Textový záznam z vystoupení prezidenta republiky v debatě na TV Prima (L: vhodné je ale vidět i video, aby člověk pozoroval, jak neschopnou a hloupou zednářskou loutkou je Drahoš)
23. ledna 2018
Karel Voříšek:
Dámy a pánové, já jsem věděl, že to bude hodně emotivní duel, ale že bude takhle emotivní hned od samého začátku, to jsem opravdu nečekal. Ale dovolte mi, abych vás tady všechny co nejsrdečněji přivítal, protože vy to víte, Česko hledá prezidenta. A my jsme tady od toho, abychom pootevřeli vrátka té volbě, takže dámy a pánové, milí občané, vítejte v Hudebním divadle v Karlíně, dobrý večer.
Dovolte mi, abych co nejsrdečněji mezi námi přivítal také oba prezidentské kandidáty. Srdečně mezi námi vítám prezidenta, pana Miloše Zemana.
Dovolte mi, abych stejně srdečně tady přivítal dalšího z prezidentských kandidátů, pana profesora Jiřího Drahoše.
Pánové, tak to vidíte, oba dva tábory se pořádně rozvášnily, ale klidně v tom potlesku můžete pokračovat, protože mi dovolte, abych ne jenom pro Vás, ale i pro diváky televize Prima tady přivítal Vaše, abych tak řekl, dvě největší fanynky a podporovatelky, první dámu Ivanu Zemanovou, dobrý večer, a paní Evu Drahošovou.
Dámy a pánové, čeká nás hodinový duel dvou mužů, které jsme jako voliči poslali do druhého kola prezidentských voleb. Otevřeme různá témata. Některé otázky k tématům si mohou položit i prezidentští kandidáti navzájem. No, a občas některá z těch témat otevřeme i z našeho zpravodajského studia televize Prima, kde by právě teď měla být připravena moje kolegyně, Klára Doležalová, dobrý večer.
Klára Doležalová:
Karle, já Tě zdravím z našeho zpravodajského studia. Dobrý večer oběma prezidentským kandidátům i vám, divákům v Hudebním divadle Karlín, a samozřejmě u televizních obrazovek.
Karel Voříšek:
Já už jsem to říkal na začátku, já jsem moc rád, že jste tady vy, příznivci obou prezidentských kandidátů. A víte, proč jsem rád, že jste tady? Protože máme jedinečnou příležitost ukázat všem u televizních obrazovek, jak umíte fandit, podporovat svého kandidáta v mezích slušnosti, bez vulgarit a bez jakýchkoliv urážek. Ale to říkám, přátelé, jen tak mimochodem, protože od vás samozřejmě nic takového neočekávám. Já od vás očekávám jenom bouřlivý potlesk na podporu vašich kandidátů.
Tak pojďme do toho, pánové kandidáti. Vaše duely se očekávaly hodně dlouho s velkým, s velkým napětím. Hodně dlouho se o tom mluvilo, až se potkáte tváří v tvář. Tak jaké to je, pane prezidente?
Miloš Zeman:
Smím-li být zcela upřímný, tak já jsem se na toto setkání velice těšil, a to z velmi prostého důvodu. Já jsem zatím o panu Drahošovi ve svých vystoupeních prakticky nikdy nemluvil. Dokonce, když se mě moderátor TV Nova ptal, proč tam pan Drahoš není, tak jsem říkal, že nemluvím o lidech, kteří tam nejsou. Takže toto je naše první setkání. Na druhé straně jsem se dozvěděl, že pan Drahoš o mně velmi často mluví na setkáních s občany a při jiných veřejných vystoupeních, a tak jsem dospěl k názoru, že se možná do mě nešťastně zamiloval, a v takovém případě bych mu nabídl, aby se stal mým stoupencem a dal mi ve volbách svůj hlas.
Karel Voříšek:
Pane profesore, já ta slova čtu jasně, Miloš Zeman se na Vás těšil. Vidíte to také tak?
Jiří Drahoš:
Já musím říct, že to jsme dva. Já jsem postrádal pana prezidenta v prezidentských debatách nás ostatních osmi kandidátů. On nedělal kampaň. Řekl, že do žádných debat chodit nebude. Musím říci, že ještě nedlouho před výsledkem prvního kola jsem slyšel, tedy ne pana prezidenta, ale pana Jiřího Ovčáčka, že absence pana prezidenta platí i pro kolo druhé. Pak pan prezident změnil názor jako mnohokrát. A já jsem rád, že registroval moji žádost, že bych se s ním rád utkal v debatách, ve dvou, protože třetí a další už by byla nudná.
Karel Voříšek:
Takže těšení bylo, jak je vidět, na obou stranách. Ale pánové, pojďme rovnou k aktuálnímu tématu. Náš duel vysíláme těsně před tím, den před tím, než premiér Andrej Babiš přinese demisi své menšinové vlády na Hrad. Jeho vláda nedostala důvěru, jestli se nepletu, tak to bylo právě před týdnem. Takže, Vy jste v druhém kole, jeden z Vás bude mít jasnou možnost jmenovat vládu, v nejlepším na celé čtyři roky. Co budete při tom zvažovat? A pane profesore, začal bych u Vás, jste přesvědčen, že ji povede premiér Babiš?
Jiří Drahoš:
Tak, Miloš Zeman řekl, že vládu Andreje Babiše, v případě, že nezvítězí nade mnou v tom prezidentském souboji, že ji jmenuje natrvalo. Kdysi jsme slyšeli, že vláda může vládnout v demisi takřka nekonečně dlouho. Čili ano, pan prezident ji jmenuje, a pokud ty volby vyhraje, tak to bude, jak já tomu rozumím, s podmínkou. Já bych se choval úplně jinak od samého začátku. Nedával bych žádné bianko pokusy, dal bych příležitost vítězi voleb.
Karel Voříšek:
Děkujeme, pane profesore. Přátelé, než dám slovo panu prezidentovi, já bych se přece jenom vrátil k tomu, co jsem říkal na začátku, že ukážeme republice, jak umíme fandit bez jakýchkoliv vulgarit a urážek, a že tím vaším největším oceněním může být právě potlesk pro vašeho kandidáta. A víte co, když budete míchat slova kandidátů s nejrůznějšími komentáři, tak je jedno velké nebezpečí, že vy vlastně neuslyšíte, co chtějí říct. A to si myslím, že by byla velká škoda.
Pane prezidente.
Miloš Zeman:
Já mohu velmi snadno navázat na pana Drahoše. To znamená, upřednostnil bych vítěze voleb, ale oba dva víme, že vítěz voleb se jmenuje Andrej Babiš. Pokud to nevíme, protože vy vrtíte hlavou, tak asi každý z nás sledoval jiné volby v této zemi. Kromě toho, hnutí ANO jednoznačně, asi před dvěma dny, prohlásilo, že nebude kandidovat na premiéra nikoho jiného než svého předsedu. Ano, kdyby volby dopadly řekněme tři ku dvěma, dalo by se uvažovat i o druhém na pásce, ale druhý na pásce, pan Fiala, dopadl třicet ku jedenácti. No tak, upřímně řečeno, proč bych jmenoval druhou ligu. A omlouvám se všem stoupencům ODS. Je to prostě výsledek demokratických voleb. Takže, co udělat? Pan profesor Drahoš říkal, a je to silný argument, nikdy bych nejmenoval premiérem trestně stíhaného člověka. Pane profesore, oba dva máme rádi Cimrmany, a víte, že v Cimrmanech je obrat ‚sprostý podezřelý‘. A trestně stíhaný člověk je sprostý podezřelý, ale může z něho vzniknout nevinný člověk, a takových příkladů je celá řada. Jednou z nich je Věra Jourová, dnešní eurokomisařka. Jinými slovy, ano, platí presumpce neviny. Dokud nebyl odsouzen, je Andrej Babiš nevinný. Je vítězem a lidé mají mít úctu a respekt k vítězi a nemají mu závidět.
Karel Voříšek:
Pane profesore, co Vy na to? Souhlasíte?
Jiří Drahoš:
Nesouhlasím. Příklad, který uvedl pan prezident s paní komisařskou Jourovou, je něco zcela jiného. Premiér není volená funkce. Premiér je funkce jmenovaná. Pokud si lidé ve volbách zvolí někoho, proti komu je vedeno trestní stíhání, ano, platí presumpce neviny. Premiér není volená funkce a vítěz voleb nemá automaticky nárok na premiéra. Já jsem nikdy neřekl, že bych nedal ten první pokus hnutí ANO. Hnutí ANO by ho dostalo a Andrej Babiš by ode mě slyšel to, co jsem řekl, nebo to, co jste, pane prezidente, Vy řekl správně, to jest, nedovedu si představit, že by premiérem byl trestně stíhaný člověk. Premiér je funkce jmenovaná, a to je velký rozdíl.
Karel Voříšek:
Tak, pánové, uvidíme. Chtěl jsem říct, pane prezidente, že uvidíme osmého března, ale Vy se tak stydlivě hlásíte, že mi to nedá, abych krátkou poznámku Vám nedovolil.
Miloš Zeman:
Já se hlásím proto, abych konstatoval, že v každém případě zítra pověřím Andreje Babiše jednáním o sestavení jeho vlády a v průběhu ho jmenuji premiérem. Jak jistě víte, pane profesore, třetí pokus pak má předseda Poslanecké sněmovny, takže ať budeme Vy nebo já prezidenty, už, pokud nás nenapadne státi se předsedy Poslanecké sněmovny, na to nebudeme mít žádný vliv.
Karel Voříšek:
Takže, rozhodnutí je na nás. Rozhodnout můžeme my, voliči. Je nás zhruba asi osm a půl milionu a letos to vypadá, že to bude opravdu, ale opravdu hodně těsné, a každý hlas rozhoduje. No ale pojďme k současným politickým tématům. My jsme vybrali témata, jako je například držení zbraní nebo zmírnění protikuřáckého zákona nebo svoboda slova. A tady právě nastává ta chvíle, kdy může každý z kandidátů položit otázku tomu druhému a očekávat samozřejmě na ni odpověď. My jsme dlouho váhali, kdo bude pokládat tu otázku jako první. Nakonec jsme si řekli, že si hodíme korunou, ale já jsem korunu zapomněl. Ne, tak spíš mi ji půjčte, ne, než potlesk. Ale přátelé, já si myslím, že nebudeme si házet korunou, nebudeme dělat žádné nedůstojné losování. Já se Vás prostě na rovinu zeptám a předpokládám, to. Pánové, jste gentlemani?
Miloš Zeman:
Pane Drahoši, máte první výkop.
Jiří Drahoš:
Já bych řekl totéž.
Karel Voříšek:
Pane profesore, můžete položit…
Jiří Drahoš:
Já bych býval dal přednost panu prezidentovi.
Karel Voříšek:
Já jsem to viděl, pane profesore, ale já myslím, že to nevadí, že můžeme jít směle do první otázky.
Jiří Drahoš:
Dobře, tak začnu. Pane prezidente, Vy jste nedávno řekl, že Vaším nejhorším zážitkem za Vaše pětileté funkční období byl výsledek sociální demokracie ve volbách. Já se musím přiznat, že mě to zarazilo. Jestli opravdu nejhorším zážitkem prezidenta za pět let je výsledek nějaké politické strany, nějaká procenta méně. Může se to změnit v dalších volbách. Tak si kladu otázku, jestli opravdu prezident neměl nějaký zásadnější horší zážitek. Já bych si dovedl představit celou řadu věcí, které by mně jako prezidentovi během pěti let vadily. A prosím o Váš komentář.
Miloš Zeman:
Dobře. Takže, pane Drahoši, je sice pravda, že pan Voříšek chtěl, abychom diskutovali na téma protikuřáckého zákona, případně držení zbraní.
Jiří Drahoš:
Pane Voříšku, není to pravda.
Miloš Zeman:
Já hned odpovím na Vaši otázku, jenom konstatuji, že jsme oba dva dostali písemná pravidla, kde nás televize Prima žádá, abychom diskutovali k tomuto tématu. Je to tak, pane Voříšku?
Karel Voříšek:
Pane prezidente, je to tak.
Miloš Zeman:
Člověk, který nedokáže dodržovat ani tak elementární pravidla, je poněkud nebezpečný sobě i svému okolí.
Karel Voříšek:
Ale dovolte mi poznámku.
Miloš Zeman:
A nyní k odpovědi na Vaši otázku, doufám, že už dále ta pravidla neporušíte. Jestli je tady nějaká Ukrajinka z hnutí Femen, tak prosím, aby přestala křičet, protože pak nebudeme slyšet jeden druhého.
Já mám mnoho krásných zážitků, pane Drahoši, a mnoho špatných zážitků jsem za těch pět let neměl, a jsem tomu rád. Ty stovky setkání s občany, která jsem za těch pět let absolvoval, to byl jeden krásnější zážitek vedle druhého. Proč bych tedy říkal, že byl špatný? Ale na druhé straně pochopte, že když vedete nějakou stranu osm let, dostanete ji ze sedmi procent na třicet dva procent během pěti let, a pak ta strana zase upadne zpátky na sedm procent, je Vám to lidsky líto. Až Vy někdy povedete, nedej bůh, nějakou stranu, možná, možná, že budete mít stejné pocity.
A teď už se, prosím Vás, držte pravidel.
Karel Voříšek:
Já si myslím, pane prezidente, že přece jenom ta otázka byla k současné politické situaci a rétor Vašich schopností odpoví na každou otázku. Což nepochybuji ani u pana profesora.
Šance obou kandidátů jsou velmi vyrovnané. Čekáme na otázku pana prezidenta.
Miloš Zeman:
Myslíte si, ať již jste nebo nejste kuřák, že opravdu zejména venkovské hospody potřebují antikuřácký zákon?
Jiří Drahoš:
Dámy a pánové, jednak bych rád…
Karel Voříšek:
Přátelé, ať už máme jakékoliv názory, tak snad jsme v kultivované společnosti a můžeme si je nechávat pro sebe a není třeba tady je nahlas komentovat. Prosím, času máme málo, názorů, které nám oba pánové chtějí říct, je hodně. Nechme je domluvit. Souhlasíte? Děkuji Vám.
Jiří Drahoš:
Dříve, než odpovím na otázku, rád bych panu prezidentovi připomněl, že téma nebylo jenom protikuřácký zákon. Byla to současná situace, a já jsem využil tohoto tématu. Já si témata debaty pamatuji dobře.
A pokud jde o protikuřácký zákon, já mám chatu na venkově, často bývám na venkově. Žiji život normálního člověka, s manželkou se stýkáme s řadou lidí a víme, například v obci Zduchovice, vedle které máme chatu, jaký problém je, když by hospoda musela být nekuřácká. Já jsem sám nekuřák, ale dovedu si velmi dobře představit výjimky z tohoto zákona speciálně pro malé obce, kde hospoda je takřka jediným společenským a kulturním centrem. Takže s tímto nemám problém a na debatách s občany jsem o tom mluvil mnohokrát.
Karel Voříšek:
Děkujeme za obě otázky i obě odpovědi.
Dámy a pánové, mám pro Vás ještě jednu zprávu. Právě v tento okamžik nás sleduje na obrazovkách televize Prima jedna celá šest desetin milionu lidí. Ukažte jim a jděte příkladem v té kultivovanosti.
Pánové, pojďme k tématu držení zbraní v ústavě. Nikdo nezpochybní, že nás čeká asi jeden z nejdůležitějších roků pro držitele zbraní a samozřejmě i pro ty, kteří si chtějí zbraň pořídit. Sněmovna v létě ústavní právo schválila, ale senátoři ho odmítli. Evropská unie chce nošení zbraní omezit. No a my se už teď, jak jsem sliboval, podíváme do zpravodajského studia na Primě, kde už je připravená Klára Doležalová. Kláro, proč?
Klára Doležalová:
Karle, je třeba říct, že Evropská unie argumentuje na první pohled logicky. Omezit držení zbraní, hlavně poloautomatické a automatické se zásobníky na deset nábojů, zabrání teroristům se k nim snadno dostat. Ovšem statistiky jsou neúprosné. Zločinci v drtivé většině případů nepoužívají legálně drženou zbraň. Ostatně umíte si představit džihádistu, jak si jde požádat o zbrojní průkaz?
Karel Voříšek:
Děkujeme. Tak, pánové, slyšeli jste to sami. Senát koncem roku shodil ze stolu poslanecký návrh, aby právo nosit zbraň bylo pro občany zakotveno v ústavě. Otázka je jasná. Je to dobře nebo špatně, pane profesore?
Jiří Drahoš:
Já tvrdím, že naše legislativa v oblasti držení zbraní, vydávání zbrojních průkazů, je zcela dostačující, takže jakoukoliv evropskou směrnici v tomto smyslu odmítám. Na druhé straně se musím ptát, co třeba udělal současný prezident pro to, aby takováto směrnice nebyla projednávána. Dámy a pánové, role prezidenta v Evropě by měla být aktivní…
Miloš Zeman:
Vy jste se do mě opravdu zamiloval, pane Drahoši, ale Vy vůbec nevíte, jaké jsou kompetence prezidenta.
Jiří Drahoš:
Promiňte, pane prezidente, já bych to s dovolením dokončil. Nebavme se o kompetencích prezidenta. Bavme se o tom, co může prezident udělat pro občany.
Miloš Zeman:
Až utichne nadšený potlesk Vašich příznivců, tak Vám řeknu, že rozhodně ne v oblasti držení zbraní, o kterém se teď s prominutím bavíme. Protože jednak jde o rozhodnutí Parlamentu, případně obou komor, jednak jde o rozhodnutí Evropského parlamentu. Prezident není ani europoslanec, ani poslanec, ani senátor. Naučte se, prosím, základní pravidla. Prezident…
Karel Voříšek:
Pane profesore, chcete reagovat?
Jiří Drahoš:
Já dobře znám…
Miloš Zeman:
A teď, pane Voříšku, abych také já řekl svůj názor,…
Karel Voříšek:
To jsem se Vás chtěl zeptat hned po reakci pana Drahoše.
…když dáváme slovo panu Drahošovi, který už svůj názor řekl. Tak já si na rozdíl od něj myslím, že podobně, jako platil druhý dodatek americké ústavy, podle něhož každý má právo nosit zbraň, samozřejmě za předpokladu přísných zkoušek a kvalifikačních zkoušek, i moje žena má revolver, ale nelekejte se, nevzala si ho s sebou. Tak bych citoval několik policistů, kteří říkají, bylo by to dobré, a to z toho důvodu, že my nemůžeme být všude. A já bych připomněl jednu příhodu, která se stala nedávno v Praze, kdy majitelka obchodu zastřelila lupiče, který vniknul do tohoto obchodu a těžce zranil jednoho zaměstnance. Žádný policista tam, pane profesore, tenkrát nebyl.
Karel Voříšek:
Pane profesore, mně to nedá, možná položím takovou otázku zvláštní, ale nemá přece jenom v něčem občan Miloš Zeman pravdu?
Jiří Drahoš:
Já jsem svůj názor na to, že česká legislativa je v tomto směru zcela dostačující, řekl. Mluvil jsem o tom s celou řadou lidí, kteří mají zbraň, kteří ji používají, myslivci a tak dále. Pane prezidente, v každém obchodě nemůže být prodavačka s pistolí a každý, kdo do něj vejde, nemůže být zastřelen, takže Váš argument o tom, že policisté tam nebyli, u mě doma také často nebývají, u Vás taky jistě ne, ani jinde. Takže já nemám problém se současným zákonem, se současným zněním zákona, a nevidím žádný důvod, proč by každý z nás měl mít právo mít pistoli. Pokud vyhoví předpisům a nárokům, ano, ale k tomu není třeba ústavní zákon.
Miloš Zeman:
Tak zaprvé, ústavní zákon byl, pane profesore, zapotřebí jenom proto, protože to byla jediná cesta, jak obejít onu směrnici Evropské unie, neboť, jak možná víte, ústavní zákon je nadřazený této směrnici. Běžný zákon nikoli.
Zadruhé, když se Vám nelíbí můj příměr s tou prodavačkou, chtěl bych citovat něco, co mě osobně přimělo, abych se choval shovívavě k tomu pokusu o držení střelných zbraní. A to byl Bataclan, klub v Paříži, kde čtyři blázniví islámští teroristé vyvraždili spoustu lidí. Kdyby tam tenkrát byl nějaký chlapík s pistolí, možná že by to dopadlo líp.
Karel Voříšek:
Jak je vidět, na tomto tématu se pánové neshodnete. Změníme téma, mimochodem nás už sledují dva miliony diváků po celé republice. Podíváme se na zmírnění protikuřáckého zákona. Zmírnění protikuřáckého zákona je aktuální téma. V Poslanecké sněmovně teď s volbami přibylo zákonodárců, kteří by chtěli stávající znění normy zmírnit. Kláro, proč vlastně?
Klára Doležalová:
Tak především, ačkoli všichni, kteří zákon podporují, tvrdili, že ze zahraničí hlásí pozitivní čísla, v Česku se ukazuje něco zcela jiného. Půl roku po zákazu kouření v restauracích hlásí pivovary úbytek prodeje čepovaného piva. V září mělo jít oproti loňsku o pokles o čtyřiadvacet procent. Spotřeba se tak podle Českého svazu pivovarů a sladoven přesouvá do domácností.
Karel Voříšek:
Kláro, děkujeme.
Pane prezidente, mně to nedá. Já jsem teď někde četl, že Vy začínáte žít zdravěji, než jste žil předtím. Omezil jste i kouření?
Miloš Zeman:
Nevěřte médiím, ale v každém případě myslím, že už jsme se zcela výjimečně shodli v tom, že minimálně v těch venkovských hospodách by mělo být kouření povoleno. A já bych ještě doplnil, že tam, kde i ve větších městech si s nějakými náklady majitel zřídil oddělené protikuřácké a naopak kuřácké prostory, měl tam odvětrávání, měl tam všechno ostatní, tak proč by to nemohl mít i nadále? Něco jiného je, když je to místo, kde takové odvětrávání neexistuje.
Karel Voříšek:
Já bych to přece jenom ten protikuřácký zákon trošku posunul dál. Víte, mně osobně na tom nejvíc vadí, jestli ten protikuřácký zákon vlastně svým způsobem neomezuje svobodu podnikání a právo vlastníka zacházet a svobodně rozhodovat o svém majetku. Tedy v tomto případě o restauraci. Co Vy na to, pane profesore?
Jiří Drahoš:
Svoboda jednoho končí, kde začíná svoboda druhého. Já souhlasím, jako nekuřák, ale to víme všichni, kouření škodí zdraví. A škodí i těm, kteří se v tom zakouřeném prostředí pohybují, takže podnikatel, zaměstnavatel by měl brát i ohledy na personál, ale jak jsem řekl, dovedu si představit situaci na těch, zejména na malých městech, malých místech, kde skutečně hospoda je jediným centrem. I tam se dá zařídit věc tak, aby například hosté, kteří jsou v té kuřácké části, si chodili pro pivo k nálevnímu pultu, dovedu si to představit, a zaměstnanec, který je nekuřák, tam prostě chodit nemusí. Jsou uspořádání, o kterých by se dalo uvažovat. Ale dámy a pánové, já je tady nechci vymýšlet.
Karel Voříšek:
To od Vás ani nechceme, pane profesore. My spíše otevřeme jiné velké téma, a to je svoboda slova. Ztrácíme jako občané svou svobodu? Sociálním sítím, které nebudou důsledně mazat protiprávní obsah, bude v Německu hrozit pokuta v přepočtu téměř jeden a půl miliardy korun. Norma má samozřejmě řadu kritiků, kteří se obávají, že by to mohlo ohrozit svobodu slova. Kláro, je to tak?
Klára Doležalová:
Ano. I Českem ale obchází strašák konce svobody slova. Mazat nebo nemazat ještě před soudním rozhodnutím nenávistné komentáře? A co je vlastně nenávistný komentář a co ještě svoboda slova? Ani ústavní právníci nemají jasno a české soudy jen malou praxi.
Karel Voříšek:
Víte, pánové, my jsme toto téma zařadili do té diskuze proto, že nešlo si toho nevšimnout, že oba jste na sociálních sítích zažili při své volební kampani velké útoky. Řekněte mi, při tom, co jste zažili, co se na Vás valilo po těch sociálních sítích, nesouhlasíte přeci jenom trochu s omezením svobody slova na internetu?
Miloš Zeman:
Tak pokud je teď řada na mně, rozhodně ne. Zaprvé, sedmdesát šest procent českých domácností už má internet a myslím si, že lidi jsou dostatečně rozumní, aby si dokázali srovnat informace na různých serverech a dokázali se rozhodnout, aniž by jim novináři vrtali díru do hlavy. Což, někteří novináři by byli rádi, kdyby měli informační monopol. A každý monopol, jak známo, škodí. Ale jestli už mám právo položit otázku…
Karel Voříšek:
Já jsem jenom chtěl říct, není novinář jako novinář, pane prezidente.
Miloš Zeman:
…právě v této souvislosti, tak samozřejmě, že jsou informace, jsou dezinformace a mezi tím je tenká hranice. Kdo bude soudit soudce, a kdo bude rozhodovat, co jsou to informace a co jsou dezinformace. Jak říká Donald Trump fake news. A já bych tady, a to je ten můj dotaz, uvedl příklad výroku pana Drahoše, který prohlásil, že naše parlamentní volby byly ovlivněny zahraničními rozvědkami. A když se ho novináři zeptali, jaké má pro to důkazy, odpověděl, že žádné důkazy nemá. Citoval jsem Vás přesně. Kromě toho BIS publikovala zprávu, že rovněž nemá žádné informace o tomto ovlivnění. Pane profesore, Vy jste tímhle nedoloženým výrokem, fake news, chcete-li, urazil všechny ty, kdo šli k parlamentním volbám, protože jste z nich udělal manipulovanou masu zahraničními rozvědkami.
Karel Voříšek:
Pane profesore, to je jasný útok.
Jiří Drahoš:
Pane prezidente, kdybyste si četl zprávy Bezpečnostní informační služby, zjistil byste, že v těchto zprávách se jasně hovoří o takových věcech. Kdyby..
Miloš Zeman:
Pane Drahoši, já na rozdíl do Vás dostávám zprávy Bezpečnostní informační služby. Zatímco Vy k nim nemáte přístup, takže nemůžete říkat, co se v nich mluví. Ale to, že BIS vydala oficiální informaci, že Vaše tvrzení je nepravdivé, to nemůžete popřít, protože to nebyla žádná tajná zpráva, ale veřejné sdělení.
Karel Voříšek:
Nechci Vám vstupovat, pánové, do Vašeho zajímavého souboje, ale přece jenom bych nechal svého soupeře domluvit.
Jiří Drahoš:
Pane prezidente, dostávat nějaké zprávy a číst je, je rozdíl, jak oba víme. Existují výroční veřejné zprávy BIS, kde se o tomhle tom můžete dočíst, pokud je číst budete. A já Vás musím opravit, BIS neřekla, že Jiří Drahoš nemá pravdu, ona pouze řekla, že nemá žádné jasné, konkrétní důkazy. Kdyby je měla, musela by konat. A to, že volby v řadě zemí byly ovlivněny zejména ruskými tajnými službami, to si člověk může přečíst nejenom v těchto zprávách. Takže pane prezident, dostávat zprávy a číst je a umět v nich číst, je rozdíl.
Miloš Zeman:
Zdá se, že pro mě je určitou výhodou opravdu Vás nechat dokončit, a příště už panu Voříškovi vždy vyhovím. Pane profesore, jaký je rozdíl v tom, když BIS řekne, že nemá žádné informace, které by podporovaly Vaše tvrzení, když Vy sám veřejně řeknete, že pro to nemáte žádné důkazy, a na druhé straně matete veřejnost tímto tvrzením?
Jiří Drahoš:
A Vy jste čekal, že BIS řekne, ano, máme důkazy, a ty důkazy jsou ty a ty. Pane prezidente, je to Bezpečnostní informační služba.
Miloš Zeman:
Ale Vy nejste Bezpečnostní informační služba a Vy, jak jste sám řekl, tyto důkazy rovněž nemáte a ostatně, kdybyste je měl, tak byste byl nadřazen Bezpečnostní informační službě a měl byste svoji vlastní zpravodajskou službu, kterou samozřejmě nemáte. Ale podstata věci je někde úplně jinde.
Karel Voříšek:
Přátelé…
Miloš Zeman:
Vy nás, kteří jsme šli k volbám, máte opravdu za takové blbce, že nám někdo řekl, vol tak a tak. Tak kdyby to byli Rusové, prosím, tak by asi ruská rozvědka nám doporučovala volit komunisty, dobře, ale pokud vím, komunisté propadli. Anebo, a v tom případě Vás Babiš zabije, v tom případě ruská rozvědka doporučovala volit hnutí ANO.
Karel Voříšek:
Pane profesore.
Jiří Drahoš:
Pane prezidente, já na rozdíl od Vás občany nepodceňuji. Já ve svých veřejných projevech necituji psychiatry a neříkám: „třicet procent tohoto národa je slabá duchem, třetina toho národa je slabá duchem, každý sedmý je dementní, debilní nebo alkoholik a polovina toho národa má podprůměrný intelekt“. Cituji.
Karel Voříšek:
Já myslím, že mi dáte za pravdu, že teď…
Miloš Zeman:
Pane Voříšku, prosím Vás, ten psychiatr…
Karel Voříšek:
Ale stručně, pane prezidente.
Miloš Zeman:
Ten psychiatr se jmenuje Cyril Höschl.
Jiří Drahoš:
Ano.
Miloš Zeman:
Takže bylo by dobré, abychom uvedli na pravou míru skutečného autora tohoto výroku. Tečka.
Jiří Drahoš:
Já ho znám od Vás. Vy jste ho…
Karel Voříšek:
Já mám takový dojem, že se to týkalo referenda, ale k tomu se ještě dostaneme.
Jiří Drahoš:
Vy jste ho řekl při projednávání referenda v tehdejším Federálním shromáždění, abyste ukázal, že lidé jsou hloupí na to, aby se mohli rozhodovat v referendu.
Miloš Zeman:
Já se obávám, že pan profesor zobecňoval pacienty, kteří mu procházeli jeho ordinací, ale na druhé straně, jistě tento výrok je jeho výrok, jestliže jsem ho citoval, tak jako humornou nadsázku, protože si myslím, že kdyby lidé byli opravdu tak dementní, jak by on sám uváděl, tak by volby dopadly podstatně jinak.
Karel Voříšek:
Myslím si, že teď je ten pravý čas, jak se nám tady rozvíjí ta medicínská diskuze, to opustit a přejít k dalšímu tématu. Tím tématem je vyrovnání s minulostí. Budeme mluvit o církevních restitucích anebo o narozeninách našeho státu.
Takže teď přichází volná disciplína. Jedna otázka, jedna odpověď. Začínal pan profesor, takže teď je na řadě pan prezident.
Miloš Zeman:
Dobře. Církevní restituce je dnes vysoce aktuální téma. Vy víte, pane profesore, že vláda se k tomu návrhu zákona o zdanění církevních restitucí vyjádřila pozitivně. Takže mě by samozřejmě jednak zajímal Váš názor, ale jednak bych to doplnil, co soudíte o žalobách, které podávají jak církve, tak kongregace, případně řády vůči jednak krajům, ale zejména vůči obcím. A co soudíte vůči tvrzení katolické církve, že nad těmito kongregacemi a řády nemá žádnou jurisdikci?
Jiří Drahoš:
Zdanění církevních restitucí považuji za nesystémový krok. My oba víme, pane prezidente, že se tímto velmi dlouho zabývala komise, v níž byla zastoupena vláda, vládní nominanti, církevní nominanti. Trvalo to velmi dlouho, a já teď nechci hodnotit, jestli ta čísla, ke kterým dospěli, byla korektní, nebo ne. To asi nikdo z nás neví. Ale nevidím žádný důvod pro to, aby v této chvíli byl otevřen problém zdanění církevních restitucí, protože velmi podobně bychom mohli sáhnout postupně ke zdanění jiných věcí, pokud nám v rozpočtu budou chybět peníze, můžeme se podívat i jinam. Takže je to z mého pohledu zcela nesystémový krok.
Miloš Zeman:
Pane Drahoši, Vás samozřejmě omlouvá, že nejste ekonom, ale chemik. Nicméně podle Vašeho výkladu v podstatě by Parlament nemohl přijmout jakýkoli nový daňový zákon. To je přesně domyšleno to, co jste teď před chvilečkou řekl. Já bych jenom připomněl, jak ten zákon, o kterém mluvíme, a který lze změnit jiným zákonem, probíhal. Byla to velmi těsná volba a nakonec rozhodl jeden jediný hlas, pokud si na to vzpomínáte, hlas trestně stíhaného poslance, tuším, že se jmenoval Pekárek, který potom šel krátce poté do vězení. Takže, myslím si, že v každém případě Parlament i občané mají právo se k této otázce vrátit, znovu ji zvážit a rozhodnout o případném zdanění církevních restitucí. Ale neodpověděl jste na moje dvě otázky, které s tím souvisely.
Karel Voříšek:
Můžete položit… Chcete krátce reagovat, pane profesore.
Jiří Drahoš:
Pane prezidente, já nezpochybňuji a nikdy jsem neřekl, že zpochybňuji právo Parlamentu přijmout nějaký zákon. Nepodsouvejte mi, prosím, tuto odpověď. Dotaz pana Voříška byl, osobní, jak se díváte na zdanění církevních restitucí. Takže to je moje odpověď. To nijak nesouvisí s tím. A ptal jste se na můj názor.
Miloš Zeman:
Ptám se na Váš názor, který se týká kongregací. Já Vám to velmi rád zopakuji. Takže kongregace, řády, jurisdikce, žaloby vůči krajům a především žaloby na církevní majetek a jeho vydání vůči obcím, protože desítky starostů si mně na to stěžují. Takže to byla moje otázka. Budu rád, když se na ní shodneme, že je důležitá, když se k ní vyjádříte.
Karel Voříšek:
Ale můžeme ještě, protože jsme byli v duelu, vrátím Vás do reality, pánové. Tak teď přichází druhá otázka od pana profesora na pana prezidenta a pak se budeme věnovat restitucím.
Chcete na to zareagovat, pane profesore?
Jiří Drahoš:
Jen krátce. Máme právní systém, každý má právo podat žalobu na toho na koho chce, v principu. O tom, pane prezidente, o tom mají rozhodnout nezávislé soudy. Já tady nebudu posuzovat. Ani Vy neznáte všechny kauzy, já jsem také objel náš venkov. Mluvil jsem se spoustou starostů na obdobné téma. Ale nechme pracovat justici, nechme řešit tyto problémy ty, kteří je řešit mají.
Miloš Zeman:
Jinými slovy, nemáte na to vlastní názor. To je vše.
Karel Voříšek:
Pane profesore, položíte svoji otázku, panu prezidentovi?
Jiří Drahoš:
Pane prezidente, jsme u tématu církevních restitucí. Vidím tady bouřlivé názory. Viděl jsem výsledky ankety mezi občany, co jsou problémy, které je nejvíc pálí. Na které místo byste si tipnul, že zařadili problém církevních restitucí.
Miloš Zeman:
Rád odpovím, občany dnes nejvíce pálí problém migrace, ke kterému se doufám ještě dostaneme. A pokud jde o církevní restituce, je to někde na šestém, sedmém místě významnosti.
Jiří Drahoš:
Mohu Vás ujistit, že nejsou mezi prvními dvaceti.
Miloš Zeman:
Vždy záleží na tom, z jakého seznamu vycházíte.
Jiří Drahoš:
A migrace není na…
Karel Voříšek:
Já Vám řeknu, že jste se oba dva projevili jako významní prognostici, i když pan prezident to má přímo v profesi. Protože ten čas nesmírně běží, tak my se, pánové, právě teď dostaneme k té migraci. Téma, jak víte, migrační krize, bylo ještě před třemi lety řadou politických špiček označováno za výmysl senzacechtivých novinářů. Dnes státníci napříč Evropou přiznávají, že se jedná o problém, který je třeba bezodkladně řešit. Ostatně pojďme si toto téma připomenout ještě jednou s Klárou. Jak to všechno začalo?
Klára Doležalová:
Karle, o uprchlické krizi oficiálně mluvíme od roku 2015. Zejména poté, co Angela Merkelová prohlásila, že je Německo připraveno přijmout všechny syrské uprchlíky. Jen za rok 2015 se do Evropy dostalo jeden a čtvrt milionu migrantů. Nastal chaos a některé země obnovily pohraniční kontroly. Situace kulminovala na podzim téhož roku, kdy se počet azylantů stal takřka nezvladatelným.
Karel Voříšek:
Děkujeme, Kláro. Pane prezidente, Vy jste, a není to žádné tajemství, před riziky migrace varoval vždycky. Pomohlo toto varování společnosti?
Miloš Zeman:
Já jsem rád, že dnes, až na jednu výjimku, která se jmenuje Jiří Drahoš, všichni čeští politici souhlasí s tím, že bychom na naše území neměli přijímat nelegální migranty. Ale protože jsem teď jasně řekl, až na jednu výjimku, pane profesore, jsem povinen toto tvrzení doložit. A doložím to dvěma citacemi.
Citace první, píše se červen minulého roku, Vy mluvíte v Karolinu a říkáte, ‚přijmout dva tisíce šest set migrantů není pro Českou republiku problém‘. Mimochodem, máme to i nahráno na videu, kdybyste to náhodou chtěl popřít.
Citace číslo dvě, Vy jste podepsal petici, o které tvrdíte, že není výzvou pro přijímání migrantů. To jste nedávno opět prohlásil. Dovolte mi tedy, abych z této petice ocitoval jednu jedinou větu. ‚Do Evropy mají přijít lidé tak, aby jim byla zajištěna svoboda a důstojnost.‘ Není toto výzva k přijímání migrantů?
Karel Voříšek:
Pane profesore, je to výzva?
Jiří Drahoš:
Pane prezidente, Vaše interpretace některých vět jsou opravdu úžasné. Nevím, jak jste přišel na to, že Jiří Drahoš je tady jediným politikem s nějakým názorem, který jste mi podsouval. Já bych řekl, že na migraci máme velmi podobný názor alespoň v něčem. Kvóty odmítám od samého začátku. Říkám, že Evropa musí bránit své hranice, a říkám, že těm lidem je třeba pomoci u nich. Ale když jsem nakousl, když jsem tedy zmínil, že na kvóty máme stejný názor, nepodsouvejte mi něco jiného. Já se ptám, co jste jako prezident dělal proti tomu, aby Česká republika byla nucena ty kvóty přijmout? Byl jste někdy na nějakých jednáních, kde se tyto věci řešily? Lobboval jste? Víte, pane prezidente, migrace se neřeší v Rusku, v Číně ani ve středoasijských republikách.
Miloš Zeman:
Pane profesore, Vy jste se naučil několik vět, které neustále opakujete, ale já Vám odpovím. Mimo jiné jsem ve svém projevu na Valném shromáždění OSN mluvil velmi podrobně o migraci, o tom, že máme pomáhat těmto lidem v jejich zemích a nikoli tady. Mluvil jsem o tom, že je to dokonce brain drain, protože tito mladí mužové odcházejí z těchto zemí, a tím je odsuzují k budoucí zaostalosti. Nicméně, je mi líto, ale citoval jsem Váš výrok z Karolina. Je hezké, že jste proti kvótám, ale na druhé straně, kde je těch dva tisíce šest set migrantů, které podle Vašeho názoru nejsou žádný problém.
Karel Voříšek:
Pane profesore.
Jiří Drahoš:
Tak nebyl to výrok z Karolina, pane prezidente, máte špatnou paměť. A já jsem neřekl, že máme přijmout dva tisíce šest set migrantů, řekl jsem jenom, že Česká republika by mohla takové množství lidí, Ukrajina, a myslel jsem tím nejenom migranty. Hvízdáte proti Ukrajincům, Vietnamcům, lidem z Balkánu a dovolte, pane prezidente…
Karel Voříšek:
Prosím, prosím, prosím, přátelé! Já vím, že se dostáváte, pardon.
Jiří Drahoš:
A dovolte, pane prezidente, abych Vám připomněl, že v roce 1999 při Kosovské krizi jste Vy řekl, že tento stát může přijmout pět tisíc kosovských Balkánců.
Miloš Zeman:
Ano, máte naprostou pravdu. A stejně tak podporuji migraci z Ukrajiny, o které jste před chvílí také mluvil. Ale něco jiného jsou muslimští fanatici, a prosím Vás, abyste si je nepletl s Ukrajinci. To je úplně jiná kultura. Ale jinak v něčem Vám dám za pravdu. Ten Váš výrok o těch dvou tisících šesti stech lidech opravdu nezazněl v Karolinu, ale v Lucerně. Tím hůř pro Vás.
Karel Voříšek:
Dámy a pánové, já bych to přece jenom, protože oba dva se chystáte na, tak Vy už jste prezidentem, Vy možná budete prezidentem, se chystáte na.. Přátelé klid, klid, klid, přátelé! Se chystáte na prezidentský úřad. Řekněte mi, teď se hodně hovoří o takzvaném Dublinu IV, o automatickém přerozdělování uprchlíků, které by se mohlo automaticky promítnout vlastně do naší legislativy. Jak byste se k tomu jako prezidenti postavili? Já vím, že ty pravomoci, abyste to mohli nějakým způsobem omezit, žádné nejsou.
Miloš Zeman:
Tak teď je řada na panu profesorovi.
Karel Voříšek:
Pan prezident je gentleman.
Jiří Drahoš:
Pan prezident už se k tomu vyjádřil, řekl, že by Dublin IV nepodepsal. Nějak zapomněl na to, že to prezident nepodepisuje.
Karel Voříšek:
Pane prezidente.
Jiří Drahoš:
Ještě bych dokončil.
Miloš Zeman:
Řekl jsem, že s Dublinem IV nesouhlasím, a prezident má, pane Drahoši, ještě jednu možnost, a sice podání ústavní stížnosti. Nicméně v současné době zatím probíhají jednání o finální verzi Dublinu IV. Teď například premiér Babiš jednal s Borisovem o tom, že by v Dublinu IV nebyly obsaženy ony migrační kvóty, takže nepokládejme Dublin IV za finální verzi. A pokud jde o to, k čemu je prezident oprávněn a není oprávněn podle ústavy, prezident podepisuje mezinárodní smlouvy, jako například Václav Klaus podepsal Lisabonskou dohodu.
Karel Voříšek:
Vaše reakce?
Jiří Drahoš:
Pane prezidente, Dublin IV není mezinárodní dohoda. To je jedna věc.
Druhá věc je, pokud bych byl já prezidentem, tak bych aktivně jednal s politiky evropskými, aby takováto dohoda o přerozdělování migrantů nebyla. To, že pan Babiš teď něco vyjednává, a já to chválím, ale já se ptám, proč jste něco takového aktivně nevyjednával třeba Vy. Prezident to může dělat.
Karel Voříšek:
Pane prezidente, poslední slova k migraci.
Miloš Zeman:
Já doufám, že to nejsou poslední slova ani na toto téma, ani obecně. Jednání, nikoli o Dublinu IV, protože to je velmi nová teze stará asi dva měsíce, ale jednání o migračních kvótách jsem se aktivně účastnil, a protože máme málo času, tak Vám řeknu alespoň jeden jediný příklad, který nebyl ani v Moskvě, ani v Pekingu, kam jezdím kvůli obchodu a nikoli kvůli migračním kvótám. Bylo to jednání s Angelou Merkelovou, které jsem řekl, paní kancléřko, když si nějakého hosta pozvete k sobě domů, tak ho neposíláte na oběd ke svým sousedům.
Karel Voříšek:
Pánové. Dámy a pánové. Dámy a pánové, právě v tuto chvíli nás sleduje dva milióny dvě stě tisíc diváků. Zdravíme všechny diváky po celé České republice. Uteklo to strašně rychle, prezidentský duel bohužel musí končit.
Jiří Drahoš:
Já mám krátkou reakci.
Karel Voříšek:
Vy řeknete krátkou reakci, třicet vteřin.
Jiří Drahoš:
Pane prezidente, to, co jste řekl Angel Merkelové, byl bonmot, to nebylo jednání.
Karel Voříšek:
Dámy a pánové, prezidentský duel Česko hledá prezidenta právě končí. Děkuji Vám všem, tady v Hudebním divadle v Karlíně.
Miloš Zeman:
Pane profesore, až se někdy budete účastnit mezinárodních jednání, zjistíte, že bonmoty jsou…
Karel Voříšek:
Vidíte, že diskuze stále pokračuje.
Děkuji našim hostům, děkuji prezidentovi České republiky Miloši Zemanovi. Děkuji Jiřímu Drahošovi.
Dámy a pánové, Česko hledá prezidenta, už za čtyři dny budeme rozhodovat. Každý hlas rozhoduje. Mám návrh, přijďte volit. Je nás osm milionů pět set tisíc, bude to hodně napínavé. Ať nás provází síla našich volebních hlasů.
Dobrý večer.

Miloš Zeman, prezident republiky, TV Prima, 23. ledna 2018 www.hrad.cz/…/vystoupeni-prez…