Neposkvrněná Panna Maria opraví Katolickou církev přesně po 100 letech hnití
Antipapež František a spol. mohou hlásat protikatolické protikřesťanské hereze proto, že se nacházíme v 100 letém období, předpovězeném papežem Lvem XIII., kdy satanovi je dovoleno ničit Katolickou církev víc než dříve. Proto, že dle proroctví sv. Hildegardy po narození Antikrista budou heretici hlásat falešné doktríny bez překážek. Antikrist mohl být počat díky zradě Krista od 3 000 katolických biskupů na 2.vatikánském koncilu r.1965 ve prospěch pohanských modloslužeb. Tak se narodil r.1966, ale nepovládne celosvětově dřív, než Neposkvrněná Bohorodička neopraví Církev. Ona Církvev obnoví přesně po 100 letech!
Kdy začalo těch 100 let?
Myslím, že se to dá zjistit detektivní prací. Sledujme stopy, po kterých se vydalo katolické církevní právo. O zdokonalení církevního práva se snažil poctivý sv. papež Pius X. Avšak zemřel r.1914 a nestihl vydat svatý zákoník. Ten vydal až papež Benedikt XV., který z Vatikánu povyhazoval stoupence sv. Pia X. Kdo vyhazuje stoupence svatého člověka, je člověk hříšný. Čili Benedikt XV. sloužil více zlu než dobru. Nemohl zničit celou církevní stavbu naráz, avšak připravovaný církevní zákoník pozměnil ke zlému. Satan věděl, že pracovat se musí postupně, aby nikoho nevylekal. Jako v podobenství, kde se živým žábám musí v hrnci postupně ohřívat voda, aby z ní před bodem varu nevyskočily.
V zákoníku CIC 1917, který začal v Katolické církvi platit od 19.5.1918 jsou dvě satanovi se hodící místa. Je tam, poprvé po 400 letech, tolerance k protestantským bludům, dovoluje se účast na protestantských obřadech pohřbů, pokud je pohřbíván příbuzný. To je katastrofální rozhodnutí, protože právě v otázce přípravy na smrt se protestantská a katolická křesťanská věrouka NEJVÍCE liší. Luther, zakladatel mezinárodního protestantismu, který zemřel sebevraždou, učil, že stačí směle věřit v Boží milosrdenství a přitom dnes i do budoucna SMĚLE smrtelně hřešit. Katolická víra však učila bázni Boží a vyhýbat se hříchu. Z protestantů jen baptisté (novokřtěnci, které Luther poručil vyvraždit) a Chelčického Jednota bratrská Luthera nezbožňovali, avšak přesto ani oni NIKDY neměli odvahu se od něj zcela distancovat.
Aby se Katolická církev stala dokonalým vařičem živých žab, tak papež Benedikt XV. rozhodl v CIC 1917 a od té doby to žádný papež nezrušil, že každý jednotlivý budoucí biskup z kteréhokoliv národa musí být vybrán osobně papežem, což v praxi znamenalo, že musí být vybrán a schválen v zákulisí od protikatolických zednářů (slobodomurárov), a papež to jen podepíše. Je veřejně známo, že zednáři už při papežské volbě po smrti papeže Lva XIII. téměř prosadili za papeže svého člověka. O chlup jim to tehdy r.1903 uniklo a zvolen byl svatý Pius X. Po jeho smrti však byli zednáři mnohem pečlivější a už jim neproklouzla skoro ani myš. Kruh mafiánských bratrů okolo každého papeže byl neproniknutelný a stále se rozšiřoval skrze nové a nové jimi vybrané biskupy do celého světa.
Tento začarovaný, přes 100 let budovaný, kruh dokáže prorazit jedině Neposkvrněná Bohorodička skrze pevné ruce svého všemohoucího Syna, který slíbil, že brány pekelné Církev nepřemohou.
Myslím si, že kruh bude roztržen 100 let po vytvoření klacku CIC 1917, kterým se začala tehdy velmi NENÁPADNÁ, ale dnes po 99 letech ZJEVNÁ SODOMSKÝMI HŘÍCHY sebelikvidace Katolické církve. Novější zákoník CIC 1983 je ještě mnohem horší než CIC 1917.
Nikdy před kodexem CIC 1917, dle historických pramenů, nebyla Katolická církev tak centralizovanou, ale naopak tam bývala maximální svoboda pro Ducha svatého i při volbě biskupů. Ne jako v Byzanci, kde po smrti sv. Cyrila a Metoděje, vše šlo vojenským rozkazem z kanceláře císaře a Duch svatý byl vyhnán na poušť.
Každý křesťanský zákon musí podporovat Pánem Ježíšem Kristem zjevenou křesťanskou víru a morálku. Pokud to nějaký církevní zákon nedělá, je jen lidskou farizejsko-saducejskou tradicí a nikoliv zjevenou Tradicí od Boha.
Např. v církevním právu současné Pravoslavné církve je dovoleno cizoložníkovi (cizoložnici), aby se rozvedl(a) a vzal(a) si svou (svého) milenku(nce) a s ní(m) měl(a) svatbu v církvi a po nějakém symbolickém minimálním pokání dostane i svaté přijímání eucharistie. Toto je jasný případ bezbožné farizejsko-saducejské tradice. Současná Katolická církev (papež a biskupové) se v tomto díky ekumenismu po současné většině biskupů Pravoslavné církve bezbožně opičí. Přitom všechna čest patří jednotlivým pravoslavným starcům ze svaté hory Athos, či z jiných pousteven světa a laikům, kteří těmto výjimečným starcům poustevníkům věří.
Veřejná doména
Kdy začalo těch 100 let?
Myslím, že se to dá zjistit detektivní prací. Sledujme stopy, po kterých se vydalo katolické církevní právo. O zdokonalení církevního práva se snažil poctivý sv. papež Pius X. Avšak zemřel r.1914 a nestihl vydat svatý zákoník. Ten vydal až papež Benedikt XV., který z Vatikánu povyhazoval stoupence sv. Pia X. Kdo vyhazuje stoupence svatého člověka, je člověk hříšný. Čili Benedikt XV. sloužil více zlu než dobru. Nemohl zničit celou církevní stavbu naráz, avšak připravovaný církevní zákoník pozměnil ke zlému. Satan věděl, že pracovat se musí postupně, aby nikoho nevylekal. Jako v podobenství, kde se živým žábám musí v hrnci postupně ohřívat voda, aby z ní před bodem varu nevyskočily.
V zákoníku CIC 1917, který začal v Katolické církvi platit od 19.5.1918 jsou dvě satanovi se hodící místa. Je tam, poprvé po 400 letech, tolerance k protestantským bludům, dovoluje se účast na protestantských obřadech pohřbů, pokud je pohřbíván příbuzný. To je katastrofální rozhodnutí, protože právě v otázce přípravy na smrt se protestantská a katolická křesťanská věrouka NEJVÍCE liší. Luther, zakladatel mezinárodního protestantismu, který zemřel sebevraždou, učil, že stačí směle věřit v Boží milosrdenství a přitom dnes i do budoucna SMĚLE smrtelně hřešit. Katolická víra však učila bázni Boží a vyhýbat se hříchu. Z protestantů jen baptisté (novokřtěnci, které Luther poručil vyvraždit) a Chelčického Jednota bratrská Luthera nezbožňovali, avšak přesto ani oni NIKDY neměli odvahu se od něj zcela distancovat.
Aby se Katolická církev stala dokonalým vařičem živých žab, tak papež Benedikt XV. rozhodl v CIC 1917 a od té doby to žádný papež nezrušil, že každý jednotlivý budoucí biskup z kteréhokoliv národa musí být vybrán osobně papežem, což v praxi znamenalo, že musí být vybrán a schválen v zákulisí od protikatolických zednářů (slobodomurárov), a papež to jen podepíše. Je veřejně známo, že zednáři už při papežské volbě po smrti papeže Lva XIII. téměř prosadili za papeže svého člověka. O chlup jim to tehdy r.1903 uniklo a zvolen byl svatý Pius X. Po jeho smrti však byli zednáři mnohem pečlivější a už jim neproklouzla skoro ani myš. Kruh mafiánských bratrů okolo každého papeže byl neproniknutelný a stále se rozšiřoval skrze nové a nové jimi vybrané biskupy do celého světa.
Tento začarovaný, přes 100 let budovaný, kruh dokáže prorazit jedině Neposkvrněná Bohorodička skrze pevné ruce svého všemohoucího Syna, který slíbil, že brány pekelné Církev nepřemohou.
Myslím si, že kruh bude roztržen 100 let po vytvoření klacku CIC 1917, kterým se začala tehdy velmi NENÁPADNÁ, ale dnes po 99 letech ZJEVNÁ SODOMSKÝMI HŘÍCHY sebelikvidace Katolické církve. Novější zákoník CIC 1983 je ještě mnohem horší než CIC 1917.
Nikdy před kodexem CIC 1917, dle historických pramenů, nebyla Katolická církev tak centralizovanou, ale naopak tam bývala maximální svoboda pro Ducha svatého i při volbě biskupů. Ne jako v Byzanci, kde po smrti sv. Cyrila a Metoděje, vše šlo vojenským rozkazem z kanceláře císaře a Duch svatý byl vyhnán na poušť.
Každý křesťanský zákon musí podporovat Pánem Ježíšem Kristem zjevenou křesťanskou víru a morálku. Pokud to nějaký církevní zákon nedělá, je jen lidskou farizejsko-saducejskou tradicí a nikoliv zjevenou Tradicí od Boha.
Např. v církevním právu současné Pravoslavné církve je dovoleno cizoložníkovi (cizoložnici), aby se rozvedl(a) a vzal(a) si svou (svého) milenku(nce) a s ní(m) měl(a) svatbu v církvi a po nějakém symbolickém minimálním pokání dostane i svaté přijímání eucharistie. Toto je jasný případ bezbožné farizejsko-saducejské tradice. Současná Katolická církev (papež a biskupové) se v tomto díky ekumenismu po současné většině biskupů Pravoslavné církve bezbožně opičí. Přitom všechna čest patří jednotlivým pravoslavným starcům ze svaté hory Athos, či z jiných pousteven světa a laikům, kteří těmto výjimečným starcům poustevníkům věří.
Veřejná doména
