12.6.2020 MUDr. Peková o koronaviru v ČR dnes.

Proč 2. vlna nehrozí a jaké štěstí (tj. ochranu od Boha) jsme v ČR měli a máme. Specializací je molekulární genetičkou - viroložkou a má soukromou laboratoř. Ministr zdravotnictví se jí musel omlouvat. Text videa: Nejdřív se její jméno v médiích objevilo kvůli sporům s Ministerstvem zdravotnictví ohledně testování na koronavirus v její soukromé laboratoři. Šéf resortu Adam Vojtěch se jí pak musel omlouvat za falešné obvinění, že se kvůli nedbalému zacházení se vzorky nakazila. Teď jméno Soni Pekové znovu rezonuje, a to kvůli jejím názorům na koronavirus, které ostatní vědci považují za manipulativní anebo na hraně konspiračních teorií. Hostem speciální Výzvy je molekulární genetička Soňa Peková. Dobrý den. - Dobrý den. Děkuji za pozvání. - Já jen připomenu našim divákům, že našeho hosta se můžete ptát na Facebooku, na Twitteru anebo také samozřejmě můžete posílat své dotazy na email. Ten konkrétně zní otazky@sz.cz. Ptát se můžete i během živého vysílání. Na vaše otázky se budeme těšit. Ještě jednou dobrý večer. - Dobrý večer. Vy jste nedávno pro Novinky řekla, že žádná druhá vlna nehrozí. Dokonce jste řekla: Myslím si, že jsme z toho venku a za pár měsíců bude i celý svět. Dnes jste tomu samému serveru řekla, že byste nedoporučovala lidem, aby vycestovávali do zahraničí. Nepopíráte se tak trochu? Nebo je to pořád v té jedné linii? - Je to pořád v té jedné linii. To, že vlastně lidi prosím, aby vlastně letos ještě zůstali z bezpečnostních důvodů podle možností doma, samozřejmě, pokud potřebují cestovat, tak ať cestují. Ale... v podstatě díky riziku nebo kvůli riziku... možnému importu, vlastně, viru z nějakých oblastí, kde ještě epidemiologická situace není vyřešená, tak pro jistotu, vlastně, aby se ten virus znovu do země jako kdyby nepřinesl, tak je určitě lepší strávit léto v zemích česko-moravsko-slezských a podívat se, jak je tu krásně a vlastně podpořit i tuzemský cestovní ruch, kulturu a jiné odvětví, protože vlastně díky této koronakrizi řada odvětví, velice křehkých, jaksi, dostalo takzvaně za uši a myslím si, že by bylo fajn, kdyby vlastně lidé svoje finance, jaksi, vložili do nápravy škod v naší zemi. - Takže nemáme úplně vyhráno? Není to tak úplně za námi, jak jste tvrdila před tím? Já jsem velice optimistická. V podstatě, ten virus, který jsme tady začli vídat v březnu, tak on skutečně má kapacitu tu, že by se mohl skrýt někde v rezervoárech a mohl by se objevovat neustále v průběhu roku. Nedomnívám se, že bysme mohli čekat nějakou druhou vlnu ve smyslu sezonní vlny, že to bude na podzim, protože on se vůbec sezonně netváří. On vlastně začal někde v Číně, přesouval se přes vlastně celou zeměkouli, končí, teď, patrně, ta epidemie, v Jižní Americe a sezonně se nechová. Sezonně, když se virus chová, tak znamená, že prostě se ho... nevídáme, vídáme ho na podzim nebo prostě vídáme nějaké infekce zase opačných... jaksi v opačném gardu a tento virus se chová, jako kdyby neustále, že je přítomen, ale vlastně v poslední, v poslední době... a teda budeme řešit Českou republiku, protože bližší košile než kabát, budeme se teda na svět asi dívat, ale především nás zajímá naše země, kterou potřebujeme vlastně postavit na nohy, tak se zdá, že vlastně jsme z toho skutečně venku, protože se objevují pouze lokální drobná ložiska. Někde třeba na severní Moravě, patrně, se možná jednalo o import ze zahraničí, že to nebylo endogenní. Endogenní reinfekce tady u nás nevídáme, že by pacient, který už byl vyléčen, znovu onemocněl nějakým kmenem, který by vlastně v něm rezervoárově žil, takže já jsem extrémně optimistická a řekla bych, že si myslím, že jsme z toho venku. Vaše vyjádření ale jde oproti... naproti tomu, co říká třeba o pandemii Světová zdravotnická organizace. Její šéf tento týden řekl, že i když v Evropě se situace zlepšuje, tak globálně se zhoršuje. V neděli přibylo dosud nejvíce případů covid-19 na světě. Pandemie ve Střední Americe je stále před námi, tak neunáhlíte se v tom svém optimismu, trochu? Já si myslím... nadále opakuju, že vlastně musíme řešit naši zemi, a to je vlastně to naše primární a v podstatě hned od začátku ta epidemie v naší zemi a na Slovensku probíhala daleko benigněji i výrazně méně razantněji, prostě třeba dokonce bych ani nemluvila o nějaké první vlně, to nebyla žádná vlna, to byla vlastně spíš vlna paniky než vlna, vlna, vlastně, té vlastní epidemie toho viru, protože těch... ta čísla nebyla nijak dramatická, nebyla nějak vysoká, takže... - Nebylo to díky tomu, že lidé dodržovali ta opatření? - No, dokonce bych jako řekla, že na začátku, myslím, že jsme hodně zmatkovali, než se vlastně spustila efektivní diagnostika v laboratořích, tak jsme určitě minimálně 14 dnů ztratili tím, že jsme se tady natahovali, kdo diagnostikovat bude, kdo nebude. A to bylo velice, vlastně, rizikové období, protože by se nám tady mohla vyvinout velká epidemie, protože v té době se zrovna vrátili z těch hor, z Itálie, z Rakouska, lidé, vlastně po ulicích se pohybovalo množství bezpříznakových pacientů s masivním vylučováním toho viru, takže to bylo nebezpečné období a stejně jsme tam zmatkovali. A navzdory tomu všechno dobře dopadlo. Takže vlastně ani první vlna, i když se mohla odehrát, tak se neodehrála, takže v tuto chvíli vlastně všichni jsme tzv. na značkách, laboratoře jsou etablovány, těch laboratoří je téměř 100, které to vlastně umí dělat, to je tak hustá síť, že vlastně to je úplně perfektní, máme diagnostika, nikomu nic nechybí, víme, co hledáme, víme, prostě, jak ta klinika může vypadat, takže vůbec nepředpokládám a vůbec nepředpokládám, že by nás mohlo natolik něco překvapit, že bychom mohli mluvit o nějaké druhé vlně a o nějaké, prostě, masivní aktivitě, kterou bychom museli vyvinout, abysme tady něco řešili, prostě pokud se budou nějaké mikroplamínky někde objevovat, což nelze vyloučit, budou to především asi importy ještě z nějakého zahraničí, kde se to vlastně odehrává, tak to je všechno vlastně lokálně ohlídatelné, bude to vlastně v pravomocích lokálních úřadů, úřadů správy veřejného zdraví a myslím, že se to ani nebude týkat celého státu, natož to, co se bude dít u nás... jako třeba na té severní Moravě, teď, tam prostě nějaký... - No a nemůže hrozit, že si to zavlečeme zase zpátky? Ten virus nevypadá, že by měl vlastně jako kdyby velkou životaschopnost v přírodě, protože, říkám, endogenní reaktiva se sem nevyskytují, to je to, co by nám hrozilo, že se nám tady objeví nebo nám zůstanou rezervoáry v lidech nebo ve zvířatech. My jsme dokonce začali, když nám trošku ubylo práce, testovat i zvířata, vlastně průběžně. Nikde to nevidíme, takže... - Hm, ale já spíš mluvím o tom přenosu z člověka na člověka, v tuhletu chvíli. Jestli si to nemůžeme zavléct zase zpátky tím, že lidé budou asi ve větší míře cestovat? - No, to je právě to, proč jsem prosila, aby lidi zvážili cestování do zahraničí, pokud nemusí a pokud se samozřejmě z toho zahraničí vrátí, tak je dobré se nechat otestovat, zdali to sem nepřináší, vlastně to se teď i děje, když se vlastně lidé vracejí z nějakého exponovaného zahraničí, tak vlastně musí předložit důkaz o bezinfekčnosti, tzn., že vyšetřit, vyšetřit, takže... ale lidé se chovali velice disciplinovaně a myslím, že každý chápe, jakou závažnost to mělo a jaké konsekvence to různé mělo na mnoho lidí, takže vlastně určitě se s nima dá rozumně... i přes nějaké třeba nařízení nebo doporučení... domluvit, že ti, co se budou vracet ze zahraničí, kde mohli potkat vlastně někoho z nějakých exponovaných zemí, tak prostě... než se vlastně začlení do běžného provozu, tak se vyšetří. Pojďme na první divácký dotaz. Ptá se Petr Sehnal, poslal nám email. Uvedla jste, že vir ztrácí na své síle. Máte k tomu nějaké měřitelné důkazy? No, měřitelné důkazy mám asi takové, že vlastně my jsme si teda v této pandemii angažovali poměrně významně a za tu dobu nám prošlo rukama na 5 tisíc jedinců, což je obří kohorta a na začátku jsme teda těch pacientů vídali množství, jsme se vlastně pohybovali tam, kde to byl celostátní průměr, do těch, já nevím, 3, 5 % a potom vlastně začal... začal ten počet, vlastně, těch pozitivních nálezů klesat. Až asi před měsícem jsme vlastně přestali vídat pozitivní. A to přitom jsme vyšetřovali takzvané ty pendlery, vlastně, jak jezdili do zahraničí, vraceli se, potom lidi z ulice, hlavně teda především... - Takže to zakládáte především na těch datech, které máte ze své laboratoře, ale to jsou data i, ze kterých vychází třeba vláda, vědci? My ty data reportujeme dennodenně vlastně do registrů. A toto jsou data velice podobná, jak mají i jiné laboratoře a všichni asi už zaregistrovali, že jsou některé kraje, kde už se delší dobu nevyskytl žádný pozitivní případ, takže to nejsou jenom data z naší laboratoře, ale jsou to vlastně jako data na velké kohortě pacientů a protože jsou to data, která prošla nám rukama, tak jim důvěřujeme, že to nejsou data posbíraná z různých zdrojů, kde vlastně člověk by neviděl, třeba, jakým způsobem to bylo vyšetřováno a podobně, protože tam byla rovněž dost velká heterogenita, na začátku. - Další divácký dotaz. Ptá se pan Vít Haškovec, poslal nám také email. Na jakých argumentech zakládá paní doktorka Peková svou prognózu, že se šíření viru SARS-CoV-2 může do konce roku zastavit a virus takřka vymizí? - No, já nejsem věštec, ale vlastně předpokládám to na základě... Jako, ta moje optimistická prognóza se zakládá na tom, jak jsem už zmínila, že ten virus vůbec nevykazuje sezonní aktivitu. Ten virus podle toho, jak vlastně se biologicky chová, tak by měl charakter endogenní reaktivací, tzn., že by nám neustále od toho března někde proskakoval, i v prostě nějakém teritoriu, které jsme už vyčistili od toho viru, by nám tam neustále probleskovaly nějaké jako kdyby mikroepidemie toho viru. A to se neděje, takže... - To se neděje, jak říkáte, na druhou stranu, třeba renomovaní časopis Science 22. května publikoval studii, kde, která jako 1 z možných scénářů předpokládá, že tu s námi koronavirus bude až do roku 2025, a to i v případě, že budeme mít vakcínu a sociální distanc a další opatření bude nutné dodržovat až do roku 2022 a že v zimě můžeme očekávat nový, další výskyt nemoci covid-19. To nejsou reálná data? To, že někdo říká, že to bude do roku 2025. No, nevím, kde... Já nevím, prostě, já myslím, že to jenom Pánbůh ví, jak to bude. Ale vlastně... to, co jakoby predikuju pro ten náš geografický kotlík, já to prostě určitě nepredikuju pro Francii, pro Brazílii a podobně, prostě podle toho, co vidíme tady a není to jenom to, co vidíme v naší laboratoři, ale vlastně vidíme to napříč celou zemí, že vlastně ta epidemie utichá. Nevídáme, vlastně, nejsou příjmy do nemocnic, s tím, že by pacienti končili na jednotce... jednotce intenzivní péče z důvodu covidové pneumonie, takže, skutečně, všechna ta objektivní data, která v této naší zemi máme a opět zdůrazňuju, že v tuto chvíli je to ještě hrozně krátká doba a musíme se starat hlavně o to, co tam má... co máme tady u nás doma, to... to, co máme tady u nás doma určitě řešit a ne, co se děje například v Brazílii nebo jinde, tak ta data jsou velice optimistická, a tím, že ten virus nemá tu... že se... že se ztratil, že se ztratil, že ho prostě nevídáme, tak na mě to působí... prostě velice dobrým dojmem, že aspoň v tomto aspektu se chová slušně, že prostě zaburácel a mizí. - To znamená ale, že bychom tedy měli zůstat doma a zavřít hranice a nikoho sem nepouštět, protože v dalších zemích, přeci jen, ta situace není taková. - Ne, to určitě neříkám, ale prostě... Hranice se otevřely, pendleři se vyšetřují, nejsou pozitivní, je to všechno v pořádku, to, normálně se všechno... jaksi... rozhýbalo, funguje to, takže... Jenom je potřeba prostě obezřetnosti, jako, nic víc, jako žádné, podle mého... je absolutně nutné, aby už skončila ta panika, aby skončilo, vlastně, takový jako kdyby skoro až manipulování davem, protože situace je opravdu dobrá. To manipulování davem, co teď konkrétně myslíte? Kdo s tím davem manipuluje? Tak... Nebudu, nevím, prostě... Kdo, tak... jsou to jako kdyby... různá... různé... výroky, které jako kdyby neustále udržují lidi... - A kdo pronáší ty výroky? A můžete být konkrétní? Protože mluvíte o manipulování davem, tak to je celkem silné vyjádření, tak jestli ho můžete rozvést, kdo manipuluje s davem a jakými výroky manipuluje s davem? - Tak, možná jsem se vyjádřila příliš ostře, prostě jsou to jako kdyby výroky, které jakoby umožňují, že se populace, navzdory tomu, že nevídáme tady nové případy nebo nové žádné jako... žádná velká ložiska, jako kdyby, kromě těch, které prostě v těch dolech a podobně, tak lidi se vlastně pořád nedokáží uklidnit. Nemůže to být jenom opatrnost? - Ještě, prosím? Nemůže to být jenom opatrnost? - Může to být opatrnost, ale přijde mi, že ta opatrnost je skoro až jako kdyby přehnaná. Nevídali jsme předtím tady takovou úroveň opatrnosti v různých věcech. - Tak předtím jsme tady taky neměli nový typ koronaviru. Všichni víme, že ta situace je svým způsobem unikátní, tak, jestli nemá být tomu přiměřeně unikátní ta opatrnost? - Přiměřeně, to je správné slovo, přiměřeně unikátní opatrnost k tomu má být. Myslím si, že všechno bylo fajn, v pořádku, karanténa a podobně, ale v... v určitou chvíli... a zase... opakuji, že se to týká naší země, netýká se to jiných zemí. Kde situace není tak dobrá. Tak jako v této... v naší zemi... myslím, že už by se mohlo jako povolit lidem trošičku líp dýchat. Na druhou stranu třeba prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka a také ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek v České televizi na otázku, jestli přijde druhá vlna, řekli, že neví a tvrdit něco takového nebo jiného by bylo nevědecké. Tak, jestli se nedopouštíte nevědeckých názorů, v tuto chvíli? - Já to jenom uzavírám na základě toho, co vidíme v této zemi, já to neuzavírám na základě žádných literárních údajů, na žádných... na základě žádných nějakých predikcí položených na vodě, prostě to, co tady vidíme, to, co tady vidíme napříč zemí, je to vlastně... všechny laboratoře dávají data do registru, takže to nejsou žádný data jenom nějaký lokální, ale prostě v této naší zemi to skutečně vypadá, že situace se uklidňuje a vzhledem k tomu, že ten virus se nereaktivuje, čehož já jsem se třeba na začátku velice obávala, že by se nám reaktivoval i v pacientech, kteří se nám už uzdravili, protože on určitě tu kapacitu by měl, tak on se nereaktivuje, prostě... - Můžeme si být jisti, že to neudělá do budoucna, protože spoustu vědců říká, že o tom koronaviru víme opravdu pořád ještě stále velmi málo. - No, nevíme o něm nic. Já bych ani neříkala, že víme velmi málo. Nevíme o něm nic, to je úplně nová věc, která se tady vyskytla, takže můžeme samozřejmě jít všichni jako ve stejné lince a plašit, strašit a udržovat jako kdyby hrůzu ve společnosti, ale myslím si, že je na čase polevit a začít jako kdyby společnost zase dýchat, protože to přeci nemůžeme takhle donekonečna činit a vlastně tady se už neumírá na koronavirus nebo v souvislosti s koronavirem, nejsou příjmy do nemocnic v souvislosti s koronavirem, vyskytují se tady mikroložiska, které evidentně zavánějí tím, že byly importovány ze zahraničí, které epidemiologicky není vyřešeno, takže já se skutečně domnívám, že to, co tvrdím, že vlastně ta epidemie v této zemi polevuje, že by se nám mělo začít líp dýchat, určitě i země to potřebuje, spousta lidí nutně to potřebuje, aby vlastně se chod života zase obnovil, tak si myslím, že není potřeba tomu bránit a vlastně i to, že se zrušila povinnost nošení roušek a očekávalo se zase, že bude nějaký nárůst, žádný není, takže toto jsou všechno vlastně data, která nám život ukazuje, to není, že já si někde něco přečtu, vymyslím a něco někde tvrdím. - Na druhou stranu, omlouvám se, že vás přerušuji, tak třeba vládní epidemiolog nebo epidemiolog, který radí vládě, Rastislav Maďar nebo také zmiňovaný Jan Konvalinka se bojí toho, že koronavirová nákaza se na podzim vmísí do chřipkové epidemie, protože ty příznaky jsou trochu podobné. Může to zahltit zdravotnický systém. Je to něco, čeho vy jste se také obávala? - Na začátku jsem se toho obávala, když jsme se domnívali, že to bude mít sezonní charakter, ale sezonní charakter to nemá. Takže já vůbec si... jako... nemyslím, že bysme to měli začít čekat 1. 9. Prostě, tak to čekejme zítra nebo čekejme to neustále, protože to nemá sezonní charakter, ono to má kapacitu, aby se to objevovalo neustále, sezonnost to skutečně nemá, protože... - Tak máme být pořád na značkách? Laboratoře mají být pořád na značkách. Pokud se někdo vrátí z exponovaného zahraničí, má být vyšetřen. Pokud vlastně člověk v létě, kdy neočekáváme respirační onemocnění jiné než třeba angíny, protože angíny v létě se vyskytují, ale nevyskytují se v létě chřipky, tak pokud by člověk vlastně zažil, jaksi, stav... ti lidé... Já.... - Tam to asi bylo myšleno spíš tak, že lidé budou chodit do ordinací lékařů a nebudou vědět, jestli se jedná o covid anebo jestli se jedná o chřipku. A tím pádem celý ten systém se může zahltit, tímto způsobem. - Já si nemyslím, že by se zahltil, prostě, incidence chřipky je nějaká, ta vždycky se vyskytuje prostě s nějakou incidencí, tzn. nebo hrubě řečeno pro posluchače nebo diváky pravděpodobností, kolik jí vlastně bude mít lidí za rok, ten covid se může k tomu samozřejmě připojit, ale říkám, že by se připojoval průběžně, neustále, protože on... tam není žádný důvod se domnívat, že... bude jenom listopad, prosinec, prostě on se tak nechová, on je v průběhu celého roku, takže kdybysme ho měli čekat, na podzim, no, tak bysme to průběžně měli vídat, významně, i teď, i v létě, pořád, on se nechová sezonně, takže... A navíc, jako, když se objeví nějaké jako kdyby mikro... nebo lokální epidemie, lokálního charakteru, no, tak, samozřejmě, prostě, může se to stát, že se to objeví, ale to budou epidemie lokálního charakteru, jako když někdy je třeba lokální epidemie průjmu, no, tak to řeší lokální hygiena tam. A neřeší to stát a neřeší to celý svět, takže já si myslím, že je potřeba jenom, jaksi, ubrat z toho, z té dramatičnosti, z toho pohledu na to, protože ty čísla jsou malá, to, co vlastně děsilo, byla ta variabilita toho viru a nepredikovatelnost chování toho viru, což teda tak je na tom... - K tomu se ještě dostaneme... Poprosíme další divácký dotaz. Ptá se pan Ivan Hospodář. Poslal nám email. Jak si vysvětlujete, že se covid-19 šířil v různých zemích různě a také měl rozdílnou smrtnost. Zdá se, že to není pouze z důvodů přijatých opatření. - Toto je velice dobrý dotaz, děkuji za něj, vlastně ten virus a naštěstí už se objevují i podpůrná data v literatuře, která teda... s kterou se dá, jaksi, mávat. V uvozovkách řečeno. - A čím tedy máváte, když využiju tedy vaší terminologie? - Mávám článkem v Nature, který se objevil na začátku dubna. Z pracoviště Bundeswehr Institute of Microbiology a Charité. V Německu. A tam popisují vlastně neobvyklé chování toho viru, srovnávají to s virem SARS a říkají, že vlastně replikační aktivita nebo prostě... kvantita toho viru, ve srovnání s virem SARS, toho nového viru CoV-2 je tisíckrát vyšší, než byla ve srovnatelných časových obdobích měřena u SARS, kterému říkají Sister, Sestra. A rovněž prostě zjistili... a jenom uzavírají jakoby pozorováním, že ten virus je... tím, jak vlastně má tu vysokánskou replikační kapacitu, tak z jednoho pacienta izolovali jiný kmen z jeho nosohltanu, z horních cest dýchacích a jiný kmen, jeho... z jeho dolních cest dýchacích, takže ten virus skutečně má kapacitu nebo ta jeho biologická charakteristika, že vlastně on skutečně tvoří teoreticky skoro jako kdyby nekonečné množství různých svých variant, kdy některé se chovají benigně, jako, když vás jenom tak olízne za uchem a nic vám to neudělá a některé ty jeho varianty vás zabijí, takže to, co vlastně tady v Česku se odehrálo na začátku roku, myslím, že jsme měli vlastně velikánské štěstí na to, jaké kmeny sem byly zavlečeny ze zahraničí a že to nebyly ty kmeny agresivní nebo těch bylo minimum, to byly vlastně ty, kde vlastně pacienti skončili na jednotkách intenzivní péče a bohužel někteří i umřeli a naprostá většina těch kmenů byla ta... těch benigních, protože ten virus může vytvořit jako kdyby různorodé varianty na... na škále od 0 do 100, kdy 0... - Taky to závisí, v jakém stavu je ten pacient. - Závisí, samozřejmě, v jakém stavu je ten pacient, ale zdá se, že je to variabilita toho viru, ta biologická variabilita toho viru, která je nepredikovatelná, na té škále od 0 do 100, je to někde, tady vás jenom olízne, za uchem, tady vás zabije a podle toho, kde, jakou vlastně variantu, tím, jak se strašně rychle množí, tak on mutuje, za pochodu, tak proto, vlastně, jak se vlastně tady kolega ptá, proč v některých zemích to probíhalo tak dramaticky, domnívám se, vlastně vypadá to skutečně i tak, že se tam potýkali s variantama viru na této straně té škály, nikoliv těma, co vás olíznou za uchem a usmějí se na vás, ale s těma variantama, které vlastně dokázaly zabít. - Vy jste mluvila o tom, že je důležité testování, že vy jste na značkách. Kolik testů dosud provedla vaše laboratoř? - No, dosud, doposud jsme provedli... na 5 tisíc testů, blízko k 5 tisíc, 5 tisíc testů a vlastně... naše portfolio pacientů bylo skutečně od 0 do 100, tzn. ti, co přišli po svých, odešli po svých, neindikovaní, které odmítly vlastně zdravotnická zařízení jako neindikované, protože neměli ty, ty, vlastně, parametry a potom to byli i ti z fakultních nemocnic, kteří bohužel na to zemřeli, takže jsme skutečně viděli všechny druhy těch pacientů, takže, vlastně, na začátku, když jsme se tím začli zabývat, tak já jsem... já jsem vlastně se toho viru hrozně bála, já jsem měla velikánskej respekt, protože opravdu to biologické chování je nepredikovatelné a porozuměla jsem... - Teď už se nebojíte? Vlastně ten virus je, jakože... úžasně ďábelskej, já vlastně jakože smekám... před tím, jak je... jaký je. Je, je úžasný, ale tím, že zase řešíme prostě tuto zemi, tak už vlastně... ty obavy nemám takové, protože ten virus, se zdá, že je neživotný v přírodě, že prostě tady skutečně zaburácel a zmizel a věřím, že toto bude vlastně se týkat celého světa. - Nicméně, počet testů klesá, přitom jsme celou dobu slyšeli, že testovat, testovat. Je to nejdůležitější... I u vás klesá zájem o testy? - Ten zájem o testy klesá enormně a já bych zase tady ukázalo na to, že... - A není to špatně? Nebylo by lepší protestovat celou tu populaci, abychom věděli, jak na tom jsme? - Asi by to bylo dobré, ale... já si myslím, že vlastně lidé jsou takovým jako dobrým měřidlem toho, co se v té společnosti děje, takže pokud kolem sebe... na začátku byli vyděšený a vlastně to byly stovky a stovky pacientů, které jsme řešili, prostě naše laboratoř má kapacitu 100 pacientů denně, takže jsme to překračovali na 200 pacientů denně, abysme to zvládli, protože lidé měli enormní zájem se nechat testovat, byli prostě vyděšení, že to mají. A to, že dneska ten zájem je takový, že vyšetříme vlastně těch neindikovaných 1, 2 za den a potom zbytek jsou to vlastně ti, co přijížděli ze... přijíždějí ze zahraničí a musí mít vlastně ten doklad o bezinfekčnosti, takže jim to stát nařizuje, takže to jsou ti povinní, ale ti nepovinní, těch tam prostě téměř nevídáme, takže toto je podle mýho úžasný barometr stavu té společnosti, že vlastně lidé nevidí, že bych někdo v jejich okolí byl nemocný, že by někomu něco bylo, takže i toto nám ukazuje, že skutečně ta společnost... v této naší zemi, že se to čistí, že ta situace se zlepšuje. - Na druhou stranu třeba biolog a prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka ve vysílání Českého rozhlasu řekl, že je považuje za zásadní, budování testovací kapacity Česka a že oni ukončují akademickou iniciativu, protože nemají žádné vzorky, nedochází tedy k masivnímu testování, tak se znovu ptám, jestli to není chyba? hackathon, že se vlastně připojily ústavy, akademie, to je absolutně vzorky, nedochází tedy k masivnímu testování, tak se znovu ptám, jestli to není chyba? Já si myslím, že to, že se stalo, že vlastně začal ten koronatest hackathon, že se vlastně připojily ústavy, akademie, to je absolutně hackathon, že se vlastně připojily ústavy, akademie, to je absolutně bezprecedentní událost absolutně pozitivního charakteru. Protože pokud by se to stalo znovu, že by byl nějaký SARS 3, tak musí prostě tady ty, vlastně všechny infrastruktury státu, akademická pracoviště, každý, kdo má ruce, nohy, prostě jako ty tanky vyskočit, vylézt z pod země a začít testovat, dostanou to prostě befelem a budou hledat, kdo to má, kdo to sem přiváží, ale v tuto chvíli ta situace je určitě už klidná, prostě je to vidět i na... jako kdyby na té společnosti, jak lidé z ulice žádají ty testy, znovu říkám, na začátku to byla... vlastně... téměř se nedala uspokojit, nedal se uspokojit ten požadavek a dnes je to úplně v pořádku, takže myslím si, že dneska už plošně testovat není potřeba, ale je úplně absolutně esenciální zachovat tady ty, ten, ten... SPO, ten standardní operační postup, kdyby se náhodou opakoval nějaký SARS 3, aby okamžitě nastoupily ty kapacity, protože na začátku, když jsme zmatkovali a všichni hodně zmatkovali, tak než se vlastně podařilo navýšit kapacitu laboratoří, tak vlastně jsme ztráceli zbytečně čas a umím si představit nebo... ani si to nechci představovat, ale pokud by se sem vlastně importoval především ten kmen, který vlastně v Lombardii činil to, co činil, no, tak jsme se asi měli problém. Myslím si, že jsme... že prostě štěstěna při nás stála velice. - Vy, jak už jsem zmiňovala v úvodu, budíte u akademické veřejnosti rozruch některými svými výroky. Tam míří právě i jeden divácký dotaz, konkrétně pan Bedřich Smetana se na Facebooku ptá, proč tvrdíte, že je virus vyroben v laboratoři, když dostupné informace o viru tomu nenasvědčují. Dokonce tam je shoda, že to je vysoce nepravděpodobné. - No, teď vlastně začátkem ledna konečně vyšla první práce. Je to práce... společná práce norských a britských autorů, kteří rovněž se věnují teda vývoji vakcíny a prozkoumali důkladně strukturální geny toho viru a tam už zaznělo teda otevřeně v tom... v tom, v té práci, že ten virus vypadá, že skutečně je geneticky manipulován, že to není přirozený, jaksi, izolát, rozumím tomu, že z bezpečnostních důvodů je asi lepší, jaksi, to přišít tomu netopýrovi či louskounovi nebo někomu jinému, protože to, co se stalo, je vlastně průšvih obřích rozměrů a... takže ten, ten hlavní proud, vlastně, ten, jaksi, to neustále tlačí tím, že to je z té přírody a podobně. - Takže ostatní vědci si vymýšlí nebo neříkají pravdu nebo to záměrně zamlčují, protože například já budu citovat Jana Pačese z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, který pro server Aktuálně.cz řekl: pro teroristy je jednodušší si vyrobit než geneticky modifikovaný organismus. Je to úplně typický koronavirus, má přesně ty samé geny jako každý jiný koronavirus. Žádná specifická oblast nebo taková, kterou bychom nikdo nikdy neviděl. To se všichni mýlí? - Pan... Pan magistr Jan Pačes, nezaměňovat, prosím, s profesorem Václavem Pačesem. - Ano, já přes to jsem tak jmenovala. - Ano. - Není virolog, je vlastně... řadovým pracovníkům Akademie věd a v podstatě... vyjadřuje se k věci, která, myslím si, mu... že mu jako kdyby odbornostně nepřísluší a i kdybychom všichni se zaměřili na bioinformatické studium, jako kdyby sekvence toho viru, tak určitě nemá sekvence, které jsou běžné pro všechny koronaviry, protože i existuje práce, která popisuje, že... - Protože se na to konkrétně dívali, také to řekl pro server Aktuálně a že tam žádné specifické sekvence nenašli. - Tak... Tak, oni je nenašli, ale už předtím se vědělo, že má některé sekvence, které umožňují tomu viru vstup do buňky přes lidské buňky přes ACE2 receptor, což je určitě sekvence, která nepatří netopýřímu koronaviru a jak cituji vlastně tu práci, těch norsko-britských autorů, tak tam se specificky zaměřují dokonce na ten gen pro protein S a tam identifikovali nějaké oblasti, o kterých se domnívají, že nejsou přirozeného původu a toto je vlastně 1. práce, která to jako kdyby říkala nahlas a jak jsem předtím citovala tu práci... - Přiznám se, tuto práci jsem neviděla, na druhou stranu ale řada vědců, například pro časopis Lancet, tak dospěli ve společném prohlášení k závěru, že koronavirus má svůj původ v přírodě a je to podle nich, tedy, jasně dané, tak to nejsou vědecké kapacity, které v tomto uznáváte? Podobně třeba i časopis Science mluví o tom, že zatím se neobjevil žádný důkaz, že by to uniklo. - No, tak... Důkaz, který by byl napsán na papíře, tak se podle mého velice dlouho neobjeví, protože to by zavdalo, jaksi, důvod pro vyšetřování, z které laboratoře to uniklo a proč třeba takový konstrukt byl vytvořen, ale, nicméně, jako... - To by všichni, tedy, vědci z celého světa se báli to dát na papír? - Tady k tomu se vyjádřili, vlastně lidé, kteří třeba nejsou úplně z oboru anebo já se domnívám, že se mohou obávat toho, že prostě přijdou na obor nějaké restrikce, nějaké kontroly a podobně, protože to, co vlastně, jaksi, vidíme, my, lékaři, jako tu biologii a já to vlastně... se na to dívám ze strany diagnostiky, z molekulární mikrobiologické diagnostiky, a to už dělám teda 15 let a vlastně se tomu intenzivně věnuju, tak ten virus, jeho biologické charakteristiky ho úplně vymaňují z čehokoliv normálního, co my i v medicíně, my vlastně neumíme tomu viru dát klinickou diagnózu, aniž bychom toho pacienta vyšetřili pomocí PCR a vlastně takto... neumíme tomu dát žádnou diagnózu. On se chová tak variabilně, on má prostě projevy, jaké si vymyslíte. On... - Na druhou stranu, budu citovat pana Pačese, který tvrdí, že ten vir není ničím výjimečný. Nebudu to komentovat. Pan magistr Jan Pačes není ani virolog, není ani mikrobiolog, není ani lékař a má... - Dobře, tak časopis Nature z 5. června... Není žádná evidence, že by vir unikl z laboratoře. - No, tak, samozřejmě se... vlastně v Nature, což je evangelium naše, objevilo hned na začátku, že to neuniklo z laboratoře a podobně. Možná, kdybyste si ještě teda, když už teda si bereme do pusy ten Nature, tak v Nature z 27. ledna je vlastně takovej krátkej článek, ovšem s odkazem na asi 6 hodin trvající konferenci, ve dvou dnech, 3 a 3 hodiny, odehrála se 20. a... 23., 24. ledna v Bethesdě, v USA, reflektuje události ve Wu-chanu, reflektuje události, je to vlastně zasedání vlády a National Society for Biotechnology Biodefence a zmiňují tam vlastně tady tu událost. Zmiňují, že vlastně není úplně jasné, jak se financují projekty, vědecké, které... jaksi... jejich vývoj... výsledkem jsou mikroorganismy, které jsou nebezpečné environmentálně, čili pro lidi, zmiňují, tam je to teda Nature, 27. ledna, je to prostě... - To si diváci mohou když tak najít, ale třeba... - Ne, ne... Tam je důležité to, že vlastně jako popisují, že vlastně byly popsány jako kdyby laboratorní neštěstí, ve spojení s únikem mishandled tough legends, tak to je asi srozumitelný, že prostě byly i nějaký jako kdyby úmrtí v těch laboratořích, že v roce 2014 vláda zakázala práci na virech, které se jmenují SARS, MERS, je to tam a chybka... že v roce 2017 znovu jako kdyby... it lived in the ban, prostě zvedla jako kdyby to... to nařízení, že se to dělat nemůže a znovu se to obnovilo a zmiňují tam, prostě, sešla se tam jako kdyby skupina velice významných vědců a vládních představitelů NIH, National Institutes of Health... Takže... - Na druhou stranu, předložím vám znovu ještě slova biochemika Jana Konvalinky, který v České televizi řekl: neexistuje žádný molekulární biologický důvod si myslet, že virus vznikl v laboratoři, že byl uměle připraven, aby zabíjel lidi. Zaprvé, nechápu, proč by to někdo dělal a zadruhé nic pro to nesvědčí a kdo tvrdí, že ano, tak by měl ukázat i nějaký argument, žádný jsem neviděl. Máte takový argument, který byste ukázala? - Že byl vytvořen v laboratoři? Já se domnívám, že byl vytvořen v laboratoři kvůli tomu, že vlastně my, diagnosticky, prostě to, kudy jsme se na to podívali my, bylo z diagnostického hlediska, protože, skutečně... Jednořetězcovým RNA virům s pozitivní polaritou se věnujeme intenzivně. Typickým virem, který určitě zná každý, je virus hepatitidy C a vlastně, když už se něco dostane do diagnostiky, tak to znamená, že to bylo prostě mnohokrát prověřeno, že to je bezpečné místo, kudy ten virus detekovat. Virus hepatitidy C zásadně detekujeme přes 5' netranslatelnou oblast, protože zbytek těla toho viru se může měnit a neexistuje, že bysme... prostě falešně negativně diagnostikovali pacienta s hepatitidou C, takže prostě jedeme přes 5' UTR, toto platí i pro další... - To se asi dostáváme... - Ne, ne... - Do diskuse, kdy asi diváci, pokud člověk není odborník, to myslím, že by... spíš, jestli nemáme, nemáte nějaký konkrétní důkaz. - Máme. - Který by uznali odborníci a řekli vám, že tedy ano, máte pravdu, protože zatím vám vědecká obec říká, že se v tomhle mýlíte, někteří mluví o tom, že dokonce šíříte konspirační teorie nebo že ty vaše názory jsou až manipulativní. - Tak... Zajímavý je, že konspirační teorie šíří každý, kdo říká, že to není přírodního původu, prostě ten virus se vůbec nechová jako... - Tzn., že všichni světoví vědci tady šíří konspirační teorie? - Všichni ti, co říkají, že ten virus není přírodního původu, podle tady těch... tvrdí, že, že konspirujeme, ale já tady neříkám, že to přišlo z planety, že trpaslíci u toho pomáhali nebo podobně, prostě... obor molekulární biologie, genového inženýrství, umělé inteligence a syntetické biologie, kdy vlastně dokážeme ty mikroorganismy vytvořit podle svého vlastního designu, to je prostě tak hrozně daleko, že vlastně ta legislativa, která je za tím, pokulhává. Opět vás odkazuju na článek z 27. ledna v Nature, kde vlastně v Americe na to byly dva dny, vlastně, zasedání. To, že se to nedostalo sem, no, tak to je jako... nevím, tak se to prostě sem nedostalo, takže, já nevím... Jako, v jednu chvíli se to jako kdyby ukáže, jak to bylo, ale... - A kdy myslíte, že se to ukáže, jak to bylo? - To mně je vlastně... - Protože zatím ty vědci spíš mluví o tom, že takovéto teorie můžou šířit paniku mezi lidmi. Že se můžou bát, že se na ně něco takového ušilo. - Já si myslím, že se to prostě bere úplně ze špatné strany. Ta moje zpráva není, jestli to je v 5' UTR nebo v 6' UTR nebo je to v S proteinu nebo někde, prostě... hromada lidí na tom vidí něco zvláštního, ti, co se vlastně jako kdyby říkají, že tam nic zvláštního nevidí, tak nic zvláštního nevidí, já prostě asi nemám dostatečnou fantazii, abych si uměla představit, jak by vznikl tak velice modifikovaný 5' UTR, přičemž to je to místo, odkud se žene všechna ta, celý ten život toho viru, ta jeho obrovská replikační aktivita, kterou teda hlásej, vlastně i ty tisíckrát větší nálože, v tom Nature, z toho, vlastně, jak jsem citovala ze začátku toho dubna, takže... Ta moje zpráva vůbec není o tom, jestli já se pletu nebo se nepletu. Moje zpráva je, že i kdyby bylo jedno promile, zrníčko podezření na tom, že je to únik z laboratoře a myslím, že to zrníčko podezření prostě je, tak státy mají udělat všechno pro to, aby se to neopakovalo, protože 2003 byl SARS, 2012 byl MERS, potom byly různé druhy chřipek, prostě zvláštní druhy... - Myslíte si, že kdyby to bylo tak velké riziko, že by tady někdo uměle vyrobil virus, že by o tom už vlády nevěděly, že by to neignorovaly a potom, co se děje, ve světě, že by na to nereagovaly? - To zase vy konspirujete, ta je... tam já jako vůbec nemířím, já prostě mířím tam, že tady existují vlastně laboratoře, které se věnují vlastně takovémuto výzkumu a není zajištěno, dle mého, aby nedocházelo k únikům tady těch věcí z laboratoře, prostě se to může stát. - Vy jste ale přímo na místě nebyla, pokud se nepletu, že byste viděla, jaké jsou tam podmínky. - Na místě jsem nebyla, ale četla jsem prostě nějaké zprávy o tom, že vlastně třeba ve Wu-chanu nebyly dobré hygienické podmínky, v těch laboratořích a že vlastně už někde v roce 2017 tam byla jakási komise, která říkala, že je to vlastně v ne... ne úplně optimálním stavu a že... pozor na to, takže... Já chci jenom... Moje zpráva je environmentální. Moje zpráva je, abysme prostě tady těm našim dětem nezanechali planetu nejenom s těma odpadkama, ale prostě s nějakejma chorobama, které prostě se dostanou do prostředí, oni si s tím nebudou umět poradit, jak my teď nosíme roušky a blázníme tady, zastavuje se ekonomika celého světa, takže já jenom chci, aby ten obor, který jsem jmenovala, tzn. molekulární biologie, genové inženýrství, umělá inteligence a syntetická biologie, které jsou tak vepředu, že vlastně legislativa jim jako dýchá na krk, ale teda jenom slabě. - Já tomu rozumím, ale říkám si, proč by vědci, když vy tam něco vidíte, očima, očima Soni Pekové, tohle neviděli? No, protože se tam asi nedívají! Jako, všichni studují strukturální geny. Pan Pačes říkal, že zrovna na to místo, o kterém vy jste mluvila, se v Akademii věd podívali a že tam žádné specifické věci nejsou. - Pan Pačes zmiňoval, že tam je nějakých 17 mutací, to není pravda, těch je 27, takže kdyby aspoň se na to podíval pořádně, tak by aspoň počítal... Já si myslím, že na krátkém úseku není tak obtížné spočítat, jako, kolik těch variant tam je, ale prostě... tato oblast, na kterou ukazuju prstem já, je totiž tak unikátní, že tu, že podobnou ani... ani, že... stejnou nemá žádnej jinej virus, na tom světě, pouze tento, takže on je tímto úplně unikátní, to je jako kdyby vám někdo našrouboval nějakou helmu, která nikde na tom světě se neviděla. Takže je to tak, takže... - To se zatím tedy nestalo. Pojďme dál. Konkrétně k vakcíně, tam se také s odborníky neshodnete. Pojďme na divácký dotaz. Ptá se paní Jitka Matoušková, poslala nám email. Má podle vašeho názoru smysl vyvíjet vakcínu proti koronaviru SARS-CoV-2? - No, zmínila jsem několikrát, vzhledem k tomu, že má takovou biologickou variabilitu, což teda je cosi, co všichni pozorují, bylo i popsáno, i v Nature to vyšlo, takže už se lze asi o leccos opřít, tak takto variabilní cíle vlastně jsou jako kdyby noční můrou těch, co vyvíjejí vakcínu, protože ten, kdo vyvíjí vakcínu, vždycky touží, aby ten cíl se neměnil, aby byl stabilní, je velice těžké najít cíl, který vlastně je dostatečně imunogenní, že je správný, takže když mám ještě vlastně to vyvíjet na virus, který se mi mění pod rukama, tak je to velice obtížné. Konvenční vakcína, tzn., že se budu snažit naučit imunitní systém to rozeznávat. Navíc víme, vlastně, z respiračních infekcí, že pokud je to IG, které sedí na sliznicích a dělá vlastně slizniční infekci, tak ta odpověď v krevním řečišti není, i tohohle viru víme, že nemá... nemá měřitelnou viremickou fázi, tzn., že není měřitelný v krvi. Pomocí PCR a jaksi tam probíhá ta imunitní odpověď, tam jsou ty B-lymfocyty, takže vlastně obecně platí, že pro respirační infekce vakcíny nejsou až tak úplně efektivní. - Hm, na druhou stranu, slovenský virolog z Biomedicínského centra Slovenské akademie věd Boris Klempa k tomu řekl: V rámci RNA virů je převážně tento velmi stabilní a málo mutující, v porovnání třeba s virem chřipky je variabilita SARS-CoV-2 téměř až směšná. Jak je tedy možné, že vy se na to díváte takto a další vědec takto? - Protože s tím, co jste teď řekla, absolutně nesouhlasím. Jako, ten virus a zase se odkážu na práci v Nature, vlastně Bundeswehr Institute of Microbiology a Charité s překvapením komentují, že vlastně kvantita viru naměřená je tisíckrát větší než u SARSu a že u 1 pacienta můžou najít 2 různé kmeny, co se jim podařilo vykultivovat, to znamená, to neznamená, že jich tam není víc, prostě to jim narostlo. To se jim podařilo vlastně vykultivovat, že jiný kmen byl prostě v horních cestách dýchacích a jiný kmen byl v dolních cestách dýchacích, co všechno, což, teda, jinými slovy znamená, že mutační variabilita toho viru je obří, takže absolutně nesouhlasím s tím, co říká vlastně... - Takže vědci a vědkyně, které po celém světě teď vyvíjí vakcíny, se honí za nějakým bludem a nerozumí tomu. - Může zcela jistě každý dělat, co chce, může vyvíjet, jako, to je... já jim v tom nechci bránit... - To znamená... To je obrovské množství peněz a například virolog, hlavní virolog USA, pan Anthony Fauci, mluví o tom, že jedna vakcína je na tom velmi slibně, že by teď mohla být testovaná a že to vypadá, že bude nakonec i více účinných kandidátů. - V jednu dobu jich bylo 48, které se vyvíjely a ani 1 nebyla... - Těch vakcín teda bude veřejně kolik? Tomu nevěříte? - Ten virus je příliš virový na to, aby se dala vyvinout, podle mého názoru, funkční vakcína. Určitě lze se zamyslet nad nějakou geneticky modifikovanou vakcínou, tzn. třeba RNA silencing nebo RNA interference, to už bylo mnohokrát popsáno, vlastně, u virů této kategorie, u SARSu, u MERSu, různých chřipkových, že vlastně se použije... Teď by to byl příliš velký detail, to asi nebudu tady zdržovat, ale není to konvenční vakcína, je to na... vakcína na úrovni, vlastně, genového inženýrství a ať si klidně vyvíjí kdo chce, co chce, nedá se nikomu v tom bránit, pokud má na to peníze, to je prostě jeho věc, ale to, co určitě chci, aby tady zaznělo, vakcíny se běžně vyvíjejí v rocích, nikoliv ve dnech, v týdnech či měsících... - Tomu rozumím, ale zas, na druhou stranu, máme mimořádnou situaci, tak nežádá si mimořádná situace mimořádná řešení? - Mimořádná situace si žádá mimořádná řešení, ale já se nedomnívám, že v této republice je mimořádná situace. Všechno se uklidňuje. Ten virus prostě mizí. Z populace. - Tady mluvíme o České republice, ale já mluvím teď celosvětově, protože ta vakcína... sice my máme, tedy, také svůj tým, který ji má vyvinout, ale jsme asi trochu pozadu za tím, jak na to reaguje svět. Vlastně, svět mě nezajímá, v tuto chvíli, prostě mě zajímá, skutečně, tato země, aby se z toho dostala... - Tomu rozumím, ale my jsme propojená ekonomika, lidé cestují, asi nejde úplně se uzavřít tady do českých hranic, říkat si... - Já tomu úplně... To mě nezajímá... - Ale já tomu úplně všemu rozumím, ale jsme tady asi 3 měsíce poté, co to propuklo, takže, prostě, mě skutečně v tuto chvíli zajímá, aby se mi ta rána zahojila a budu potom řešit až další, takže... - Dobře, ale potom nepřišel a neseknul nás znovu. - Netváří se tak, že by to prostě... že by se to stalo, pokud to, pokud se to nebude importovat ze zahraničí a navíc vlastně... jako vakcína... i ta, která je ověřená, prostě může mít někdy nežádoucí efekty a vlastně toto je vždycky problém vakcinace, že nikdy se neví dopředu, zdali, protože se na to používají různá adjuvans, na stimulaci imunitního systému, co to udělá... a to, že se to prostě vyvine za několik měsíců, tak podle mého to nemůže, jaksi, zavdávat pocit bezpečnosti té vakcíny, protože není nijak ověřená, takže něco, co se vyvine v imunologii, ve vakcinologii, za několik měsíců, já si myslím, že jenom musí vstoupit do nějakýho velice skrutinizovaného testování, zdali náhodou ta vakcína spíš nebo nemá nějaké škodlivé efekty a zase opakuju, že vlastně ten koronavirus víc vyděsil tím, jak je variabilní než tou smrtností. Mimo země, kde vlastně... odkud šly ty nejhorší, protože z řady zemí prostě tak dramatické zprávy nebyly. - To už se trochu opakujeme. Posuňme se, prosím, ještě k jednomu tématu. Ten jsem, to jsem také zmiňovala v úvodu, vy jste měla spory s vládou nebo... řekněme nějaké nedorozumění s vládou, už jste odpustila ministrovi financí... ministrovi zdravotnictví, že o vás šířil dezinformace? - Já jsem se na něho nikdy nezlobila. Já jsem profesionál a považovala jsem to za takové zaškobrtnutí, všechno jsme si vyřešili, řekli, já se k tomu nehodlám vracet. - Vy jste totiž v rozhovoru pro DVTV řekla: bylo to absolutně absurdní. Nemyslela jsem si, že se můžu, že se můžu v tomhle státě s takovým zacházením setkat. Kolikrát si říkám, že prvou obětí koronaviru budu v této zemi je, že neumřu na ten vir, ale na stát. Tak to už je mimo? - No, tak to bylo asi... - To už je zapomenuto? - To bylo asi... druhý den poté, než... - Bylo to 12. 3., ano. - Ano, než mě, než mě internovali Na Bulovce jako nakaženou, nešikovnou... Prostě, jelito, které ohrozilo půlku světa, tak to mně přišlo, že je přes čáru a... ale... říkám, já jsem profesionál, je to prostě za náma. - Vy jste tehdy mluvila, že stát po vás šlape, tak... Z důvodu, které se ani nedají nahlas říci, bez toho, aby to způsobilo nějaké negativní závěry, to jste tehdy řekla, tak šlape po vás pořád stát? - Ne, nešlape. Nešlape. A ty důvody už se řekly, takže já už to mám v kategorii Historie. A pojďme ještě na poslední otázku od diváků. Ptá se pan Václav Karban, ten nám poslal email. Vy jste se státem nejprve trochu válčila, to jsme tedy rozebrali, plánujete s ním do budoucna ještě spolupracovat? Vypadám prostě jak nějakej renegát nebo něco podobného. Prostě, na začátku to bylo velice nepříjemné, protože to, aby... - A můžeme teda dodat, že pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se vám nakonec omluvil. - Pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se mi omluvil, ale myslím si, že se snad nemusel skoro ani omlouvat on, ale měl jsem omluvit někdo jiný, kdo mu to jako kdyby našeptal a... - A kdo mu to našeptal? - No, tak to si asi můžete najít i ten spot. Řekni jméno, řekni jméno, ano... - No... Považuji to skutečně za historii, tady tu... událost a myslím si, že se to prostě stalo, protože skutečně vládla nějaká panika a vládla, vládla úplně jako neracionální atmosféra, ale v té chvíli to skutečně vypadalo, že naše laboratoř je ve velkém ohrožení a my jsme... jediný důvod, vlastně, který se jako kdyby ukázal, že byl, byl důvod finanční. A tak i to je za náma, všechno. - Říkáte: je to za náma, tzn., že jste připravena spolupracovat se státem, plánujete ho třeba oslovit a nabídnout mu své služby nebo jste dostala třeba nějakou nabídku od státu? - Ale vždyť my jsme součástí této země! Naše laboratoř je vlastně... my jsme nestátní zdravotnické zařízení, registrované, věnujeme se molekulární mikrobiologické genetické diagnostice pro lidi a zvířata, my jsme jeden z mnoha subjektů státu, my nejsme nic speciálního, splňujeme vše, co po nás vlastně tento stát a legislativa toho... tohoto státu požaduje, takže my jsme součástí systému, nevím, co mám jako... jak spolupracovat víc, prostě my pracujeme... - Jestli se třeba hodláte ucházet o nějaké zakázky nebo nějaké tendry, které bude ministerstvo vypisovat nebo... je nějakým způsobem bude nabízet, tohle jsem myslela. - No, tak, pokud se objeví nějaké projekty, které jsou relevantní pro nás a budeme vědět, že můžeme nabídnout, vlastně, že je to program, který můžeme efektivně řešit, tak samozřejmě se budeme účastnit, to jsme vždy dělávali a my nejsme nijak vyčleněni z toho státu, ať nikdo nemá nějaký špatný pocit, normálně pracujeme, akorát na začátku došlo tady k tomu, tady k tomu zaškobrtnutí, které podle mého vlastně potom bylo i mediálně vlastně zbytečně nafouklé a já skutečně říkám, mám to v kategorii Historie, nechce se, nechci se k tomu vůbec vracet, je to pryč. A to je také závěr našeho vysílání. Naším hostem byla molekulární genetička Soňa Peková. Děkuji za rozhovor. - Děkuji za pozvání. - A vám, vážení diváci, děkujeme za vaše dotazy a také za vaši pozornost. Loučíme se a těšíme se příští týden. Naším hostem bude ministryně financí Alena Schillerová.