Všechny titulky. Řecký pravoslavný kněz Elpidios 2.1.2017 kázal a prorokoval. Chci vám popřát mnohá léta, dobrý Nový rok! Chtěl bych, aby tento rok byl šťastným, stejně jako to chce každý. Požehnaný, bez neštěstí, bez problémů, bez nemocí a neduhů. Teď, když jsem byl na cestě spolu s mladým studentem medicíny Jiřím, tak v autě jsem se ho zeptal: "Co si přeješ, abych ti popřál do tohoto roku?" "Co myslíš, jaké je nejlepší přání do tohoto roku (2017)?" Obrátil se ke mně a řekl: "Přál bych si v tomto roce, aby mě Pán učinil hodným sjednocení s mým Nebeským Otcem." Upřímně řečeno, velmi jsem se zaradoval, protože to je správné přání pro dobrý rok. Člověk, který nezačíná svůj rok rozhodnutím stát se sjednoceným se svým Otcem nebeským, stát se sjednoceným, padnout do Jeho objetí a ještě blíž do Jeho srdce, takový člověk neví kvůli čemu žije ani k čemu je předurčen. Protože, děsivé je žít tento život bez porozumění proč žijeme. A nejlepší je vědět, jak dosáhnout sjednocení vůle se svým Otcem nebeským, vstoupit do Jeho objetí. Pak jsem se ho zeptal: "Jak se to může stát?" "Jak je možné se s někým hodně sjednotit?" Je jen jediná cesta (způsob), kterou na Zemi známe: "Když se 2 lidé chtějí silně sjednotit, existuje velmi velká síla bez které se nic neděje. Ale pokud je přítomná, pak je možné vše." Jaká síla to je? "Je to láska, kterou Bůh lidi obdarovává." Můžete vidět, kolik lidí je spojeno v manželství. Pokud má muž opravdu rád svou ženu, může se stát jedním se svou ženou? Pokud žena opravdu ze srdce NEmá rád? svého manžela, mohou se stát zcela sjednocenými? To se NEmůže stát. Co nás lidi spojuje? Láska. Odpověděl jsem mu takto: "Pokud chceš být skutečně zajedno se svým Bohem, musíš teď získat Boží lásku, zamilovat si svého Boha tak, jako muž miluje svou manželku, jako matka miluje své dítě nejsilnější láskou. A s touto láskou s dychtěním si zamilovat svého Boha." Mágové (3 králové), co myslíte, proč celé měsíce šli, velmi daleko putovali, aby spatřili Ježíše Krista? Protože oni bolestně vzdychali po Bohu. Co je ti nezbytné k získání jednoty s Bohem, je získat to bolestné vzdychání po Bohu těch mágů (3 králů), kteří měli velikou víru. Tato touha setkat se s jedinečnou Boží láskou, která se jim odkryla, za ní šli celé měsíce. Člověk, který ví, proč žije, s velkou láskou se bude snažit získat Boží lásku do svého srdce. Bude hledat svého Boha. Jak je toho dosaženo? Ve sv. liturgii. Pohleďte na většinu lidí. Podívejte se, kolik je vás v kostele. Pak pozvedněte své zraky na vesnici. Kde většina lidí strávila Nový rok? A své životy a svůj den? Kde ho strávili? Nebudu to říkat, protože to sami víte. Kolik lidí hledalo své štěstí do Nového roku hrajíc v karty, v pití, v oblasti zábavy, atd. ? A kolik hledá štěstí v Novém roce v církvi ? Podívejte se jeden na druhého a uvědomte si to. V tom je rozdíl mezi člověkem moudrým a uvážlivým a člověkem NErozumným, který neví proč žije. Nuže, proč jsme sem přišli na liturgii? Nový rok se opravdově musí začínat s liturgií. Protože liturgie je nejvyšší formou Boží lásky. Neřeknete mi, co to kněz dělá na liturgii? On vyzvedá (přináší) oběť Božího Syna. Ježíš Kristus přináší oběť, aby vstoupil do našich srdcí. Kdo v dnešním světě může obětovat sám sebe? Už jste viděli někoho, kdo umí snadno pro někoho jiného obětovat sám sebe? Obětovat druhé lidi, to ano, to pozorujeme. Džihádisti a další, kteří se domnívají, že se zalíbí Bohu, když vraždí druhé. Skutečné štěstí je obětovat se pro dobro bližního. To je skutečná síla lásky! Tady ve svaté liturgii probíhá tajemství všech tajemství, největší zázrak! Bůh se stává člověkem! Nese sám sebe v oběť kvůli tobě, abys přišel do jeho objetí. Aby vstoupil do tvého srdce. Aby tě udělal Boho-člověkem z milosti (tj. nesoucím v srdci Krista). Aby tě sevřel ve svém objetí. Což to není Boží láska? Pán Bůh posílá svého Syna přinést sebe sama v oběť, aby spasil své děti. To je pravá rodičovská láska. V tuto chvíli největší síla manželské lásky se s ní nedá vůbec srovnávat. Vždy se modlíme, abychom byli šťastni v kruhu svých nejblížších. Nicméně, kolik z nás je uctivých a zůstává věrných ve své lásce a jejich rodiny žijí šťastně? Podívejte se, kolik lidí se rozchází, kolik rodin se rozpadá! Popřemýšlejte teď o druhé lásce, ne o manželské, která je jen jednou z prvních forem lásky. Druhou formou lásky je rodičovská láska. Mateřská láska, kterou vylévá matka z celého srdce ke svému dítěti. Cožpak matka dokáže lehce opustit své dítě? "Spíše dokážu opustit svého manžela" - řekla mi jistá žena, ač měla skvělý vztah s manželem, čili dobrou rodinu. Já mám o této rodině dobré mínění. Ale ona říká: "Otče, bude-li nutno volit mezi manželem a dítětem, odpusťte mi a ať mi odpustí můj milovaný manžel, ale zvolím si dítě." Jaká láska je vyšší? Manželská nebo rodičovská? Samozřejmě rodičovská láska! Je to jediná láska, která obětuje sebe sama! To je přesně to, co se děje v Božské liturgii (mši). V Božské liturgii Bůh ukazuje svou rodičovskou lásku vůči každému z nás. Ke každému svému dítěti. Bůh zjevuje: "Mé dítě, kvůli tobě jsem šel na kříž, obětoval sám sebe." "Abych dokázal, jak moc tě miluji, jak jsi mi drahý, nakolik jsi dítě mého srdce, tak jsem poslal svého Syna, aby se obětoval." "Spolu se svým Synem jsem přinesl oběť i Já." "Protože láska znamená - oběť." "Já to dokázal obětí Syna, protože Já vás miluji nejen snadno, Já vás miluji Boží láskou jako Otec i Matka, miluji každého z vás, protože vy všichni jste děti mého srdce." "Jako matka trpím za vás." Chápete teď, co znamená Božská liturgie (mše) ? Božská liturgie je Nejvyšší Božskou láskou Boha Otce ke svému dítěti. Proč je nejvyšší? Protože to není jen snadná láska, ale láska obětní. To je rozdíl. Obětní láska. Oběť. Dále rozmlouvajíc, řekli jsme si ještě něco. Závěrem, co je potřeba ke sjednocení s Bohem? Stačí milovat Boha jen silami svého srdce? Ne, nestačí. Ač tobě to může i stačit - jako miminku. Stačí mu milovat, mít rád svoji mámu, zavěsit se do jejího objetí. Včera byla malá oslava, všechny děti se bavily, hrály si, ale 1 malý chlapeček po celou dobu seděl v náručí své matky. Druhá matka řekla: "Podívejte se na něj, on se jen v matčině náručí cítí dobře." Toto je 1. fáze, 1. stupeň lásky a náklonnosti. Bůh chce, abychom ho milovali celým svým srdcem, Boží láskou. Důvěřovali mu. Přesto to nestačí. Abychom to pochopili, dám vám malý příklad. Např. jsi malé dítě a zbožňuješ své rodiče. Velmi je miluješ. Tví rodiče jsou pro tebe vším. Ale tví rodiče, kromě tebe, mají ještě 3 děti. Z nich 1. odjelo do ciziny, 2. je narkoman, a 3. se zapojilo do špatné společnosti a udělalo velmi mnoho špatných věcí, ničí druhé lidi. Kradlo, podvádělo, okrádalo ostatní. Ptám se vás, je šťastnou matka 3 dětí, které odešly, spojily se s takovými špatnostmi? Ona a šťastná? Ne. Z toho dítěte, které je vedle ní, je ráda? Ano, to je realita. Když milujeme Boha, má z nás Bůh radost? On cítí tu lásku, která vychází z našeho srdce. Tato láska ho usmiřuje, uklidňuje, a když nás objímá, pláče za nás jako matka za své děti. Říká si: Mám syna, který mě zbožňuje, současně však myslí i na své ostatní, ztracené, děti. Tehdy Jeho srdce pláče, jeho srdce je zarmoucené, trpí bolestí, protože ví, že satan pokřivil jeho zbývající děti, aby je od Něj vzdálil, oklamal je. A Jeho děti trpí pádem do velkých neštěstí. Podívejte se, co Bůh od nás žádá. Když matka vidí dítě, které ji zbožňuje, jednou jsem zašel do domu a uviděl právě takovou situaci, kdy jedno dítě zbožňuje své rodiče, ale ostatní děti se vydaly po špatné cestě. Jedna jejich dívka, která žila v Glifadě, zemřela kvůli drogám. A další dva se ztratili. Říkám to, protože znám 1 ženu z Ameriky a stále mě prosí: "Otče, pomodlete se za mé děti, jsou spojeny nejen se všemi těmi zlými věcmi, ale také se účastní satanských rituálů." Co na mě udělalo největší dojem v tom domě? Že nejmladší dítě, opravdu velmi dobrý chlapec, hodný člověk! Vzal mě do svého pokoje, abych ho požehnal. Měl krásnou ikonu Ježíše Krista a Panny Marie a vedle maličkou kapličku k pokleknutí. Překvapilo mě to a zeptal jsem se, co tady děláš? On mi říká: "Zde se vkleče modlím." "Co to mluvíš? Jaké modlitby čteš?" Řekl mi nějaké modlitby. Zeptal jsem se: "Která z tvých modliteb je nejlepší?" "Ta, když se modlím za své brášky", řekl chlapec a zaplakal. To na mě udělalo silný dojem, tento chlapec plakal za své bratry. I za tu, který zemřela, i za ostatní žijící. V tu chvíli mé srdce zaplakalo a řekl jsem, že to je pravá láska! To je pravá láska! A nyní zpět k slovům našeho Pána, který říká: "Buďte soucitní (milosrdní)." "Soucit u vás hledám." Co udělá Pán Bůh, jestliže jsme vedle Něj a mileme Ho, ale současně nemilujeme naše bratry, kteří jsou od Něj daleko, kteří strádají, kteří jsou narkomani a v tisících různých zlech? Ale když nám Pán dává modlitbu vkleče za všechny Jeho děti, tehdy se koná Boží láska. Tehdy se koná oslava lásky v našem srdci. Tehdy je štastným Bůh Otec! Jednou mě dojalo poučení, které dával jistý otec duchovní: "Když Bohorodička porodila maličkého Krista, mnohokrát se vkleče modlila spolu s maličkým Ježíškem Kristem. Mnoho se modlila k Nebeskému Otci. Samozřejmě se modlila za svého maličkého Ježíška, možná si ještě plně neuvědomovala, že On je Bohem Mesiášem, jen sledovala ty podivné věci, které se děly a uvažovala o nich v srdci. To klanění se mágů (3 králů) a další, ale ještě si plně neuvědomovala ten největší zázrak v tomto zjevení. Mnohokrát Bohorodička plakala, když viděla další lidi hřešit, zabíjet, páchat zlo. Modlila se k Nebeskému Otci za ty, kteří páchají zlo, i za ty, kteří trpí od zlých lidí. Malý Ježíšek tehdy přicházel, otíral jí slzy a říkal: Neplač maminko, velmi brzy přijde Mesiáš a setře lidem slzy z očí. Přijde Mesiáš, Syn Boží, Spasitel, a pak se vše spraví a utíral jí slzy. Ona plně nechápala spojení tohoto děje s jejím Synem Ježíšem. Ona ještě nebyla osvícena, že právě její syn je Mesiáš i Bůh. Do chvíle, než jí bylo odkryto, že její syn je Mesiáš a Syn Boží uprostřed lidí, říkala mu synáčku můj. Jak mu říkala potom? Syne můj a Bože můj! Syn můj a Pán můj!" Narození Krista má právě tento smysl! Abychom mohli pochopit, že Kristus není jen Bůh, ale ještě i člověk. Bůh dovolil, že Jeho Syn jako Syn Boží se stal ještě Synem člověka. tj. naším synem! Dokážete si to představit? Nakolik je to velké tajemství, že Syn Boží se stal člověkem, natolik je velké i druhé tajemství, že člověk může obejmout Boha jako svého vlastního syna. Kolik křesťanů bylo schopno to pochopit? Kolik matek bylo schopno pochopit, že Boží Syn chce být uvězněn do vašeho objetí jako syn člověka? A že bys ty spolu s Bohorodičkou Mu směl říci: syne můj a Bože můj! Děťátko mé a Bože můj! Králi můj a Bože můj! Má Lásko a můj Bože! Světlo mé a Bože můj! Právě zde začíná sláva nejúžasnějšího spojení lidí s Bohem! Od té chvíle začíná žebřík (schodiště), který pozvedá velmi rychle do Boží náruče! Abychom si Ho dokázali zamilovat jako Božské Jezulátko, jako děťátko v Betlémě, kolik lidí se na Něj přišlo podívat do kostela, církve? Někteří přišli jako cizinci, jiní jako vlastní, jiní ze zvědavosti, někteří ze zvyku! Kolik lidí o letošních vánocích (2016) přišlo soucítit s Božským Jezulátkem jako s vlastním dítětem, aby se narodil jejich Ježíšek v jejich srdcích? Kolik mateřských srdcí se otevřelo, aby řeklo: "Přijď syne můj a králi můj, budu Tě milovat tak, jako Tě milovala Tvá maminka. Protože pro ní jsi Syn i Pán, i pro mě budeš Synem a Pánem a budu tě držet ve svém náručí. Budu Tě líbat, budu Tě laskat a sloužit Ti." Když matka miluje své dítě, řekněte, kdo řídí její srdce? Kdo ovládá její srdce? Ona sama, nebo její miminko? Miminko vládne a řídí z náručí její srdce i její duši! Tyto matky a otcové jako starý muž snoubenec Josef si zamilovali Toho, kterého mohli zvednout do svého náručí. Jaký to krásný pohled, když starý muž Josef, obyčejný člověk, ale bere si z jeslí Božské Jezulátko (Ježíška). Dívá se na něj s radostí, líbá Ho, hladí a On se na něj za to usměje. Kolik mužů o letošních vánocích se mohlo zamilovat do Ježíše Krista jako do svého vlastního dítěte a Boha! Zejména oni jsou šťastní. Jsou požehnaní. A pravím vám to s velkou prosbou, jestli jste to neudělali, začněte nyní! Právě tento Ježíšek nám dá radost a útěchu v těch těžkých zkouškách, které již přichází... Když jsem ráno přicházel do kostela, řekl jsem lektorovi Jordánovi: "Jordáne, chtěl bych dnes popřát mnohá léta, ale jsem totálně rozhozen." Protože jsem uviděl něco neobvyklého." Modlil jsem se o vánočních svátcích a ve dnech Nového roku. Modlil jsem se večer, zejména za děti, které máme v sirotčinci v Africe, za naše sirotky v našich školách a dozvěděl jsem se ještě o jiných nových dětech. Nyní se 180 dětí ještě v jiném místě pokřtilo. Malé děti, jako u nás teď tady v chrámě. A přemýšlel jsem, jak jim pomoci. Nemají žádné jídlo, žádnou školu. Obecně platí, že školou jsou 4 tyče a střecha z banánových listů nad hlavou, aby byl trochu chládek. Uvnitř sedí a jedno učí druhé. Právě hledáme učitelku, která by pomáhala dětem. Celou tu dobu byla moje mysl v Africe. S mými malými sirotky. Náš Pán Ježíš Kristus se narodil úplně jako žebrák. Porovnejte to, kde jste se narodili vy, a kde se narodil On? Vzpomněl jsem si v tu chvíli a řekl: "Můj nejsladší Ježíšku, Ty jsi se stejně jako ty africké děti narodil opuštěný, jen s tím rozdílem, že v Africe je horko, ale Ty jsi se narodil v chladné jeskyni a ležel jsi v studených jeslích a pouze láska Tvé Přečisté matky tě zahřívala." Pak jsem se modlil za všechny lidi, za ty, kteří se zapletli do různých špatných věcí, kteří jsou nemocní, umírající, za mnohé lidi, kteří nemají co jíst, jak to lze vše vidět v televizi. V určitém okamžiku jsem usnul. Spíše zadřímal, protože jsem nepochopil, zda to byl sen či skutečnost (nebo vidění). Uslyšel jsem hlas, který mi řekl: "Tyto vánoce, můj synu, jsou poslední, které budete trávit s radostí, v klidu a míru." Vzpomínám si tyto tři věci: radost, klid a mír. Mír vás opustí. Válka je již na prahu vašeho domova. Klid - protože teď budete zkoušeni, aby se oddělilo zrno od plevele. Protože nyní začíná nejextrémnější boj proti naší víře. Naše křesťanská víra bude docela velmi pronásledována. A velmi mnoho lidí, naneštěstí, zradí víru. Mnoho lidí opustí pravou víru v Krista. Za třetí - radost zmizí z vašich rtů. Vzhledem k tomu, co uvidíte, že se děje v přírodě a řádu světa. Viděl jsem spoustu lidí, kteří byli křesťané, ale místo toho, aby šli do kostela, taženi obrovským lanem přivázaným kolem krku, taženým kýmsi černým, pravděpodobně ďáblem, do 1 místa, které zvenčí vypadalo velmi pěkně, ale pod ním byly propasti, divoká zvěř, inu chápete? Já osobně jsem to pochopil (tj. peklo). A pak jsem vidět celé uspořádání světa, v těch místech, kde byl pořádek, kde svítilo slunce, kde byla zeleň a rostly květiny začala jakási velká bitva. Znovu jsem uslyšel ten hlas, který dřív se mnou mluvil tajuplným způsobem, jaký bývá ve viděních: "Lidé jsou připraveni způsobit velké zlo řádu světa prostřednictvím termonukleárních zbraní, a vy to uvidíte, ale Já váš nebeský Otec to nedopustím." Lidé totiž předali příliš velkou moc satanovi. Takovou moc, že on může zlikvidovat Zem. Ač si někteří lidé myslí, že mohou začít válku a zvítězit, v termojaderné válce nejsou vítězové, ale jen mrtvoly a katastrofy. Náhle mi bylo ukázáno, co by se stalo se Zemí. Taková katastrofa ... není jasné, zda by vůbec zůstali nějací lidi na Zemi. Proto praví Hospodin, upřesňuji, že anděl, který mi předal poselství: "Bůh nedopustí, aby lidé použili termonukleární zbraně." Oni dojdou do momentu, kdy budou chtít použít jaderné zbraně, ale Bůh to nedopustí. Co udělá? Bůh dopustí, aby se řád světa vzepřel. Země se vzepře 4 způsoby. 1) Bůh dopustí, že začnou vybuchovat sopky a ničit dost velkou plochu Země. 2) Začnou zemětřesení nebývalé síly, což změní geopolitickou polohu států. 3) Dovolí aby nekontrolovaně v některých místech pršelo tak silně, že to zničí rovná pole. 4) Na jiných místech bude takové sucho, že tam nebude absolutně nic k jídlu. To vše Bůh udělá, aby lidé viděli, že když příroda přinesla tolik zla, že nemáte nic k jídlu, tak vy navíc chcete ještě použít termonukleární zbraně? Aby lidé viděli, co může přinést použití jaderné zbraně. Byly mi ukázány ještě další věci, ze kterých, abych byl upřímný, se mi podlomila kolena. Když jsem se probudil, neuvědomil jsem si, zda to byl sen, či realita a velice jsem plakal. Vyprávěl jsem mnoha svým přátelům, že přijdou následující události a modlil se za naši vlast, za naše Řecko. Pravím, Bože, proč nám sem posíláš Turky? Poté jsem obdržel následující zjevení, které potěšilo mé srdce: "Ve tvé rodné zemi, lidé vždy milovali Boha, ale teď Ho opustili. Opustili dokonce i lásku k Matce Boží, která vás ochraňuje. Každý den, Matka Boží klečí a modlí se před trůnem Božím za Řecko." Proto, mí drazí bratři v Kristu, dám vám jednu radu. Vezměte akafisty (hymny) Přesvaté Bohorodičky a každý den se modlete a říkejte Přesvaté Bohorodičce: Prosím tě, pomoz naší vlasti. Proběhne válka, která je již na prahu, ale mně nebylo zjeveno, že proběhne na teritoriu naší vlasti. Jen nějaké nevelké vojenské akce, které vzbudí velký strach v každém z nás. Ale co se stane? Bude velký hlad, mnoho chorob. Lidé budou hodně trpět z nedostatku potravin. Tehdy jsem si vzpomněl, co se mi stalo předtím v Africe před mým 2. a posledním cestováním, které bylo před 2 lety (2015), kdy mi Pán řekl: "5 věcí se vám stane, protože jste si nevážili mé lásky a NEnechali svá srdce přijít do mého objetí. Ale vzali jste je a odešli z mého chrámu, z mého domu." Doufám, že chápete, co jsme udělali, proč k nám Pán takto mluví. 5 věcí se vám stane: 1) Zabaví vám domy. Ztratíte své domy. 2) Nebudete mít co jíst. 3) Nebudete mít vodu. 4) Nebudete mít elektřinu. 5) Nebudete mít topivo. 1) Tehdy jsem nemohl pochopit, jak se to stane, ale teď (2017) vše vyšlo najevo ve spojení se zabavováním domů. To vše se k nám blíží. 2) Potraviny. Říkám, nebudeme mít jídlo. Jestliže osobě snižují plat na polovinu, a dokonce níž. Začnou snižovat důchody. Nyní všeobecně mnoho Řeků žije jen z penze svých rodičů. Jak budou všichni přežívat? 3)+4) S vodou jsem vše pochopil. Není jasné pouze, co se stane s vodou. Nastane infekce? Jedinečně jsem to pochopil na příkladě své vesnice. Jednou přijíždí do vesnice elektrikář. Poprosil jsem ho opravit elektrickou zásuvku u sebe doma. Říká mi: "Poslechni, co se mi dnes tady přihodilo." Ptám se: "Co se stalo?" "Vypnuli elektřinu, nevím na kolik hodin. Jeden den, možná i dva." Nebyl jsem tehdy ve vsi, byl jsem ve městě. Říká, že z důvodu vypnutí světla, přestala fungovat čerpadla, která čerpají vodu z vrtů. Celá vesnice šla k lidem, kteří si ponechali studny. Většina studen byla otrávena pesticidy. Chtěli donést vodu na pití. Ale neměli ani na mytí, ani na pití. Tehdy jsem si vzpomněl a pochopil vše o vodě. 5) Pokud jde o topivo, co říci. Polovina platu bude za benzín k dojíždění do práce, a polovina nám zůstává. Co se týče elektřiny, je pochopitelné. Jednu věc vím každopádně. Pokud chcete, aby tento rok byl požehnaným, dostal jsem takové potvrzení od Pána, zeptal jsem se: "Pane, všichni zahyneme? Všichni zemřeme?" Okamžitě jsem ucítil ten hlas anděla. Nevím, jak ho popsat, je velmi dobrý, velmi něžný. Řekl mi následující: "Přežijí ti z vás, kteří učiní pokání ze svých nepravostí a budou vkleče žádat o odpuštění vašeho Nebeského Otce." a) Ti, kdo učiní pokání! S lítostí! b) Prostince poprosíte, aby On byl vaším Otcem a vy Jeho dětmi. c) Budete mít soucit s bližním a nebudete soudit jeden druhého. Všechny vaše nepravosti Pán snadno odpustí, ale člověka, který odsuzuje bližního, takového Bůh odvrhne ze svého objetí. Připomnělo mi to jistou událost v mém životě, která mě velmi zneklidnila. "Ty říká, syne můj, máš za sebou člověka." Vzpomněl jsem si, že to byl člověk v Africe, který přinesl mnoho zla nejen mně, ale i našemu sirotčinci v Africe. Máme tam problém s čaroději. V Africe je toto obecně hlavní problém. Upřímně řečeno, měl jsem velice zahořklé srdce vůči tomuto muži. A Bůh mi řekl: "Tvé zahořklé srdce nedovoluje tvé modlitbě dosáhnout až oltáři Božímu na nebi. Musíš i jemu odpustit, a teprve pak budeš žádat o Boží milosti." Pán nedbá na modlitby toho, který neodpouští svému bližnímu. Od té chvíle jsem řekl: "Pane, odpusť mi, budu odpouštět všem, kteří mi udělají zlo. Budu se za něj modlit." A po tom všem jsem řekl: "Pane, dej mi v tomto roce 2 věci," neboť jsem pochopil, co je Jeho vůlí. V některých případech jsme my lidé jako špalky dřeva, nerozumíme, co je správné. Správná cesta je: 1) Milovat Boha celým svým srdcem. 2) Být soucitný vůči ostatním. Kdo miluje Pána celým svým srdcem, jako miminko miluje svou matku, ten si vybral první způsob spásy. Druhý způsob jak milovat, je být milosrdný k lidem, ke svému bližnímu. Ty dvě věci nás učiní svatými. Přeji vám dnes, všem vám, kteří jste se zde shromáždili, abyste byli požehnanými od Boha. Abyste si zamilovali Boha celým srdcem. Zamilujte si Ježíška jako miminko (Jezulátko). Obejměte ho svýma rukama, jako objímáte své děti. Volejte Ho také tak, jako Ho volala Přesvatá Bohorodička: "Syne můj a Bože můj!" Jako miminko Ho objímejte, ale když Ho cítíte jako Pána, který vás poučuje, poklekněte a sami padněte do Jeho náručí. Zejména toto jsem cítil toho dne, kdy jsem se modlil, zejména v tu hodinu: "Ty jsi můj synu slabý a rozladěný, ale já jako Otec tě ochráním ve své náruči." "Když ty v pokoji začneš se mnou mluvit něžně a s Božskou láskou jako k miminku z Betléma, tehdy se Já stanu Jezulátkem, abych vklouzl do tvého náručí." A je tu ještě něco. "Kolik duší si Mě zamiluje jako maminky a tatínkové a obejmou mě jako miminko v náručí, tolik andělů v nebi se přestane modlit, aby naslouchali těm zamilovaným a sladkým slovům adresovaným ke Mně, vašemu Božskému Jezulátku (Ježíškovi). Přeji, aby tyto svátky, tyto vánoce byly jen pro vás. Abyste si zamilovali Boha Boží láskou ve vašem srdci! A aby se vaše duše stala jedno s Dítětem a Pánem vaším! Se Synem Božím, s maličkým Ježíškem, s děťátkem z Betléma. Kéž vám Pán požehná a vy budete mít dobrý rok. Amen.