04:46
VĚŽI DAVIDOVA, ORODUJ ZA NÁS. V symbolice starého Východu je věž chápána jako záruka pevnosti, síly. Věž je oporou hradeb i domu. Současně také věž poskytuje vyhlídku do daleka. Král David je …Více
VĚŽI DAVIDOVA, ORODUJ ZA NÁS.
V symbolice starého Východu je věž chápána jako záruka pevnosti, síly. Věž je oporou hradeb i domu. Současně také věž poskytuje vyhlídku do daleka.
Král David je známý jako zakladatel a budovatel izraelského království. S Boží pomocí a hrstkou svých věrných začal budovat mocný stát, obklopený nepřátelskými národy, a ohrožovaný také zevnitř příznivci domu Saulova. David však moudře upevnil svou moc a nastolil v zemi pořádek. Věž v Machanajmu je symbolem bezpečí a vítězství. David se musel vzdát svého syna, aby jeho království mohlo vzkvétat.
Davidova věž je předobrazem Matky Boží, která představuje bezpečí a ochranu počatého života Božího Syna, který se vydal za nás. Kdo najde útočiště v Mariině lásce, toho tam jistě zastihne zpráva o nezvratném vítězství nebeského království.
Jestliže některý potomek lidského rodu vynikl, jeho sláva byla spojována se slávou "jeho otce", totiž zakladatele rodu. Tak je Maria spojena s Davidem, třebaže je od sebe dělí tisíciletí. Je oporou Davidova rodu i království, je jeho Věží, která nikdy neutrpěla porážku ani nepadla do rukou nepřítele.
Boží království je však v tomto světě vystavováno různým zkouškám. Odvěký pokušitel vede boj proti Kristu a jeho dílu. Syn Boží přišel na svět vyhledat a "spasit, co by zahynulo". A hned přichází ďábel jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil. Navádí k boji proti Kristu. Nejprve bojoval Jeruzalém, totiž Velerada, farizeové a zákoníci, kteří svedli mnoho lidu. Volali "jeho krev na nás a na naše syny! A zmanipulovaný dav skandoval: "Ukřižuj ho!" Další boj vedli proti Kristu zdatní Římané. Zasévali plevel nevěry a nenávisti vůči Kristu, ovšem nakonec padli před křížem a klaněli se Ukřižovanému. Zvedl se proti němu Mohamed a svedl obrovské zástupy, ale také moc islámu byla ochromena. Zvedla se vlna protestanství s nečetnými sektami, jež jsou dnes v rozkladu a hlásají, že Kristus žije, kraluje a vítězí. Pak rozbujelo osvícenství a modernismus, které svými díly uškodily mnoha duším, které svedly k nevěře, ale Krista ani jeho Církev nezničili. Voltaire, který s napřaženou pěstí proti Církví volal: "Zničte tu bídníci!, umíral se slovy: "Jsem opuštěn od Boha i od lidí! "Vynořili se další zhoubní jedinci jako Hitler a Stalin, ale všude, kam šlápla jejich okovaná bota, vyrostl les Kristových mučedníků a místo jejich vlády na věčné časy kraluje Kristus a jeho věčně mladá Církev putuje dál dějinami.
Dnes bojuje odpůrce proti Kristu a jeho Církvi penězi, tiskem, rozhlasem a televizí a internetem. Všechno, co se děje proti Církvi, proti kněžím, proti římskému papeži, je dílo ďáblovo, namířené proti Bohu. Ježto ale proti Bohu peklo nic nezmůže, zuřivě se vrhá na duše vykoupené Kristovou Krví.
Boží království ve světě trpí násilí. Proto se máme snažit být jeho živými věžemi. Maria, Věži Davidova, přimlouvej se za nás, abychom svými vlastními hříchy nebyli nikdy sami narušovatelé Božího království.
Věži Davidova, oroduj za nás
V symbolice starého Východu je věž chápána jako záruka pevnosti, síly. Věž je oporou hradeb i domu. Současně také věž poskytuje vyhlídku do daleka.
Král David je známý jako zakladatel a budovatel izraelského království. S Boží pomocí a hrstkou svých věrných začal budovat mocný stát, obklopený nepřátelskými národy, a ohrožovaný také zevnitř příznivci domu Saulova. David však moudře upevnil svou moc a nastolil v zemi pořádek. Věž v Machanajmu je symbolem bezpečí a vítězství. David se musel vzdát svého syna, aby jeho království mohlo vzkvétat.
Davidova věž je předobrazem Matky Boží, která představuje bezpečí a ochranu počatého života Božího Syna, který se vydal za nás. Kdo najde útočiště v Mariině lásce, toho tam jistě zastihne zpráva o nezvratném vítězství nebeského království.
Jestliže některý potomek lidského rodu vynikl, jeho sláva byla spojována se slávou "jeho otce", totiž zakladatele rodu. Tak je Maria spojena s Davidem, třebaže je od sebe dělí tisíciletí. Je oporou Davidova rodu i království, je jeho Věží, která nikdy neutrpěla porážku ani nepadla do rukou nepřítele.
Boží království je však v tomto světě vystavováno různým zkouškám. Odvěký pokušitel vede boj proti Kristu a jeho dílu. Syn Boží přišel na svět vyhledat a "spasit, co by zahynulo". A hned přichází ďábel jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil. Navádí k boji proti Kristu. Nejprve bojoval Jeruzalém, totiž Velerada, farizeové a zákoníci, kteří svedli mnoho lidu. Volali "jeho krev na nás a na naše syny! A zmanipulovaný dav skandoval: "Ukřižuj ho!" Další boj vedli proti Kristu zdatní Římané. Zasévali plevel nevěry a nenávisti vůči Kristu, ovšem nakonec padli před křížem a klaněli se Ukřižovanému. Zvedl se proti němu Mohamed a svedl obrovské zástupy, ale také moc islámu byla ochromena. Zvedla se vlna protestanství s nečetnými sektami, jež jsou dnes v rozkladu a hlásají, že Kristus žije, kraluje a vítězí. Pak rozbujelo osvícenství a modernismus, které svými díly uškodily mnoha duším, které svedly k nevěře, ale Krista ani jeho Církev nezničili. Voltaire, který s napřaženou pěstí proti Církví volal: "Zničte tu bídníci!, umíral se slovy: "Jsem opuštěn od Boha i od lidí! "Vynořili se další zhoubní jedinci jako Hitler a Stalin, ale všude, kam šlápla jejich okovaná bota, vyrostl les Kristových mučedníků a místo jejich vlády na věčné časy kraluje Kristus a jeho věčně mladá Církev putuje dál dějinami.
Dnes bojuje odpůrce proti Kristu a jeho Církvi penězi, tiskem, rozhlasem a televizí a internetem. Všechno, co se děje proti Církvi, proti kněžím, proti římskému papeži, je dílo ďáblovo, namířené proti Bohu. Ježto ale proti Bohu peklo nic nezmůže, zuřivě se vrhá na duše vykoupené Kristovou Krví.
Boží království ve světě trpí násilí. Proto se máme snažit být jeho živými věžemi. Maria, Věži Davidova, přimlouvej se za nás, abychom svými vlastními hříchy nebyli nikdy sami narušovatelé Božího království.
Věži Davidova, oroduj za nás