— Jezulátko —
— Obec Christkindl — — Jezulátko —
Možná se budete divit, ale taková obec skutečně existuje a nemáme k něj ani moc daleko... no.
Táto obec se nachází na periferii horno-rakouského města Steyr...
Jejím centrem je barokní poutní kostel, pojmenovaný;,
„K božskému Dítěti“ — Jezulátku..
No který by však neexistoval, kdyby zde Jezulátko nezpůsobilo zázrak uzdravující moci...
Kostel postavili začátkem 18. století Giovanni B. Carlone a Jakob Prandtauer a slavnostně jej otevřel v roce 1725 pasovský biskup Josef Dominik Graf von Lamberg. V centru pozornosti je deset centimetrů vysoké voskové dítě Ježíš v malé svatyni. Samotné stavbě kostela však předcházel příběh...
Všechno vlastně začalo v roce 1694, kdy se Ferdinand Sertl z Melku stal novým šéfem chrámového sboru místní farnosti ve Steyru. Zbožný hudebník trpěl epilepsií. Ale dozvěděl se, že jedna ochrnutá sestra se modlila před voskovou soškou Jezulátka za uzdravení a brzy mohla znovu chodit. Proto si Ferdinand také vyžádal z tamního kláštera kláštera takovou voskovou sošku malého Ježíška - repliku slavného slonovinového Loretského Jezulátka ze Salcburku...
Sošku poté umístil do dutiny smrku na zalesněném kopci před branami Steyeru, v takzvaném Lese pod nebem. Několikrát v týdnu se tam chodil modlit a jeho modlitby nezůstaly nepovšimnuty. Ježíšek odměnil Ferdinandovu důvěru - byl uzdraven!..
Když se to lidé dozvěděli, vydali se na pouť ke stromu se zázračným Dítětem pod nebem, které drželo v jedné ruce kříž a ve druhé trnovou korunu. Zázraky uzdravení pokračovaly. Jeden sedlák z vesnice St. Ulrich z vděčnosti za uzdravení svého nevyléčitelně nemocného dítěte postavil dřevěnou kapli, jejíž součástí bylo ono posvátné místo - smrk s malým Loretánským Jezulátkem...
Nepřešlo ani mnoho času a do kaple se už nemohly vejít davy poutníků. Proto se na jejím místě postavil dnešní barokní kostel. Původnímu smrku odpilovali kořeny, aby více nerostl a kmen byl na svém původním místě vzdený do obětního stolu pod hlavním oltářem. Odtud se tyčí do výšky a dnes tvoří střed nádherného hlavního oltáře jako skutečně jedinečný ‚vánoční stromek'.
K Zázračnému voskovému Jezulátku, které je uloženo ve smrku jakoby v monstranci – ve zlatě schránce, putoval i kardinál Joseph Ratzinger, pozdější papež Benedikt XVI. Později o tom napsal;,
"Před několika lety jsem měl štěstí vidět pravděpodobně nejstarší zachovaný vánoční stromek na světě. Stále je na něm voskové Jezulátko. Tento strom je Maria s požehnaným plodem svého lůna - Ježíšem... Dítětem, Bohem, kterého se můžeme dotknout a říct mu v nás, nás nás k sobě, zve nás k sobě, nás".stále padajíci... Znovu a znovu padáme, nemáme kontrolu nad sebou, jsme odcizení a nesvobodní. Musíme se znovu narodit a stát.. A ktomu nas Vánoce chtějí přivést..
Strom v Christkindl, který nám o tom vypovídá, je zároveň monstrancí. A je křížem... Pravý strom života nám není vzdálen. Je umístěn uprostřed nás. Ježíš je - život sám - se stal tak malým, že ho naše ruce mohou obejmout. Nezklamme jeho důvěru. Odevzdejme se do jeho rukou, jak se on odevzdal do těch našich."...