Bude čínský komunistický elektronický koncentrák celosvětovým?

Od roku 2017 pro ně (pro Ujgury) čínská vláda začala zřizovat tak zvané převýchovné tábory. Umírněné odhady expertů mluví až o milionu internovaných lidí. Bez debat, jsou to statisíce. Je to nevídaná situace, snad kromě Stalinova Sovětského svazu nikdy nebyl milion lidí jedné národnosti a jednoho vyznání zavřen do převýchovných táborů..(Komunistická) Čína za Si Ťin-pchinga je dosud nevídaně výkonná totalitní mašinérie, která má k dispozici obrovské zdroje a výkonné technologie. Na rozdíl třeba od Severní Koreje, která nemá takové prostředky a techniku. V Číně vzniká „kybernetická diktatura“ či „kybernetický leninismus“, něco, co tady ještě nebylo. Je to, jak se často píše, „Orwell na steroidech“, sledování je dováděno k dokonalosti. Na ulici rozeznávají systémy identifikace tváří jednotlivce, v mobilu musí mít lidé sledovací software, který si tam musí instalovat, zavádí se různá identifikace, u některých vstupů do domů či soukromých domů jsou zámky na otisk prstu, které může policie sledovat.

(novodobá vlajka Číny je krvelačně krvavá se zednářskými hvězdami)

Komunistická strana Číny tlačí na vybudování systému společenského kreditu v celé zemi a Sin-ťiang se stal laboratoří kybernetické diktatury. Některé věci už byly zavedeny dříve v Tibetu, ale v Sin-ťiangu se spousta nových věcí zkouší a pak se používá ve zbytku Číny. Pro demokratické země tím vznikají závažné otázky. Jak a zda vůbec spolupracovat s čínskými firmami na technologickém rozvoji. Skoro všichni čínští technologičtí giganti mají spojitost se Sin-ťiangem. Huawei, Hikvision, ale i konglomerát CITIC, které mají partnerství s vládou autonomní oblasti, s městy nebo přímo s veřejnou či státní bezpečností. Jak můžeme spolupracovat s čínským režimem nebo jeho technologickými giganty, aniž bychom tím podporovali brutální represi?

Novinář: Jak funguje ten tak zvaný společenský kredit a jsou lidé v Číně ochotni se s takovým systémem (SSK - systémem společenského kreditu) smířit?

Jde o to, že lidé jsou stále sledováni a ti, kteří se chovají podle měřítek vládnoucího režimu dobře, budou odměněni, a ti ostatní potrestáni. Výchozí bod je ten, že (komunistická) strana chce kontrolovat stále více sfér života, ale uvědomuje si, že to musí udělat po kyberneticku. Jedním z postupů je třeba soutěž o body, nebude už potřeba vyplňovat dotazníky s otázkami, co jste kdy kde dělal. Režim může vědět, o čem se bavíte na internetu, co píšete, co čtete, ale také, jestli jste přešli na červenou. Například v Číně funguje WeChat, který není jen komunikačním nástrojem, ale mnoho lidí přes něj také platí. Je to sociální médium, ale kupujete přes něj potraviny i letenky, a strana tím může sledovat chování lidí. Součástí systému jsou samozřejmě i lidé, kteří sledují ostatní, udavači. Za Si Ťin-pchinga dobrovolná spolupráce s bezpečnostními orgány vzkvétá. Narůstá i bezpečnostní aparát sám o sobě.
V mnoha městech Číny už společenský kredit do určité míry funguje a lidé jsou ochotni se s tím smířit. Spoustě lidí vyhovuje, že mají jednu aplikaci na všechno, vůbec nemají hotovost (tj. nemají peníze v peněžence), a že model vede k zefektivnění veřejných služeb. Tvrdí, že už nás stejně sledují, tak proč proti tomu něco dělat, a také mají důvěru ve stát, že společenským kreditem se jejich životní úroveň zlepší. Systém totiž nabízí i odměny a motivaci. Když je celý mechanismus nastaven jako soutěž, sbírání bodů, spousta lidí to bude schvalovat. Získat můžou například slevové kupony, možnost dostat se na prestižní školu, slevu na školném, rychlejší internet.

Novinář: Jaký systém se tedy nyní za Si Ťin-pchinga vyvíjí v Číně?

Si Ťin-pchingovo vedení reaguje na to, že během uplynulých desetiletí měla strana stále větší problém udržet moc. Si Ťin-pching se snaží obnovit kontrolu (komunistické) strany i nad oblastmi, které se dříve tolik nehlídaly. Například nad vzděláváním, kulturou, uměním, ideologií a médii, nad sektory, které se týkají myšlení lidí. Si Ťin-pching vstoupil do politiky velkým stylem a má od značné části strany mandát být silným vůdcem. V mnoha věcech chce předčít zakladatele komunistické Číny Mao Ce-tunga. Mimo jiné v tom, že se chce zasadit o připojení Tchaj-wanu k Číně a dovršit tak sjednocení údajně „historické“ Číny. Chce rovněž, aby komunistická strana zůstala vůdčí a jedinou silou politického života, a aby Čína byla supervelmocí a předstihla Spojené státy. Za Maa k tomu země neměla sílu. Oproti například osmdesátým letům dnes Čína obnovuje nacionalismus a ideologii nadřazenosti čínského společenského modelu nad liberální demokracií.

Na otázky odpovídal český Ondřej Klimeš sinolog, specialista na moderní dějiny Číny a Sin-ťiang. Pracuje v Orientálním ústavu Akademie věd ČR. Vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, absolvoval dlouhodobé studijní pobyty v USA, v Čína a na Tchaj-wanu. Mimo jiné tlumočil z ujgurštiny pro Červný kříž na americké vojenské základně Guantanámo. Více na:
www.info.cz/svet/cina-buduje-orw…

(starobylým znakem Číny je tento drak - jako v Bibli Zjevení 13,2 "a drak jí dal svou sílu" - komu? Šelmě, čili Antikristu. Čína nyní dává svou sílu Antikristu k dispozici. Žijeme ve strašné době, ale Bůh zasáhne, jak slíbil r.1917 ve Fatimě: po 100 letech trvajícího židovského zajetí Rusů, připraví budoucí obrácení Ruska - protiváhy Číně)

Obrácení Ruska, mimo jiné, připravuje i pravoslavný ruský ekonom Valentin Katasonov. Ten popsal dnešní Čínu následovně.
Elektronický koncentrák Čína. 29.12.2018 Valentin Katasonov: Čínský systém sociálního úvěru (systém společenského kreditu) - co to je. O některých zvláštnostech digitální společnosti v Číně. V roce 2014 Čínská státní rada vydala dokument „O plánu zbudování systému společenského kreditu (2014-2020)“, který se stal návodem k vybudování digitální společnosti.

Hlavním cílem systému společenského kreditu (SSK) je zavedení pořádku v zemi. Pořádek se očekává od zavedení úplné (tj. robotické) kontroly nad občany, nastavením jim klasifikovaného posouzení a povzbudit je pomocí takových hodnocení k požadovanému chování. Kontrola bude nainstalována s pomocí digitální technologie, schopné sledovat každý krok, každé slovo člověka, a do budoucna - i jeho myšlenek. Něco podobného je plánováno i v jiných zemích, ale Čína je předvojem.
Někdo se odkazuje k tradici „orientální despocie“ jako rysu čínské civilizace, ale je to spíš tím, že Čína je dobře připravena na zavedení techniky SSK. Číňané jsou velmi dobře integrováni do digitálního světa. V polovině roku 2018 překročil počet uživatelů internetu v Číně 800 milionů lidí. To je bezmála 60% obyvatel Číny. A ve vztahu k dospělé populaci - více než 90%. Více než 569 milionů lidí v Číně nakupuje online. Online obrat maloobchodní tržby za první pololetí roku 2018 přesáhl 4 biliony yuanů (594 miliardy dolarů.). V rámci připojení k elektronickým službám, platbám a výpočtům Číňani předběhli Američany a Evropany. Mobilní platby v Číně z 90% poskytují služby Alipay a WeChatPay - společnosti mezinárodního kalibru. Stejnou společností mezinárodního kalibru je Alibaba - největší platforma elektronického obchodování, kterou používá na 448 milionů Číňanů.
Z technického hlediska, SSK bude databankou jedinečných informací, které odrážejí různé stránky života občanů. Informace budou sesbírány od státních (veřejných) i soukromých organizací, v nichž občané zanechávají své elektronické „stopy“, a zpracovávat se budou s pomocí Big datových technologií k získání celostních údajů o každém občanu. Jakýkoliv Číňan může poznat svou klasifikaci – okastování. Ji budou znát také organizace, se kterými člověk přijde do styku. A postoj organizací k němu bude záviset na klasifikaci. Při nízkých klasifikacích člověk ztratí mnohá práva a omezen od možnosti získání určitých služeb, apod. Při vysokém klasifikaci bude mít přednostní výhody.
Někteří pozorovatelé se domnívají, že čínské vedení zavádí systém společenského kreditu, protože se obává vzniku sociálních nepokojů v zemi a veřejných protestů. V Číně zatím nejsou majdany (jako na Ukrajině), a „žluté vesty“ (jako ve Francii), a úřady jednají preventivně. Přes oficiální rétoriku o tom, že země buduje „socialismus s čínskými rysy“, každý chápe, že se jedná o „kapitalismus s čínskými rysy“. V Číně vzrůstá počet milionářů a miliardářů, přičemž na venkově převažuje chudoba. Na posledním sjezdu strany bylo vyhlášeno číslo: pod hranicí chudoby v zemi žije 8% populace. Sociálně příjmová nerovnost ve společnosti sílí. Čínští představitelé nazývají projekt SSK projektem vnitřní bezpečnosti Číny. Takto vysvětluje nezbytnost zavedení systému společenského kreditu čínský prezident Xi Jinping (tj. Si Ťin-pching): „Pro boj s akutním problémem nedostatku důvěry je nezbytné se pevně zasadit o vytvoření systému hodnocení bezpečnosti, který pokryje celou společnost. Musíme zlepšit mechanismy podpory dodržujích zákony a poctivých občanů, jakož i mechanismy k potrestání těch, kdo porušují zákon a ztratili důvěryhodnost, aby se lidé prostě neopovážili, aby si prostě nemohli dovolit ztratit důvěryhodnost."
Náklady na zřízení systému společenského kreditu jsou velikánské; i jen bezpečnostních kamer by mělo být pověšeno v zemi do roku 2020, nejméně 400 milionů.
Nyní projekt SSK je testován na několika desítkách měst. Nejznámější z nich je Rongcheng (tj. ruskou výslovností Жунчэн, tj. asi českou výslovností Sin-ťiang) (provincie Shandong) s populací 670 000 obyvatel. V tomto městě, jednotné informační centrum sbírá data ze 142 institucí, analyzuje 160 000 parametrů. Od 1. května 2018 systém biče a otěží tu již funguje. Podle agentury Reuters, v květnu, 15 milionů Číňanů - 11 milionů cestujících letadly a více než 4 miliony cestujících vysokorychlostní železnicí – nemohlo nakoupit lístky nebo použít dopravní služby. Dostali nízkou klasifikaci, a v databázi transportních společností se automaticky objevily černé listiny pro 15 milionů lidí. Společnosti jim buď zcela odepřely přepravu, nebo neobdrželi jízdenku vyššího komfotu přepravy.
Každý měsíc, čínská média informují o některých novinkách souvisejících s technickou stránkou projektu. Zde jsou některé z nich. Ve všech koncertních sálech a jiných místech masové zábavy od dubna funguje zařízení, které umožňuje mezi účastníky vyhledat osoby hledané policií. Během několika měsíců, byly identifikovány a zatčeny desítky podezřelých.
Od loňského roku Čína zavedla masovou výrobu elektrických automobilů. V roce 2017 jich bylo vyrobeno 300 000 (více než ve Spojených států takových automobilů). A všechna čínská elektrická auta jsou vybavena zařízením, které vysílá informace příslušným orgánům o tom, kde se vozidlo nachází, o jeho cestách a rychlosti. Ale pouze jeden z deseti kupujících těchto vozidel ví, že jeho auto je „inteligentní“, to znamená, že donáší na svého pána.
A tady je poslední přednovoroční novinka. Deset největších podniků provádí experiment financovaný vládou o sledování mozkové aktivity Neuro Cap. Pracovníkům společnosti je kladena na hlavu plastová helma - zařízení pro sledování mozkových impulzů pomocí senzorů. Impulsy jsou odesílány do centrálního počítače, kde jsou informace zpracované a produkuje výsledky, vyhodnocuje takové parametry duševního stavu jako únava, deprese, úzkost, zlost. Kromě toho, speciální kamera sleduje výraz obličeje, a tlakové senzory detekují stupeň fyzické aktivity. Zatím je řeč o monitorování emocionálně-duševního stavu, ale čínští vědci se netají tím, že další generace zařízení se pokusí dostat do lidských myšlenek.
Neméně důležitým aspektem SSK je způsob hodnocení lidského chování. Zpočátku to připomínalo západní systém hodnocení toho, kdo si chce vypůjčit na úvěr: vytvoření registru občana s kreditní historií posuzující jeho platební schopnost splácet své dluhy bankám za úvěry. Nicméně, čínští vývojáři šli dál. Bylo rozhodnuto vytvořit databázi, která odráží nejen finanční situaci dané osoby, ale jeho chování při práci, studiu, na veřejných místech, v bytě, v rodině. Použít tyto informace smí obchodní kanceláře, dopravní organizace, firmy pro poskytování služeb, apod. Stát vynutí, aby obchodní organizace přistupovaly ke svým zákazníkům diferencovaně, aby poskytovaly slevy a další výhody těm „správným“ občanům a omezily přístupu ke službám "nesprávným“. Lidé se budou vychovávat pomocí slev, bonusů, penále, a také přísným omezením přístupu k „tržním výrobkům“.
V první řadě uživateli těchto databází budou donucovací orgány (policie), jakož i vládní agentury k rozhodování o přijímání do zaměstnání a kariérním povýšení. Nejnižší hodnocení může být důvodem k propuštění. Systém zahrnuje hodnocení fyzických i právnických osob.
Již existuje obava, že při klasifikaci ohodnocení občanů se budou oceňovat nejen činy, ale i přesvědčení - víra. Jakékoli kritické výroky vůči vládnoucím orgánům sníží ohodnocení člověka. Ke shromažďování informací o přesvědčení - víře určité osoby budou použity nejen zprávy ve sdělovacích prostředcích, komentáře na sociálních sítích, kamerou nahraná veřejná vystoupení, apod. Dalším zdrojem informací může být pohled na osoby získaný od třetích osob. To znamená, že systém předpokládá udavačství (whistleblowing). Teď se dohadují o tom, zda informátor může zůstat v anonymitě, nebo bude mít povinnost zveřejnit se.
Ve Spojených státech, si samozřejmě všimli čínského systému společenského kreditu (důvěryhodnosti - úvěru). To znamená, že bývalý šéf speciálního US Federal Communications výboru Komise Anurag Lal vyjádřil přesvědčení, že Čína se mění na „policejní stát“. V říjnu 2018, viceprezident Spojených států Michael Pence, na Hudson Institute v hlavním projevu věnovanému Číně, řekl, že vztahy mezi USA a Čínou jsou studenou válkou. Zazněla od Pence tvrdá kritika čínského systému společenského kreditu jako jakési digitální diktatury. Nicméně, „digitální diktaturou“ a „elektronickým koncentračním táborem“ byl projekt SSC nazván ještě dříve: v roce 2016 tak nazval projekt britský The Economist.
Mnozí novináři porovnávají čínský projekt SSK s modelem společnosti znázorněným v románu - antiutopii (dystopia) George Orwella „1984“. Román byl publikován před 70 lety, je tam popsán stav totálního otroctví (celkového dohledu), postavený na systému odposlouchávání všech a sledování každého jednotlivce. Orwell předpověděl vznik elektronického koncentračního tábora. Prototypem mu zřejmě posloužila Anglie, nedokázal si však představit, že první elektronický koncentrační tábor by mohl být postaven v Číně – v zemi, která se před sedmdesáti lety, jak se zdálo, opožďovala navždy za Západem.
Přeložil jsem z ruštiny z:

www.fondsk.ru/…/kitajskaja-sist… (také na: reosh.ru/valentin-kataso… )