Žito, i legenda je historický dokument. Vznikl v určité době, napsal ho konkrétní autor vedený určitým záměrem. Úkolem historiků je tyto skutečnosti objasnit, pochopit motivaci autora a rozklíčovat, která sdělení jsou hodnověrná a která jsou "na politickou objednávku".

Mám-li být trochu kousavý zeptám se, na čí "politickou objednávku" tady kalíte vody? Nebo je to čistě Vaše soukromá iniciativa?

Co se týče dotazu k "vyspělému myšlení"
Já osobně jsem zde ( 2.9.2012 12:07:12) použil jiný výraz:
"...pokud si to celé přečtete zjistíte, že ty dialogy jsou teologicky na výši..." Ta Vaše "syrová pravda" o které mluvíte zde ( 2.9.2012 17:08:52:) vypadá asi podobně, neboli podle zásady "VYBER A POHAŇ".
Nicméně bych se slovům "vyspělé myšlení" nebránil. Vezmete-li si stať zabývající se zachováváním prvního (ve smyslu "původního") zákona daného Bohem, pokládají židovští učenci otázku:"...který zákon dal Bůh lidem dřív, Mojžíšův, či ten, který vy zachováváte?"

Tuto otázku považuji za dobře promyšlenou - to, co je dříve, je původní, více odpovídá původnímu záměru. Konstantin svou odpověď staví na tom, že je třeba následovat Boha tam, kam nás vede. Neodpovídá tak ale hned, nejprve své partnery v diskuzi přivádí k tomu, že připouští toto Boží vedení v dějinách lidstva (nejprve úmluva - zákon sjednaný s Noem po potopě, pak s Abrahámem, pak s Izraelem skrze Mojžíše. Teprve nyní navazuje tím, že dokládá předpovědi týkající se nové smlouvy, kterou Bůh slibuje uzavřít se svým lidem.

Nebránil bych se tedy slovům "vyspělé myšlení", protože Konstantin věděl, k čemu dialog směřovat a vhodnými otázkami uvedl diskutující k uznání zásady, na které chtěl postavit svou odpověď.

K tomu domělému "incestu" - Žito, naráží na slova úvodního dialogu:"Děda jsem měl velikého a slavného.... Jsem totiž vnuk Adamův"

Je zvláštní, že i chánovi služebníci pochopili obraznost těchto slov, že slovy "vnuk", "zplodil" se myslí příslušnost k jeho potomstvu, k lidskému rodu jako takovému, kdežto Žito excelující v nejvyšších duchovních sférách to just chápe fyzicky.

A co se týče slov "... chazarská polemika je podvrh...", tak je vyloženě škodlivé, když se někdo snaží být originální za každou cenu.
Stránky www.moraviamagna.cz podávají bohatě poznámkami a komentáři vybavené texty, které umožňují dobrý náhled do počátků historie našeho národa. I tady platí, že když se nechce, je to horší, než když se nemůže.

K Žito, omlouvám se Vám pokud máte dojem, že diskuzi flinkám, ale věnuji se tomu podle časových možností. A toto téma také znamená, že si člověk musí něco vyhledat a přečíst, než napíše odpověď.

S tím "Strachotou" - rozhodně jsem to nechtěl uvádět jako fakt nový, pouze jsem to uvedl v souvislosti, že to vychází z latinského slova, proto předpokládám původ od kněží ovládající latinu, kterým přitom musel být znám význam řeckého slovního základu.

S tím "incestem" - nestavím se k tomu nijak, nic o tom nevím. Jako obvykle neuvádíte žádný zdroj....

K Vašemu dotazu na vyspělé myšlení se vyjádřím později, teď nemám čas. Pokud Vy ho máte, pročtěte si pasáž, kde se diskutuje o tom, který zákon dal Bůh lidem nejdříve.
Přeji pěkný den.

Právě Vaše tvrzení, že "...že Wiching a C+M si nezadají v použitých prostředcích..." je příčinou našeho sporu - nemá opodstatnění v historických podkladech. Je doloženo, že dopis, který Wiching jako papežský legát předložil po návratu z Říma Svatoplukovi byl podvržený a vyzněl jinak, než jak jej papež napsal. To si Metoděj ověřil dotazem papeži - ten odpověděl, že rozhodně nenapsal Svatoplukovi nic z toho, co bylo v listě, který Wiching Svatoplukovi předal.

Není žádný záznam ani náznak toho, že podobného úskoku by použili i Konstantin s Metodějem - pokud o něčem takovém víte, tak to konkrétně uveďte.
A pokud Vám nic takového není známo, netvrďte že C+M používali stejné prostředky jako Wiching - snad je ve Vašem srdci láska k pravdě!

Jak jsem pochopil, existuje ve věci působení C+M dvojí "tradice" - slovanská, která jejich působení chápe jako impulz k vytváření slovanské kulturnosti a státnosti, a "tradice" německá (francká), pro kterou bylo působení obou bratří překážkou mocenské politiky francké říše. Zde šlo především o vytvoření samostatné Moravské arcidiecéze, čímž se území našich dnešních zemí vymanilo zpod jurisdikce Řezenského arcibiskupství (pokud to dobře chápu). A toto vymanění z jurisdikce a podřízení přímo papeži znamenalo ve světské politice uznání Velké Moravy jako samostatného státu. Kdyby nedošlo k vnitřnímu rozkolu mezi Rastislavem a Svatoplukem, mohly by další dějiny vypadat jinak.
Nelze se tedy divit, že působení C+M bylo trnem v oku nejen franckým kněžím, ale i jejich pánům, jejichž politiku se snažili uskutečňovat. Že přitom nepostupovali zrovna fair play, o tom svědčí podvržený dopis papeže Wichingem, uvěznění Metoděje, posléze vyhnání jeho žáků z Moravy, očerňování památky obou bratří a potlačování jejich kultu. I to, jak vysvětlili latinští kněží význam jména Metoděj - jako někoho ustrašeného (Strachota, v řečtině to je jistě něco zásadového, máme metodu, metodičnost - to museli vědět) může být útokem na jejich památku.
Co jsem zachytil, je tato "francká tradice" historiky viděna jako problematická, co vidím zde na diskuzi, je stále živá.

Mám dojem Žito, že jste vyhlásil fatvu legendám svědčící ve prospěch slovanské "tradice", a přitom bez jakékoli kritičnosti přejímáte podání "francké tradice" což je pro mne záhadou především metodickou (jistě neřekneme "strachotní" ;-)

Byl jste se svým druhým komentářem o chvilku rychlejší - mě osobně to Vaše uvažování zavání propagandou - ta na rozdíl od informování zdůrazňuje jen určité aspekty skutečnosti.

Poslední odstavec Vašeko komentáře (Žito — 2.9.2012 12:05:54:) je v rozporu s historickými skutečnostmi - životy C+M svědčí o jejich věrnosti papeži - fabulátoři ale dokáží překroutit všechno, a nevymluvíte jim to.

Vycházíte Žito z formálního pohledu na věc. Pokud si to celé přečtete zjistíte, že ty dialogy jsou teologicky na výši - a pak je otázka, zda středověký fabulátor by na toto měl.
Je tedy důvod se domnívat, že existoval určitý záznam debaty mezi Konstantinem a především židovskými učenci (s muslimy byl rychle hotov - buď je prorok Daniel nebo Mohamed, oba současně být proroky nemohou) a tento záznam byl Konstantinovým žákem (žáky) využit s sepsání jeho životopisu.
Jinou věcí je samozřejmě interpretace výsledku Chazarské polemiky v politicko-mocenských termínech. Konstantinovi žáci měli patrně jiné hlediska než současní historici - oni viděli, že Konstantin svou argumentací obhájil křesťanskou víru, viděli ty, kteří se poté nechali pokřtít - považovali to tedy za vítězství Konstantina. Že se v průběhu doby po odchodu Konstantina od Chazarů uplatnily i jiné vlivy a hlediska, je už věc jiná. Autor Života sv.Konstantina-Cyrila uplatňuje svůj bezprostřední pohled.
A to, o co mi jde, je seznámení se se způsobem myšlení sv.Cyrila (nebo s myšlenkovou tradicí od něj pocházející - chcete-li). Myslím si totiž, že samotná historická data nám říkají jen něco - záznam slov a myšlenek nám o konkrétním člověku poví více. Konec konců, ze slov účastníků tohoto diskuzního fóra si o nich také můžeme utvořit docela plastický obrázek ;-)