Paříž zažila krvavou Bartolomějskou noc

DALŠÍ Z AKCÍ NEVĚSTKY SEDÍCÍ NA ŠELMĚ.

Paříž - Události Bartolomějské noci z 23. na 24. srpna 1572 patří mezi nejkrvavější okamžiky v náboženských dějinách i v dějinách Francie. V rámci mocenského boje pod náboženskou záminkou zemře ve francouzském hlavním městě rukama katolíků tři tisíce hugenotů. Masové vraždy iniciované královskou regentkou Kateřinou Medicejskou jejím synům nakonec stejně nepomohou. Zemi rozvrátí ještě více a na trůn nakonec stejně nastoupí nenáviděný hugenot Jindřich IV. Navarrský.

Druhá polovina 16. století se ve francouzském království nese ve znamení šíření náboženské reformace. Do katolické země stále více proniká vliv protestantských kalvinistů (též hugenotů), na jejichž víru přestoupí i vedlejší větev vládnoucího královského rodu z Valois - Bourboni z Navarrského království v jižní Francii a pyrenejské oblasti. Až do roku 1598, kdy jsou katolicismus a kalvinismus zrovnoprávněny, probíhají v celé zemi náboženské války.
Na francouzské hugenoty a především mocné a tudíž nepohodlné osobnosti z jejich řad začal útočit i španělský, ortodoxně katolický král Filip II. Kateřina Medicejská, francouzská královna matka a regentka svých královských synů, v obavě před dalšími španělskými útoky na francouzská území nakonec rozhodla o svatbě své dcery Markéty, známé později díky románu Alexandra Dumase jako královna Margot, a bourbonského Jindřicha Navarrského. Sňatek měl upevnit sílu království a jejích obyvatel před jižním sousedem.
Svatba mladého páru se konala v Paříži 18. srpna 1572 a do katolické metropole se na ni sjely stovky protestantských šlechticů. Francouzský dvůr je však vlákal do pasti. V noci z 23. na 24. srpna 1572, na den svatého Bartoloměje, proběhlo kruté vyvražďování všech hugenotů ve městě. Za oběť padl i admirál Coligny, celkem zemřely tři tisíce lidí. Dalších 20 000 hugenotů bylo zavražděno v celé Francii v následujících dnech. Masakr iniciovala sama královna, když k němu přemluvila svého syna, krále Karla IX. Vražedné nájezdy organizoval katolický rod Guisů.
Jindřich Navarrský byl uvězněn v Louvru a později utekl do Navarry, svou choť zanechal v Paříži, ale později se k němu připojila. Synové Kateřiny (Karel IX. A Jindřich III.) však shodou nešťastných událostí umírají krátce po sobě. Navarra nakonec konvertoval ke katolicismu, aby si zajistil nárok na francouzský trůn, o který usilovali i Guisové. V roce 1593 po bojích s guisovskou katolickou ligou nastupuje jako Jindřich IV. Navarrský na francouzský trůn. Se smrtí královny Margot vymírá rod z Valois. Francii budou nadále až do Velké francouzské revoluce v roce 1789 vládnout Ludvíci z rodu Bourbonů.