Peniaze z Nórska by Slovensko nemalo brať. To sú zlé peniaze
Tieto finančné prostriedky budú použité na boj proti rodovému násiliu (L: rod = gender, to sú peniaze na boj proti nehomosexuálnym, nebisexuálnym, netranssexuálnym Slovákom), na podporu podnikania a inovácií, boj proti klimatickým zmenám, zachovanie kultúrneho dedičstva, podporu miestneho rozvoja a inklúzie Rómov, ale aj na transparentnosť justície. Podstatná časť príspevkov pôjde tiež na podporu občianskej spoločnosti,“ opísal Lajčák.
Dlho som si myslel, že katolícke Slovensko je na tom morálne lepšie ako Čechy, Morava a Slezsko. Teraz som bol vyvedený z omylu:
Slovensko čerpá z nórskych "krvavých voči deťom (juvenálna justícia)" fondov od roku 2004 a dnešným podpisom vstupuje do tretieho programového obdobia. Počas predchádzajúcich dvoch období bolo podporených viac ako 500 projektov v hodnote vyše 150 miliónov eur. Na financovanie programov prispieva SR zo štátneho rozpočtu 15 %.
Norsko je tím státem, který ukradl Češce Michalákové její děti a už roky je nevrací, ač o ně žádal i prezident Zeman.
Norská sociální služba Evě a Josefu Michalákovým odebrala devítiletého Davida a jedenáctiletého Denise před pěti lety. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání dětí ze strany otce i matky. Podle tamní policie se podezření nepotvrdilo, přesto úřady a následně soudy považovaly zjištění za natolik závažná, že děti ponechaly u pěstounů. www.rozhlas.cz/…/norsky-soud-sme… www.ceskatelevize.cz/…/1970626-michala… www.ceskatelevize.cz/…/1801085-otec-sy…
Historie:
Úřad pro ochranu dětí odebral Michalákovým syny v květnu 2011 pro podezření z pohlavního zneužívání a zanedbávání. To oznámila v březnu téhož roku mateřská škola chlapců.
V srpnu 2011 norská sociální služba Barnevernet zastavuje veškeré kontakty mezi Michalákovou a jejími syny.
V únoru 2012 norské úřady zamítly žádost o navrácení dětí do péče rodičů.
V únoru 2013 Michaláková neuspěla se stížnostmi u norských soudů. Neuspěla ani v listopadu 2013 u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který její stížnost nepřijal.
V květnu 2014 začíná Barnevernet sledovat medializaci případu v Česku. Michalákovou kritizoval za to, že publikuje fotografie dětí, zejména na sociálních sítích, a citlivé informace v rozhovorech.
Na radu českých úřadů v prosinci 2014 právníci Michalákové podali návrh na přezkoumání rozhodnutí krajské komise norské sociální služby, dle nějž byly děti umístěny do pěstounských rodin. Zároveň byla podána žádost o svěření dětí do péče matky.
Česká vláda se kauzou začala intenzivněji zabývat v roce 2014. Jako jedna z prvních se v případu angažuje poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09). Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek již dříve požádal norské ministerstvo zahraničí o vysvětlení. Bylo mu sděleno, že Česká republika se kauzy neúčastní, nemůže tedy dostat informace.
V prosinci 2014 české ministerstvo zahraničí předává norskému velvyslanectví 1. diplomatickou verbální nótu ve prospěch chlapců. Stát v ní nabídl záruku, že v Česku na hochy a jejich rodinu dohlédne.
V lednu 2015 Senát žádá vládu, aby vyvinula úsilí a zapojila se na diplomatické a právní úrovni do případu.
V lednu 2015 Michaláková po dlouhé době jedná s Barnevernetem. Úřad ji ujistil, že nedojde k žádosti o osvojení dětí ze strany pěstounů. Rovněž byly stanoveny nové podmínky, matka smí vidět své syny jedenkrát za půl roku na 15 minut.
V lednu 2015 Sobotka žádá norskou vládu o důkladné posouzení případu. Norsko reaguje nótou, chce s Českou republikou spolupracovat. Sobotka se následně nechává slyšet, že česká strana v diplomatickém tlaku nepoleví a bude trvat na spravedlivém posouzení případu s respektem k nejlepšímu zájmu dětí.
Lubomír Zaorálek ve stejném období předává norskému ministerstvu zahraničí již druhou verbální nótu. V ní žádá tamější úřady o spolupráci. Kvůli kauze se schází předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) s norským protějškem Olemicem Thommessenem.
V květnu 2015 norská sociální služba Barnevernet oznamuje, že bude chtít Michalákovou zbavit všech rodičovských práv. Otci mají práva prozatím zůstat. Mladšího hocha pak chce dát pěstounské rodině k adopci. Důvodem má být i to, že Michaláková na žádost pěstounských rodin odmítla vydat české pasy synů.
V polovině září 2015 se Michaláková naposledy vidí s mladším synem. Předchozí povolená schůzka se uskutečnila v březnu 2015. Během schůzek nesmí hovořit česky, ani sama nesmí vyvinout iniciativu k objetí. Se starším chlapcem není dlouhodobě v kontaktu.
V říjnu 2015 rozhodla norská krajská komise o poslání mladšího syna do adopce k jeho současným pěstounům. Ke staršímu matka ztrácí rodičovská práva a nemá s ním povolený kontakt jakéhokoliv druhu.
Prezident Miloš Zeman zareagoval na postup norských úřadů v kauze rodiny Michalákových tím, že zrušil pozvání norské velvyslankyně Siri Ellen Sletnerové na oslavy státního svátku 28. října. Také uvedl, že by Česká republika mohla do Prahy na takzvané konzultace zavolat svého velvyslance z Norska.
V lednu 2016 se postupně v několika zemích demonstrovalo proti Barnevernetu, v Praze se akce konala 16. ledna. Protesty se nevyhnuly ani norskému hlavnímu městu. Demonstrace pak byly naplánovány ve Washingtonu, Londýně, Bukurešti, Bruselu, Frankfurtu, Ottawě, Madridu, Dillí, Bratislavě a ve Varšavě.
Na konci května 2016 soud v norském Hokksundu zahájil třídenní projednávání odvolání Michalákové proti zbavení rodičovských práv k oběma synům a adopci mladšího chlapce. O měsíc později vešel ve známost verdikt. V něm soud potvrdil rozhodnutí úřadů o ztrátě rodičovských práv, nesouhlasil ale s adopcí mladšího hocha.
V prosinci 2016 norský Krajský soud v Oslo rozhodl, že se odvoláním Michalákové nebude zabývat. Proti rozsudku, kterým Michalákovou zbavil rodičovských práv, se žena odvolala v září 2016. Rozhodnutí soudu je tak pravomocné. Michaláková zvažuje, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva. Rodina ještě podá dovolání k norskému nejvyššímu soudu, ale zvrat právník Hasenkopf nepředpokládá. „Musíme to udělat, abychom vyčerpali všechny možnosti v Norsku a mohli se pak obrátit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku,“ řekl.
Norský stát krade děti nejen cizincům, ale i Norům. Rodiče tam proto páchají sebevraždy. S dětmi se obchoduje, stát je krade vlastním rodičům, aby je prodal k adopci do cizích rodin, či do homosexuálně pedofilních párů. Ví to už i český prezident Zeman a česká vláda. Už dříve prezident Klaus o tom byl informován.
Díky zprávě ze Slovenska se nedivím tomu, co mi jen naznačoval (ač to přímo neřekl, neboť se bál postihu) starý vizionář Lašut na Turzovce, že na Slovensku bude občanská válka.
Žít z peněz od zloděje dětí - od Norska se nevyplatí.
Viac: www.hlavnespravy.sk/…/865454
Česky: Norsko dá 113 milionů eur Slovensku na homosexuály
Dlho som si myslel, že katolícke Slovensko je na tom morálne lepšie ako Čechy, Morava a Slezsko. Teraz som bol vyvedený z omylu:
Slovensko čerpá z nórskych "krvavých voči deťom (juvenálna justícia)" fondov od roku 2004 a dnešným podpisom vstupuje do tretieho programového obdobia. Počas predchádzajúcich dvoch období bolo podporených viac ako 500 projektov v hodnote vyše 150 miliónov eur. Na financovanie programov prispieva SR zo štátneho rozpočtu 15 %.
Norsko je tím státem, který ukradl Češce Michalákové její děti a už roky je nevrací, ač o ně žádal i prezident Zeman.
Norská sociální služba Evě a Josefu Michalákovým odebrala devítiletého Davida a jedenáctiletého Denise před pěti lety. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání dětí ze strany otce i matky. Podle tamní policie se podezření nepotvrdilo, přesto úřady a následně soudy považovaly zjištění za natolik závažná, že děti ponechaly u pěstounů. www.rozhlas.cz/…/norsky-soud-sme… www.ceskatelevize.cz/…/1970626-michala… www.ceskatelevize.cz/…/1801085-otec-sy…
Historie:
Úřad pro ochranu dětí odebral Michalákovým syny v květnu 2011 pro podezření z pohlavního zneužívání a zanedbávání. To oznámila v březnu téhož roku mateřská škola chlapců.
V srpnu 2011 norská sociální služba Barnevernet zastavuje veškeré kontakty mezi Michalákovou a jejími syny.
V únoru 2012 norské úřady zamítly žádost o navrácení dětí do péče rodičů.
V únoru 2013 Michaláková neuspěla se stížnostmi u norských soudů. Neuspěla ani v listopadu 2013 u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který její stížnost nepřijal.
V květnu 2014 začíná Barnevernet sledovat medializaci případu v Česku. Michalákovou kritizoval za to, že publikuje fotografie dětí, zejména na sociálních sítích, a citlivé informace v rozhovorech.
Na radu českých úřadů v prosinci 2014 právníci Michalákové podali návrh na přezkoumání rozhodnutí krajské komise norské sociální služby, dle nějž byly děti umístěny do pěstounských rodin. Zároveň byla podána žádost o svěření dětí do péče matky.
Česká vláda se kauzou začala intenzivněji zabývat v roce 2014. Jako jedna z prvních se v případu angažuje poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09). Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek již dříve požádal norské ministerstvo zahraničí o vysvětlení. Bylo mu sděleno, že Česká republika se kauzy neúčastní, nemůže tedy dostat informace.
V prosinci 2014 české ministerstvo zahraničí předává norskému velvyslanectví 1. diplomatickou verbální nótu ve prospěch chlapců. Stát v ní nabídl záruku, že v Česku na hochy a jejich rodinu dohlédne.
V lednu 2015 Senát žádá vládu, aby vyvinula úsilí a zapojila se na diplomatické a právní úrovni do případu.
V lednu 2015 Michaláková po dlouhé době jedná s Barnevernetem. Úřad ji ujistil, že nedojde k žádosti o osvojení dětí ze strany pěstounů. Rovněž byly stanoveny nové podmínky, matka smí vidět své syny jedenkrát za půl roku na 15 minut.
V lednu 2015 Sobotka žádá norskou vládu o důkladné posouzení případu. Norsko reaguje nótou, chce s Českou republikou spolupracovat. Sobotka se následně nechává slyšet, že česká strana v diplomatickém tlaku nepoleví a bude trvat na spravedlivém posouzení případu s respektem k nejlepšímu zájmu dětí.
Lubomír Zaorálek ve stejném období předává norskému ministerstvu zahraničí již druhou verbální nótu. V ní žádá tamější úřady o spolupráci. Kvůli kauze se schází předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) s norským protějškem Olemicem Thommessenem.
V květnu 2015 norská sociální služba Barnevernet oznamuje, že bude chtít Michalákovou zbavit všech rodičovských práv. Otci mají práva prozatím zůstat. Mladšího hocha pak chce dát pěstounské rodině k adopci. Důvodem má být i to, že Michaláková na žádost pěstounských rodin odmítla vydat české pasy synů.
V polovině září 2015 se Michaláková naposledy vidí s mladším synem. Předchozí povolená schůzka se uskutečnila v březnu 2015. Během schůzek nesmí hovořit česky, ani sama nesmí vyvinout iniciativu k objetí. Se starším chlapcem není dlouhodobě v kontaktu.
V říjnu 2015 rozhodla norská krajská komise o poslání mladšího syna do adopce k jeho současným pěstounům. Ke staršímu matka ztrácí rodičovská práva a nemá s ním povolený kontakt jakéhokoliv druhu.
Prezident Miloš Zeman zareagoval na postup norských úřadů v kauze rodiny Michalákových tím, že zrušil pozvání norské velvyslankyně Siri Ellen Sletnerové na oslavy státního svátku 28. října. Také uvedl, že by Česká republika mohla do Prahy na takzvané konzultace zavolat svého velvyslance z Norska.
V lednu 2016 se postupně v několika zemích demonstrovalo proti Barnevernetu, v Praze se akce konala 16. ledna. Protesty se nevyhnuly ani norskému hlavnímu městu. Demonstrace pak byly naplánovány ve Washingtonu, Londýně, Bukurešti, Bruselu, Frankfurtu, Ottawě, Madridu, Dillí, Bratislavě a ve Varšavě.
Na konci května 2016 soud v norském Hokksundu zahájil třídenní projednávání odvolání Michalákové proti zbavení rodičovských práv k oběma synům a adopci mladšího chlapce. O měsíc později vešel ve známost verdikt. V něm soud potvrdil rozhodnutí úřadů o ztrátě rodičovských práv, nesouhlasil ale s adopcí mladšího hocha.
V prosinci 2016 norský Krajský soud v Oslo rozhodl, že se odvoláním Michalákové nebude zabývat. Proti rozsudku, kterým Michalákovou zbavil rodičovských práv, se žena odvolala v září 2016. Rozhodnutí soudu je tak pravomocné. Michaláková zvažuje, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva. Rodina ještě podá dovolání k norskému nejvyššímu soudu, ale zvrat právník Hasenkopf nepředpokládá. „Musíme to udělat, abychom vyčerpali všechny možnosti v Norsku a mohli se pak obrátit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku,“ řekl.
Norský stát krade děti nejen cizincům, ale i Norům. Rodiče tam proto páchají sebevraždy. S dětmi se obchoduje, stát je krade vlastním rodičům, aby je prodal k adopci do cizích rodin, či do homosexuálně pedofilních párů. Ví to už i český prezident Zeman a česká vláda. Už dříve prezident Klaus o tom byl informován.
Díky zprávě ze Slovenska se nedivím tomu, co mi jen naznačoval (ač to přímo neřekl, neboť se bál postihu) starý vizionář Lašut na Turzovce, že na Slovensku bude občanská válka.
Žít z peněz od zloděje dětí - od Norska se nevyplatí.
Viac: www.hlavnespravy.sk/…/865454
Česky: Norsko dá 113 milionů eur Slovensku na homosexuály
