Katolický projev, který v sobotu dne 3.9.2022 na protivládní protestní demonstraci v Praze měl zaznít, ale bohužel již nezazněl: Nejde nám jen o materiální statky. Jde nám také i o hodnotový a …Více
Katolický projev, který v sobotu dne 3.9.2022 na protivládní protestní demonstraci v Praze měl zaznít, ale bohužel již nezazněl: Nejde nám jen o materiální statky. Jde nám také i o hodnotový a duchovní rozměr krize. Spolehněme na sílu, která vše přesahuje. Pak tak jak se modlíme ke svatému Václavovi nezahyneme my, ni budoucí!
-
Protivládní dvěstětisícová demonstrace na Václavském náměstí v Praze vyslechla řadu vystoupení a projevů veřejnosti více či méně známých osobností naší "alternativní" odborné, společenské a politické scény. Avšak ale ani zdaleka ne na všechny připravené řečníky se dostalo. Kromě jiných za pódiem byl k projevu připraven také i zástupce nás katolíků Mgr. Michal Semín, který byl připraven pronést na protivládní demonstraci na Václavském náměstí krátkou řeč, jež zmiňovala důležitý duchovní rozměr naší všeobecné krize. Nakonec však ale bohužel ke svému vystoupení náš katolický zástupce Mgr. Michal Semín již bohužel nedostal příležitost.
--
Je to nepochybně veliká škoda, protože slova člověka zastupující na demonstraci nás katolíky - pod sochou svatého Václava obklopeného čtveřicí důležitých postav z úsvitu našeho tisíciletého státu - by rozšířila záběr demonstrace o významný duchovní rozměr. Úsilí o změnu poměrů totiž nemá ukotvení bez pomoci našich svatých patronů, svaté Ludmily, svatého Vojtěcha, svatého Prokopa, svaté Anežky české a zejména pak svatého patrona zemí koruny české, knížete svatého Václava, k němuž se zejména generace našich předků od počátku - v kritických okamžicích našich dějin zvláště - po celá staletí ve svých vroucných modlitbách s prosbou o pomoc obracely.
---
Zde je tedy onen stručný projev zástupce nás katolíků Mgr. Michala Semína, který již bohužel dne 3.9.2022 na sobotní protestní protivládní demonstraci již nezazněl:

Stojíme na místě, kde se psaly naše národní dějiny – u památného sousoší pěti patronů naší vlasti. Všichni víme, kdo sedí na koni, ale známe příběhy ostatních čtyř svatých, stojících pod knížetem Václavem? Měli bychom, neboť nám spolu s ním ukazují cestu ven z krize, do níž se stále hlouběji propadáme.

Není to jen krize politická, energetická, hospodářská, bezpečnostní, ale také – a troufám si říci, že především – krize ideová, hodnotová, krize duchovní. Bojíme-li se pouze a jenom ztráty životní úrovně, živené spekulativním kapitálem, který stojí i za současnou demontáží starého světa, pak jsme nepochopili, komu a čemu tu vlastně čelíme.

Václavova babička Ludmila symbolizuje tradici, výchovu, vzdělání, rodinu. Chceme, aby nám novodobí šarlatáni měnili genderovou propagandou pohlaví našich dětí? Aby naše děti nebyli vedeny k pravému poznání, ale indoktrinovány destruktivními ideologiemi? Pokud ne, tak alespoň v duchu po mně opakujte: Svatá Ludmilo, oroduj za nás!

Slavníkovec Vojtěch včas pochopil, že mají-li být středoevropské národy, které christianizoval, svobodné, nesmí jim vládnout Němci. Necháme si německým kancléřem vnutit zákaz veta při hlasování v Evropské radě? A nebylo by nakonec nejlepší, kdybychom se žádné Evropské rady, jako zcela suverénní stát, už raději vůbec neúčastnili? Proto prosme patrona národů střední Evropy: Svatý Vojtěchu, oroduj za nás!

Poustevník Prokop, který si dokázal podmanit i samotného ďábla, je symbolem trvalého zápasu za naši zem, jazyk a kulturu. Stejně jako on, ani my dnes nevedeme zápas o pouhý blahobyt, ale především o naši identitu. Necháme si ji rozmělnit politruky multikulturalismu a architekty řízené masové migrace? Chceme-li obstát a v boji vytrvat, pak prosme: Svatý Prokope, oroduj za nás!

Čtvrtou a poslední osobou, doprovázející sv. Václava, je česká princezna Anežka – symbol královské vznešenosti naší tisícileté státnosti i opravdové lásky k bližnímu. Neshlížela na své poddané spatra, vždyť jako členka královského rodu se starala o to, aby i o ty nejchudší bylo postaráno. Chceme se nechat vehnat do trvalé bídy, materiální i duchovní, vládnoucími politickými kruhy, nebo je z našeho národního dvorku na dobro vykážeme? Jistě to druhé, proto prosme o pomoc tu, která nás neoslyší: Svatá Anežko, oroduj za nás!

A věčný panovník svatý Václav? Symbol jednoty českých zemí, zemí koruny svatováclavské, ten ať je nám vojevůdcem! Přemýšleli jste někdy o tom, kdo jsou těmi jeho tajemnými blanickými rytíři? Budeme-li chtít, můžeme to být právě my. Pak se můžeme spolehnout na to, že nám dá sílu, abychom v tomto rozhodném národním odboji proti mocné a mnohohlavé globalistické sani, nezahynuli ani my, ani budoucí. Buďme svorni, a pak, s pomocí Boží, zvítězíme! Proto o to prosme patrona naší české země: Svatý Václave, oroduj za nás!