Jedného dňa bol mladý muž doma a niekto zaklopal na dvere. Keď otvoril, uvidel diabla, ktorý ho chytil za vlasy, udrel a potom odišiel. Chlapec sa opýtal sám seba: Čo mám robiť, ak sa diabol znova objaví? Zrazu videl Ježiša prechádzať okolo a pomyslel si: Ak je v mojom dome, diabol nevstúpi. Potom ho pozval dnu, ukázal mu dom a spýtal sa ho: Môžeš prísť zajtra, skôr, ako príde diabol? Na druhý deň čert znova zaklopal na dvere; Ježiš už bol v dome... Veľmi pokojný chlapec otvoril dvere a diabol ho opäť ohromne zbil. Veľmi rozrušený chlapec sa sťažoval Ježišovi a povedal: Prečo si neurobil nič na moju obranu? A Ježiš mu odpovedal: Neurobil som nič, pretože nie som doma. Som len na návšteve. Chlapec sa trochu zamyslel a pozval ho bývať do svojho domu. Ukázal Ježišovi jeho izbu a povedal: Ak je to v poriadku, odteraz to bude Tvoja izba. Na čo Ježiš odpovedal ÁNO. Ako bolo zvykom, na druhý deň démon opäť zaklopal na dvere. Potom mladík v domnení, že sa mu nemôže nič zlé stať, otvoril dvere a diabol ho opäť zbil. Mladý muž, rozrušený, išiel k Ježišovi a povedal: Už bývaš v mojom dome. Čo mám ešte urobiť, aby si ma bránil? A Ježiš mu odpovedal: Bývam len v jednej izbe vo vašom dome, ale nikdy nevychádzam von do ostatných izieb. Kým neprídeš do mojej izby, nemôžem ťa brániť. Potom sa mladý muž trochu zamyslel a povedal: Dobre. Odteraz je to Tvoj domov. Budem tu len ako hosť, ak Ti to nevadí... Na druhý deň sa znova ozvalo klopanie na dvere; ale tentoraz to neotvoril mladý muž, ale Ježiš, nový „majiteľ“. Keď Ježiš otvoril dvere, diabol povedal:
Prepáč mi. Som v nesprávnom dome. A odišiel.
Naša duša je dom a Ježiš v ňom musí prebývať natrvalo, každú minútu... Pretože nepriateľ kráča ako revúci lev a hľadá niekoho, koho by zničil... aby priviedol do záhuby naše duše!
Někdy si říkám že Bůh nás stvořil, stvořil i naši duši, stvořil také tento svět, takže my hrajeme na jeho hřišti, ve vypůjčeném těle, tak si říkám....... Neznal nás Bůh už od zrození, od zrození naší duše, nevěděl jací budeme (je přece vševědoucí)??? Je proto toto pozemské divadlo nutné hrát, kvůli čemu to hrajeme???Viac
Někdy si říkám že Bůh nás stvořil, stvořil i naši duši, stvořil také tento svět, takže my hrajeme na jeho hřišti, ve vypůjčeném těle, tak si říkám.......
Neznal nás Bůh už od zrození, od zrození naší duše, nevěděl jací budeme (je přece vševědoucí)??? Je proto toto pozemské divadlo nutné hrát, kvůli čemu to hrajeme???
Jak se to událo a jak se to děje fakt nevíme. A kdo ví, ať se přihlásí. Ale pozvat Krista do domu a nejen do spíže a nebo zádveří je dobrý počin.... Stejně tak s ním na hřišti života počítat.... Nu a to divadlo? Věčná otázka. Stvořil si nás Bůh aby měl chváliče, fotbalový tým na kulaťoučké Zemi, otroky, experimentální entity a nebo nepodařená zvířátka? Každého toto musí napadnout …Viac
Jak se to událo a jak se to děje fakt nevíme. A kdo ví, ať se přihlásí. Ale pozvat Krista do domu a nejen do spíže a nebo zádveří je dobrý počin.... Stejně tak s ním na hřišti života počítat....
Nu a to divadlo? Věčná otázka. Stvořil si nás Bůh aby měl chváliče, fotbalový tým na kulaťoučké Zemi, otroky, experimentální entity a nebo nepodařená zvířátka? Každého toto musí napadnout, kdo má mozek.... a musí projít klestím otázek.... Ne všechny si zodpoví, to dá rozum. Ale Bůh je Láska a ta směrovka vede přes Ní.... Bůh šel svou láskou přes oběť, která nám dala možnost žít pro Věčnost..... Pochopíme a nebo se nám to zanese pod krustou úkonů a formalit a světského mihotání? Všechno je taková výzva, křižovatka i pozvánka.... Bůh je Láska a Láska vytrvá..... Kdo tvrdí opak nepoznal Krista.... ON přemohl svět právě SVOU Láskou a Obětí a chce nás mít v dokonalém objetí, abychom byli s ním.... Není otrokář, ale Přítel a Tvůrce nejen naší duše. Naděje s Ním nehasne.....
Život je film. Scenár napísal Boh, réžiu zveril do rúk Synovi. Len ten, kto počúva Syna vie, čo má hrať. V opačnom prípade je to chaos. Tak, ako to môžeme vidieť.
Všemohúci Boh vie o všetkom i ako to všetko dopadne. Dal nám rozum a slobodnú vôľu, nikoho nenúti milovať ho a správať sa podľa jeho prikázaní - ale to je to hlavné pre nás, že máme chcieť plniť Jeho vôľu a tak nezblúdime. Jeho dobrota je nesmierna a nekonečná - necháva na nás, ako sa rozhodneme - či s Ním, alebo proti a taká bude i večná odmena...
