Poznejte Pána
1Když se Pán dověděl, že farizeové uslyšeli, že on získává a křtí více učedníků než Jan
2— ačkoli Ježíš sám nekřtil, nýbrž jeho učedníci —
3opustil Judsko a odešel opět do Galileje.
4Musel však projít Samařskem.
5Přišel tedy do samařského města zvaného Sychar, blízko pozemku, který dal Jákob svému synu Josefovi.
6Tam byl Jákobův pramen. Ježíš, unaven cestou, se posadil u toho pramene. Bylo kolem poledne.
7Tu přišla samařská žena, aby načerpala vodu. Ježíš jí řekl: „Dej mi napít.“
8Jeho učedníci totiž odešli do města, aby nakoupili jídlo.
9Samařská žena mu řekla: „Jak to, že ty, ač jsi Žid, žádáš mne, samařskou ženu, abych ti dala napít?“ Židé totiž se Samařany nic společného neužívají.
10Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala ten Boží dar a věděla, kdo je ten, který ti říká: ‚Dej mi napít‘, požádala bys ty jeho a on by ti dal živou vodu.“
11Žena mu řekla: „Pane, nemáš ani vědro a studna je hluboká; odkud tedy máš tu živou vodu?
12Jsi snad větší než náš otec Jákob, který nám tuto studnu dal a pil z ní on sám i jeho synové a jeho dobytek?“
13Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije z této vody, bude opět žíznit.
14Kdo by se však napil z vody, kterou mu dám já, nebude nikdy žíznit, ale voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k věčnému životu.“
15Ta žena mu řekla: „Pane, dej mi tuto vodu, abych už nežíznila a nemusela sem chodit nabírat.“
16Ježíš jí řekl: „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem.“
17Žena mu odpověděla: „Nemám muže.“ Ježíš jí řekl: „Dobře jsi řekla: ‚Nemám muže.‘
18Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“
19Žena mu řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok.
20Naši otcové se klaněli Bohu na této hoře, a vy říkáte, že místo, kde je třeba se klanět, je v Jeruzalémě.“
21Ježíš jí řekl: „Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy se nebudete klanět Otci ani na této hoře ani v Jeruzalémě.
22Vy se klaníte tomu, co neznáte. My se klaníme tomu, co známe, protože záchrana je ze Židů.
23Ale přichází hodina, a již je zde, kdy praví ctitelé se budou klanět Otci v duchu a pravdě; vždyť sám Otec hledá takové ctitele.
24Bůh je duch, a ti, kteří se mu klanějí, musí se mu klanět v duchu a pravdě.“
25Žena mu řekla: „Vím, že má přijít Mesiáš, zvaný Kristus. Až on přijde, oznámí nám všechno.“
26Ježíš jí řekl: „Já jsem to — ten, který k tobě mluví.“
J 4:1-26
2— ačkoli Ježíš sám nekřtil, nýbrž jeho učedníci —
3opustil Judsko a odešel opět do Galileje.
4Musel však projít Samařskem.
5Přišel tedy do samařského města zvaného Sychar, blízko pozemku, který dal Jákob svému synu Josefovi.
6Tam byl Jákobův pramen. Ježíš, unaven cestou, se posadil u toho pramene. Bylo kolem poledne.
7Tu přišla samařská žena, aby načerpala vodu. Ježíš jí řekl: „Dej mi napít.“
8Jeho učedníci totiž odešli do města, aby nakoupili jídlo.
9Samařská žena mu řekla: „Jak to, že ty, ač jsi Žid, žádáš mne, samařskou ženu, abych ti dala napít?“ Židé totiž se Samařany nic společného neužívají.
10Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala ten Boží dar a věděla, kdo je ten, který ti říká: ‚Dej mi napít‘, požádala bys ty jeho a on by ti dal živou vodu.“
11Žena mu řekla: „Pane, nemáš ani vědro a studna je hluboká; odkud tedy máš tu živou vodu?
12Jsi snad větší než náš otec Jákob, který nám tuto studnu dal a pil z ní on sám i jeho synové a jeho dobytek?“
13Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije z této vody, bude opět žíznit.
14Kdo by se však napil z vody, kterou mu dám já, nebude nikdy žíznit, ale voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k věčnému životu.“
15Ta žena mu řekla: „Pane, dej mi tuto vodu, abych už nežíznila a nemusela sem chodit nabírat.“
16Ježíš jí řekl: „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem.“
17Žena mu odpověděla: „Nemám muže.“ Ježíš jí řekl: „Dobře jsi řekla: ‚Nemám muže.‘
18Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“
19Žena mu řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok.
20Naši otcové se klaněli Bohu na této hoře, a vy říkáte, že místo, kde je třeba se klanět, je v Jeruzalémě.“
21Ježíš jí řekl: „Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy se nebudete klanět Otci ani na této hoře ani v Jeruzalémě.
22Vy se klaníte tomu, co neznáte. My se klaníme tomu, co známe, protože záchrana je ze Židů.
23Ale přichází hodina, a již je zde, kdy praví ctitelé se budou klanět Otci v duchu a pravdě; vždyť sám Otec hledá takové ctitele.
24Bůh je duch, a ti, kteří se mu klanějí, musí se mu klanět v duchu a pravdě.“
25Žena mu řekla: „Vím, že má přijít Mesiáš, zvaný Kristus. Až on přijde, oznámí nám všechno.“
26Ježíš jí řekl: „Já jsem to — ten, který k tobě mluví.“
J 4:1-26
