Co opravdu řekl prezident Zeman a zednář Sobotka slíbil
Připomeňme si: Babiš i Sobotka jsou satanisti. Důkaz z fotky
Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“ 11. května 2017(opakování 14.5.2017) Video: www.barrandov.tv/video/97431-tyden-s-p…
Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov. Vítejte u dalšího pravidelného čtvrtečního Týdne s prezidentem. Tentokrát s panem prezidentem budeme diskutovat v Grand Hotelu Imperial v Liberci. Dobrý večer i Vám pane prezidente.
Dobrý večer.
Vzhledem k událostem minulých dnů nemůžeme udělat jinak než začít naší debatu stejně jako minulý týden vnitropolitickou situací. V minulých dnech opět kulminovala, nebo pokračovala vládní krize. Situace je nepřehledná už druhý týden. Před týdnem jsme hovořili jen několik desítek minut poté, kdy jste se sešel s premiérem Sobotkou a kdy jste se Vy i veřejnost dozvěděli, že avizovaná demise předsedy vlády nebude. Průběh Vaší schůzky, tady poznamenám, že já se štábem jsem na Vás čekal v jiné části Pražského hradu, to znamená, že jsme ji v té době neviděli, byl poněkud emotivní. Nemrzí Vás to trochu zpětně po jednom týdnu? Nebylo těch emocí trochu příliš?
Víte, pane Soukupe, je potřeba říci, že pan premiér Sobotka podal demisi, aniž ho o to kdokoli žádal a dokonce tím překvapil i svoje okolí. Poté veřejně prohlásil, že přijde na Pražský hrad a tuto demisi mně předá. Místo toho, aby mně předal demisi, tak pak řekl překvapeným novinářům i mně, že si jenom přišel popovídat. Musíte uznat, že toto není zcela seriózní přístup a já jsem mu to vytknul. Ano, emotivně, protože mě to rozčílilo. Nemám rád, když někdo něco řekne a pak to neudělá, ale ještě bych doplnil, že pan premiér Sobotka během toho veřejného vystoupení na Hradě oznámil, že tu demisi přinese nebo předá nebo pošle kolem dvacátého května. A jak víte, den nato prohlásil, že si to rozmyslel, a že žádnou demisi podávat nebude. Takže je to objektivně na základě těchto fakt premiér, který vnáší na českou politickou scénu, když to řeknu velmi jemně, chaotické rysy.
Tak ono to vypadá, že právě ten emotivní průběh schůzky trochu zkomplikoval další jednání a premiér se nepochybně necítil zcela konformně. Na druhou stranu lze chápat, že jste průběhem schůzky byl zklamán a emoce byly přítomny. To je pochopitelné. Nicméně v každém případě platí to, že premiér poté přišel s jinou variantou řešení vládní krize, a to je odvolání ministra financí Babiše. Jak to tedy je?
Zase je třeba říci, že premiér nejdříve prohlásil, že ministra Babiše neodvolá, protože by z něj udělal mučedníka. To bylo veřejné prohlášení a krátce nato prohlásil, že ho chce odvolat. Tady máte další příklad toho, jak si sám premiér odporuje a jak vytváří nejistotu o svém počínání.
Pokud jde o odvolání ministra financí, je to v takovém stádiu, že mi premiér nenavrhl jeho nástupce nebo nástupkyni. A Vy víte, že Ministerstvo financí je klíčovým ministerstvem, že už teď začínají přípravy na nejdůležitější zákon roku, to je zákon o státním rozpočtu. Pak, když Ministerstvo financí nebude mít vedení, tak v takovém případě tím vlastně premiér ohrožuje ekonomickou stabilitu České republiky, zejména pak její rozpočtovou politiku. To je první argument.
Druhý argument jsem uváděl několikrát. V koaliční smlouvě, která je závazným právním dokumentem, je napsáno, že premiér může odvolat člena jiné než jeho politické strany pouze tehdy, vysloví-li s tím souhlas předseda této strany, což je v případě hnutí ANO právě Andrej Babiš. Ano, ozvaly se námitky, že je to v rozporu s Ústavou.
Já musím poznamenat, pane prezidente, že každá smlouva zavazuje pouze ty, kteří ji podepsali. To znamená v tomto případě koaliční smlouvy, kdežto Ústava zavazuje k určitému chování úplně všechny občany České republiky a je nejvyšším právním předpisem.
Nesporně ano, já s Vámi zcela souhlasím, ale Vy sám jste řekl, že koaliční smlouva zavazuje ty, kdo ji podepsali. Jeden z těch kdo ji podepsal, se jmenuje Bohuslav Sobotka.
Za připomínku stojí fakt, že s odvoláváním nebo jmenováním ministrů měli problém i Vaši předchůdci ve funkci prezidenta. Václav Klaus nechtěl vyhovět návrhu Petra Nečase při odvolání ministrů Věcí veřejných v té době a Václav Havel zase nechtěl vyhovět Vám, když jste chtěl jmenovat do funkce ministra zahraničních věcí Jana Kavana. A Vy jste si na to tehdy velmi stěžoval a považoval jste to za jednání v rozporu s Ústavou.
Víte, co je to Becketův syndrom, pane Soukupe? To znamená, když jste milcem krále Jindřicha, chováte se jinak než arcibiskup canterburský. A samozřejmě já naprosto chápu, že si každý funkcionář nebo každý politik hájí své kompetenční pole, případně si ho poněkud nově vymezuje. Z tohoto důvodu já bych byl docela rád, kdyby se k té kompetenci vyjádřil Ústavní soud, a z tohoto hlediska vítám iniciativu Bohuslava Sobotky.
Ať se Ústavní soud vyjádří, zda zaprvé platí ona dikce Ústavy, která říká, že prezident jedná na návrh, v tomto případě premiéra, ale slovo návrh má v češtině naprosto jasný obsah. To znamená, návrhu se nemusí nutně vyhovět. Představte si, že jste muž, který potká hezkou dívku a učiní jí návrh, aby se stala jeho ženou a podle tohoto výkladu Ústavy by ta dívka tomuto návrhu musela vyhovět a naopak vdavekchtivé ženy by také měly usnadněnou pozici. Já uznávám, že v drtivé většině případů se tak stává, ale uznejte zase sám, že půl roku před volbami odvolávat jakéhokoli ministra, notabene úspěšného ministra, není nic jiného než začátek předvolebního boje a já bych si velmi přál, aby vláda nebyla destruována kvůli předvolebnímu boji. Ať dovládne do voleb, a ať rozhodnou občané, jaká bude vláda budoucí.
V právní teorii se říká, že smlouva neboli akceptace oferty je uzavřena právě tehdy, pokud dojde k přijetí té nabídky. To je asi právní princip, který nelze zpochybňovat. Nicméně když jsme u dodržování Ústavy, pojďme se u toho chvilku zastavit. V minulém týdnu mnoho veřejných činitelů namítalo, že nedodržujete Ústavu, či nectíte její principy. Dokonce Poslanecká sněmovna včera přijala usnesení, ve kterém Vás vyzývá, abyste Ústavu dodržoval. Myslíte si, že dodržování Ústavy není Vaše silná stránka nebo..?
Pane Soukupe, Vy jste sám před malou chvilkou uvedl případy dvou prezidentů, kteří postupovali při odvolávání nebo jmenování ministrů velmi podobně jako já. Já bych uvedl ještě jeden příklad, kdy Václavu Havlovi se příliš nechtělo jmenovat Miroslava Grégra místopředsedou vlády a také to velmi, velmi protahoval.
No, pane prezidente, já to musím zmínit proto, že samozřejmě občané jsou zneklidněni a oprávněně. Občané jsou povinni dodržovat všechny zákony, všechny předpisy a stát, v případě jejich porušení, je nemilosrdně trestá. Od nejvyššího ústavního činitele samozřejmě předpokládají to, že nejvyšší zákon země bude ctít.
Jistě, ústavní veterán Marek Benda asi před dvěma dny prohlásil, že zatím nijak nevybočuji z Ústavy, takže jak vidíte, názory na to mohou být velmi rozličné, ale v čem je jádro sporu. Zda prezident má zareagovat na odvolání nějakého ministra okamžitě, anebo zda si má od premiéra vyžádat vysvětlení. Zda se má seznámit s novým kandidátem na nástupce tohoto ministra, aby zde, jak už jsem řekl, nezůstalo prázdné místo a tak dál. Ústava není tak rigidní dokument, aby neměla určité stupně volnosti svého výkladu. To ostatně platí pro všechny dokumenty.
Nepochybně, já jenom zrekapituluji, že Vaši protivníci namítají, nebo ti, kteří s Vámi nesouhlasí, s Vaším postupem, namítají v podstatě dva případy. Jeden ten, kdy demise předsedy vlády podle nich musí znamenat pád celé vlády, zatímco výklad Váš byl odlišný a to způsobilo tu situaci s demisí - nedemisí premiéra a druhým příkladem nedodržování ducha Ústavy má být to, že jste bez odkladu neodvolal ministra financí Babiše na návrh premiéra.
Tak dobře, tak začněme tím prvním případem. Já bych se zde musel omluvit profesoru Pavlíčkovi, kterého jsem nesprávně citoval. Ve skutečnosti šlo o citaci profesora Filipa, který je nyní členem Ústavního soudu. Tady také vidíte, jak se i ústavní právníci mohou lišit. Profesor Filip právě uvádí, že pokud vláda nehlasuje o své demisi, tak demise premiéra je pouze demisí jednoho člena vlády a to premiéra. Je to jeden z výkladů, ale nelze suverénně tvrdit, že zrovna tento výklad má přednost před výklady ostatními.
Nepochybně, tady bych poznamenal, že pro mě osobně je nejdůležitějším článkem Ústavy ten, a je to hned článek dvě, který říká, že lid České republiky je zdrojem veškeré státní moci a vykonává ji prostřednictvím moci zákonodárné, soudní a výkonné. Tady bych chtěl poznamenat, že jste byl zvolen v přímé volbě. To znamená, nemůže nikdo zpochybnit, že Vaše volba a výkon Vaší funkce je přímým výrazem vůle lidu České republiky na rozdíl od Vašich předchůdců. Myslíte si, že i tento fakt může být významný pro případné nuance ve výkladu Ústavy?
Do jisté míry samozřejmě ano. Objektivně je mandát toho, kdo byl zvolen několika miliony voličů, silnější než mandát toho, kdo byl zvolen částí z dvě stě osmdesáti jedna poslanců a senátorů, ale Vy jste sám citoval onu krásnou větu, se kterou naprosto souhlasím, že lid je zdrojem veškeré moci.
To je základní.
A tento zdroj se projevuje, pane Soukupe, ve volbách, kde jinde.
Ano.
Jinými slovy, ať už jsou to volby poslanců, prezidenta nebo kohokoli jiného, slušní politici by měli počkat, protože je to jenom půl roku, na výsledek voleb, a neměli by zde předvádět nechutné tanečky typu, odvolávám, co jsem odvolal nebo slibuji, co jsem slíbil.
Ústava, každý kdo ji četl, možná byl překvapen, jak je stručná, že jsou to jenom teze, které mají svoji sílu a samozřejmě neobsahují věty, že prezident nebo někdo jiný je povinen do tolika a tolika dnů učinit to a to, protože pak by samozřejmě Ústava musela obsahovat tresty za to, pokud se to nestane a také, kdo bude ty tresty ukládat a tak dále. U Ústavy se prostě musí předpokládat, že bude nejvyššími státními činiteli dodržována a samozřejmě, máte pravdu, že ne každý právník a ústavní právník ji vykládá stejně. Každopádně nejvyšší autoritou je Ústavní soud České republiky, aby vyložil příslušná ustavení Ústavy. Pojďme zpět, pane prezidente, ke kauze ministra Babiše. Média a hlavně politici se snažili situaci vyložit, vysvětlit jako souboj dobra a zla. Dobrem má být tedy premiér Sobotka a třeba Miroslav Kalousek. Tím zlem máte být Vy, případně s Andrejem Babišem. Přijde mi to trochu jako matení pojmů. Nepřijde mi, že by Vám narostly rohy a naopak Bohuslavu Sobotkovi svatozář. Jak to čtete Vy teď?
Víte, já jsem zvyklý každého člena vlády hodnotit podle jeho konkrétních výsledků, jiné objektivní kritérium totiž neexistuje. Přijdeme-li k ministru Babišovi, tak se ptáme, co je kritérium pro výsledky ministra financí, a zjistíme, že je to vývoj státního rozpočtu. Ministr Babiš je první ministr financí po dlouhé době, který dokázal vytvořit přebytkový rozpočet. Já mu sice vyčítám, že těch šedesát miliard přebytku z minulého roku mělo být věnováno na investice, zejména investice do dopravní infrastruktury, a že by mně úplně stačilo, kdyby rozpočet byl vyrovnaný, ale to na věci nic nemění, to je zaprvé.
Zadruhé, já jsem se samozřejmě seznámil s materiály, s nimiž operuje premiér Sobotka, a které se týkají Andreje Babiše, ať je to kauza korunových dluhopisů, nákup Agrofertu a tak dál. Zarazila mě tam datace těchto materiálů, některé jsou staré dvacet let, některé čtyři roky a já jsem se ptal, proč se vytahují najednou tyto materiály z jiných důvodů, než by byl právě předvolební boj. Kdyby Andrej Babiš, jak říkáte, byl ten ďábel s těmi rohy, proč si ho tedy Sobotka bral do vlády? Proč s ním vládnul až do doby, kdy byť ne zcela věrohodné průzkumy veřejného mínění ukazují, že hnutí ANO vede o dvacet procentních bodů ne dvacet procent, procentních bodů, nad sociální demokracií? Myslím si, že je to velmi účelové.
Toto je poměrně obvyklý postup v politickém marketingu, kdy vykreslím sebe jako dobro, to znamená prospěšný pro občany, a svého protivníka vykreslím jako zlo, to znamená toho, který občanům škodí, a s tímto argumentem jaksi se ucházím o přízeň voličů ve vládě. Takže je to celé politický marketing?
Ano, ale musíte to dělat věrohodně. Když to neděláte věrohodně, působíte směšně.
Myslíte tedy, že to vyhrocení situace je prostě politický marketing a součást předvolební kampaně?
Já bych mluvil o součásti předvolební kampaně, a tady se dostáváme k jádru pudla, pane Soukupe. Podívejte se, něco o tom vím, protože jsem vedl řadu předvolebních kampaní. Vy samozřejmě můžete před těmi volbami část své kampaně založit na takzvané negativní kampani, tedy na osočování svých protivníků. Proč ne, to se běžně dělá, ale kromě toho, a možná především, potřebujete pozitivní kampaň. To znamená pozitivní program, ale také pozitivní důvěryhodné kandidáty, a když je nemáte, tak vám žádná negativní kampaň nepomůže.
Pojďme se věnovat chvíli, pár minut, cestám řešení z této situace. V minulém vysílání jsem se Vás ptal na případnou úřednickou vládu, a Vy jste tuto variantu odmítl s tím, že není na pořadu dne. Nezměnila se tedy situace a neuvažujete o ní?
Já si myslím, že půl roku před volbami by měla dovládnout vláda na existujícím koaličním půdorysu, protože půl roku je příliš krátká doba i pro úřednickou vládu. Nehledě na to, že budou prázdniny, kdy se tempo poněkud zvolňuje kvůli dovoleným. Pak nastane volební kampaň, takže i ministři budou jezdit po kampani a konečně přijdou mezi lidi a budou rozdávat párky a pivo. Takže ta činnost vlády do jisté míry ochabne a představa, že zrovna v téhle době mám měnit jakéhokoli ministra je velmi naivní. Pokud jde o předčasné volby, ano, je to varianta, o které se dá uvažovat, pokud to napětí uvnitř koalice alespoň částečně nezeslábne. Ale co se týče řešení, protože o tom řešení se asi především musíme bavit, já jsem si včera pozval právě do tohoto hotelu …
Tady v hotelu Grand Hotel Imperial jste jednal s šéfy koaličních stran.
Ano, a musím říci, že to bylo docela zajímavé setkání, byl jsem informován o tom, že koaliční jednání již po několikáté skončilo krachem. Pohádali se a na ničem se nedohodli, tak jsem se jich nejdříve zeptal, jestli oni mají nějaký pozitivní návrh řešení této krize. V podstatě se dá říci, že ne.
Pak jsem jim předložil návrh, který Vám teď nesmím uvádět, protože ho nejdříve musí projednat grémia těchto tří stran. Ale chtěl bych docela ocenit klidnou a věcnou atmosféru této diskuze čtyř lidí. Trochu mně to připomnělo, když byla krize v souvislosti s policejní reorganizací. Já si pozval ministra Chovance a ministra Babiše. Oběma jsem jim věnoval šachové hodiny, které ukazovaly za pět minut dvanáct, a během asi dvouhodinové diskuze se trochu, nepřeháním, jenom trochu, podařilo uklidnit atmosféru. No a měl jsem dojem, že taková ta iracionální nenávist na této včerejší schůzce zmizela. Jsem tomu rád, ale samozřejmě až přijdou s mým návrhem do svých grémií, tak tato nenávist může znovu propuknout. Já jsem se v tom návrhu, aniž bych ho specifikoval, zatím snažil, aby si každý z těch tří smluvních partnerů zachoval tvář, protože to je v politice důležité, a říkal jsem jim, podívejte se, myslete jako v šachu alespoň dva tahy dopředu. Mimochodem šachista, který myslí jenom dva tahy dopředu, je mizerný šachista, ale o to teď nejde. Uvědomte si, že po volbách jste patrně odsouzeni k budoucí spolupráci. Goethe tomu říká Wahlverwandtschaft, spříznění volbou. No, a kdyby se teď mezi vás postavily ty bariéry nenávisti, tak se vám bude spolupracovat daleko hůř, než když se pokusíte tyto bariéry alespoň zmírnit.
Chápu, že před rozhodnutím stranických, nebo vedení koaličních stran, nemůžete mi sdělit ty varianty. Nicméně mě i občany to samozřejmě zajímá. Andrej Babiš řekl po včerejším jednání poměrně překvapivou věc. Řekl, že jste diskutovali variantu, že vláda bude pokračovat bez něj a bez Bohuslava Sobotky, a že je připraven o tom jednat. Ono je to logické, pokud ta vládní krize eskaluje, pokračuje a to napětí v koalici je právě proto, že jsou nesmiřitelné osobní postoje Andreje Babiše a Bohuslava Sobotky. Nebylo by tedy nejlepším řešením, aby tito dva kohouti na tom smetišti nebyli?
Tak, já už jsem řekl, že nechci zveřejňovat svůj návrh, ale mohu Vám odpovědět, že Andrej Babiš není daleko od pravdy.
Rozumím, to znamená, že teď je na stranických sekretariátech a na vedení koaličních stran, aby návrhy zvážily, a lze předpokládat, že po Vašem návratu z Číny příští čtvrtek se dozvíme řešení v našem pořadu?
Pokud budou s mým návrhem souhlasit, tak takové řešení může proběhnout v průběhu jediného týdne.
Ve středu proběhla v několika českých městech, největší v Praze, demonstrace, dá se říci proti Vám a proti Andreji Babišovi a údajnému spojenectví mezi Vámi. Co na tyto demonstrace říkáte?
Tak nejdříve údajné spojenectví. Já mám rád konkrétní fakta, a ne žvanění těch, kdo o věci nic neví. Žádný mocenský pakt mezi mnou a Andrejem Babišem neexistuje, a stejně tak neexistuje mocenský pakt mezi mnou a Bohuslavem Sobotkou. Argumenty jsou minimálně dva.
Zaprvé, v té již citované policejní reorganizaci jsem se přiklonil na stranu ministra Chovance, i když jsem mu vytknul, že málo komunikovali se státními zástupci. Na druhé straně jsem vytknul Andreji Babišovi, že přeceňuje schopnosti plukovníka Šlachty, protože jeho výsledky ve vyšetřování trestních kauz nebyly, jemně řečeno, nijak oslnivé. To je argument číslo jedna, pane Soukupe.
A argument číslo dva, když Andrej Babiš si přál, aby byly volby vypsány na září. Já jsem to odmítl a vypsal jsem je až na konec října z toho důvodu, aby občané měli dost času seznámit se s programy a s kandidáty.
Tady máte dva konkrétní příklady, že žádný mocenský pakt neexistuje.
V České republice se říká, že když vás neodposlouchávají, nejste správný VIP. Mladá fronta Dnes nedávno s velkým gustem tiskla odposlechy soukromého života a soukromých konverzací expremiéra Nečase a nyní se Mladá fronta Dnes diví, že někdo, jiná média, otiskují odposlechy jejich bývalého majitele. Není těch odposlechů a zasahování do soukromí už příliš mnoho? Téma, na které se chci zeptat, je svoboda a zasahování do soukromí.
Ten, kdo nemá špatné svědomí, se nemusí odposlechu bát. Kdyby odposlouchávali mě, tak tam občas zaslechnou nějaké sprosté slovo, ale jinak v těch odposleších bude v zásadě totéž, co říkám na veřejnosti. Kromě toho nezapomeňte, že toto je opět součást předvolebního boje. Vzpomeňte si na uniknuvší emaily Bohuslava Sobotky, vzpomeňte si na obdobné případy u Hillary Clintonové, a tak bych mohl pokračovat dál a dál. Dokonce u francouzských voleb, nebyl to sice odposlech, ale to je celkem jedno, byl to skandál jako Brno. Favorit těchto voleb Fillon ztroskotal právě na tomto skandálu, a je zajímavé, že všechny tyto věci se časují a vytahují několik měsíců před volbami.
Další kauzou, která hýbala veřejností v posledních dnech a kulminovala včera, byla kauza takzvaného ovlivňování Mladé fronty Dnes. Ovlivňování médií ministrem financí a Marek Přibil, který se stal teď slavným, což je ten redaktor, který měl diskutovat o načasování různých článků v Mladé frontě Dnes, je velmi podivnou postavou. Z vlastní zkušenosti, protože několik let pracoval v našem vydavatelství, vím, že nebyl příliš oblíben v kolektivu právě proto, že podléhal různým konspiračním teoriím a byl rád v centru pozornosti. Osobně jsem měl spíše obavu o jeho duševní zdraví. Mě velmi překvapuje po mé zkušenosti s ním, že ho někdo bere vážně. Je tedy vůbec možné, aby se z policie dostávaly živé svazky k novinářům?
Tak já bych především ...
Osobně si totiž nemyslím, že by pan Přibil nějaký živý svazek měl. On se spíše pravděpodobně vytahoval, ale to je pouze můj osobní názor a moje osobní zkušenost.
Já si především myslím, že je potřeba ocenit postup vedení Mladé fronty Dnes, která se pana Přibila zbavila. Jestli to byla úmyslná provokace vůči Andreji Babišovi, nebo ne, to nevím. Záleží na tom, kdo inspiroval a inicioval tyto schůzky nebo tyto kontakty, zda to byl pan Přibil, nebo pan Babiš. A k jádru Vaší otázky, víte, já už jsem starý člověk, ale také jsem se na vlastní zkušenost v mnoha případech setkal s tím, že nějaký člověk, kterého vidíte poprvé, působí důvěryhodně, a že trvá určitý čas, než ta jeho důvěryhodnost zmizí. Což si myslím, se týká i našeho premiéra. No, a samozřejmě, že nejjednodušší případ je, že když ten člověk vám najednou prohlásí, že je reinkarnace Alberta Einsteina, v tomto případě jste si zcela jist, že je to blázen.
V této věci se domnívám, že iniciátorem schůzek s Andrejem Babišem, mluvím o tom novináři Přibilovi, byl pan Přibil, aby se ukázal zajímavým, to je můj osobní názor.
Je to možné.
Pojďme k dalším domácím tématům. V minulém týdnu úřadovala policie v české Fotbalové asociaci a zatýkala v nejvyšších patrech českého sportu. Ve vazbě je nyní šéf Fotbalové asociace Miroslav Pelta a bývalá náměstkyně ministryně školství paní Kratochvílová. Co říkáte na tuto kauzu?
O tom, že fotbal je oblastí s velkým korupčním potenciálem, asi nikdo nepochybuje. Rozhodně větší, než je třeba badminton. Už vzhledem k objemu finančních prostředků a mediální pozornosti. Nicméně ano, přiznávám se, že mě to překvapilo, protože jsem si, pane Soukupe, říkal, že po těch některých skandálech typu „Ivánku, kamaráde“ si funkcionáři fotbalu budou dávat výrazně větší pozor, aby to na ně neprasklo. Tady vidíte pozitivní roli některých odposlechů.
Víte, mně okázalé policejní akce už dopředu připadají trochu nedůvěryhodné a trochu podezřelé. V minulých letech jsme viděli, že končí tak nijak. Nicméně už samotná akce dokáže velmi efektivně zničit život a pověst zúčastněným, i když nakonec se ukáže, že třeba nic neudělali a stát se jim dokonce musí omluvit či zaplatit odškodné, ale ten život je už poškozen. Renomé je poškozeno. Mám jen obavu, aby se nestalo něco podobného, právě proto, že velmi okázale se zatýkalo v nejvyšších patrech, včetně předsedy České unie sportu, což je největší funkcionář českého sportu, doktor Jansta, i když samozřejmě byli, většina z nich, po vysvětlení z policejních služeben propuštěni.
Já bych tuhle naši diskusi trochu odlehčil, já už jsem tady, pane Soukupe, mluvil o té akci „Ivánku, kamaráde“, a mě zaujalo, to je aféra stará tak necelé dva roky, jak naše národní fotbalová reprezentace byla obviněna z toho, že si v jednom hotelu najala prostitutky, a že ty prostitutky stály každá tři tisíce korun za jednu, což je podle znalců, což já nejsem, cena dosti levná. A jeden z našich fotbalových reprezentantů to komentoval slovy, cituji: „Žádné prostitutky tam nebyly a ta částka taky nesedí.“
Paní ministryně Valachová po této kauze, jako reakce na tuto kauzu, rezignovala. Je to podle Vás zbytečné gesto, anebo naopak ukázka vyspělé politické kultury paní ministryně, exministryně.
Ani jedno, ani druhé. Já si Katky Valachové vážím jako schopné ministryně. Měli jsme zpočátku určité spory kvůli inkluzi, ale tyto spory postupně ustaly, podporuji zvýšení platů učitelů, podporuji řadu reforem, které ve svém rezortu prováděla.
No, zbytečné gesto, podle mého názoru by úplně stačilo, kdyby premiérovi nabídla svojí rezignaci, ale aby sama rezignovala, když ji k tomu údajně nikdo nenutil, zase pokládám za určitou nestabilitu, protože zřejmě rezort nebyl na tuto situaci připraven a řada rozpracovaných projektů, o jednom jsem byl dokonce včera informován, se tím skrečovala nebo oddálila.
V minulém týdnu Vaše žena navštívila ve výkonu trestu nejznámějšího českého vězně Jiřího Kajínka. Opravdu uvažujete o tom, že jeho případ posoudíte a zvážíte milost pro Jiřího Kajínka?
Moje žena navštěvuje celou řadu zařízení včetně věznic a setkala se tam, pokud vím, se skupinou vězňů, nikoli pouze s Jiřím Kajínkem.
Média to každopádně tak interpretovala.
No tak, znáte média, koneckonců jste jeden z nich, pane Soukupe, ale abych Vás potěšil nějakou exkluzivní informací, návrh, nebo ne návrh, ale rozhodnutí o udělení milosti už je připraveno, hotovo, až se vrátím z Číny, tak ho podepíšu, takže v druhé polovině května dostane pan Kajínek milost, už jsem o tom informoval i ministra spravedlnosti.
Tak to je překvapivé a je to v uvozovkách mediální bomba.
Já bych jenom dodal, že někteří lidé se domnívají, že to dělám kvůli tomu, abych zakryl vládní krizi. Nevím, proč bych ji zakrýval, já ji naopak odkrývám kritikou některých činů aktérů, ale jak víte, já jsem už v Čáslavi před asi dvěma, nebo kolika měsíci oznámil, že uvažuji o udělení milosti pro pana Kajínka, a tehdy ještě žádná vládní krize nebyla. Kdyby tedy tito lidé byli lépe informováni, nemohli by tvrdit takové nesmysly.
Lze jen poznamenat, že je to Vaše právo a Ústava Vám dává v podstatě neomezená práva v trestním řízení, ať se to týká milostí, amnestií, zastavování trestního řízení či cokoliv dalšího. Tak to je.
Musím Vás opravit, v případě abolice je nutná kontrasignace předsedy vlády, stejně tak je nutná i v případě amnestie, a pouze v případě udělení milosti není kontrasignace nutná. Mimochodem, tam u toho pana Kajínka, abych reagoval na některé obavy, že se bude mstít po svém propuštění z vězení, tak bude jako součást té milosti sedmiletá lhůta. To znamená sedmiletá podmínka, že v průběhu těchto sedmi let se nesmí dopustit žádné trestné činnosti, jinak se do vězení vrátí. Mimochodem těch sedm let je podle zákona maximum možného.
Pojďme k několika posledním otázkám, které se budou týkat ekonomiky a vývoje ekonomiky. Nezaměstnanost a inflace v dubnu klesly. Co to znamená pro vývoj českého hospodářství?
Tak podívejte se, meziměsíční změny jsou z makroekonomického hlediska naprosto nepodstatné. Pokud jde o vývoj nezaměstnanosti, tak tam je setrvalý dlouhodobý trend. U inflace je určité kolísání dané volatilitou, tedy proměnlivostí cen potravin a cen pohonných hmot.
A kvůli nižší inflaci, neměla by opět intervenovat Česká obchodní banka?
Chraň Bůh, pane Soukupe. To byste mě zase rozčílil, já bych byl zase emotivní a přinesl bych si svoji pověstnou hůlku. Já jsem byl hrozně rád, že Česká národní banka konečně zrušila ty intervence, a nepřál bych si, aby je obnovila.
Není to známka, že česká ekonomika se nachází na vrcholu hospodářského cyklu, a můžeme tedy v příštích měsících či letech, nebo příští rok čekat spíše pokles hospodářství a ztrátu výkonu než další růst?
To už, pane Soukupe, nastalo. Jak víte, dřív byl hospodářský růst čtyřprocentní a teď se zpomalil někam na hodnotu dvě, dvě a půl, dvě celé devět, ale to už je velmi optimistický odhad procenta, čili my už jsme ve fázi poklesu, a právě proto kladu takový důraz na ekonomickou diplomacii, aby se ten pokles zmírnil. Proto například teď odlétám, dnes, do Číny, kde je projekt Nové hedvábné stezky, pro Vaši informaci má několikanásobně vyšší hodnotu, než měl Marshallův plán, a to je obrovský projekt, který je i příležitostí pro české exportéry, české stavební firmy, železniční firmy a tak dále a tak dále. Ekonomická diplomacie znamená brzdit ten pokles tím, že vytváříte pro ekonomiku nové příležitosti.
Tak projekt Nové hedvábné stezky považují za příležitost mnohé podniky světa, velké množství států, a samozřejmě o zakázky a ekonomickou aktivitu související s tímto projektem stojí desítky států a stovky a tisíce firem. Doufejme, že Vaše ekonomická aktivita alespoň trochu pomůže českým firmám, aby v soutěži uspěly.
Tak, jsem jediná hlava státu Evropské unie, která na tuto konferenci jede. Jede tam sice švýcarský prezident, ale Švýcarsko, jak známo, není členem Evropské unie, ale jsou tam zastoupeny vlády členských zemí Evropské unie, nikoli tedy hlavy státu. Já jsem zaznamenal, že čínští politici ocenili to, že už jsem byl minule v Pekingu na vojenské přehlídce na počest sedmdesátého výročí vítězství nad japonským fašismem, a cíl, se kterým tam jedu a který není třeba tajit, zní, udělejme vše proto, aby alespoň jedna z větví Nové hedvábné stezky, One Road, One Belt, ústila na území České republiky. To by pro nás bylo obrovským ekonomickým impulsem.
Doufejme, že se tento plán podaří zrealizovat a ta veliká šance pro české podniky se stane realitou. Náš čas se naplnil, děkuji Vám za rozhovor, pane prezidente, a těším se příští týden.
Takže dostali jste opět jednu exkluzivní informaci, ale vzhledem k tomu, že se scházíme každý týden, tak já se obávám, že tolik sólokaprů zase, pane Soukupe, mít nebudete. Nicméně jsem rád, že jste byl první, komu jsem to o tom panu Kajínkovi řekl.
Děkuji.
Krásný den.
www.hrad.cz/…/rozhovor-prezid…
Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“ 11. května 2017(opakování 14.5.2017) Video: www.barrandov.tv/video/97431-tyden-s-p…
Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov. Vítejte u dalšího pravidelného čtvrtečního Týdne s prezidentem. Tentokrát s panem prezidentem budeme diskutovat v Grand Hotelu Imperial v Liberci. Dobrý večer i Vám pane prezidente.
Dobrý večer.
Vzhledem k událostem minulých dnů nemůžeme udělat jinak než začít naší debatu stejně jako minulý týden vnitropolitickou situací. V minulých dnech opět kulminovala, nebo pokračovala vládní krize. Situace je nepřehledná už druhý týden. Před týdnem jsme hovořili jen několik desítek minut poté, kdy jste se sešel s premiérem Sobotkou a kdy jste se Vy i veřejnost dozvěděli, že avizovaná demise předsedy vlády nebude. Průběh Vaší schůzky, tady poznamenám, že já se štábem jsem na Vás čekal v jiné části Pražského hradu, to znamená, že jsme ji v té době neviděli, byl poněkud emotivní. Nemrzí Vás to trochu zpětně po jednom týdnu? Nebylo těch emocí trochu příliš?
Víte, pane Soukupe, je potřeba říci, že pan premiér Sobotka podal demisi, aniž ho o to kdokoli žádal a dokonce tím překvapil i svoje okolí. Poté veřejně prohlásil, že přijde na Pražský hrad a tuto demisi mně předá. Místo toho, aby mně předal demisi, tak pak řekl překvapeným novinářům i mně, že si jenom přišel popovídat. Musíte uznat, že toto není zcela seriózní přístup a já jsem mu to vytknul. Ano, emotivně, protože mě to rozčílilo. Nemám rád, když někdo něco řekne a pak to neudělá, ale ještě bych doplnil, že pan premiér Sobotka během toho veřejného vystoupení na Hradě oznámil, že tu demisi přinese nebo předá nebo pošle kolem dvacátého května. A jak víte, den nato prohlásil, že si to rozmyslel, a že žádnou demisi podávat nebude. Takže je to objektivně na základě těchto fakt premiér, který vnáší na českou politickou scénu, když to řeknu velmi jemně, chaotické rysy.
Tak ono to vypadá, že právě ten emotivní průběh schůzky trochu zkomplikoval další jednání a premiér se nepochybně necítil zcela konformně. Na druhou stranu lze chápat, že jste průběhem schůzky byl zklamán a emoce byly přítomny. To je pochopitelné. Nicméně v každém případě platí to, že premiér poté přišel s jinou variantou řešení vládní krize, a to je odvolání ministra financí Babiše. Jak to tedy je?
Zase je třeba říci, že premiér nejdříve prohlásil, že ministra Babiše neodvolá, protože by z něj udělal mučedníka. To bylo veřejné prohlášení a krátce nato prohlásil, že ho chce odvolat. Tady máte další příklad toho, jak si sám premiér odporuje a jak vytváří nejistotu o svém počínání.
Pokud jde o odvolání ministra financí, je to v takovém stádiu, že mi premiér nenavrhl jeho nástupce nebo nástupkyni. A Vy víte, že Ministerstvo financí je klíčovým ministerstvem, že už teď začínají přípravy na nejdůležitější zákon roku, to je zákon o státním rozpočtu. Pak, když Ministerstvo financí nebude mít vedení, tak v takovém případě tím vlastně premiér ohrožuje ekonomickou stabilitu České republiky, zejména pak její rozpočtovou politiku. To je první argument.
Druhý argument jsem uváděl několikrát. V koaliční smlouvě, která je závazným právním dokumentem, je napsáno, že premiér může odvolat člena jiné než jeho politické strany pouze tehdy, vysloví-li s tím souhlas předseda této strany, což je v případě hnutí ANO právě Andrej Babiš. Ano, ozvaly se námitky, že je to v rozporu s Ústavou.
Já musím poznamenat, pane prezidente, že každá smlouva zavazuje pouze ty, kteří ji podepsali. To znamená v tomto případě koaliční smlouvy, kdežto Ústava zavazuje k určitému chování úplně všechny občany České republiky a je nejvyšším právním předpisem.
Nesporně ano, já s Vámi zcela souhlasím, ale Vy sám jste řekl, že koaliční smlouva zavazuje ty, kdo ji podepsali. Jeden z těch kdo ji podepsal, se jmenuje Bohuslav Sobotka.
Za připomínku stojí fakt, že s odvoláváním nebo jmenováním ministrů měli problém i Vaši předchůdci ve funkci prezidenta. Václav Klaus nechtěl vyhovět návrhu Petra Nečase při odvolání ministrů Věcí veřejných v té době a Václav Havel zase nechtěl vyhovět Vám, když jste chtěl jmenovat do funkce ministra zahraničních věcí Jana Kavana. A Vy jste si na to tehdy velmi stěžoval a považoval jste to za jednání v rozporu s Ústavou.
Víte, co je to Becketův syndrom, pane Soukupe? To znamená, když jste milcem krále Jindřicha, chováte se jinak než arcibiskup canterburský. A samozřejmě já naprosto chápu, že si každý funkcionář nebo každý politik hájí své kompetenční pole, případně si ho poněkud nově vymezuje. Z tohoto důvodu já bych byl docela rád, kdyby se k té kompetenci vyjádřil Ústavní soud, a z tohoto hlediska vítám iniciativu Bohuslava Sobotky.
Ať se Ústavní soud vyjádří, zda zaprvé platí ona dikce Ústavy, která říká, že prezident jedná na návrh, v tomto případě premiéra, ale slovo návrh má v češtině naprosto jasný obsah. To znamená, návrhu se nemusí nutně vyhovět. Představte si, že jste muž, který potká hezkou dívku a učiní jí návrh, aby se stala jeho ženou a podle tohoto výkladu Ústavy by ta dívka tomuto návrhu musela vyhovět a naopak vdavekchtivé ženy by také měly usnadněnou pozici. Já uznávám, že v drtivé většině případů se tak stává, ale uznejte zase sám, že půl roku před volbami odvolávat jakéhokoli ministra, notabene úspěšného ministra, není nic jiného než začátek předvolebního boje a já bych si velmi přál, aby vláda nebyla destruována kvůli předvolebnímu boji. Ať dovládne do voleb, a ať rozhodnou občané, jaká bude vláda budoucí.
V právní teorii se říká, že smlouva neboli akceptace oferty je uzavřena právě tehdy, pokud dojde k přijetí té nabídky. To je asi právní princip, který nelze zpochybňovat. Nicméně když jsme u dodržování Ústavy, pojďme se u toho chvilku zastavit. V minulém týdnu mnoho veřejných činitelů namítalo, že nedodržujete Ústavu, či nectíte její principy. Dokonce Poslanecká sněmovna včera přijala usnesení, ve kterém Vás vyzývá, abyste Ústavu dodržoval. Myslíte si, že dodržování Ústavy není Vaše silná stránka nebo..?
Pane Soukupe, Vy jste sám před malou chvilkou uvedl případy dvou prezidentů, kteří postupovali při odvolávání nebo jmenování ministrů velmi podobně jako já. Já bych uvedl ještě jeden příklad, kdy Václavu Havlovi se příliš nechtělo jmenovat Miroslava Grégra místopředsedou vlády a také to velmi, velmi protahoval.
No, pane prezidente, já to musím zmínit proto, že samozřejmě občané jsou zneklidněni a oprávněně. Občané jsou povinni dodržovat všechny zákony, všechny předpisy a stát, v případě jejich porušení, je nemilosrdně trestá. Od nejvyššího ústavního činitele samozřejmě předpokládají to, že nejvyšší zákon země bude ctít.
Jistě, ústavní veterán Marek Benda asi před dvěma dny prohlásil, že zatím nijak nevybočuji z Ústavy, takže jak vidíte, názory na to mohou být velmi rozličné, ale v čem je jádro sporu. Zda prezident má zareagovat na odvolání nějakého ministra okamžitě, anebo zda si má od premiéra vyžádat vysvětlení. Zda se má seznámit s novým kandidátem na nástupce tohoto ministra, aby zde, jak už jsem řekl, nezůstalo prázdné místo a tak dál. Ústava není tak rigidní dokument, aby neměla určité stupně volnosti svého výkladu. To ostatně platí pro všechny dokumenty.
Nepochybně, já jenom zrekapituluji, že Vaši protivníci namítají, nebo ti, kteří s Vámi nesouhlasí, s Vaším postupem, namítají v podstatě dva případy. Jeden ten, kdy demise předsedy vlády podle nich musí znamenat pád celé vlády, zatímco výklad Váš byl odlišný a to způsobilo tu situaci s demisí - nedemisí premiéra a druhým příkladem nedodržování ducha Ústavy má být to, že jste bez odkladu neodvolal ministra financí Babiše na návrh premiéra.
Tak dobře, tak začněme tím prvním případem. Já bych se zde musel omluvit profesoru Pavlíčkovi, kterého jsem nesprávně citoval. Ve skutečnosti šlo o citaci profesora Filipa, který je nyní členem Ústavního soudu. Tady také vidíte, jak se i ústavní právníci mohou lišit. Profesor Filip právě uvádí, že pokud vláda nehlasuje o své demisi, tak demise premiéra je pouze demisí jednoho člena vlády a to premiéra. Je to jeden z výkladů, ale nelze suverénně tvrdit, že zrovna tento výklad má přednost před výklady ostatními.
Nepochybně, tady bych poznamenal, že pro mě osobně je nejdůležitějším článkem Ústavy ten, a je to hned článek dvě, který říká, že lid České republiky je zdrojem veškeré státní moci a vykonává ji prostřednictvím moci zákonodárné, soudní a výkonné. Tady bych chtěl poznamenat, že jste byl zvolen v přímé volbě. To znamená, nemůže nikdo zpochybnit, že Vaše volba a výkon Vaší funkce je přímým výrazem vůle lidu České republiky na rozdíl od Vašich předchůdců. Myslíte si, že i tento fakt může být významný pro případné nuance ve výkladu Ústavy?
Do jisté míry samozřejmě ano. Objektivně je mandát toho, kdo byl zvolen několika miliony voličů, silnější než mandát toho, kdo byl zvolen částí z dvě stě osmdesáti jedna poslanců a senátorů, ale Vy jste sám citoval onu krásnou větu, se kterou naprosto souhlasím, že lid je zdrojem veškeré moci.
To je základní.
A tento zdroj se projevuje, pane Soukupe, ve volbách, kde jinde.
Ano.
Jinými slovy, ať už jsou to volby poslanců, prezidenta nebo kohokoli jiného, slušní politici by měli počkat, protože je to jenom půl roku, na výsledek voleb, a neměli by zde předvádět nechutné tanečky typu, odvolávám, co jsem odvolal nebo slibuji, co jsem slíbil.
Ústava, každý kdo ji četl, možná byl překvapen, jak je stručná, že jsou to jenom teze, které mají svoji sílu a samozřejmě neobsahují věty, že prezident nebo někdo jiný je povinen do tolika a tolika dnů učinit to a to, protože pak by samozřejmě Ústava musela obsahovat tresty za to, pokud se to nestane a také, kdo bude ty tresty ukládat a tak dále. U Ústavy se prostě musí předpokládat, že bude nejvyššími státními činiteli dodržována a samozřejmě, máte pravdu, že ne každý právník a ústavní právník ji vykládá stejně. Každopádně nejvyšší autoritou je Ústavní soud České republiky, aby vyložil příslušná ustavení Ústavy. Pojďme zpět, pane prezidente, ke kauze ministra Babiše. Média a hlavně politici se snažili situaci vyložit, vysvětlit jako souboj dobra a zla. Dobrem má být tedy premiér Sobotka a třeba Miroslav Kalousek. Tím zlem máte být Vy, případně s Andrejem Babišem. Přijde mi to trochu jako matení pojmů. Nepřijde mi, že by Vám narostly rohy a naopak Bohuslavu Sobotkovi svatozář. Jak to čtete Vy teď?
Víte, já jsem zvyklý každého člena vlády hodnotit podle jeho konkrétních výsledků, jiné objektivní kritérium totiž neexistuje. Přijdeme-li k ministru Babišovi, tak se ptáme, co je kritérium pro výsledky ministra financí, a zjistíme, že je to vývoj státního rozpočtu. Ministr Babiš je první ministr financí po dlouhé době, který dokázal vytvořit přebytkový rozpočet. Já mu sice vyčítám, že těch šedesát miliard přebytku z minulého roku mělo být věnováno na investice, zejména investice do dopravní infrastruktury, a že by mně úplně stačilo, kdyby rozpočet byl vyrovnaný, ale to na věci nic nemění, to je zaprvé.
Zadruhé, já jsem se samozřejmě seznámil s materiály, s nimiž operuje premiér Sobotka, a které se týkají Andreje Babiše, ať je to kauza korunových dluhopisů, nákup Agrofertu a tak dál. Zarazila mě tam datace těchto materiálů, některé jsou staré dvacet let, některé čtyři roky a já jsem se ptal, proč se vytahují najednou tyto materiály z jiných důvodů, než by byl právě předvolební boj. Kdyby Andrej Babiš, jak říkáte, byl ten ďábel s těmi rohy, proč si ho tedy Sobotka bral do vlády? Proč s ním vládnul až do doby, kdy byť ne zcela věrohodné průzkumy veřejného mínění ukazují, že hnutí ANO vede o dvacet procentních bodů ne dvacet procent, procentních bodů, nad sociální demokracií? Myslím si, že je to velmi účelové.
Toto je poměrně obvyklý postup v politickém marketingu, kdy vykreslím sebe jako dobro, to znamená prospěšný pro občany, a svého protivníka vykreslím jako zlo, to znamená toho, který občanům škodí, a s tímto argumentem jaksi se ucházím o přízeň voličů ve vládě. Takže je to celé politický marketing?
Ano, ale musíte to dělat věrohodně. Když to neděláte věrohodně, působíte směšně.
Myslíte tedy, že to vyhrocení situace je prostě politický marketing a součást předvolební kampaně?
Já bych mluvil o součásti předvolební kampaně, a tady se dostáváme k jádru pudla, pane Soukupe. Podívejte se, něco o tom vím, protože jsem vedl řadu předvolebních kampaní. Vy samozřejmě můžete před těmi volbami část své kampaně založit na takzvané negativní kampani, tedy na osočování svých protivníků. Proč ne, to se běžně dělá, ale kromě toho, a možná především, potřebujete pozitivní kampaň. To znamená pozitivní program, ale také pozitivní důvěryhodné kandidáty, a když je nemáte, tak vám žádná negativní kampaň nepomůže.
Pojďme se věnovat chvíli, pár minut, cestám řešení z této situace. V minulém vysílání jsem se Vás ptal na případnou úřednickou vládu, a Vy jste tuto variantu odmítl s tím, že není na pořadu dne. Nezměnila se tedy situace a neuvažujete o ní?
Já si myslím, že půl roku před volbami by měla dovládnout vláda na existujícím koaličním půdorysu, protože půl roku je příliš krátká doba i pro úřednickou vládu. Nehledě na to, že budou prázdniny, kdy se tempo poněkud zvolňuje kvůli dovoleným. Pak nastane volební kampaň, takže i ministři budou jezdit po kampani a konečně přijdou mezi lidi a budou rozdávat párky a pivo. Takže ta činnost vlády do jisté míry ochabne a představa, že zrovna v téhle době mám měnit jakéhokoli ministra je velmi naivní. Pokud jde o předčasné volby, ano, je to varianta, o které se dá uvažovat, pokud to napětí uvnitř koalice alespoň částečně nezeslábne. Ale co se týče řešení, protože o tom řešení se asi především musíme bavit, já jsem si včera pozval právě do tohoto hotelu …
Tady v hotelu Grand Hotel Imperial jste jednal s šéfy koaličních stran.
Ano, a musím říci, že to bylo docela zajímavé setkání, byl jsem informován o tom, že koaliční jednání již po několikáté skončilo krachem. Pohádali se a na ničem se nedohodli, tak jsem se jich nejdříve zeptal, jestli oni mají nějaký pozitivní návrh řešení této krize. V podstatě se dá říci, že ne.
Pak jsem jim předložil návrh, který Vám teď nesmím uvádět, protože ho nejdříve musí projednat grémia těchto tří stran. Ale chtěl bych docela ocenit klidnou a věcnou atmosféru této diskuze čtyř lidí. Trochu mně to připomnělo, když byla krize v souvislosti s policejní reorganizací. Já si pozval ministra Chovance a ministra Babiše. Oběma jsem jim věnoval šachové hodiny, které ukazovaly za pět minut dvanáct, a během asi dvouhodinové diskuze se trochu, nepřeháním, jenom trochu, podařilo uklidnit atmosféru. No a měl jsem dojem, že taková ta iracionální nenávist na této včerejší schůzce zmizela. Jsem tomu rád, ale samozřejmě až přijdou s mým návrhem do svých grémií, tak tato nenávist může znovu propuknout. Já jsem se v tom návrhu, aniž bych ho specifikoval, zatím snažil, aby si každý z těch tří smluvních partnerů zachoval tvář, protože to je v politice důležité, a říkal jsem jim, podívejte se, myslete jako v šachu alespoň dva tahy dopředu. Mimochodem šachista, který myslí jenom dva tahy dopředu, je mizerný šachista, ale o to teď nejde. Uvědomte si, že po volbách jste patrně odsouzeni k budoucí spolupráci. Goethe tomu říká Wahlverwandtschaft, spříznění volbou. No, a kdyby se teď mezi vás postavily ty bariéry nenávisti, tak se vám bude spolupracovat daleko hůř, než když se pokusíte tyto bariéry alespoň zmírnit.
Chápu, že před rozhodnutím stranických, nebo vedení koaličních stran, nemůžete mi sdělit ty varianty. Nicméně mě i občany to samozřejmě zajímá. Andrej Babiš řekl po včerejším jednání poměrně překvapivou věc. Řekl, že jste diskutovali variantu, že vláda bude pokračovat bez něj a bez Bohuslava Sobotky, a že je připraven o tom jednat. Ono je to logické, pokud ta vládní krize eskaluje, pokračuje a to napětí v koalici je právě proto, že jsou nesmiřitelné osobní postoje Andreje Babiše a Bohuslava Sobotky. Nebylo by tedy nejlepším řešením, aby tito dva kohouti na tom smetišti nebyli?
Tak, já už jsem řekl, že nechci zveřejňovat svůj návrh, ale mohu Vám odpovědět, že Andrej Babiš není daleko od pravdy.
Rozumím, to znamená, že teď je na stranických sekretariátech a na vedení koaličních stran, aby návrhy zvážily, a lze předpokládat, že po Vašem návratu z Číny příští čtvrtek se dozvíme řešení v našem pořadu?
Pokud budou s mým návrhem souhlasit, tak takové řešení může proběhnout v průběhu jediného týdne.
Ve středu proběhla v několika českých městech, největší v Praze, demonstrace, dá se říci proti Vám a proti Andreji Babišovi a údajnému spojenectví mezi Vámi. Co na tyto demonstrace říkáte?
Tak nejdříve údajné spojenectví. Já mám rád konkrétní fakta, a ne žvanění těch, kdo o věci nic neví. Žádný mocenský pakt mezi mnou a Andrejem Babišem neexistuje, a stejně tak neexistuje mocenský pakt mezi mnou a Bohuslavem Sobotkou. Argumenty jsou minimálně dva.
Zaprvé, v té již citované policejní reorganizaci jsem se přiklonil na stranu ministra Chovance, i když jsem mu vytknul, že málo komunikovali se státními zástupci. Na druhé straně jsem vytknul Andreji Babišovi, že přeceňuje schopnosti plukovníka Šlachty, protože jeho výsledky ve vyšetřování trestních kauz nebyly, jemně řečeno, nijak oslnivé. To je argument číslo jedna, pane Soukupe.
A argument číslo dva, když Andrej Babiš si přál, aby byly volby vypsány na září. Já jsem to odmítl a vypsal jsem je až na konec října z toho důvodu, aby občané měli dost času seznámit se s programy a s kandidáty.
Tady máte dva konkrétní příklady, že žádný mocenský pakt neexistuje.
V České republice se říká, že když vás neodposlouchávají, nejste správný VIP. Mladá fronta Dnes nedávno s velkým gustem tiskla odposlechy soukromého života a soukromých konverzací expremiéra Nečase a nyní se Mladá fronta Dnes diví, že někdo, jiná média, otiskují odposlechy jejich bývalého majitele. Není těch odposlechů a zasahování do soukromí už příliš mnoho? Téma, na které se chci zeptat, je svoboda a zasahování do soukromí.
Ten, kdo nemá špatné svědomí, se nemusí odposlechu bát. Kdyby odposlouchávali mě, tak tam občas zaslechnou nějaké sprosté slovo, ale jinak v těch odposleších bude v zásadě totéž, co říkám na veřejnosti. Kromě toho nezapomeňte, že toto je opět součást předvolebního boje. Vzpomeňte si na uniknuvší emaily Bohuslava Sobotky, vzpomeňte si na obdobné případy u Hillary Clintonové, a tak bych mohl pokračovat dál a dál. Dokonce u francouzských voleb, nebyl to sice odposlech, ale to je celkem jedno, byl to skandál jako Brno. Favorit těchto voleb Fillon ztroskotal právě na tomto skandálu, a je zajímavé, že všechny tyto věci se časují a vytahují několik měsíců před volbami.
Další kauzou, která hýbala veřejností v posledních dnech a kulminovala včera, byla kauza takzvaného ovlivňování Mladé fronty Dnes. Ovlivňování médií ministrem financí a Marek Přibil, který se stal teď slavným, což je ten redaktor, který měl diskutovat o načasování různých článků v Mladé frontě Dnes, je velmi podivnou postavou. Z vlastní zkušenosti, protože několik let pracoval v našem vydavatelství, vím, že nebyl příliš oblíben v kolektivu právě proto, že podléhal různým konspiračním teoriím a byl rád v centru pozornosti. Osobně jsem měl spíše obavu o jeho duševní zdraví. Mě velmi překvapuje po mé zkušenosti s ním, že ho někdo bere vážně. Je tedy vůbec možné, aby se z policie dostávaly živé svazky k novinářům?
Tak já bych především ...
Osobně si totiž nemyslím, že by pan Přibil nějaký živý svazek měl. On se spíše pravděpodobně vytahoval, ale to je pouze můj osobní názor a moje osobní zkušenost.
Já si především myslím, že je potřeba ocenit postup vedení Mladé fronty Dnes, která se pana Přibila zbavila. Jestli to byla úmyslná provokace vůči Andreji Babišovi, nebo ne, to nevím. Záleží na tom, kdo inspiroval a inicioval tyto schůzky nebo tyto kontakty, zda to byl pan Přibil, nebo pan Babiš. A k jádru Vaší otázky, víte, já už jsem starý člověk, ale také jsem se na vlastní zkušenost v mnoha případech setkal s tím, že nějaký člověk, kterého vidíte poprvé, působí důvěryhodně, a že trvá určitý čas, než ta jeho důvěryhodnost zmizí. Což si myslím, se týká i našeho premiéra. No, a samozřejmě, že nejjednodušší případ je, že když ten člověk vám najednou prohlásí, že je reinkarnace Alberta Einsteina, v tomto případě jste si zcela jist, že je to blázen.
V této věci se domnívám, že iniciátorem schůzek s Andrejem Babišem, mluvím o tom novináři Přibilovi, byl pan Přibil, aby se ukázal zajímavým, to je můj osobní názor.
Je to možné.
Pojďme k dalším domácím tématům. V minulém týdnu úřadovala policie v české Fotbalové asociaci a zatýkala v nejvyšších patrech českého sportu. Ve vazbě je nyní šéf Fotbalové asociace Miroslav Pelta a bývalá náměstkyně ministryně školství paní Kratochvílová. Co říkáte na tuto kauzu?
O tom, že fotbal je oblastí s velkým korupčním potenciálem, asi nikdo nepochybuje. Rozhodně větší, než je třeba badminton. Už vzhledem k objemu finančních prostředků a mediální pozornosti. Nicméně ano, přiznávám se, že mě to překvapilo, protože jsem si, pane Soukupe, říkal, že po těch některých skandálech typu „Ivánku, kamaráde“ si funkcionáři fotbalu budou dávat výrazně větší pozor, aby to na ně neprasklo. Tady vidíte pozitivní roli některých odposlechů.
Víte, mně okázalé policejní akce už dopředu připadají trochu nedůvěryhodné a trochu podezřelé. V minulých letech jsme viděli, že končí tak nijak. Nicméně už samotná akce dokáže velmi efektivně zničit život a pověst zúčastněným, i když nakonec se ukáže, že třeba nic neudělali a stát se jim dokonce musí omluvit či zaplatit odškodné, ale ten život je už poškozen. Renomé je poškozeno. Mám jen obavu, aby se nestalo něco podobného, právě proto, že velmi okázale se zatýkalo v nejvyšších patrech, včetně předsedy České unie sportu, což je největší funkcionář českého sportu, doktor Jansta, i když samozřejmě byli, většina z nich, po vysvětlení z policejních služeben propuštěni.
Já bych tuhle naši diskusi trochu odlehčil, já už jsem tady, pane Soukupe, mluvil o té akci „Ivánku, kamaráde“, a mě zaujalo, to je aféra stará tak necelé dva roky, jak naše národní fotbalová reprezentace byla obviněna z toho, že si v jednom hotelu najala prostitutky, a že ty prostitutky stály každá tři tisíce korun za jednu, což je podle znalců, což já nejsem, cena dosti levná. A jeden z našich fotbalových reprezentantů to komentoval slovy, cituji: „Žádné prostitutky tam nebyly a ta částka taky nesedí.“
Paní ministryně Valachová po této kauze, jako reakce na tuto kauzu, rezignovala. Je to podle Vás zbytečné gesto, anebo naopak ukázka vyspělé politické kultury paní ministryně, exministryně.
Ani jedno, ani druhé. Já si Katky Valachové vážím jako schopné ministryně. Měli jsme zpočátku určité spory kvůli inkluzi, ale tyto spory postupně ustaly, podporuji zvýšení platů učitelů, podporuji řadu reforem, které ve svém rezortu prováděla.
No, zbytečné gesto, podle mého názoru by úplně stačilo, kdyby premiérovi nabídla svojí rezignaci, ale aby sama rezignovala, když ji k tomu údajně nikdo nenutil, zase pokládám za určitou nestabilitu, protože zřejmě rezort nebyl na tuto situaci připraven a řada rozpracovaných projektů, o jednom jsem byl dokonce včera informován, se tím skrečovala nebo oddálila.
V minulém týdnu Vaše žena navštívila ve výkonu trestu nejznámějšího českého vězně Jiřího Kajínka. Opravdu uvažujete o tom, že jeho případ posoudíte a zvážíte milost pro Jiřího Kajínka?
Moje žena navštěvuje celou řadu zařízení včetně věznic a setkala se tam, pokud vím, se skupinou vězňů, nikoli pouze s Jiřím Kajínkem.
Média to každopádně tak interpretovala.
No tak, znáte média, koneckonců jste jeden z nich, pane Soukupe, ale abych Vás potěšil nějakou exkluzivní informací, návrh, nebo ne návrh, ale rozhodnutí o udělení milosti už je připraveno, hotovo, až se vrátím z Číny, tak ho podepíšu, takže v druhé polovině května dostane pan Kajínek milost, už jsem o tom informoval i ministra spravedlnosti.
Tak to je překvapivé a je to v uvozovkách mediální bomba.
Já bych jenom dodal, že někteří lidé se domnívají, že to dělám kvůli tomu, abych zakryl vládní krizi. Nevím, proč bych ji zakrýval, já ji naopak odkrývám kritikou některých činů aktérů, ale jak víte, já jsem už v Čáslavi před asi dvěma, nebo kolika měsíci oznámil, že uvažuji o udělení milosti pro pana Kajínka, a tehdy ještě žádná vládní krize nebyla. Kdyby tedy tito lidé byli lépe informováni, nemohli by tvrdit takové nesmysly.
Lze jen poznamenat, že je to Vaše právo a Ústava Vám dává v podstatě neomezená práva v trestním řízení, ať se to týká milostí, amnestií, zastavování trestního řízení či cokoliv dalšího. Tak to je.
Musím Vás opravit, v případě abolice je nutná kontrasignace předsedy vlády, stejně tak je nutná i v případě amnestie, a pouze v případě udělení milosti není kontrasignace nutná. Mimochodem, tam u toho pana Kajínka, abych reagoval na některé obavy, že se bude mstít po svém propuštění z vězení, tak bude jako součást té milosti sedmiletá lhůta. To znamená sedmiletá podmínka, že v průběhu těchto sedmi let se nesmí dopustit žádné trestné činnosti, jinak se do vězení vrátí. Mimochodem těch sedm let je podle zákona maximum možného.
Pojďme k několika posledním otázkám, které se budou týkat ekonomiky a vývoje ekonomiky. Nezaměstnanost a inflace v dubnu klesly. Co to znamená pro vývoj českého hospodářství?
Tak podívejte se, meziměsíční změny jsou z makroekonomického hlediska naprosto nepodstatné. Pokud jde o vývoj nezaměstnanosti, tak tam je setrvalý dlouhodobý trend. U inflace je určité kolísání dané volatilitou, tedy proměnlivostí cen potravin a cen pohonných hmot.
A kvůli nižší inflaci, neměla by opět intervenovat Česká obchodní banka?
Chraň Bůh, pane Soukupe. To byste mě zase rozčílil, já bych byl zase emotivní a přinesl bych si svoji pověstnou hůlku. Já jsem byl hrozně rád, že Česká národní banka konečně zrušila ty intervence, a nepřál bych si, aby je obnovila.
Není to známka, že česká ekonomika se nachází na vrcholu hospodářského cyklu, a můžeme tedy v příštích měsících či letech, nebo příští rok čekat spíše pokles hospodářství a ztrátu výkonu než další růst?
To už, pane Soukupe, nastalo. Jak víte, dřív byl hospodářský růst čtyřprocentní a teď se zpomalil někam na hodnotu dvě, dvě a půl, dvě celé devět, ale to už je velmi optimistický odhad procenta, čili my už jsme ve fázi poklesu, a právě proto kladu takový důraz na ekonomickou diplomacii, aby se ten pokles zmírnil. Proto například teď odlétám, dnes, do Číny, kde je projekt Nové hedvábné stezky, pro Vaši informaci má několikanásobně vyšší hodnotu, než měl Marshallův plán, a to je obrovský projekt, který je i příležitostí pro české exportéry, české stavební firmy, železniční firmy a tak dále a tak dále. Ekonomická diplomacie znamená brzdit ten pokles tím, že vytváříte pro ekonomiku nové příležitosti.
Tak projekt Nové hedvábné stezky považují za příležitost mnohé podniky světa, velké množství států, a samozřejmě o zakázky a ekonomickou aktivitu související s tímto projektem stojí desítky států a stovky a tisíce firem. Doufejme, že Vaše ekonomická aktivita alespoň trochu pomůže českým firmám, aby v soutěži uspěly.
Tak, jsem jediná hlava státu Evropské unie, která na tuto konferenci jede. Jede tam sice švýcarský prezident, ale Švýcarsko, jak známo, není členem Evropské unie, ale jsou tam zastoupeny vlády členských zemí Evropské unie, nikoli tedy hlavy státu. Já jsem zaznamenal, že čínští politici ocenili to, že už jsem byl minule v Pekingu na vojenské přehlídce na počest sedmdesátého výročí vítězství nad japonským fašismem, a cíl, se kterým tam jedu a který není třeba tajit, zní, udělejme vše proto, aby alespoň jedna z větví Nové hedvábné stezky, One Road, One Belt, ústila na území České republiky. To by pro nás bylo obrovským ekonomickým impulsem.
Doufejme, že se tento plán podaří zrealizovat a ta veliká šance pro české podniky se stane realitou. Náš čas se naplnil, děkuji Vám za rozhovor, pane prezidente, a těším se příští týden.
Takže dostali jste opět jednu exkluzivní informaci, ale vzhledem k tomu, že se scházíme každý týden, tak já se obávám, že tolik sólokaprů zase, pane Soukupe, mít nebudete. Nicméně jsem rád, že jste byl první, komu jsem to o tom panu Kajínkovi řekl.
Děkuji.
Krásný den.
www.hrad.cz/…/rozhovor-prezid…