Papež zvítězil nad mediálními útoky v Německu
Německý katolický novinář Peter Seewald v rozhovoru pro zpravodajskou agenturu Kath.net řekl, že nedávná papežská cesta do Německa byla vítězstvím papežovy pokory a jeho poselství.
V rozhovoru Seewald, autor knihy „Světlo světa“, označil návštěvu papeže za „malý zázrak“, protože „krátce před tím došlo k velmi agresivnímu, antiklerikálnímu útoku ze strany médií“.
„To vše připomíná ,1984' George Orwella, kde je vytvořen fiktivní nepřítel, noční můra, vzniklá s cílem zastrašovat lidi.“ „A přece,“ poznamenal Seewald, „navzdory veškerému neuvěřitelnému úsilí ze strany médií nesčetné množství lidí povstalo a odmítlo nechat se obelhávat.“
„Říkali, že se k němu Němci otočí zády a spoustu dalších hloupostí. Zdá se, že v naší době není nic horšího než být katolík. Jak napsal časopis Stern: ,Po krátké euforii na počátku se objevil nesmírný odstup většiny Němců od jejich krajana.' Je to, jako kdyby řekli, že když Vatikán přestane existovat, pak už bude všechno na světě skvělé a v naprostém pořádku.“
Avšak Seewald pokračoval: „Všichni jsme byli svědky něčeho mnohem většího. Kde byly všechny ty masy kritiků a demonstrantů? Nikde se neobjevily. A přesto 350 tisíc lidí podstoupilo tu velikou oběť, aby si osobně vyslechli papeže a zúčastnili se mše, kterou celebroval. Miliony ji sledovaly v televizi. Papežovy knihy se prodávají rychleji než kdy předtím… A ještě nikdy předtím nebylo v Německu slyšet nic tak inteligentního, moudrého a pravdivého, tak nesmírně důležitého.“
Podle Seewalda, k jehož vlastní konverzi ke katolicismu došlo po setkání s tehdejším kardinálem Ratzingerem, „tato slova již nelze ignorovat. Jsou mírou a prubířským kamenem pro další diskuse i pro obnovu katolické církve v Německu.“ Masivní útoky sdělovacích prostředků byly jen pouhými „stíny“ papežovy cesty do Německa, řekl.
„Často jsme vzpomínali na lid z Nazareta, který nechtěl naslouchat prorokovi z jejich vlastní země. ,Nekoná žádné zázraky.' Na to si mnozí stěžovali v médiích. Ze všech sil podněcují nepřátelství vůči papeži, kážou novou víru bez jakýchkoli hodnot a zároveň šíří stížnosti, že se lidé ke katolické církvi obracejí zády. Ve skutečnosti je procento těch, kteří opouštějí církev mnohem menší než těch, kteří vystupují z politických stran, spolků či sdružení nebo i protestantských církví,“ řekl Seewald.
Na druhou stranu, pokračoval, bylo úžasné vidět, jak Benedikt XVI. „prochází mezi smečkou zdivočelých mediálních psů, aniž by ztratil byť na jedinou sekundu svůj klid“.
„Bylo jistě velmi smutné, že mnozí nevyužili příležitosti vyjádřit pro tentokrát autentické křesťanské bratrství,“ uvedl Seewald. Existuje linie protestantismu, která sama sebe stále ještě vnímá jako anti-papežskou frakci. Dříve byl římský biskup považován za antikrista. Dnes je považován za antimoderního. Důležitější však je, že po setkání s papežem byli mimořádně spokojeni nejen zástupci pravoslavných, židů a muslimů, ale rovněž předseda evangelické církve v Německu, který po setkání s Benediktem XVI. řekl, cituji, „jsem potěšen“.
Reportér agentury Kath.net se Seewalda zeptal, koho měl papež na mysli, když během vigilie s mladými lidmi řekl, že „církvi neškodí její protivníci, ale laxní křesťané“. Seewald odpověděl: „Asi mě a vás. Papež povzbuzuje a staví mosty, ale zároveň nás varuje. Každý křesťan potřebuje nové impulsy, aby neustrnul ve vývoji, nezastavil se na své cestě, ve svém svědectví a křesťanském jednání.“
Seewald dále v rozhovoru řekl, že papež přijel do Německa, aby upozornil na problémy, protože „si nepřeje fiktivní mír, nýbrž opravdový mír. Rozhodně není člověkem, který by zakrýval problémy hezkými slovy nebo se snažil odvádět pozornost od vážné situace pořádáním impozantních akcí, jak o něm tvrdí Hans Küng a jeho přátelé.“
Seewald si také postěžoval, že v úvodní části setkání mládeže ve Freiburgu místní pořadatelé dali mladým lidem možnost hlasovat o různých tématech, jako je kněžství žen a homosexualita, a zcela vynechali jakoukoli duchovní přípravu na tuto akci.
„Ten, kdo toto činí, vůbec nechápe, jak se dnes věci mají,“ řekl. „Také je to projev nedostatečného vnímání vážnosti situace. Tím, že dělají takové věci, se stávají názorovými spojenci vůdců, kteří po desetiletí používali druhořadé nebo třetiřadé problémy k tomu, aby vedli církev podle svých rozmarů a v podstatě způsobili duchovní stagnaci. Dnes je situace tak špatná, protože mnoho lidí o své víře neví vůbec nic. Nevědí nic o evangeliu a svátostech,“ řekl Seewald.
Nicméně dodal, že „papež vydal příslušné pokyny. O osudu církve a víry, řekl, se rozhoduje v kontextu liturgie a eucharistie. Opravdová změna je možná pouze prostřednictvím proměny srdce.“
Jednoduše řečeno, Petrův nástupce nás chce vést k pramenům. A ty nepatří jemu, ani Vatikánu, ale prýští z nich „živá voda“. A to, že existuje církev, která tyto zdroje chrání a pečuje o ně, by nás mělo naplňovat radostí a pocitem bezpečí,“ uvedl.
Vydáno: 07.10.2011
V rozhovoru Seewald, autor knihy „Světlo světa“, označil návštěvu papeže za „malý zázrak“, protože „krátce před tím došlo k velmi agresivnímu, antiklerikálnímu útoku ze strany médií“.
„To vše připomíná ,1984' George Orwella, kde je vytvořen fiktivní nepřítel, noční můra, vzniklá s cílem zastrašovat lidi.“ „A přece,“ poznamenal Seewald, „navzdory veškerému neuvěřitelnému úsilí ze strany médií nesčetné množství lidí povstalo a odmítlo nechat se obelhávat.“
„Říkali, že se k němu Němci otočí zády a spoustu dalších hloupostí. Zdá se, že v naší době není nic horšího než být katolík. Jak napsal časopis Stern: ,Po krátké euforii na počátku se objevil nesmírný odstup většiny Němců od jejich krajana.' Je to, jako kdyby řekli, že když Vatikán přestane existovat, pak už bude všechno na světě skvělé a v naprostém pořádku.“
Avšak Seewald pokračoval: „Všichni jsme byli svědky něčeho mnohem většího. Kde byly všechny ty masy kritiků a demonstrantů? Nikde se neobjevily. A přesto 350 tisíc lidí podstoupilo tu velikou oběť, aby si osobně vyslechli papeže a zúčastnili se mše, kterou celebroval. Miliony ji sledovaly v televizi. Papežovy knihy se prodávají rychleji než kdy předtím… A ještě nikdy předtím nebylo v Německu slyšet nic tak inteligentního, moudrého a pravdivého, tak nesmírně důležitého.“
Podle Seewalda, k jehož vlastní konverzi ke katolicismu došlo po setkání s tehdejším kardinálem Ratzingerem, „tato slova již nelze ignorovat. Jsou mírou a prubířským kamenem pro další diskuse i pro obnovu katolické církve v Německu.“ Masivní útoky sdělovacích prostředků byly jen pouhými „stíny“ papežovy cesty do Německa, řekl.
„Často jsme vzpomínali na lid z Nazareta, který nechtěl naslouchat prorokovi z jejich vlastní země. ,Nekoná žádné zázraky.' Na to si mnozí stěžovali v médiích. Ze všech sil podněcují nepřátelství vůči papeži, kážou novou víru bez jakýchkoli hodnot a zároveň šíří stížnosti, že se lidé ke katolické církvi obracejí zády. Ve skutečnosti je procento těch, kteří opouštějí církev mnohem menší než těch, kteří vystupují z politických stran, spolků či sdružení nebo i protestantských církví,“ řekl Seewald.
Na druhou stranu, pokračoval, bylo úžasné vidět, jak Benedikt XVI. „prochází mezi smečkou zdivočelých mediálních psů, aniž by ztratil byť na jedinou sekundu svůj klid“.
„Bylo jistě velmi smutné, že mnozí nevyužili příležitosti vyjádřit pro tentokrát autentické křesťanské bratrství,“ uvedl Seewald. Existuje linie protestantismu, která sama sebe stále ještě vnímá jako anti-papežskou frakci. Dříve byl římský biskup považován za antikrista. Dnes je považován za antimoderního. Důležitější však je, že po setkání s papežem byli mimořádně spokojeni nejen zástupci pravoslavných, židů a muslimů, ale rovněž předseda evangelické církve v Německu, který po setkání s Benediktem XVI. řekl, cituji, „jsem potěšen“.
Reportér agentury Kath.net se Seewalda zeptal, koho měl papež na mysli, když během vigilie s mladými lidmi řekl, že „církvi neškodí její protivníci, ale laxní křesťané“. Seewald odpověděl: „Asi mě a vás. Papež povzbuzuje a staví mosty, ale zároveň nás varuje. Každý křesťan potřebuje nové impulsy, aby neustrnul ve vývoji, nezastavil se na své cestě, ve svém svědectví a křesťanském jednání.“
Seewald dále v rozhovoru řekl, že papež přijel do Německa, aby upozornil na problémy, protože „si nepřeje fiktivní mír, nýbrž opravdový mír. Rozhodně není člověkem, který by zakrýval problémy hezkými slovy nebo se snažil odvádět pozornost od vážné situace pořádáním impozantních akcí, jak o něm tvrdí Hans Küng a jeho přátelé.“
Seewald si také postěžoval, že v úvodní části setkání mládeže ve Freiburgu místní pořadatelé dali mladým lidem možnost hlasovat o různých tématech, jako je kněžství žen a homosexualita, a zcela vynechali jakoukoli duchovní přípravu na tuto akci.
„Ten, kdo toto činí, vůbec nechápe, jak se dnes věci mají,“ řekl. „Také je to projev nedostatečného vnímání vážnosti situace. Tím, že dělají takové věci, se stávají názorovými spojenci vůdců, kteří po desetiletí používali druhořadé nebo třetiřadé problémy k tomu, aby vedli církev podle svých rozmarů a v podstatě způsobili duchovní stagnaci. Dnes je situace tak špatná, protože mnoho lidí o své víře neví vůbec nic. Nevědí nic o evangeliu a svátostech,“ řekl Seewald.
Nicméně dodal, že „papež vydal příslušné pokyny. O osudu církve a víry, řekl, se rozhoduje v kontextu liturgie a eucharistie. Opravdová změna je možná pouze prostřednictvím proměny srdce.“
Jednoduše řečeno, Petrův nástupce nás chce vést k pramenům. A ty nepatří jemu, ani Vatikánu, ale prýští z nich „živá voda“. A to, že existuje církev, která tyto zdroje chrání a pečuje o ně, by nás mělo naplňovat radostí a pocitem bezpečí,“ uvedl.
Vydáno: 07.10.2011
