Pronásledování křesťanů v dnešní době
Počet systematicky pronásledovaných křestanů se odhaduje asi na sto milionů, i když formy perzekuce jsou různé. Také původci pronásledování jsou různí: někde jde o stát, který vydává protikřesťanské zákony, jinde jde o militantní skupiny, a ty vláda někde skutečně stíhá, jinde je postih laxní, někde žádný. Oblasti pronásledování lze rozdělit do tří kategorií.
Zbytek komunistického světa
První kategorií je zbytek komunistického světa. V případě Číny, Vietnamu, Severní Koreje, Laosu a Kuby jde asi o 1,4 miliardy lidí. Mnohé vlády těchto zemí, například čínská, už nevypadají tak komunisticky, ale země nadále řídí lidé, kteří se ke komunismu hlásí, a režimy jsou stále represivní. V Číně se situace křesťanů liší podle oblasti, ve které žijí. Všem oblastem je ale společné, že jakákoli církev nebo její část, která se odmítne nechat zaregistrovat a vystavit se tak státnímu dohledu, trpí diskriminací nebo pronásledováním. Čínské právo například nařizuje, že každá církev musí mít samosprávu, nad kterou nesmí mít autoritu žádný občan jiné země. Podle tohoto práva tedy například papež nemá žádnou pravomoc nad čínskými katolíky. V tomto smyslu je také katolická církev v Číně ilegální. Některé katolické skupiny, zahrnující několik milionů lidí, se sice nechaly úředně zaregistrovat, ale největší část katolíků se odmítla nechat kontrolovat a zůstává v ilegalitě. Čínská vláda proto zatýkala kněze i biskupy nejen během posledních desetiletí, ale i v poslední době.
Nejrepresivnějším státem této skupiny je Severní Korea; ta stále prohlašuje náboženské aktivity za podvratné. Tajní křesťané přežívají, ale informace o nich jsou jen útržkovité. Protináboženské represe jsou zde nejtěžší na celém světě. V roce 2009 Kim Čong Il nařídil věznění, mučení a zabíjení křesťanů, jež má náboženskou činnost vykořenit. V témž roce byla popravena žena za šíření Bible: její manžel a tři děti byli posláni do koncentračního tábora.
Protestanti vysílají přes hranici balóny s letáky a pokoušejí se dodávat křesťanům Bible. Úřady popírají existenci podzemní Církve: jsou-li křesťané dopadeni, jsou považováni za špiony. Jejich počet se nicméně odhaduje na 30 tisíc.
Na ostrově Sorok se katolický kněz stará o malomocné. Jejich účast na bohoslužbách je horlivá, už přede mší svatou se modlí. Ostrov Sorok je jednou z několika posledních kolonií pro malomocné na světě.
Země jižní Asie
Do druhé skupiny patří země jižní Asie, zejména Indie, která zabírá 90 % této oblasti, a dále Barma, Srí Lanka, Nepál a další menší státy. V těchto zemích, především v Indii a Nepálu, se extremističtější hinduistické skupiny snaží stát s hinduismem ztotožnit, a křesťanství, islám a další náboženství považují za cizí vlivy, které je potřeba hinduismu přizpůsobit. (Přitom křesťanství se v Indii objevilo už v apoštolské době.) Obdobně na Srí Lance útočí na křesťany buddhisté. Složitější situace je v Barmě. Barma má vojenskou vládu, která se snaží získat zdání legitimity a ztotožňuje se s buddhismem; ostatní náboženství pronásleduje více než buddhisty. Tento trend identifikace země s náboženstvím zjevně narůstá, nyní zejména v Indii. Počet násilných útoků na křesťany v Indii v posledních letech roste, ročně je jich několik set.
Mimořádně represivní je maličký Bhútán. Je to izolovaný, theokratický stát vybudovaný na buddhistickém základě. Jsou tu vězněni a mučeni např. evangeličtí křesťané z organizace Evangelium pro Asii. Sto tisíc lidí už uprchlo. Zákony proti konverzi jsou uplatňovány stále ostřeji.
Přes tvrdý postup vůči křesťanům přináší i zde evangelium plody: vysoký státní úředník, který měl odpovědnost za věznění a smrt řady křesťanů, přijal na smrtelné posteli Krista a vyznal, že jeho největším hříchem bylo pronásledování a zabíjení křesťanů.
Islámský svět
Třetí oblast pronásledování tvoří islámský svět. Tato oblast je největší a nejrychleji se rozrůstá. Pronásledování zde má mnoho různých forem. Teroristické skupiny, například ty napojené na Usámu bin Ládina, útočí na křesťany už mnoho let. Po 11. září se lidé začali více bát nebezpečí islámského terorismu, a radikálního islámu vůbec. Neuvědomují si ale, že tyto skupiny napadají křesťany už po několik desetiletí. Je důležité si uvědomit, že tyto extremistické skupiny, ať už jsou či nejsou teroristické, spatřují současný konflikt nikoli v politickém, ale v náboženském světle.
Když se podíváme na Afghánistán, Pákistán, Turecko, Irán, Nigérii, Egypt, Indonésii, Jižní Filipíny či jiné země ve všech těchto zemích teroristické skupiny, a někde také vláda, útočí na křesťany. K nejhoršímu pronásledování dochází v jižním Súdánu, což je také země, ve které se Usáma bin Ládin dlouho skrýval a ve které soustřeďuje řadu svých hospodářských aktivit. Letos 27. dubna varoval biskup jihosúdánské diecéze Tombura-Yambio, Edward Hiiboro Kussala, před genocidou. (Zatímco jih Súdánu je křesťanský, sever ovládají muslimové.)
Jedním z důvodů islámského pronásledování je pohled extremistů na současné napětí ve světě. V roce 1998 řekl Usáma bin Ládin v televizi Al Džazíra, že současný konflikt má dvě strany: první je světové křesťanství, spojené s židy a sionismem, vedené USA, Velkou Británií a Izraelem; druhou stranou je islámský svět. S tímto názorem se můžeme setkat také u skupin jako Hizballáh v Libanonu, Láskar Džihád v Indonésii, u islámského hnutí v Uzbekistánu i jinde.
Situace Evropy
Jak v těchto souvislostech hodnotit situaci Evropy? Netolerance a diskriminace vůči křesťanům citelně narůstá. V posledních týdnech to vidíme na protipapežské kampani, která se snaží využít téma zneužívání mladistvých. Vídeňský právník Georg Zanger chce žalovat vedení Církve za to, že údajně takové zneužívání kryje. Chce Církev označit za kriminální organizaci. O něco podobného se chtějí pokusit organizovaní ateisté v Británii během papežské návštěvy: chtějí dát papeže zatknout.
Sekularisté chtějí zakázat katolické bohoslužby ve štrasburské budově Evropského parlamentu: ty se zde konají už jedenáct let. V německých lázních Soden dalo vedení po stížnosti muslimského pacienta odstranit ze zdí kříže a vyhodit je do odpadků. V Británii dostala zdravotní sestra výpověď kvůli křížku na krku. Ve vídeňském kostele Panny Marie Vítězné, kde se scházejí obhájci života, byl už dvakrát založen požár. Z Francie přicházejí zprávy o zapalování nebo znesvěcování kostelů v minulém roce má jít o 15 případů. Z Bosny-Hercegoviny je za minulý rok hlášeno 19 případů napadení z nenávisti jde o vandalismus v kostelích, vytloukání jejich oken a fyzické napadání věřících. Britský Křesťanský institut uveřejnil v prosinci zprávu o marginalizaci křesťanů, jež má 84 stran. Satanisté posprejovali kostely v Lichtenštejnsku a na Litvě. V Itálii a v Německu probíhá spor o odstranění křížů ze škol.
To je jen několik vybraných příkladů současné nálady v Evropě. Povážlivé je, že pachateli většiny těchto akcí nejsou lidé jiné víry, ale prostě křesťanští sekularisté, někdy také satanisté a podobné skupiny.
Je otázkou, kam až zajde christianofobie v Evropě, a nenaznačuje-li blížící se přímé pronásledování. V každém případě je třeba, aby si křesťané nezastírali vážnost situace a nebáli se na ni reagovat.
