Svatokrádežná přijímání v Brně
Jeden z hlavních problémů dnes v Církvi spočívá v tom, že jsou někteří lidé v našich kostelích, kteří chodí ke sv.přijímání a když s nimi vstoupíte do dialogu, tak zjistíte, že nemají víru. Byli sice od malička vedeni do kostela, mají pevný zvyk být přítomni na nedělní mši svaté, ale to hlavní je minulo. Kdyby tito lidé chodili do kostela, ale nechodili ke svatému přijímání, bylo by to v pořádku a časem by třeba přišel okamžik, že by dostali dar víry a začali by po dobré zpovědi v pravém duchu chodit ke svatému přijímání. Tím, že ale chodí ke svatému přijímání, aniž by došlo k vnitřnímu základnímu obrácení, nakonec se vnitřně stávají začarovanějšími a možnost obrácení a procitnutí v duchovním řádu se stává těžším.
My chceme být úspěšnou Církví s mnoha svatými přijímáními a toho dosáhneme i tím, že v kázáních v mnoha farnostech se nerozebírá desatero, lidé už neví, co je hříchem a tak mladí žijící ve veřejném smilstvu chodí ke sv.přijímání nebo ženy vraždící po početí potratovými pilulkami chodí ke sv. přijímání atd. Když se tito lidé po dlouhé době dozví, že dělají hříchy, které vylučují z Božího království, tak se rozzlobí na kněze, který jim to vysvětlil nebo řeknou, že jiný kněz jim to dovoluje a najednou vychází najevo, že vlastně nemají základní živou víru, že nemají vědomí, že by se stavěli proti Bohu a jeho zákonu - žijí vlastně jen po celý život v náboženské sentimentalitě a nikdy žádné kroky ve vnitřním následování Krista nedělali a nechtějí je dělat ani ted'. Tito lidé absolutně nemají bázeň před vše převyšujícím Kristem, Pánem vesmíru,
Někdy také úplně jasně vidíme v našich kostelích lidi, kteří se baví při mši svaté, mluví s druhými těsně po svatém přijímání, vůbec nejsou schopni zaměřit se vnitřně na nekonečný obsah mše svaté. Prožívají jen pěknou hudbu, sympatii nebo nesympatii vůči knězi, často pro hlouposti si chodí stěžovat a roznáší různé nepravdy nebo zkreslené a zveličené informace. Někdy se jedná o lidi, kteří lidsky jsou velmi slušní, vnějškově i podporují Církev, ale bohužel nemají dar víry a jen prostě chodí k přijímání, protože jdou přece skoro všichni v kostele a vždyť jako děti byli u 1. sv. přijímání. Řeknou nám, že se nic nemodlí po sv.přijímání. Pozor také na to, že byly odhaleny děti, které třeba 2 roky chodí ke sv. přijímání a řeknou, že to jen spolknou a neví, že by se měli něco pomodlit. Rodiče nevedou s dětmi dialog o víře, kněz dlouhé roky v kázání nic neřekne o úctě ve chvílích po přijetí eucharistie. Když pak se o problémech zvláště u dospělých hovoří, zametá se vše pod koberec, nebere se ohled na Boha a jeho zákon, ale berou se jen ohledy na to, abychom si to s někým nerozházeli, bere se ohled na lidi.
Ti, kteří nemají víru, tak taktizují jen, aby se vyhnuli těžkostem, že třeba před lety v jedné zemi musel Jan Pavel II. osobně zasáhnout a zakázat některým představeným konat vyšetřování žen, které se chystaly na potrat v katolických zdravotnických zařízeních. Někteří představení nemají víru, jak vychází najevo i z jiných skandálů.
Zdroj: brněnský římskokatolický kněz
