03:18
Libor Halik
1807
Prezident Masaryk, nemanželský syn židovského bankéře Rothschilda pravděpodobně. 31. 10. 2016 historici připouští, že 1. československý prezident T. G. Masaryk nebyl synem panského kočího. Masarykova …Více
Prezident Masaryk, nemanželský syn židovského bankéře Rothschilda pravděpodobně.

31. 10. 2016 historici připouští, že 1. československý prezident T. G. Masaryk nebyl synem panského kočího. Masarykova německá matka byla panskou kuchařkou. „Jeho matka byla z výrazně vyššího sociálního prostředí než otec kočí. Když se brali, ona už byla těhotná. Byla o 10 let starší,“ přiblížil historik Petr Zídek. Takový sňatek není obvyklý. Příznivci teorie o záhadném původu Masaryka se také pozastavují nad tím, že člověk bez protekce mohl během mládí vyučovat syny z nejvlivnějších a nejbohatších rakouských rodin. „Který člověk má štěstí, aby během deseti let narazil na tři mecenáše, a to gigantické,“ uvedl Glockner. Mezi zvláštní náhody patří události kolem vyloučení Masaryka z brněnského německého gymnázia v roce 1869. V době studia se Masaryk poprvé vážně zamiloval a dostal se kvůli tomu do problémů. Byl vyloučený ze všech rakouských středních škol. Nicméně se v krátké době ocitl v nejprestižnější škole v říši, a to na akademickém gymnáziu ve Vídni, kde se jeho spolužáky stávají Max Wladimir von Beck, budoucí rakouský ministerský předseda, nebo Franz Klein, budoucí ministr spravedlnosti. „Skutečně, když je potřeba, aby mu bylo pomoci shůry, tak je mu pomoženo. On sám se považoval za vyvolence prozřetelnosti. Je otázka, jestli prozřetelnost neměla na Zemi nějakého hmotného nebo lidského spojence,“ říká Zídek. Profesor filozofie na Západočeské univerzitě v Plzni Otakar A. Funda měl počátkem devadesátých let možnost studovat habsburské archivy. V roce 1994 píše ve zdrojovaném článku Střední Evropa, že v době studií ve Vídni bydlí Masaryk v rodině policejního ředitele Antona Le Monniera, samotného důvěrníka císaře. Ten v roce 1869 povyšuje Le Monniera do šlechtického stavu. Masaryk maturoval v roce 1872 ve Vídni, kde o čtyři roky později dokončil vysokoškolská studia filozofie. V roce 1886 se jako vůdčí osobnost skupiny vylučující pravost Královédvorského a Zelenohorského rukopisu postavil proti českému vlastenectví. V roce 1899 vystupoval v případu Žida Leopolda Hilsnera odsouzeného za vraždu švadleny Anežky Hrůzové na jeho obranu a požadoval revizi procesu. Prezidentem Československé republiky byl zvolen v nepřítomnosti v listopadu 1918.
ekans