Mystičky, kterým se zjevil malý ...Ježíšek...
Se svatým Dítětem Ježíšem, zda laicky mluvené s malým Ježíškem, malo své zkušenosti mnoho svatých...
Zažít přítomnost malého Ježíška, zda si ho dokonce pokolébat v náručí to bylo obrovskou výsadou, kterou skrze Boží milost dostali ti, kteří si to zasloužili....
K nim patříi mystičky;,
Josefa Menéndezová a sestra Marie Marta Chambonová...
Jaké byly jejich zkušenosti s Ježíškem...
Sestra Josefa Menéndezová se narodila 4. února 1890 v Madridu ve Španělsku do hluboce křesťanské rodiny. Jako dvacetiletá se rozhodla vstoupit mezi řeholníky Nejsvětějšího Srdce, ale pro ekonomické problémy musela zůstat se svou rodinou.
5. února 1920 jako třicetiletá vstoupila do noviciátu Společnosti Nejsvětějšího Srdce v Poitiers ve Francii, kde o dva roky později složila řeholní sliby. Před smrtí byla řeholní sestrou jen tři roky, přičemž nikdy nedosáhla vyššího postavení ve Společenství než obyčejná novicka.
Když byla Josefa 26. prosince 1922 na mši svaté, přinesla jí Panna Maria po svatém přijímání malého Ježíška. Josefa prosila Pannu Marii, aby ji naučila milovat Boží Dítě a přinášet mu útěchu. Josefa si pak zapsala do svého deníku, že mluvila se Svatou Pannou s velkou důvěrou, "tak, jak se mluví s matkou, a po svatém přijímání jsem ji úpěnlivě prosila, aby se mu klaněla za mě a aby mě naučila, jak mu mám vyjádřit svůj vděk."
A právě tehdy se její Matka Boží nejenže zjevila, ale dokonce jí přinesla malého Ježíška: "Podívej, dcero moje, přináším ti tvého Ježíše. Ulož si ho hluboko do srdce...
,,Hleď, jak mu je zima, alespoň ty ho zahřej jeho srdce svou láskou..."
Josefa velmi chtěla milovat Ježíše, ale musela s lítostí přiznat, že nedělá vždy vše, co od ní Pán žádá. Tehdy ji malý Ježíšek řekl;,
"Marii, poprosil jsem Josefu, aby mi utkala košilku, ozdobenou mnoha dušemi."
S touto prosbou souhlasila i Matka Boží, když Josefe řekla, aby mu získala duše a aby nedopustila, aby se od něho vzdálili. "Ano, chci modlitbou a obětí pomáhat duším, aby se přiblížili k Bohu. Chci tento úkol plnit z celého srdce," ujišťovala Josefa Boží Matku, ale i přes své pevné předsevzetí se bála, že tento úkol nesplní...
"Neboj se, moje dcero. Ježíš očekává jen tvou dobrou vůli. Usiluj, kolik můžeš, abys mu dokázala svou lásku. Víš, jak to máš udělat? Ježíš tě chce velmi malou, docela maličkou... tak malou, abys našla místo tady," ukázala Panna Maria rukou na malou medzer...
"Ani netušíš, jak se tady budeš mít dobře." I Ježíšek ji povzbudil a zakýval jí svou malou rukou "Jen se o to pokus a pak to uvidíš!"
Josefa cítila velkou lásku, která k ní přicházela a znovu prosila odpuštění za svou nevděčnost, kterou si v hloubce srdce uvědomovala. Tehdy k ni Boží Matka opět promluvila;,
„Ano, je pravda, že jsi chvílemi skutečně nevděčná. Víš proč? Nebo myslíš víc na sebe, než na něj. Chceš milovat, tak miluj. On se přece o tebe stará!
Měj se dobře, dcero moje!..
Taky i sestra Marie Marta Chambonová dětinsky milovala Ježíška a je velmi obtížné popsat její hlubokou lásku k němu a také její neochvějnou důvěru. Přestože byla sestra Maria Marta zcela obyčejná a jednoduchá, její duše byla křišťál, ve které se mohla odrážet čistota a prostota svatého dětství. Měla takovou důvěru ke Spasiteli, že se k němu blížila jako dítě k laskavému otci. Nejednou, když byla unavená a nebo když už neměla čas, prosila Ježíška, aby jí pomohl..
Jednou se cítila velmi špatně, a proto se zpožďovala s prací. Přemýšlela, jestli má požádat o pomoc;,
"Dobrý Pane, vidíš, jak jsem na tom, co mám dělat?" Vtom se při ní objevilo zářící dítě, asi ve věku šesti - sedmi let. "Pokud chceš, pomůžu ti," nabídlo se...
Marta souhlasila...
"Spoléhám se na tebe," odpověděla a tehdy jí dítě řeklo, že je přítelem klidu a nepřítel zármutku a dodalo, že chce, aby byli pořád spolu..
S Ježíškem a před jeho Božským zrakem bylo rychle vše hotovo. Stůl byl uklizený, nádoby umyté, chór i refektář pozametaný, svačina pro chovanice připravená, a sestra Marie Marta se mohla ve dvě hodiny oddat pobožnosti... Ježíšek při ní zůstal až do třetí hodiny a pak zmizel, ale zanechal v ji srdci mnohé nebeské radosti...
Našla ho opět až v pět hodin, když přišla na chór..
Někdy se jí s neslýchanou dobrotou sám nabídl k práci;, "Řekni, a já to udělám, co budeš chtít." A Marta neváhala, hned mu zadala robotu přípravy v refektáři a Ježíšek připravoval stůl. Přitom jí říkal;,
"Chci, abys všechno co dĕlaš jednako dĕlala pro mě. Nepros nikoho, aby ti pomáhal při práci, udělám to sám." A pak se Ten, kterému slouží andělé, postavil ke dřezu...
Určitě i nás teď napadne, co asi napadlo tehdy sestru Martu – jak by asi reagovali jiní, kdyby uviděli Ježíška mýt talíře, která ona oplachuje? Proto pečlivě zavírala dveře, aby se nikdo nedozvěděl, co se na onom požehnaném místě děje...
Během této a jiných podobných prací probíhal mezi Ježíškem a Martou rozhovor...
"My dva představujeme svaté dětství, dvě malé děti."
"Můj Ježíško, jak tě mám ráda," odpověděla a to ho těšilo. "Když mi to budeš říkat, i když mě nevidíš, budu ještě raději, já tě vždy slyším."
Když pak odcházel, něžně se ptal;,
"Nevěsta moje, jsi se mnou spokojená? Pomáhám ti dost?"
Stávalo se, že když Marta šla do zahrady, prostě jen řekla;, "Ježíško, pojď se mnou pracovat, nemůžu zůstat s tebou na chóru." Ale stávalo se i to, že ji sám už od rána upozorňoval;, "Už je čas, pospěš si!" A utíkala do zahrady se dvěma koši. Ježíšek šel s ní a pomáhal jí sbírat. Velmi rychle měly koše naplněné švestkami. Sestra Maria Marta je nemohla zvednout;,
"Můj Mistře, sama je neodnesu, ale kdybys mi pomohl, šlo by to." A takto kráčeli domů, nesouce společně to těžké břemeno...
Nezůstalo však jen při této pomoci. Ježíškovou přítomností byla prozářena zvláště některá roční duchovní cvičení sestry Marty...
V roce 1878 jí říkal;, "Při zpytování musíš pozorovat, co ve tvém chování nebylo podle mě," Božské Dítě ukázalo na své Srdce a vysvětlilo své služebnici, jak v tom Srdíčku byly uzavřeny všechny vědomosti, jeho utrpení a všechny milosti, které jí až dosud udělil. A pokračoval;, "Aby člověk uvěřil a vĕřil všem těmto věcem, musí být prostý jako dítě, které věří všemu, co se mu řekne a nerozdumuje o tom se svou lidskou moudrostí...
[Děti] Důvěřujete rodičům, protože víte že vas milují a že vám všechno odpustí. Přeji si,taky aby si nemarnila čas při duchovních cvičeních zkoumáním svých chyb."..ale abys ho použila k rozjímání o mě."..
Jako mnoha svatých, ani sestru Martu neobešla duchovní samota. V poslední den této samoty v roce 1885 byl Ježíšek k ní ještě laskavější;, "Když mě ty neopustíš, já tě neopustím nikdy." A řekl jí, že i k svatému přijímání má chodit jako malé dítě ke stolu otce;,
"Když jsi hladová, přijď se nasytit; ale k tomu je třeba, abys byla jako malé dítě. Dětská duše je nevinná, prostá, důvěřivá a bez hněvu...
Je-li duše v tomto stavu dětství, může hned přijít, může přijít ke mně hned bez překážky.".
Marta během svátků obvykle dostavala vždy nějakou zvláštní milost. "Tady jsem," říkal Ježíšek, "dnes je svátek, přicházím k tobĕ tedy, snoubenka moje, potěšit tĕ. Uč se ode mě, že člověk musí být jako dítě, aby se mi podobal. Podívej, uděluji ti tuto milost... Uznávej a cti si je ...Boží dary...
No, buď si vždy však také stále vědoma své ubohosti..
Na Boží narození okusila sestra Maria Marta více radosti než během jiných svátků. Ježíšek se jí zjevoval v nové a novější kráse, takže ani nezpozorovala, jak ubíhají hodiny. Oddala se radostem té kontemplace, neměla smysl pro nic jiného, než pro Božské Novorozeně, takže druhý den ráno klečela v chóru tak, jak si večer klekla...
Během Vánoc uviděla, jak andělské chóry a zástupy svatých obklopují jesličky a uslyšela tato slova;,
"Dcero má, aby ses mohla ze mě radovat, musíš být jako tito tady, to znamená, musíš se povznášet nad zemí, aby tvé myšlenky a city byly stále pri mě...
Během jiné svaté noci jí Nejsvětější Panna přinesla Ježíška a řekla;,
"Dcero moje, dám ti ho, ale musíš být malá jako on. Malé děti chtějí být s malými dětmi." A Ježíšek ji svými slovy;,řekl— "Kdyby bylo na světě jen jedno srdce jako je tvé, a kdyby— všechny ostatní byly nevděčný nelitoval bych, že jsem sestoupil na tuto zemi," uvedl do neuvěřitelného blaha a sladkosti...
Na fotce je taky i
Pražské Jezulátko je to slavná malá, voskem potažená dřevěná soška dítěte Ježíška, která se nachází v kostele Panny Marie Vítězné v Praze v České republice a je známá...
Zdroj;,
Modlitba CZ.