Král Duchů / The Erlprince / Der Erlprinz / Królewicz Olch (2016)

Polský film o zasnoubení psychiky ovlivněné scestnou moderní fyzikou paralelních vesmírů s temnými fantastickými romantickými archetypy podle Goethovy balady Erlkönig.
cs.wikipedia.org/wiki/Král_duchů_(Goethe)
Tragický příběh patnáctiletého génia z rozvrácené rodiny, který se přihlásí ke studiu fyziky na universitě, a žádá přitom o evropský grant na teorii paralelních vesmírů. Podle ní po smrti není ani nebe, ani peklo, ale člověk se přesune do paralelního vesmíru. V televizi vidí vystoupení jednoho kytaristy, který ohlašuje konec světa za jedenáct dní. Chlapec slyší stále vábivý hlas krále duchů, těší se do nového paralelního světa a v poslední den ohlašovaného konce se pokouší o sebevraždu: ukradne matce auto a sjíždí s ním do jezera.

registrace filmu:
imdb.com/title/tt5688178
Dialogy jsou polsko-německo-anglické, ke všem trojjazyčným dialogům jsou dodány anglické titulky (zmáčnout CC).

Tento film vypadá jako nějaké sci-fi, ale bohužel je to tvrdá realita. S teorií paralelních vesmírů přišel poprvé Everett v roce 1957, a nazývá se to MWI (many-world interpretation) jako protipól ke klasické kodaňské interpretaci kvantové mechaniky. Zatímco pro kodaňskou interpretaci je typické von Neumann - Wignerovo pravidlo, podle kterého ke kolapsu vlnové funkce dochází ve vědomí pozorovatele, MWI žádný takový kolaps nepřipouští, a všechna možná řešení vlnové funkce identifikuje s reálně existujícími paralelními světy s tím, že pozorovatel má jen subjektivní pocit, že se nachází v tom či onom vesmíru. Dopadlo to tak, že po Everettově smrti jeho vlastní dcera spáchala sebevraždu, aby se se svým otcem mohla sejít v paralelním vesmíru.

Celá absurdní teorie velkého třesku (Big bangu) je založena právě na této Everettově interpretaci. Kosmologové si je osvojili proto, aby mohli své nesmysly propagovat ve virtuálním časovém úseku, kdy na zemi nebyl člověk, a tudíž nemohli použít kodaňskou interpretaci, která vyžaduje vědomí pozorovatele ke všem vesmírným evolučním procesům.

Často se zde na Glorii skloňuje II. vatikánský koncil. Jenže ty změny v 60. letech minulého století se netýkaly jen teologie, ale v jejich průběhu byly zdeformovány jak filosofie, tak i přírodní vědy. Nobelovy ceny za fyziku byly do roku 1960 udělovány skutečně poctivě za záslužné objevy. Od 60. let je to už bohužel jeden podvod za druhým. Někdo se může zeptat, jak je to možné?
1) Dnes už víc neexistuje vědecké magisterium, které by mělo autoritu rozhodnout, co je pravda a co je lež. A pokud nějaké ještě existuje, jsou to jen nastrčené pimprlové loutky typu Gates nebo Fauci a organizace jimi vytvořené.
2) Věda je dnes hodnocena "výkonnostním" způsobem, tedy počet publikací a citací. Málokomu jde pak o poctivost, většinou se vytvářejí klany, ve kterých si účastníci generují citace navzájem ve stylu "já na bráchu, brácha na mě".
3) V těch omylech vědy byla dnes již většina vědců vychovaná a často na nich už i založili svou kariéru. I když ve zralém věku přijdou na to, že se stali oběťmi podvodů, nechtějí si to připustit, tím by negovali celou svou předchozí kariéru.
4) Vědecké poznatky se v současnosti už rozmnožily natolik, že je pro jednotlivce velmi obtížné je všechny obsáhnout a zpracovat, a tak i vidět všechny souvislosti. Takže se v tom jednotlivci úplně ztrácejí a došlo bohužel k tomu, že za posledních 50 let už nikdo nic nepřepočítává, aby si ověřil správnost.
5) A toto je snad nejdůležitější bod: Vědecké poznání se dostalo na hranu, a přesahuje již lidské možnosti dané jeho kulturním dědictvím, což je v našem případě anticko-judeo-křesťanské myšlení a metody poznání. Evidentně chybí část ztraceného poznání, které se nadobro ztratilo po babylonském zmatení jazyků.

Ona podobnost mezi úpadkem teologie a fyziky je vidět i na statistikách: Podle průzkumů pravověrnou kodaňskou interpretaci dnes uznává jen necelých 20% fyziků. Zbytek jsou zblblíci. Co jsem viděl americké průzkumy, jen asi 21% katolíků tam odmítá vakcínu, zbytek prostě naletěl Francisovi na jeho demagogické výzvy.