Jsou můj lid

7Hospodinovu lásku připomínat chci

a činy, za které chválu zaslouží –

za všechno, co pro nás Hospodin učinil,

za to, jak velmi byl k domu Izraele laskavý,

za veliké slitování, které jim projevil,

za jeho velikou lásku k nim.

8Prohlásil: „Vždyť jsou můj lid,

moji synové, ti mě nezradí,“

a přinesl jim spasení.

9Sám trpěl každým jejich trápením,

posílal svého anděla, aby je zachránil.

Ve své lásce a smilování je sám vykoupil,

zvedal a nosil je po všechny dávné dny.

10Oni se ale bouřili

a jeho svatého Ducha trápili;

a proto se jim v nepřítele obrátil

a sám bojoval proti nim.

11Potom vzpomínali na dávné dny,

na Mojžíše a jeho lid:

Kde je Ten, který je vedl mořem

spolu s pastýřem svých stád?

Kde je Ten, který jim vložil do nitra

svého svatého Ducha;

12který je vedl svou slavnou paží

po Mojžíšově pravici;

který před nimi vody rozdělil,

aby si získal jméno navěky;

13který je vedl skrze hlubiny

bez klopýtnutí jak koně na pláni?

14Jako když dobytek schází do údolí,

tak je Hospodinův Duch vedl k odpočinutí.

Takto jsi doprovázel svůj lid,

abys své jméno proslavil.

Izaiáš 63:7-14