Monstrproces s arcibiskupem C. M. Viganem strhává skrytým nepřátelům Krista masky Monstrproces s arcibiskupem Carlem Maria Viganem odhalil, kdo je kdo. Kdo je na straně zjevného heretika Bergoglia …Více
Monstrproces s arcibiskupem C. M. Viganem
strhává skrytým nepřátelům Krista masky
Monstrproces s arcibiskupem Carlem Maria Viganem odhalil, kdo je kdo. Kdo je na straně zjevného heretika Bergoglia a kdo je na straně Krista a pravdy, tedy na straně arcibiskupa Vigana.
Patriarchát reaguje na zprávy z médií.
Roberto de Mattei, historik, se vyjádřil: „Biskup Joseph Strickland uznal autoritu papeže Františka tím, že se odmítl řídit radami těch amerických konzervativců a tradicionalistů, kteří ho nabádali, aby se postavil proti papežovu rozhodnutí.“
Historik de Mattei má pravdu, biskup Strickland skutečně uznal a doposud uznává autoritu falešného papeže Františka jako právoplatného papeže, a to i nyní, v čase po vydání Fiducia supplicans. Tím se sjednotil s jeho apostazí a vzpourou proti Bohu. Odvolávání se na tzv. poslušnost Svatému otci je absurdum. Bergoglio, který se vyloučil z církve, nemůže být její hlavou, jak potvrzují svatí otcové a učitelé církve.
De Mattei se dále odvolává na konstituci Pastor aeternus: „Když však papež činí rozhodnutí, která se týkají disciplíny a řízení církve, aniž by přímo překračoval božský a přirozený zákon, povinností není postavit se na odpor, ale poslechnout…“
Jenže v případě Bergoglia rozhodnutí nejsou vydávána, aniž by přímo překračoval božský a přirozený zákon. Překročil ho už v Amoris laetitia, kde prakticky zrušil Boží přikázání a popřel i existenci objektivně platných morálních norem. Boží zákon zde nahradil subjektivním přístupem. Dogmatickou deklarací Fiducia supplicans de facto ruší celý Dekalog. V Ad theologiam promovendam zavedl princip změny paradigmat s rozhodnutím, že to, co by jim protiřečilo, je neplatné. Tím zneplatnil Písmo i Tradici. Z toho vyplývá, že svatou povinností je neposlechnout a postavit se proti tomu, co apostata Bergoglio rozhoduje.
Citace biskupa Schneidera: „Neexistuje žádná autorita, která by mohla zvoleného a všeobecně uznávaného papeže prohlásit nebo považovat za neplatného papeže.“
Tímto výrokem dává Schneider najevo, že pro něho kromě apostaty Bergoglia neexistuje žádná autorita – ani autorita Písma svatého, ani autorita Tradice, tedy svatých otců a učitelů církve, kteří se jasně vyjádřili, že papež heretik je Bohem vyloučen z církve, a proto nemůže být její hlavou. Sv. Bellarmine uvádí: „To píše i sv. Jeroným a dodává, že ostatní hříšníci jsou vyloučeni z církve rozsudkem exkomunikace, ale heretici se sami vyhánějí a vlastním činem se oddělují od těla Kristova… Nekřesťan nemůže být v žádném případě papežem… nemůže být hlavou těla, kterého není ani členem. Ten, kdo není křesťan, není členem církve – a zjevný heretik není křesťan, jak jasně učí sv. Cyprián (kn. 4, list 2), sv. Atanáš (ser. 2 contr. Arian.), sv. Augustin (lib. De grat. Christ., kap. 20), sv. Jeroným (Dial. contra Lucif.) a další; proto zjevný heretik nemůže být papežem.“
Výrok Písma svatého je jednoznačný: „Kdo by hlásal jiné evangelium, budiž vyloučen, proklet – anathema.“ (Gal 1,8-9)
Citace Schneidera: „Ze stálé praxe církve je zřejmé, že i v případě neplatné volby bude tato neplatná volba de facto napravena všeobecným přijetím nově zvoleného převážnou většinou kardinálů a biskupů.“
Pokud je však zvolen heretik, tato volba je dle dogmatické buly Pavla IV. neplatná, i kdyby byl jednohlasně zvolen všemi kardinály. Dále bula uvádí, že všechno, co tento heretik koná, je neplatné a neúčinné.
Odvolávat se v této situaci na stálou praxi církve je neadekvátní, protože nikdy v historii nenastala taková situace, aby tzv. papež svou doktrinální deklarací ustanovil žehnání donebevolajícího hříchu sodomie, anebo aby se papež veřejně zasvětil satanu.
Citace Schneidera: „Stejně tak v případě heretického papeže neztratí automaticky svůj úřad …“
Tento výrok Schneidera prozrazuje buď jeho neznalost, nebo úmyslný klam.
Vykladači církevního kodexu Wernz a Vidal vycházejí z věroučné buly Cum ex apostolatus officio, z učení otců jako byl sv. Cyprián, sv. Atanáš, sv. Augustin, sv. Jeroným, i učitelů církve jako sv. Bellarmine (1610), sv. František Saleský (1622), sv. Antonín, biskup (1459), sv. Alfons z Liguori. Ve výkladu kanonického práva z roku 1943 tito církevní právníci objasňují, že: „Skrze obecně známou a otevřeně hlásanou herezi se římský papež, upadne-li do hereze, ipso facto považuje za zbaveného jurisdikční pravomoci ještě před oficiálním rozhodnutím církve…“
Citace Schneidera: „… a v církvi neexistuje žádný orgán, který by mohl vyhlásit, že (papež, zjevný heretik) přišel o úřad kvůli herezi.“
Sv. Bellarmine naproti tomu říká: „Proto je pravdivý názor, podle něhož papež, který je zjevně heretikem, přestává být papežem a hlavou, stejně jako přestává být křesťanem a členem církve; a z tohoto důvodu může být církví souzen a potrestán. To je postoj všech svatých otců církve, kteří učí, že zjevní heretici okamžitě ztrácejí veškerou jurisdikci, a obzvlášť je to stanovisko svatého Cypriána“.
Schneider tvrdí, že v současné tzv. církvi neexistuje žádnný orgán, který by mohl vyhlásit, že tzv. papež přišel o svůj úřad kvůli herezi. Tím dokazuje, že církev je dnes okupovaná bergogliánskou sektou, která obsadila všechna klíčová místa. Schneider je apologeta této sekty. Naoko Fiducia supplicans takzvaně odmítá, ale zároveň se podřizuje jejímu autorovi, a tím ve skutečnosti Fiducia supplicans přijímá.
Citace historika de Mattei: „Biskup Schneider následuje učení sv. Alfonse z Liguori.“
Schneider nenásleduje učení sv. Alfonse z Liguori. Sv. Alfons se vyjadřuje takto: „Kdyby Bůh dopustil, aby se papež stal notorickým a vzpurným heretikem, přestal by být na základě této skutečnosti papežem a apoštolský stolec by byl uprázdněn (sede vacante).“ To se v plné míře vztahuje na Jorge Bergoglia.
Citace historika de Mattei: „Biskup Schneider následuje učení… kardinála Billota a římské teologické školy, podle níž je pravým papežem ten, kdo je všeobecně uznávaný za papeže.“
Pokud je někdo všeobecně uznávaný za papeže, předpokládá se, že v žádném případě není zjevným heretikem. Zjevný heretik nepatří do církve ani jako člen, jak píše sv. Bellarmine: „Papež, který je zjevným heretikem, automaticky přestává být papežem a hlavou, stejně jako automaticky přestává být křesťanem a členem církve.“ Totéž potvrzují i svatí otcové a učitelé církve.
Citace historika de Mattei: „… protože pokud by se celá církev držela falešného papeže, držela by se falešného pravidla víry.“
V současné době jsme právě toho svědky. Falešný papež zatahuje pod falešné pravidlo víry celou katolickou církev, všechny, kteří se ho drží, a transformuje církev na anticírkev New Age. Bergoglio se dokonce veřejně v motu proprio Ad theologiam promovendam přiznává, že mění základní paradigmata, čili ustanovuje falešná pravidla víry. Tím zároveň zpětně dokazuje, že je skutečně falešným papežem.
Citace historika de Mattei: „... lze izolovat mnohá slova a skutky papeže Františka a ukázat, že nejsou objektivně zaměřené na dobro duší. Existují však i jiné činy jeho pontifikátu, které tyto charakteristiky nemají (například vyhlášení roku svatého Josefa 8. prosince 2020).“
Historik de Mattei si asi dělá legraci. Pokud to myslí vážně, pak jen konstruuje umělé intelektuální problémy. Přitom však totálně ignoruje základní realitu, kterou je nepravost na místě svatém, tedy apostaze v nejvyšším církevním úřadu. Znovu připomínáme: 1. listopadu 2023 Bergoglio vydal motu proprio Ad theologiam promovendam a ustanovil tak princip změny paradigmat. Následně 18. prosince vydal doktrinální deklaraci Fiducia supplicans, v níž zlegalizoval těžký hřích sodomie a zavedl jeho žehnání. De facto tím zneplatnil Dekalog a Credo a transformoval katolickou církev na anticírkev New Age. De Mattei tento základní fakt, že Bergoglio se ukázal jako zjevný heretik, totálně ignoruje.
Arcibiskup Carlo Maria Viganò ukazuje na hereze a zločiny Bergoglia. V souladu s učením Písma i církevních Otců dokazuje, že není platným papežem. De Mattei ve svých vyjádřeních hrubě očerňuje pravověrného arcibiskupa s cílem odstavit tohoto hlavního Kristova svědka. Pán Ježíš by musel Robertovi de Mattei i dnes říct: „Běda vám, farizeové, pokrytci, plemeno zmijí, protože cedíte komáry, velbloudy polykáte, sami do Božího království nevcházíte a jiným v tom bráníte.“ (srov. Mt 23,23n)
Také italský portál „La Nuova Bussola Quotidiana“ se ukázal jako neseriózní, plný konspiračních teorií nehodných důvěry. Příkladem je hrubá manipulace a podlé očernění pravověrného arcibiskupa Vigana. Komu tedy tento deník slouží? Pokrytecký novinář nedávno pustil další kachnu, když napsal: „Už několik měsíců kolují informace o opětovném vysvěcení, které má (prý) přijmout arcibiskup Carlo Maria Viganò, bývalý apoštolský nuncius ve Washingtonu.“
Konspirátor, který si chtěl najít argument pro potvrzení své teorie, napsal, že se obrátil na arcibiskupa Vigana, který reagoval pouze překvapením, proč se na něj Bussola obrací. Totiž tento portál ho neustále špiní. Novinář však z jeho překvapení vyvodil závěr, že prý tím byla jeho konspirace potvrzena. Nechceme zde rozebírat podlost, pokrytectví a manipulace, kterých se Nuova Bussola dopouští k zničení samotné pravdy a k hájení cesty lži a apostaze, shrneme to jen krátce: Bussola používá metody mainstreamu – lže, lže a lže.
Schneider napsal: „Je mi líto, že arcibiskup Viganò používá neuctivé výrazy.“
Arcibiskup Viganò vůbec nepoužívá neuctivé výrazy, naopak nazývá věci pravými jmény, a to ve shodě s Písmem svatým. Navíc Ježíš o farizejích řekl velmi tvrdá slova, když je nazval plemenem zmijí, hady, obílenými hroby a pokrytci. Schneider nerozlišuje základní věci, a to, že arcib. Viganò vede lidi na cestu pravdy a pokání a tím ke spáse, kdežto falešný papež Bergoglio vede lidi skrze hereze a sodomii do věčného zavržení. A to je diametrální rozdíl.
Bergoglio asi podle Schneidera používá uctivé výrazy, když se dopouští rouhání a tvrdí, že Pán Ježíš se prý pro nás „stal hadem a ďáblem“. Arcibiskupa Vigana Bergoglio hrubě očernil, když ho nazval „žalobníkem bratří“ a „sluhou satana“. To Schneiderovi ale líto není.
Citace médií: „Bratrstvo sv. Pia X. se 24. června distancovalo od arcibiskupa Vigana a dodává: ‚Arcibiskup Viganò se ve svém textu jasně hlásí k sedesvakantismu. Jinými slovy, papež František podle něj není papežem… V tomto bodu by arcibiskup Lefebvre ani jím založené bratrstvo nesouhlasili.‘“
Mons. Lefebvre by naopak nemohl souhlasit se současnými postoji Bratrstva. Biskup Williamson, kterého Mons. Lefebvre vysvětil, na rozdíl od Bratrstva sdílí stejný postoj jako arcibiskup Viganò, tedy že Bergoglio není platným papežem. Tento postoj by rozhodně zaujal i arcibiskup Lefebvre. Tak ale, jak toto rozporuplné Bratrstvo vyloučilo biskupa Williamsona, vyloučilo by dnes i arcibiskupa Lefebvra.
Citace médií: „Bratrstvo sv. Pia X. však uznává papeže Františka jako významného papeže… Biskupové a kněží Bratrstva slaví mši svatou v jednotě se Svatým otcem.“
Pokud biskupové a kněží Bratrstva slaví mši svatou ve vnitřní jednotě s tzv. Svatým otcem i po 18. prosinci 2023, přijímají tím herezi Fiducia supplicans. Dopadá pak i na ně Boží anathema dle Gal 1,8, kterou na sebe stáhl Jorge Bergoglio a slouží pak už liturgii neplatně! Kněz, který přijal sodomské antievangelium, tím přijal i ducha antikrista. Duch antikrista nemůže konsekrovat.
Jak se vyjádřil arcibiskup Viganò k současnému monstrprocesu?
„Chci jasně říci, že jsem do Vatikánu (20. ani 28. června) nejel … Dikasteriu jsem nedoručil žádné prohlášení ani dokument na svou obhajobu, protože jeho autoritu neuznávám, neuznávám autoritu jeho prefekta a neuznávám ani autoritu toho, kdo ho jmenoval.“
+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu
+ Metoděj OSBMr + Timotej OSBMr
Biskupové sekretáři
2. 7. 2024
strhává skrytým nepřátelům Krista masky
Monstrproces s arcibiskupem Carlem Maria Viganem odhalil, kdo je kdo. Kdo je na straně zjevného heretika Bergoglia a kdo je na straně Krista a pravdy, tedy na straně arcibiskupa Vigana.
Patriarchát reaguje na zprávy z médií.
Roberto de Mattei, historik, se vyjádřil: „Biskup Joseph Strickland uznal autoritu papeže Františka tím, že se odmítl řídit radami těch amerických konzervativců a tradicionalistů, kteří ho nabádali, aby se postavil proti papežovu rozhodnutí.“
Historik de Mattei má pravdu, biskup Strickland skutečně uznal a doposud uznává autoritu falešného papeže Františka jako právoplatného papeže, a to i nyní, v čase po vydání Fiducia supplicans. Tím se sjednotil s jeho apostazí a vzpourou proti Bohu. Odvolávání se na tzv. poslušnost Svatému otci je absurdum. Bergoglio, který se vyloučil z církve, nemůže být její hlavou, jak potvrzují svatí otcové a učitelé církve.
De Mattei se dále odvolává na konstituci Pastor aeternus: „Když však papež činí rozhodnutí, která se týkají disciplíny a řízení církve, aniž by přímo překračoval božský a přirozený zákon, povinností není postavit se na odpor, ale poslechnout…“
Jenže v případě Bergoglia rozhodnutí nejsou vydávána, aniž by přímo překračoval božský a přirozený zákon. Překročil ho už v Amoris laetitia, kde prakticky zrušil Boží přikázání a popřel i existenci objektivně platných morálních norem. Boží zákon zde nahradil subjektivním přístupem. Dogmatickou deklarací Fiducia supplicans de facto ruší celý Dekalog. V Ad theologiam promovendam zavedl princip změny paradigmat s rozhodnutím, že to, co by jim protiřečilo, je neplatné. Tím zneplatnil Písmo i Tradici. Z toho vyplývá, že svatou povinností je neposlechnout a postavit se proti tomu, co apostata Bergoglio rozhoduje.
Citace biskupa Schneidera: „Neexistuje žádná autorita, která by mohla zvoleného a všeobecně uznávaného papeže prohlásit nebo považovat za neplatného papeže.“
Tímto výrokem dává Schneider najevo, že pro něho kromě apostaty Bergoglia neexistuje žádná autorita – ani autorita Písma svatého, ani autorita Tradice, tedy svatých otců a učitelů církve, kteří se jasně vyjádřili, že papež heretik je Bohem vyloučen z církve, a proto nemůže být její hlavou. Sv. Bellarmine uvádí: „To píše i sv. Jeroným a dodává, že ostatní hříšníci jsou vyloučeni z církve rozsudkem exkomunikace, ale heretici se sami vyhánějí a vlastním činem se oddělují od těla Kristova… Nekřesťan nemůže být v žádném případě papežem… nemůže být hlavou těla, kterého není ani členem. Ten, kdo není křesťan, není členem církve – a zjevný heretik není křesťan, jak jasně učí sv. Cyprián (kn. 4, list 2), sv. Atanáš (ser. 2 contr. Arian.), sv. Augustin (lib. De grat. Christ., kap. 20), sv. Jeroným (Dial. contra Lucif.) a další; proto zjevný heretik nemůže být papežem.“
Výrok Písma svatého je jednoznačný: „Kdo by hlásal jiné evangelium, budiž vyloučen, proklet – anathema.“ (Gal 1,8-9)
Citace Schneidera: „Ze stálé praxe církve je zřejmé, že i v případě neplatné volby bude tato neplatná volba de facto napravena všeobecným přijetím nově zvoleného převážnou většinou kardinálů a biskupů.“
Pokud je však zvolen heretik, tato volba je dle dogmatické buly Pavla IV. neplatná, i kdyby byl jednohlasně zvolen všemi kardinály. Dále bula uvádí, že všechno, co tento heretik koná, je neplatné a neúčinné.
Odvolávat se v této situaci na stálou praxi církve je neadekvátní, protože nikdy v historii nenastala taková situace, aby tzv. papež svou doktrinální deklarací ustanovil žehnání donebevolajícího hříchu sodomie, anebo aby se papež veřejně zasvětil satanu.
Citace Schneidera: „Stejně tak v případě heretického papeže neztratí automaticky svůj úřad …“
Tento výrok Schneidera prozrazuje buď jeho neznalost, nebo úmyslný klam.
Vykladači církevního kodexu Wernz a Vidal vycházejí z věroučné buly Cum ex apostolatus officio, z učení otců jako byl sv. Cyprián, sv. Atanáš, sv. Augustin, sv. Jeroným, i učitelů církve jako sv. Bellarmine (1610), sv. František Saleský (1622), sv. Antonín, biskup (1459), sv. Alfons z Liguori. Ve výkladu kanonického práva z roku 1943 tito církevní právníci objasňují, že: „Skrze obecně známou a otevřeně hlásanou herezi se římský papež, upadne-li do hereze, ipso facto považuje za zbaveného jurisdikční pravomoci ještě před oficiálním rozhodnutím církve…“
Citace Schneidera: „… a v církvi neexistuje žádný orgán, který by mohl vyhlásit, že (papež, zjevný heretik) přišel o úřad kvůli herezi.“
Sv. Bellarmine naproti tomu říká: „Proto je pravdivý názor, podle něhož papež, který je zjevně heretikem, přestává být papežem a hlavou, stejně jako přestává být křesťanem a členem církve; a z tohoto důvodu může být církví souzen a potrestán. To je postoj všech svatých otců církve, kteří učí, že zjevní heretici okamžitě ztrácejí veškerou jurisdikci, a obzvlášť je to stanovisko svatého Cypriána“.
Schneider tvrdí, že v současné tzv. církvi neexistuje žádnný orgán, který by mohl vyhlásit, že tzv. papež přišel o svůj úřad kvůli herezi. Tím dokazuje, že církev je dnes okupovaná bergogliánskou sektou, která obsadila všechna klíčová místa. Schneider je apologeta této sekty. Naoko Fiducia supplicans takzvaně odmítá, ale zároveň se podřizuje jejímu autorovi, a tím ve skutečnosti Fiducia supplicans přijímá.
Citace historika de Mattei: „Biskup Schneider následuje učení sv. Alfonse z Liguori.“
Schneider nenásleduje učení sv. Alfonse z Liguori. Sv. Alfons se vyjadřuje takto: „Kdyby Bůh dopustil, aby se papež stal notorickým a vzpurným heretikem, přestal by být na základě této skutečnosti papežem a apoštolský stolec by byl uprázdněn (sede vacante).“ To se v plné míře vztahuje na Jorge Bergoglia.
Citace historika de Mattei: „Biskup Schneider následuje učení… kardinála Billota a římské teologické školy, podle níž je pravým papežem ten, kdo je všeobecně uznávaný za papeže.“
Pokud je někdo všeobecně uznávaný za papeže, předpokládá se, že v žádném případě není zjevným heretikem. Zjevný heretik nepatří do církve ani jako člen, jak píše sv. Bellarmine: „Papež, který je zjevným heretikem, automaticky přestává být papežem a hlavou, stejně jako automaticky přestává být křesťanem a členem církve.“ Totéž potvrzují i svatí otcové a učitelé církve.
Citace historika de Mattei: „… protože pokud by se celá církev držela falešného papeže, držela by se falešného pravidla víry.“
V současné době jsme právě toho svědky. Falešný papež zatahuje pod falešné pravidlo víry celou katolickou církev, všechny, kteří se ho drží, a transformuje církev na anticírkev New Age. Bergoglio se dokonce veřejně v motu proprio Ad theologiam promovendam přiznává, že mění základní paradigmata, čili ustanovuje falešná pravidla víry. Tím zároveň zpětně dokazuje, že je skutečně falešným papežem.
Citace historika de Mattei: „... lze izolovat mnohá slova a skutky papeže Františka a ukázat, že nejsou objektivně zaměřené na dobro duší. Existují však i jiné činy jeho pontifikátu, které tyto charakteristiky nemají (například vyhlášení roku svatého Josefa 8. prosince 2020).“
Historik de Mattei si asi dělá legraci. Pokud to myslí vážně, pak jen konstruuje umělé intelektuální problémy. Přitom však totálně ignoruje základní realitu, kterou je nepravost na místě svatém, tedy apostaze v nejvyšším církevním úřadu. Znovu připomínáme: 1. listopadu 2023 Bergoglio vydal motu proprio Ad theologiam promovendam a ustanovil tak princip změny paradigmat. Následně 18. prosince vydal doktrinální deklaraci Fiducia supplicans, v níž zlegalizoval těžký hřích sodomie a zavedl jeho žehnání. De facto tím zneplatnil Dekalog a Credo a transformoval katolickou církev na anticírkev New Age. De Mattei tento základní fakt, že Bergoglio se ukázal jako zjevný heretik, totálně ignoruje.
Arcibiskup Carlo Maria Viganò ukazuje na hereze a zločiny Bergoglia. V souladu s učením Písma i církevních Otců dokazuje, že není platným papežem. De Mattei ve svých vyjádřeních hrubě očerňuje pravověrného arcibiskupa s cílem odstavit tohoto hlavního Kristova svědka. Pán Ježíš by musel Robertovi de Mattei i dnes říct: „Běda vám, farizeové, pokrytci, plemeno zmijí, protože cedíte komáry, velbloudy polykáte, sami do Božího království nevcházíte a jiným v tom bráníte.“ (srov. Mt 23,23n)
Také italský portál „La Nuova Bussola Quotidiana“ se ukázal jako neseriózní, plný konspiračních teorií nehodných důvěry. Příkladem je hrubá manipulace a podlé očernění pravověrného arcibiskupa Vigana. Komu tedy tento deník slouží? Pokrytecký novinář nedávno pustil další kachnu, když napsal: „Už několik měsíců kolují informace o opětovném vysvěcení, které má (prý) přijmout arcibiskup Carlo Maria Viganò, bývalý apoštolský nuncius ve Washingtonu.“
Konspirátor, který si chtěl najít argument pro potvrzení své teorie, napsal, že se obrátil na arcibiskupa Vigana, který reagoval pouze překvapením, proč se na něj Bussola obrací. Totiž tento portál ho neustále špiní. Novinář však z jeho překvapení vyvodil závěr, že prý tím byla jeho konspirace potvrzena. Nechceme zde rozebírat podlost, pokrytectví a manipulace, kterých se Nuova Bussola dopouští k zničení samotné pravdy a k hájení cesty lži a apostaze, shrneme to jen krátce: Bussola používá metody mainstreamu – lže, lže a lže.
Schneider napsal: „Je mi líto, že arcibiskup Viganò používá neuctivé výrazy.“
Arcibiskup Viganò vůbec nepoužívá neuctivé výrazy, naopak nazývá věci pravými jmény, a to ve shodě s Písmem svatým. Navíc Ježíš o farizejích řekl velmi tvrdá slova, když je nazval plemenem zmijí, hady, obílenými hroby a pokrytci. Schneider nerozlišuje základní věci, a to, že arcib. Viganò vede lidi na cestu pravdy a pokání a tím ke spáse, kdežto falešný papež Bergoglio vede lidi skrze hereze a sodomii do věčného zavržení. A to je diametrální rozdíl.
Bergoglio asi podle Schneidera používá uctivé výrazy, když se dopouští rouhání a tvrdí, že Pán Ježíš se prý pro nás „stal hadem a ďáblem“. Arcibiskupa Vigana Bergoglio hrubě očernil, když ho nazval „žalobníkem bratří“ a „sluhou satana“. To Schneiderovi ale líto není.
Citace médií: „Bratrstvo sv. Pia X. se 24. června distancovalo od arcibiskupa Vigana a dodává: ‚Arcibiskup Viganò se ve svém textu jasně hlásí k sedesvakantismu. Jinými slovy, papež František podle něj není papežem… V tomto bodu by arcibiskup Lefebvre ani jím založené bratrstvo nesouhlasili.‘“
Mons. Lefebvre by naopak nemohl souhlasit se současnými postoji Bratrstva. Biskup Williamson, kterého Mons. Lefebvre vysvětil, na rozdíl od Bratrstva sdílí stejný postoj jako arcibiskup Viganò, tedy že Bergoglio není platným papežem. Tento postoj by rozhodně zaujal i arcibiskup Lefebvre. Tak ale, jak toto rozporuplné Bratrstvo vyloučilo biskupa Williamsona, vyloučilo by dnes i arcibiskupa Lefebvra.
Citace médií: „Bratrstvo sv. Pia X. však uznává papeže Františka jako významného papeže… Biskupové a kněží Bratrstva slaví mši svatou v jednotě se Svatým otcem.“
Pokud biskupové a kněží Bratrstva slaví mši svatou ve vnitřní jednotě s tzv. Svatým otcem i po 18. prosinci 2023, přijímají tím herezi Fiducia supplicans. Dopadá pak i na ně Boží anathema dle Gal 1,8, kterou na sebe stáhl Jorge Bergoglio a slouží pak už liturgii neplatně! Kněz, který přijal sodomské antievangelium, tím přijal i ducha antikrista. Duch antikrista nemůže konsekrovat.
Jak se vyjádřil arcibiskup Viganò k současnému monstrprocesu?
„Chci jasně říci, že jsem do Vatikánu (20. ani 28. června) nejel … Dikasteriu jsem nedoručil žádné prohlášení ani dokument na svou obhajobu, protože jeho autoritu neuznávám, neuznávám autoritu jeho prefekta a neuznávám ani autoritu toho, kdo ho jmenoval.“
+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu
+ Metoděj OSBMr + Timotej OSBMr
Biskupové sekretáři
2. 7. 2024