Na ruce kterou se drží luk, tak lučišníci měli na předloktí chránič aby se neodřeli!
Ano ten mimo používali takový malý kostěný i indiáni protože ty jejich malé luky měli malou vzdálenost mezi tětivou a lukem. Dost to bolí když taková tětiva švihne do zápěstí . U asijských luků se chránič nepoužívá nicméně když se to umí i neumí taky se tím dá švihnout pře zápěstí.
A maučili sa to od indiánov? :)
Neznali se s indiány. Tato technika bez držení šípu v ruce jak mám já to už je moderní varianta se kterou podobně přišel Lars Andersten ve 21. stol. Původně se tahali šípy z bočního toulce, který používali v muslimském vojsku, ale to nebylo podmínkou. Pravděpodobně se tak stalo poté co byli k němu někteří slovanští zajatci připojeni a poslali je bojovat mimo slovanská území odkud nemohli utéci zpátky ke svým. V islámské armádě dostali krátké turecké luky podobné tomu jaký používám já. Traduje se taková pověra, že se s nimi nedalo střílet evropskou "hrabičkovou" technikou (to je tři prsty jeden nad šípem), která jim prý u krátkých luků svírala přesněji skřípnula nepohodlně prsty. I když to není pravda tak slovanští lukostřelci, kteří nebyli zvyklí používat asijský lukostřelecký prsten pro palcovou techniku si v zajetí, tak vymysleli natahování šípu dvěma prsty kdy třetí prst šíp přidržuje k tělu luku, aby se neodklonil. Nějak tak se prý o tom zmiňují staré turecké lukostřelecké spisy z té doby.