Nikto iný sa nemôže vrátiť k tvojmu Stvoriteľovi miesto teba!
Každý sa k Nemu vrátime, podobrotky alebo pozlotky (smrť).
Tak to radšej podobrotky!
Vec sa má jednoduchšie ako by sa zdalo … problém vzniká iba pri mnohobožstve (modloslužbe).
Biblia ale hlása len 1 Boha, čo zjednodušuje všetko, aj návrat k Nemu.
14A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi.
15Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře.
16A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával.
17Tu šel do sebe a řekl: ‚Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem!
18Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě.
19Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.‘
20I vstal a šel k svému otci. Když ještě byl daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil.
21Syn mu řekl: ‚Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem. ‘
22Ale otec rozkázal svým služebníkům: ‚Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy.
23Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí,
24protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.‘ A začali se veselit.
Tak to radšej podobrotky!
Vec sa má jednoduchšie ako by sa zdalo … problém vzniká iba pri mnohobožstve (modloslužbe).
Biblia ale hlása len 1 Boha, čo zjednodušuje všetko, aj návrat k Nemu.
14A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi.
15Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře.
16A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával.
17Tu šel do sebe a řekl: ‚Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem!
18Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě.
19Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.‘
20I vstal a šel k svému otci. Když ještě byl daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil.
21Syn mu řekl: ‚Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem. ‘
22Ale otec rozkázal svým služebníkům: ‚Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy.
23Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí,
24protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.‘ A začali se veselit.