Údajne "Všichni zemřelí spí spánkem až do Vzkříšení s druhým příchodem Pána Ježíše"

28... vzal Ježíš s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil na horu, aby se modlil.
29A když se modlil, nabyla jeho tvář nového vzhledu a jeho roucho bělostně zářilo.
30A hle, rozmlouvali s Ježíšem dva muži – byli to Mojžíš a Eliáš;
31zjevili se v slávě a mluvili o jeho cestě, kterou měl dokonat v Jeruzalémě.
32Petra a jeho druhy obestřel těžký spánek. Když se probrali, spatřili jeho slávu i ty dva muže, kteří byli s ním.
33Vtom se ti muži od něho začali vzdalovat; Petr mu řekl: „Mistře, je dobré, že jsme zde; udělejme tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Nevěděl, co mluví.
hajaj búvaj ovečky
10A křičeli velikým hlasem: „Kdy už, Pane svatý a věrný, vykonáš soud a za naši krev potrestáš ty, kdo bydlí na zemi?“
11Tu jim všem bylo dáno bílé roucho a bylo jim řečeno, aby měli strpení ještě krátký čas, dokud jejich počet nedoplní spoluslužebníci a bratří, kteří budou zabiti jako oni.
hajaj búvaj ovečky
51A hle, chrámová opona se roztrhla vpůli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly,
52hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena;
53vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili.
Ešte jeden komentár od hajaj búvaj ovečky
hajaj búvaj ovečky
22I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi; zemřel i ten boháč a byl pohřben.
23A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara.
24Tu zvolal: ‚Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.‘
25Abraham řekl: ‚Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už …Viac
22I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi; zemřel i ten boháč a byl pohřben.
23A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara.
24Tu zvolal: ‚Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.‘
25Abraham řekl: ‚Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se tu raduje, a ty trpíš.
26A nad to vše jest mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo – i kdyby chtěl – nemůže přejít odtud k vám ani překročit od vás k nám.‘
27Řekl: ‚Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu,
28neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.‘
29Ale Abraham mu odpověděl: ‚Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!‘
Vlastimil12
Celé dějiny spásy dokazují, že svatí nespí, ale velmi pracují pro pozemskou církev. Kde vzniklo to kýžené "spí spánkem pokoje" to fakt nechápu. Duše nespí, protože spát nepotřebuje. Nejhorší je ale klamné přesvědčení zejména lidí nevěřících, ale i věřících že když někdo umře, tak už aspoň netrpí. To je ovšem fatální omyl. Dříve se lidé za zemřelé vydatně modlili, dnes na to kašleme. Uf!