Česi priznali, že zostrelili Štefánika. ČERNÁ KNIHA MINULOSTI: Václav Bureš, Zbyněk Ludvík Knížka podchycuje historii z podání svědků, na což česká veřejnost není zvyklá. Po větším využití této …More
Česi priznali, že zostrelili Štefánika.
ČERNÁ KNIHA MINULOSTI: Václav Bureš, Zbyněk Ludvík
Knížka podchycuje historii z podání svědků, na což česká veřejnost není zvyklá. Po větším využití této metody naléhavě volá i britský historik Zbyněk Zeman (viz rozhovor s ním v tomto čísle CS-magazínu), který dodává: „S plynoucím časem se však její možnosti“(orální historie) „zmenšují a navíc u nás“ (rozuměj v ČR) „převládá pozitivistická tradice, jež velí odvozovat pozadí událostí s nashromážděných dokumentů. Od vynálezu telefonu a dalších komunikačních technik však písemné dokumenty přestaly hrát rozhodující roli.“
Kniha nepochází z per profesionálních historiků. Ústní sdělení nelze ignorovat a pokládat za výmysly respondentů, obzvláště vypovídá-li několik svědků totéž, nebo doplňují-li se jejich výpovědi. Navíc řadu svědectví v knížce uvedených potvrzuje i existence písemných dokumentů v dobovém tisku. Úkolu pana Ludvíka a Bureše se vlastně měli zhostit historici profesionální, ale ti, alespoň …More
Petluke
Caesare, na rozdíl od autorů knihy znám archivní prameny, výsledky obou vyšetřování Štefánikovy havárie a nějaký pátek dělám historii letectví. První vyšetřování havárie provedla italská strana bezprostředně po ní, druhé následovalo o osm let později a trvalo rok. Výkřiky diletantů lze jeden po druhém umlčet. Už jen ta zmínka o umírání svědků po vyšetřování v květnu 1919. Ve zprávě …More
Caesare, na rozdíl od autorů knihy znám archivní prameny, výsledky obou vyšetřování Štefánikovy havárie a nějaký pátek dělám historii letectví. První vyšetřování havárie provedla italská strana bezprostředně po ní, druhé následovalo o osm let později a trvalo rok. Výkřiky diletantů lze jeden po druhém umlčet. Už jen ta zmínka o umírání svědků po vyšetřování v květnu 1919. Ve zprávě je dost obtížné nějaké svědky dohledat. Domácí vyšetřování odstartoval dopis adresovaný Vojenské kanceláři presidenta republiky z října 1926. Jeho autor (řezník Lechta) byl příležitostný zlodějíček a násilník obdařený bujnou fantazií, který zakotvil v kalných vodách politiky a později patřil do okruhu blízkých přátel Šaňo Macha. Svědecké výpovědi z pozdějšího vyšetřování mám k dispozici (je jich téměř 90), takže jen kroutím hlavou nad snůšou nesmyslů uvedených v článku.