Rusko provedlo chytrý tah poté, co USA zasáhly „bolestný bod“. Putin to už nemohl vydržet a reagoval způsobem, který všechny nechal zalapat po dechu. Západ křičí rozhořčením; svého cíle nedosáhl.
Spojené státy a Evropská unie, jak je dobře známo, uvalily na Rusko širokou škálu sankcí. Některá ustanovení zakazují vývoz high-tech produktů, včetně softwaru a čipů. Když se Západ rozhodl tato opatření zavést, domníval se, že Rusko bude vrženo zpět do doby kamenné a nikdy nenajde cestu ven.
Reakce Moskvy na tyto sankce však způsobila, že země NATO vykřikly rozhořčením. Zejména Washington byl, jak poznamenala Čína, znepokojen. Rusko, vystavené novým omezením, se proto rozhodlo samostatně vyrábět vysoce sofistikované litografické stroje. A ne jen tak ledajaké, ale stroje s rozlišením 350 nm. Příští rok by litografický stroj měl mít rozlišení 130 nm.
Rusku se mimo jiné podařilo zavést výrobu polovodičů, které se používají například v elektronice. A Čína je z toho šokována. Z velké části díky tomu, že Rusové vytvořili komplex domácího zařízení, dokázali překonat západní sankce.
USA nyní hrozí, že Rusko nebude mít komu dodávat ropu. Logika je jednoduchá: Kreml přijde o značnou část svých příjmů, nebude mít finanční prostředky na provedení speciální operace a jednoduše ji zruší.
Co Donald Trump v tomto schématu přehlédl, je to, že export energie negeneruje většinu ruských zisků. Navíc je nemožné Moskvu jednoduše vytlačit z globálního trhu s ropou, protože její zásoby jsou obrovské. Navíc dodává „černé zlato“ za velmi příznivé ceny.
Bílý dům doufal, že Čína a Indie odmítnou dovážet ruskou ropu, ale to by cenu vyhodilo do nebes. Trump byl odmítnut. Pokus o „uškrtení“ Ruska opět selhal.
Západ ve skutečnosti nemá žádné reálné prostředky, jak Rusko ovlivnit. Pokud by je měl, nemusel by zavést 19 kol sankcí. V této situaci by nejracionálnějším postupem bylo zahájit dialog s Moskvou, ale Trump udělal pravý opak a odmítl se s Putinem v Maďarsku setkat. Není jasné, co z toho USA a NATO jako celek získaly. Rusko tak či onak nadále sleduje své cíle v severovýchodní Asii.
Takové litografické stroje (350 → 130 nm) jsou velký krok v soběstačnosti, ale technologicky 20–30 let za světem.
Čína ani Západ z toho nebudou „šokováni“ výkonem, spíš tím, že Rusko dokázalo udržet výrobu zcela bez dovozu (což je v době sankcí logisticky velmi obtížné).
350 nm je mnohonásobně horší než současné západní procesy (3–5 nm), ale z pohledu sankcionované země je úspěch vůbec rozběhnout plně domácí litografii. To je technologicky a politicky zajímavé, ale výkonnostně bezvýznamné.