosit neustále u sebe. Ve spánku je dovoleno ponechat řetízek s medailkou v šatech nebo ji položit k sobě, pokud ji nemáme přímo na krku. Medailka nahrazuje jakýkoli z malých vlněných škapulířů. V případě její ztráty je třeba si nechat posvětit novou. Smí ji nosit jen ten, kdo byl platně oblečen do těch škapulířů, které má medailka nahradit. Kdo chce nosit medaili, musí se nejdříve do příslušného škapulíře nechat obléci. Medailku světí jen kněz s právem světit škapulíře. Dosahujeme s ní všech odpustků a milostí jako se škapulíři, místo kterých ji nosíme.

O jednotlivých škapulířích zvlášť
O škapulíři nejsvětější Trojice
Původ tohoto nejstaršího škapulíře je dán zjevením, které měl sv. Jan z Mathy r. 1193 v kapli arcibiskupa pařížského, když obětoval svou první mši svatou. Tehdy spatřil anděla v bílém rouše s červenomodrým křížem na prsou vztahujícího ruce nad hlavami dvou otroků. Jeden vypadal jako křesťan, druhý jako pohan. Novosvěcenec z toho vyvodil pro sebe úkol vykupovat zajatce z moci nevěřících. Aby uvážil vůli Boží zvolil si nejprve život poustevníka, v lese biskupství meauxského se potkal s jiným poustevníkem, sv. Felixem, knězem s nímž společně sloužil Bohu v poustevně bděním, postem a modlitbou. Při jednom jejich rozhovoru u studánky vyšel z lesa jelen s červenomodrým křížem mezi parohy. Sv. Felix se divil tomu jevu a Jan mu vyprávěl o zjevení ze své první mše svaté.
Oba se vypravili do Říma k papeži Innocenci III. Papež měl 28. ledna 1198 při mši svaté u sv. Jana v Lateráně stejné zjevení jako Jan z Mathy, poznávaje Boží vůli, schválil úmysl obou světců a uložil jim založení řádu na vykupování zajatců k uctění nesv. Trojice a předepsal jim bílé roucho s červenomodrým křížem na prsou. Řád trinitářů odvozený od slova Trinitas = Trojice. Škapulíř ve stejných barvách získali členové bratrstva nejsv. Trojice. Bílá představuje slávu Boha Otce, modrá utrpení Boha Syna a červená lásku Ducha Svatého. Úkolem bratrstva v dnešní době je oslava Boží Trojice.

O škapulíři neposkvrněného Početí
Modrý škapulíř zavedla a rozšířila ctihodná sestra Voršil Benincasa, zakladatelka řádu theatinek v Neapoli(1547-1618). Na Hromnice r. 1617 spatřila Pannu Marii v bílém rouchu, přes který měla modrý plášť. Zástup stejně oděných panen doprovázel Matku Boží, držící na loktech Ježíška. Panna Maria promluvila k řeholnici: "Voršilo, buď dobré mysli, přestaň vzdychati, tvá žalost se promění v radost, dej pozor co ti můj a tvůj Ježíš, jehož chovám v náručí řekne."
Na to oznámil Pán Ježíš Voršile svou vůli:
"Chci abys vystavěla poustevnu, v níž by po způsobu poustevnickém žilo 33 panen oděných jako moje matka." Zároveň přislíbil Ježíš všem, které si tento druh života vyvolí a podle stanoveného řádu v poustevně budou žít, mnoho zvláštních milostí a vzácných darů. Ctihodná Voršila prosila pak vroucně Božského Spasitele, aby ráčil udělit všechny tyto milosti také osobám ve světě, které by neposkvrněnu Pannu vroucně ctily, čistotu sobě přiměřenou zachovávaly a malý jasně modrý škapulíř nosily. Její prosba došla vyslyšení. Ihned uzřela množství andělů, kteří po celém světě rozdávali modré škapulíře.
Od té chvíle ctihodná Voršila zhotovovala modré škapulíře a dávala je mezi věřící. Papež Klement X. udělil theatinům, jež vedli duchovní správu v poustevně, moc světit malé modré škapulíře neposkvrněného Početí a věřící do nich oblékat. Kdo přijímá modrý škapulíř, dává najevo snahu uctívání tajemství neposkvrněného Početí, líbit se Panně Marii čistotou srdce a modlit se zvláště na obrácení hříšníků.

O škapulíři Panny Marie Karmelské
Tento škapulíř je nejproslulejší, má svůj původ ve zjevení, jehož se dostalo bl. Šimonu Stockovi, generálu řádu karmelitánů. Šimon se narodil r 1164 v Anglii. Již od dětství měl lásku k samotě a touhu po pokání. Už ve 12 letech začal bydlet v dutém dubu, kde měl i kapličku s křížem a obrázkem P. Marie. Tak žil 20 let. V roce 1196 na rozkaz Matky Boží vstoupil do řádu karmelitánů. Pak odcestoval do Palestiny, ubytoval se na hoře Karmelu a žil tam 6 let. Po návratu do vlasti byl pro své vlastnosti zvolen generálem řádu.
16. července 1251 v Cambridge se mu zjevila nejblahoslavenější Panna Maria s velkým zástupem andělů a podávala mu škapulíř hnědé barvy se slovy: "Vezmi, milý synu, tento škapulíř tvého řádu, odznak mého bratrstva, pro tebe a všechny karmelitány zvláštní znamení milosti. Kdo v něm umře, nezakusí věčného ohně. To je znamení spásy, svatá ochrana v nebezpečenstvích, záruka pokoje a věčné úmluvy."
Krátce po založení bratrstva měl Šimon možnost se přesvědčit o účinnosti nového škapulíře. Jeho tajemník, Petr Swanigton o tom vypráví takto:
"Na cestě do Winchestru k nám přijel tryskem děkan kostela sv. Heleny Petr Lynthon a prosil Otce, aby s ním pospíšil zaopatřit jeho bratra Waltra, který byl raněn v souboji, ale nechtěl o Bohu nebo svátostech ani slyšet, neboť to byl člověk domýšlivý, opovážlivý a svárlivý a svátostí si nevážil a na domluvy odpovídal: "Jsem zavržen, ty ďáble, musíš mě pomstít!"
Když jsme k němu přišli, byl v bezvědomí, Šimon je požehnal svatým křížem, oděl škapulířem a modlil se za nešťastného. Když se umírající na chvíli vzpamatoval, mluvil už rozumně, požehnal se a litoval své hříchy: "Ó já bídný, chvěji se před pekelným ohněm. Hříchů mám více nežli je písku v moři. Bože smiluj se nade mnou. Milý otče, pomozte mi, abych se mohl náležitě vyzpovídat!"
Odešel jsem do jiného pokoje a děkan mi vypravoval, že když se o samotě modlil za zatvrzelého bratra, uslyšel třikrát za sebou hlas říkající: "Petře vstaň, vyhledej mého sluhu Šimona, je právě v krajinské třídě a přiveď ho sem!" Protože byl sám, domníval se, že je to hlas z nebe a uposlechl. Jel s vírou, že otce nalezne a také ho nalezl."
Raněný Walter se vyzpovídal a v osm hodin skonal. Po smrti se zjevil bratrovi a oznámil mu, že skrze přímluvu nebeské Matičky a skrze škapulíř unikl nástrahám ďábelským a je mu dobře. Petr Lynton oznámil vše biskupovi, ten záležitost předložil své radě, poté byl tázán Šimon o moci škapulíře. Šimon událost vypravoval a potvrdil podpisem a pečetí. Petr Lynton potom vystavěl klášter karmelitský. O 70 let později se zjevila Panna Maria papeži Janu XXII., doporučila mu řád karmelský a slíbila, že chce pomáhat duším jeho členů a členů jeho bratrstva také v očistci, že je chce těšit a co nejdříve, jmenovitě v sobotu po jejich smrti, z očistce vysvobodit. Jan XXII. uveřejnil tuto milost v bule z 3. března 1322. Je to tzv. výsada sobotní, neboli druhá milost pro ty kdo nosí karmelský škapulíř, ovšem se splněním dalších dvou podmínek. Zachovávání čistoty přiměřené svému stavu a každodenní modlitba malých hodinek ke cti nejblahoslavenější P. Marie (kněžím platí povinný breviář).
Na škapulíř P. Marie Karmelské ani na žádný jiný škapulíř nebo náhradní medailku však nelze hledět jako na nějaký zázračný amulet, opovážlivě na něj spoléhat a žít život v hříchu a nepravostech a odmítat všechna vnitřní napomenutí. Neboť zvláštní ochrana rodičky Boží spočívá v tom, že Panna Maria svou přímluvou u Boha vymůže členům škapulířových bratrstev, aby se varovali těžkých hříchů a setrvali v dobrém, případně při odchýlení od správné cesty se upřímnou lítostí a pravým pokáním s Bohem smířili.

O škapulíři Panny Marie Sedmibolestné
Náleží k řádu servitů, tj. služebníků Panny Marie, který založilo sedm zbožných a vznešených mužů Florencie na hoře Senario na velký pátek 25. března 1239, kteří pohrouženi v rozjímání spatřili Pannu Marii sestupovat z nebe s velkým počtem andělů. Někteří nesli nástroje mučení, jiní řeholi sv. Augustina, jeden nesl palmovou ratolest, jiný štít s nápisem: SLUŽEBNÍCI MARIINI. Poslední černý šat. Panna Maria jako bolestná i láskyplná matka podala mužům toto roucho i řeholi sv. Augustina a pravila: "Přijměte toto roucho i tuto řeholi, kterou máte zachovávat, abyste rozjímáním nad utrpením mého Syna a mými bolestmi pracovali pod názvem SLUŽEBNÍCI MARIINI ke svému vlastnímu zdokonalení a k posvěcení celého světa. abyste mohli jedenkráte přijmout palmu života věčného.
Tím vznikl řád servitů a v roce 1255 dosáhl schválení od papeže Alexandra V. a rozdáváním černých škapulířů pak i bratrstvo Sedmibolestné Matky Boží!

Podle zjevení učiněného sv. Alžbětě (není napsáno které), přislíbila Panna Maria všem, kdo uctívají její bolesti čtyři základní milosti: - milost vykonat před smrtí pravé pokání za spáchané hříchy
- milost zvláštní pomoci Pána Ježíše ve všech pokušeních zvláště v hodině smrti
- milost daru velké pobožnosti k utrpení Spasitele a odměny v nebi
- milost předání ctitele bolestí Mariiných rukám božské Matky, aby s nimi jednala podle libosti a vyprosila jim všechny potřebné milosti.

O škapulíři umučení Páně a nejsvětějších srdcí Pána Ježíše a Panny Marie
Tento škapulíř je nejmladší, vznikl v 19. století v kongregaci založené sv. Vincencem z Pauly, nazývané též lazarité, neboť obdrželi dům sv. Lazara jako hlavní středisko kongregace.
Jedna ze sester ženské kongregace založené rovněž sv. Vincencem, její jméno se neuvádí, měla 26. července 1846 vidění, v němž Pán Ježíš drží v pravé ruce červený škapulíř na dvou vlněných červených tkanicích.. Na jedné straně škapulíře byl vyobrazen ukřižovaný spasitel s nástroji umučení dole pod křížem. Kolem kříže byla slova: "Svaté utrpení našeho Pána Ježíše Krista, zachraň nás!" Na druhé části škapulíře byly obrázky nejsv. srdcí Ježíše a Marie a nad nimi se vznášel kříž. Kolem tohoto vyobrazení byl nápis: "Svatá srdce Ježíše a Marie, ochraňujte nás!"
Ctihodná sestra poznala přání božského Spasitele, aby věřící škapulíř nosili na stálé připomnění jeho svatého umučení a jeho vřelé lásky k lidem a oblékali se v lásku k jeho utrpení a k utrpení vlastnímu.
Toto zjevení se opakovalo vícekrát a o svátku povýšení Sv. Kříže slyšela řeholnice z úst Spasitelových i potěšující slova: "Všichni, kdo tento škapulíř nosí, obdrží každý pátek veliké rozmnožení víry, naděje a lásky.
Generál lazaritů v červnu 1847 v Římě sdělil vše papeži Piu IX. a ten výnosem ze dne 25. června 1847 udělil kněžím lazaristům plnou moc tento škapulíř světit a věřící do něho oblékat a dne 21. března 1848 oprávnil generála řádu udílet tuto plnou moc každému knězi. Podle nejnovějšího výnosu z r. 1933 tuto plnou moc uděluje jen kardinál penitenciář v Římě (kardinál, který může snímat církevní tresty).
Škapulíř musí být z červené vlněné látky s obrazem ukřižovaného Spasitele a nástroji mučení na jednom kusu a s obrazy nejsv. srdcí Ježíše a Marie na druhém kusu, tyto dva obrazy jsou bezpodmínečně nutné. Kdo tento škapulíř nosí má zvláště uctívat přehořké utrpení Páně a nejsv. srdcí Pána Ježíše a Panny Marie.

Co dodat na závěr? Nevím zda si mohu dovolit vyjádřit svůj názor, ale myslím si, že k oblečení kteréhokoli škapulíře je třeba vedle pevné víry i velké odhodlání k sebekázní. To zda ji někdo má nebo nemá si musí odpovědět každý sám, na druhou stranu se k pomoci Boží můžeme obracet i při mnohem méně závažných rozhodnutích než zda se v životě podobat řeholním osobám a usilovat o část podílu na duchovních pokladech a milostech jim uděleným.
Přepsal jsem zhruba to nejdůležitější z toho, co jsem na 26 stránkách v "žákovské knížce" našel, další podrobnosti získáte jejím osobním přečtením. Bude u patera Pražana.

KRUCIÁTY LÁSKY
1. Maj v úcte každého človeka, lebo v ňom žije Kristus.
Buď vnímavý na každého - je to tvoj brat a sestra.

2. O každom zmýšľaj vždy dobre - o nikom nezmýšľaj zle.
Aj v najhoršom človekovi sa pokús nájsť niečo dobré.

3. O iných hovor vždy dobre - o blížnych nikdy nehovor zle.
Naprav krivdu zapríčinenú slovom.
Nebuď príčinou konfliktov medzi ľuďmi

4. S každým sa rozprávaj jazykom lásky.
Nezvyšuj hlas. Nepreklínaj. Nerob problémy.
Nespôsobuj plač. Upokojuj a prejavuj dobrotu.

5. Odpúšťaj všetkým a všetko. Neprechovávaj v srdci hnev.
Vždy prvý podaj ruku na zmierenie.

6. Rob vždy dobre blížnemu. Každému rob dobro tak,
ako chceš, aby ho iní robili tebe. Nerozmýšľaj o tom,
čo má niekto urobiť pre teba, ale o tom,
čo máš ty urobiť pre niekoho.

7. Aktívne spolupracuj v utrpení. Ochotne prispej potechou,
radou, pomocou, srdcom.

8. Pracuj poctivo, lebo plody tvojej práce používajú iní,
ako aj ty používaš plody ich práce.

9. Zapoj sa do života spoločnosti. Otvor sa pre
chudobných a chorých. Deľ sa o hmotné i duchovné
dobrá. Usiluj sa vidieť núdznych okolo seba.

10. Modli sa za všetkých, dokonca aj za nepriateľov.

KEĎ SI SI TO PREČÍTAL, PREMYSLEL A PREMODLIL,
CHOĎ, ŽI TO A ŠÍR TO!

Čo robí láska?

Láska sa za vás postaví, keď sa potrebujete brániť.
Dáva vám radosť, že ste, aký ste.
Hľadá vo vás dobro a nachádza ho.
Chápe výkyvy vašej nálady, dovolí vám mať svoje zlé dni.
Je jemná, keď s vami jedná.
Je láskavá – je vždy s vami, je na vašej strane.
Modlí sa za vaše potreby a rast.
Myslí na vás a na vaše potreby.
Nezradí dôveru – vaše tajomstvá sú v bezpečí.
Je ohľaduplná, aj keď sa musí postaviť proti vám.
Povzbudzuje vás, aby ste sami sebe verili.
Prehliada vaše drobné roztopašnosti, ľudskú slabosť.
Prijíma vás takých, aký ste práve teraz.
Prijíma zodpovednosť za svoje správanie.
Je prísna alebo nežná podľa vašej potreby.
Hovorí vám pravdu a to vždy a úprimne.
Zdieľa sa s vami a otvára sa vám.
Smeje sa často, ale vždy s vami, nikdy vám.
Stará sa o vás, chce vedieť, či ste v poriadku.
Utvrdzuje vás vo vašej dobrote a obdarenosti.
Vciťuje sa – vie ako sa vy cítite.
Vidí vo vás dobré veci, ktoré si druhí nikdy nevšimli.
Vyzýva vás, aby ste boli všetkým, čím ste schopní byť.

John Powell : Štěstí začíná uvnitř