Veritas!

Poznejte pravdu a pravda vás osvobodí.

Když jsem zmínila bratry pravoslavné v Řecku, pak jednu zprávu:

Decimování pravoslavné církve v Řecku

V rámci škrtů v rozpočtu vláda Řecka snižuje platy duchovenstva Řecké pravoslavné církve a počet nových kněžských svěcení. Podle nového vládní výnosu má státní pravoslavná církev právo ustanovit jednoho nového duchovního pouze tehdy, když místo něj odejde do důchodu deset starých duchovních.

Před šedesáti lety odevzdala Řecká pravoslavná církev velkou část svého majetku (nemovitosti - pozemky) státu výměnou za příslib vyplácení duchovenského platu ze státního rozpočtu všem duchovním athénského arcibiskupství. V současnosti vláda krátí prostředky vyplácené církvi kvůli přijímaným ekonomickým opatřením.

Agentura Reuters dále sděluje, že "Athény budou financovat pouze jednoho nového kněze místo deseti zemřelých či odebravších se do důchodu, což způsobí nedostatek duchovních zvláště ve vzdálených farnostech - a to právě v době krize, kdy věřící nejvíce potřebují pomoc".

Výše platu duchovního má být snížena o 10 procent. Podle agentury Reuters byl v současnosti průměrný plat řeckého farního kněze 1 tisíc Euro měsíčně, přičemž státní plat pobírá něco přes 10.000 duchovních. Vláda tvrdí, že kvůli ekonomické krizi není schopna tento rozpočet dále pokrývat. Na celkovém snížení prostředků vyplácených ze státní pokladny duchovenstvu se bude dále podílet i postupné dramatické snížení počtu duchovních.

"Krize se dotkla nejen práce našich dobročinných organizací, ale je hrozbou samotné jejich existenci," prohlásil metropolita Sparty Eustatios.

Tak je vedena většina hovorů.

Buď rád menhire, že vieme čítať abecedu.
Aké to zamýšlanie sa nad významom a obsahom!
 :) Odrazu sa zina dozvie že je mama... ha, ha. To som zvedavá čo na to povie
Dnes je naozaj v našom kalendári toto meno, tak ti Zina blahoželám.

Evanjelium podľa Matúša - kapitola 13

. 27 K hospodárovi prišli sluhovia a povedali mu: »Pane, nezasial si na svojej roli dobré semeno? Kde sa teda vzal kúkoľ?« 28 On im vravel: »To urobil nepriateľ.« Sluhovia mu povedali: »Chceš, aby sme šli a vyzbierali ho?« 29 On odpovedal: »Nie, lebo pri zbieraní kúkoľa by ste mohli vytrhnúť aj pšenicu. 30 Nechajte oboje rásť až do žatvy. V čase žatvy poviem žencom: Pozbierajte najprv kúkoľ a poviažte ho do snopov na spálenie, ale pšenicu zhromaždite do mojej stodoly.«"

List Rimanom - kapitola 16
Pozor na falošných učiteľov - 17 Prosím vás, bratia, dávajte si pozor na tých, čo vyvolávajú rozbroje a pohoršenia v protive s učením, ktoré ste prijali, a vyhýbajte sa im. 18 Lebo takíto neslúžia Kristovi, nášmu Pánovi, ale svojmu bruchu, a sladkými rečami a poklonami zvádzajú srdcia nevinných.

List Títovi - kapitola 3
9 Vyhýbaj sa hlúpym otázkam, rodokmeňom, svárom a hádkam o zákon, lebo sú neužitočné a márne.

10 Bludárovi sa po prvom a druhom napomenutí vyhýbaj.

11 Veď vieš, že takýto je prevrátený, hreší a odsudzuje sám seba.

List Títovi - kapitola 3

Všeobecné povinnosti veriacich - 1 Pripomínaj im, aby sa podriaďovali panovníkom a vrchnostiam, aby ich poslúchali a boli pripravení na každý dobrý skutok. 2 Nech nikoho nepotupujú a nech nie sú hašteriví, nech sú mierni a prejavujú všemožnú vľúdnosť všetkým ľuďom.

Druhý list Timotejovi - kapitola 3

Budúce bludy - 1 Vedz, že v posledných dňoch nastanú nebezpečné časy. 2 Ľudia budú totiž sebeckí, chamtiví, chvastaví, pyšní, rúhaví, neposlušní voči rodičom, nevďační, bezbožní, 3 bezcitní, nezmierliví, ohovárační, nezdržanliví, suroví, bez lásky k dobru, 4 zradní, bezhlaví, nadutí, milujúci viac rozkoše ako Boha; 5 budú mať výzor nábožnosti, ale jej silu budú popierať. A týchto sa chráň! 6 Lebo z nich sú tí, čo sa vkrádajú do domov a podmaňujú si ľahké ženy, obťažené hriechmi a hnané rozličnými žiadostivosťami, 7 ktoré sa stále učia, a nikdy nie sú schopné spoznať pravdu. 8 Ako sa Jannes a Jambres postavili proti Mojžišovi, tak aj oni odporujú pravde. Sú to ľudia so zvrátenou mysľou, nespoľahliví vo viere. 9 Ale ďaleko sa nedostanú, lebo všetkým bude zjavná ich nerozumnosť, ako bola aj tamtých.

Druhý list Timotejovi - kapitola 3

16 Celé Písmo je Bohom vnuknuté a užitočné na poúčanie,
na usvedčovanie, na nápravu a na výchovu v spravodlivosti,
17 aby bol Boží človek dokonalý a pripravený na každé dobré dielo.

voda44 — 21.5.2012 10:40:20:
Jen aby někteří z přemíry informací nezapoměli na to hlavní proč jsem na světě.A jednou byli nemile překvapeni.

Hlásím se.Nezapomeneme.Voděnka je na světě, aby nás občerstvila.
Dala bych zahrát, ale nevím tedy komu.Tak počkám až nám to Petr Skála vyjasní.

Zina
... má dnes meniny!

Všetko najlepšie,...

Ještě, že ve Vatikánu jsou neoblomní a citově se vydírat nenechají jako někteří z vás!To by za chvíli vypadalo.To vím, to by se vám zamlouvalo.

Vatikán kritizuje americké řádové sestry
Výtah článku známého amerického serveru (partnera časopisu Newsweek)
11.5.2012 Noemi Holeková

Americké jeptišky zatím mlčí k poslednímu hodnocení Vatikánu, podle něhož jsou neposlušné, vykazují známky „radikálního feminismu“, a dokonce odporují církevnímu učení v otázkách homosexuality, interrupce a ordinování žen. Ale jedna bývalá jeptiška nemlčí. Říká, že tvrdý zákrok vedení katolické církve je „urážka“, píše americký server Daily Beast.

Příběh dlouholeté řádové sestry
Mary Johnsonová sloužila dvacet let v řádu Misionářek milosrdenství, který založila Matka Tereza. Johnsonová působila 15 let v Římě a dalších pět let v severní Africe. Matku Terezu znala osobně. Do kláštera tato rodačka z Texasu přišla jako devatenáctiletá studentka. Inspiroval ji k tomu článek v časopise Time, který pojednával o práci Matky Terezy v indické Kalkatě.
Jako misionářka milosrdenství Johnsonová slíbila dodržovat přísná pravidla. Se svými spolusestrami po vzoru Matky Terezy nosila sárí. Sestry musely slíbit, že nebudou vytvářet blízká přátelství mezi sebou ani s kýmkoliv jiným. Musely se distancovat od svých rodin, s nimiž mohly strávit pouze dva týdny během deseti let. Pomáhaly chudým, pracovaly v útulcích nebo učily katechismus. Johnsonová se rozhodla tento způsob život opustit, když si uvědomila, že potřebuje důvěrnější vztahy, než přísná pravidla řeholního života povolovala.
Ještě za svého života v klášteře se blízce spřátelila s další sestrou, a dokonce došlo na fyzické důvěrnosti s jedním knězem. „Jen jsme se párkrát líbali,“ říká. Klášter pak opustila v roce 1997, vrátila se do školy a později napsala o své zkušenosti knihu s názvem Neuhasitelná žízeň. Vatikánským vyšetřováním amerických řádových sester dnes není překvapená. To začalo před třemi lety kvůli podezření, že sestry nedostatečně podporovaly názory církve.
Vatikán zkoumá situaci v USA
Vatikán si objednal dvě studie. První řídila Kongregace pro nauku víry a zaměřovala se na zastřešující organizaci jeptišek ve Spojených státech. Tu založil Vatikán a sdružuje asi 80 procent amerických řádových sester. Poskytuje výcvik pro jejich představené a pořádá konference, během nichž se diskutují nejrůznější témata. Podle výsledků studie, která byla zveřejněna v dubnu, Vatikán uznává „velký přínos“ jeptišek ve „školách, nemocnicích a institucích pro chudé“.
Vyčítá jim ale, že mlčí k problematice potratů nebo k otázkám „zásadní důležitosti pro život církve a společnosti, jako je biblický pohled na rodinný život nebo lidská sexualita“. Církevním hodnostářům se rovněž nelíbí zdrženlivý postoj některých sester k tomu, že ordinování na kněze je vyhrazeno pouze mužům. Vatikán zdůrazňuje, že všechny jeptišky slíbily poslušnost s tím, že „církevní učení volá ke zbožnému podřízení vlastního rozumu i vůle“. Aby Vatikán tento nežádoucí stav napravil, ustavil nad řádovými sestrami arcibiskupa, který na ně bude pět let dohlížet. Bude jim radit, posuzovat jejich plány, včetně témat konferencí nebo chystaných publikací.
Druhá studie se zabývá způsobem života všech amerických jeptišek. Výzkum byl dokončen, ale podle informací serveru Daily Beast nebyly jeho závěry zveřejněny. Johnsonová uznává, že řádové sestry slibují poslušnost. Myslí si ale také, že přišel čas církev zmodernizovat. Mezi řádky je podle ní hlavním kamenem úrazu fakt, že sestry „samy přemýšlejí“. A to se prý církvi nelíbí.
Poslušnost nade vše
„Letos je volební rok a biskupové se politizují. Když s nimi sestry nesouhlasí, někdy na ně zvyšují hlas. Katolická církev už dlouho uznává, že povinností každého člověka je poslouchat vlastní svědomí. Biskupové ale říkají, že svědomí, které je v rozporu s jejich učením, je na špatné cestě. Jakákoli otázka je chápána jako neloajalita, nebo dokonce hereze – biskupové nejsou zvyklí na otázky. Příliš snadno se nechávají unést vlastní důležitostí a nerespektují náboženskou svobodu svých sester,“ říká Johnsonová.
S dohledem arcibiskupa bude svoboda sester vážně omezena. Johnsonová je s řadou z nich v kontaktu. První reakcí mezi nimi byl podle ní šok. Ale Johnsonová je optimistická. „Vím, že to jsou ženy s vizí. Nenechají se šikanovat. Zůstaly v církvi z opravdového přesvědčení a celoživotního závazku. Mají řadu zkušeností. Vědí, kým jsou,“ dodává bývalá řeholnice. Zastřešující organizace jeptišek ve Spojených státech se sejde na konci května, aby se v atmosféře modliteb, rozjímání a dialogu rozhodla, jak s rozhodnutím Vatikánu naložit.
Snaha o životní pravdivost
Bývalá sestra z řádu Milosrdných sester, založeným Matkou Terezou, se o americké řádové sestry nebojí. Řekly jí, že jistě najdou způsoby, jak budou moci samy k sobě zůstat pravdivé. Bude to ale těžké navzdory tomu, že je ve Spojených státech asi o třicet procent více jeptišek než kněží. Průměrné americké řádové sestře je 65 let. „Zaslouží si, aby s nimi jejich představení zacházeli jako s dospělými,“ říká Mary Johnsonová.
„Kdybych bývala vstoupila do pokrokovějšího řádu, možná bych řádovou setrou zůstala. Nemohla jsem ale zůstat ve společenství, které nechtělo nic než mou poslušnost. Začít po 20 letech znovu budovat svůj život nebylo snadné. Ale vím, že si mohu svobodně myslet, co chci, vytvářet si vlastní vztahy a být opět se svou rodinou – to je pravá láska, pravda a věrnost, které jsem neměla, když mou jedinou ctností měla být poslušnost,“ uzavírá Mary Johnsonová pro server Daily Beast.
Vatikán kritizuje americké řádové sestry
Výtah článku známého amerického serveru (partnera časopisu Newsweek)
11.5.2012 Noemi Holeková

Americké jeptišky zatím mlčí k poslednímu hodnocení Vatikánu, podle něhož jsou neposlušné, vykazují známky „radikálního feminismu“, a dokonce odporují církevnímu učení v otázkách homosexuality, interrupce a ordinování žen. Ale jedna bývalá jeptiška nemlčí. Říká, že tvrdý zákrok vedení katolické církve je „urážka“, píše americký server Daily Beast.

Příběh dlouholeté řádové sestry
Mary Johnsonová sloužila dvacet let v řádu Misionářek milosrdenství, který založila Matka Tereza. Johnsonová působila 15 let v Římě a dalších pět let v severní Africe. Matku Terezu znala osobně. Do kláštera tato rodačka z Texasu přišla jako devatenáctiletá studentka. Inspiroval ji k tomu článek v časopise Time, který pojednával o práci Matky Terezy v indické Kalkatě.
Jako misionářka milosrdenství Johnsonová slíbila dodržovat přísná pravidla. Se svými spolusestrami po vzoru Matky Terezy nosila sárí. Sestry musely slíbit, že nebudou vytvářet blízká přátelství mezi sebou ani s kýmkoliv jiným. Musely se distancovat od svých rodin, s nimiž mohly strávit pouze dva týdny během deseti let. Pomáhaly chudým, pracovaly v útulcích nebo učily katechismus. Johnsonová se rozhodla tento způsob život opustit, když si uvědomila, že potřebuje důvěrnější vztahy, než přísná pravidla řeholního života povolovala.
Ještě za svého života v klášteře se blízce spřátelila s další sestrou, a dokonce došlo na fyzické důvěrnosti s jedním knězem. „Jen jsme se párkrát líbali,“ říká. Klášter pak opustila v roce 1997, vrátila se do školy a později napsala o své zkušenosti knihu s názvem Neuhasitelná žízeň. Vatikánským vyšetřováním amerických řádových sester dnes není překvapená. To začalo před třemi lety kvůli podezření, že sestry nedostatečně podporovaly názory církve.
Vatikán zkoumá situaci v USA
Vatikán si objednal dvě studie. První řídila Kongregace pro nauku víry a zaměřovala se na zastřešující organizaci jeptišek ve Spojených státech. Tu založil Vatikán a sdružuje asi 80 procent amerických řádových sester. Poskytuje výcvik pro jejich představené a pořádá konference, během nichž se diskutují nejrůznější témata. Podle výsledků studie, která byla zveřejněna v dubnu, Vatikán uznává „velký přínos“ jeptišek ve „školách, nemocnicích a institucích pro chudé“.
Vyčítá jim ale, že mlčí k problematice potratů nebo k otázkám „zásadní důležitosti pro život církve a společnosti, jako je biblický pohled na rodinný život nebo lidská sexualita“. Církevním hodnostářům se rovněž nelíbí zdrženlivý postoj některých sester k tomu, že ordinování na kněze je vyhrazeno pouze mužům. Vatikán zdůrazňuje, že všechny jeptišky slíbily poslušnost s tím, že „církevní učení volá ke zbožnému podřízení vlastního rozumu i vůle“. Aby Vatikán tento nežádoucí stav napravil, ustavil nad řádovými sestrami arcibiskupa, který na ně bude pět let dohlížet. Bude jim radit, posuzovat jejich plány, včetně témat konferencí nebo chystaných publikací.
Druhá studie se zabývá způsobem života všech amerických jeptišek. Výzkum byl dokončen, ale podle informací serveru Daily Beast nebyly jeho závěry zveřejněny. Johnsonová uznává, že řádové sestry slibují poslušnost. Myslí si ale také, že přišel čas církev zmodernizovat. Mezi řádky je podle ní hlavním kamenem úrazu fakt, že sestry „samy přemýšlejí“. A to se prý církvi nelíbí.
Poslušnost nade vše
„Letos je volební rok a biskupové se politizují. Když s nimi sestry nesouhlasí, někdy na ně zvyšují hlas. Katolická církev už dlouho uznává, že povinností každého člověka je poslouchat vlastní svědomí. Biskupové ale říkají, že svědomí, které je v rozporu s jejich učením, je na špatné cestě. Jakákoli otázka je chápána jako neloajalita, nebo dokonce hereze – biskupové nejsou zvyklí na otázky. Příliš snadno se nechávají unést vlastní důležitostí a nerespektují náboženskou svobodu svých sester,“ říká Johnsonová.
S dohledem arcibiskupa bude svoboda sester vážně omezena. Johnsonová je s řadou z nich v kontaktu. První reakcí mezi nimi byl podle ní šok. Ale Johnsonová je optimistická. „Vím, že to jsou ženy s vizí. Nenechají se šikanovat. Zůstaly v církvi z opravdového přesvědčení a celoživotního závazku. Mají řadu zkušeností. Vědí, kým jsou,“ dodává bývalá řeholnice. Zastřešující organizace jeptišek ve Spojených státech se sejde na konci května, aby se v atmosféře modliteb, rozjímání a dialogu rozhodla, jak s rozhodnutím Vatikánu naložit.
Snaha o životní pravdivost
Bývalá sestra z řádu Milosrdných sester, založeným Matkou Terezou, se o americké řádové sestry nebojí. Řekly jí, že jistě najdou způsoby, jak budou moci samy k sobě zůstat pravdivé. Bude to ale těžké navzdory tomu, že je ve Spojených státech asi o třicet procent více jeptišek než kněží. Průměrné americké řádové sestře je 65 let. „Zaslouží si, aby s nimi jejich představení zacházeli jako s dospělými,“ říká Mary Johnsonová.
„Kdybych bývala vstoupila do pokrokovějšího řádu, možná bych řádovou setrou zůstala. Nemohla jsem ale zůstat ve společenství, které nechtělo nic než mou poslušnost. Začít po 20 letech znovu budovat svůj život nebylo snadné. Ale vím, že si mohu svobodně myslet, co chci, vytvářet si vlastní vztahy a být opět se svou rodinou – to je pravá láska, pravda a věrnost, které jsem neměla, když mou jedinou ctností měla být poslušnost,“ uzavírá Mary Johnsonová pro server Daily Beast.
Noemi Holeková je spolupracovnicí Českého rozhlasu 6 (www.rozhlas.cz/cro6).
Chcete být pravidelně informováni o nových zprávách, článcích a dění v magazínu ChristNet? Můžete! Na adrese www.facebook.com/Christnet, Twitteru nebo díky službě Kindly.cz - zdarma na vaší elektronické čtečce knih.Vatikán kritizuje americké řádové sestry
Výtah článku známého amerického serveru (partnera časopisu Newsweek)
11.5.2012 Noemi Holeková

Americké jeptišky zatím mlčí k poslednímu hodnocení Vatikánu, podle něhož jsou neposlušné, vykazují známky „radikálního feminismu“, a dokonce odporují církevnímu učení v otázkách homosexuality, interrupce a ordinování žen. Ale jedna bývalá jeptiška nemlčí. Říká, že tvrdý zákrok vedení katolické církve je „urážka“, píše americký server Daily Beast.

Příběh dlouholeté řádové sestry
Mary Johnsonová sloužila dvacet let v řádu Misionářek milosrdenství, který založila Matka Tereza. Johnsonová působila 15 let v Římě a dalších pět let v severní Africe. Matku Terezu znala osobně. Do kláštera tato rodačka z Texasu přišla jako devatenáctiletá studentka. Inspiroval ji k tomu článek v časopise Time, který pojednával o práci Matky Terezy v indické Kalkatě.
Jako misionářka milosrdenství Johnsonová slíbila dodržovat přísná pravidla. Se svými spolusestrami po vzoru Matky Terezy nosila sárí. Sestry musely slíbit, že nebudou vytvářet blízká přátelství mezi sebou ani s kýmkoliv jiným. Musely se distancovat od svých rodin, s nimiž mohly strávit pouze dva týdny během deseti let. Pomáhaly chudým, pracovaly v útulcích nebo učily katechismus. Johnsonová se rozhodla tento způsob život opustit, když si uvědomila, že potřebuje důvěrnější vztahy, než přísná pravidla řeholního života povolovala.
Ještě za svého života v klášteře se blízce spřátelila s další sestrou, a dokonce došlo na fyzické důvěrnosti s jedním knězem. „Jen jsme se párkrát líbali,“ říká. Klášter pak opustila v roce 1997, vrátila se do školy a později napsala o své zkušenosti knihu s názvem Neuhasitelná žízeň. Vatikánským vyšetřováním amerických řádových sester dnes není překvapená. To začalo před třemi lety kvůli podezření, že sestry nedostatečně podporovaly názory církve.
Vatikán zkoumá situaci v USA
Vatikán si objednal dvě studie. První řídila Kongregace pro nauku víry a zaměřovala se na zastřešující organizaci jeptišek ve Spojených státech. Tu založil Vatikán a sdružuje asi 80 procent amerických řádových sester. Poskytuje výcvik pro jejich představené a pořádá konference, během nichž se diskutují nejrůznější témata. Podle výsledků studie, která byla zveřejněna v dubnu, Vatikán uznává „velký přínos“ jeptišek ve „školách, nemocnicích a institucích pro chudé“.
Vyčítá jim ale, že mlčí k problematice potratů nebo k otázkám „zásadní důležitosti pro život církve a společnosti, jako je biblický pohled na rodinný život nebo lidská sexualita“. Církevním hodnostářům se rovněž nelíbí zdrženlivý postoj některých sester k tomu, že ordinování na kněze je vyhrazeno pouze mužům. Vatikán zdůrazňuje, že všechny jeptišky slíbily poslušnost s tím, že „církevní učení volá ke zbožnému podřízení vlastního rozumu i vůle“. Aby Vatikán tento nežádoucí stav napravil, ustavil nad řádovými sestrami arcibiskupa, který na ně bude pět let dohlížet. Bude jim radit, posuzovat jejich plány, včetně témat konferencí nebo chystaných publikací.
Druhá studie se zabývá způsobem života všech amerických jeptišek. Výzkum byl dokončen, ale podle informací serveru Daily Beast nebyly jeho závěry zveřejněny. Johnsonová uznává, že řádové sestry slibují poslušnost. Myslí si ale také, že přišel čas církev zmodernizovat. Mezi řádky je podle ní hlavním kamenem úrazu fakt, že sestry „samy přemýšlejí“. A to se prý církvi nelíbí.
Poslušnost nade vše
„Letos je volební rok a biskupové se politizují. Když s nimi sestry nesouhlasí, někdy na ně zvyšují hlas. Katolická církev už dlouho uznává, že povinností každého člověka je poslouchat vlastní svědomí. Biskupové ale říkají, že svědomí, které je v rozporu s jejich učením, je na špatné cestě. Jakákoli otázka je chápána jako neloajalita, nebo dokonce hereze – biskupové nejsou zvyklí na otázky. Příliš snadno se nechávají unést vlastní důležitostí a nerespektují náboženskou svobodu svých sester,“ říká Johnsonová.
S dohledem arcibiskupa bude svoboda sester vážně omezena. Johnsonová je s řadou z nich v kontaktu. První reakcí mezi nimi byl podle ní šok. Ale Johnsonová je optimistická. „Vím, že to jsou ženy s vizí. Nenechají se šikanovat. Zůstaly v církvi z opravdového přesvědčení a celoživotního závazku. Mají řadu zkušeností. Vědí, kým jsou,“ dodává bývalá řeholnice. Zastřešující organizace jeptišek ve Spojených státech se sejde na konci května, aby se v atmosféře modliteb, rozjímání a dialogu rozhodla, jak s rozhodnutím Vatikánu naložit.
Snaha o životní pravdivost
Bývalá sestra z řádu Milosrdných sester, založeným Matkou Terezou, se o americké řádové sestry nebojí. Řekly jí, že jistě najdou způsoby, jak budou moci samy k sobě zůstat pravdivé. Bude to ale těžké navzdory tomu, že je ve Spojených státech asi o třicet procent více jeptišek než kněží. Průměrné americké řádové sestře je 65 let. „Zaslouží si, aby s nimi jejich představení zacházeli jako s dospělými,“ říká Mary Johnsonová.
„Kdybych bývala vstoupila do pokrokovějšího řádu, možná bych řádovou setrou zůstala. Nemohla jsem ale zůstat ve společenství, které nechtělo nic než mou poslušnost. Začít po 20 letech znovu budovat svůj život nebylo snadné. Ale vím, že si mohu svobodně myslet, co chci, vytvářet si vlastní vztahy a být opět se svou rodinou – to je pravá láska, pravda a věrnost, které jsem neměla, když mou jedinou ctností měla být poslušnost,“ uzavírá Mary Johnsonová pro server Daily Beast.
Noemi Holeková je spolupracovnicí Českého rozhlasu 6 (www.rozhlas.cz/cro6).
Chcete být pravidelně informováni o nových zprávách, článcích a dění v magazínu ChristNet? Můžete! Na adrese www.facebook.com/Christnet, Twitteru nebo díky službě Kindly.cz - zdarma na vaší elektronické čtečce knih.

John, ďakujem ti za podporu aj povzbudenie. Milá Zina, nepísal som o tom, že máme miešať oheň a vodu, ale to, že vzhľadom na to, kedže sa najskôr každý z nás hlási ku Ježišovi Kristovi, mali by sme si tu aj v debatách prejavovať viac lásky, úcty a rešpektu voči sebe, už len preto, že sme ľudia a každý má svoju hodnotu. Nezabúdajme na podobenstvo aj o smietku a brvne. Je jedno akú vieru máme silnú, aké postoje zastávame. Ak totižto nám chýba láska voči sebe navzájom, tak je to zbytočné. Len takto sa dá viesť nejaká hodnotná debata. A Tulák, ja som nemyslel špeciálne teba. Ja som myslel úplne každého. Keď aj napomínať či karhať, tak vždy v láske, bratsky a v múdrosti.