Jak se vypráví, v roce 596 spatřil papež sv. Řehoř Veliký na trhu otroků v Římě skupinu světlovlasých mládenců, krásných jako andělé. Zeptal se, co jsou zač. Odpověděli mu: Anglové.
»Nikoliv Anglové, ale andělé«, odpověděl papež a rozhodl vyslat do Anglie benediktinské mnichy, aby zde zahájili evangelizaci. Skupina čtyřiceti mnichů vedená sv. Augustinem (pak zvaným z Canterbury) odjela do Anglie hlásat evangelium.
Augustin obrátil k pravé víře krále Etewireda a odebral se do tehdy již římského města York a začal zde hlásat slovo života. Celý národ se připojil ke králi a žádal si křest. Tak se také stalo. Křest krále byl křtem celého národa, který se spojil se svým vladařem nezrušitelnou věrností. Křest byl stanoven na den Vánoc, aby se tak zrodili noví Kristovi učedníci; řeka, která tekla pod hradbami města, posloužila jako křestní pramen, který pojal deset tisíc katechumenů, nečítaje ženy a děti. Vážnost této proměny se nezastavila a noví a noví učedníci betlémského Dítěte sestupovali do vod, aby očistili své duše. Z chladných vod vycházeli plní radosti a zářili nevinností jako armáda novokřtěnců; v tento den Narození připojil Ježíš nový národ do své říše«.
Sv. Augustin z Canterbury byl evangelizátorem Anglie. Z Anglie a Irska pak vzešel jiný velký misionář, svatý Bonifác s mnichy, kteří hlásali evangelium v Německu. www.lumendelumine.cz/index.php