Mne to z tej štylizácie vety nedáva zmysel. Tebe rozumiem, píšeš o vernosti svojej stavovskej povinnosti (manžel, vojak, zdravotník ...) A to je všetko?
A čo tak postaviť sa za Boží zákon, Božie veci?

...

Prosba na všetkých komentujúcich:, píšte vydavateľovi na ikonku vlajočky,viď posledná pod médiom...krátku prosbu o výmaz daného textu/ videa,
atanaz6: Kresťanstvo je zvrátený démonický kult krvi, video, (Petr Chobot)
pretože je proti kresťanstvu a napáda katolícku vieru, vysmieva sa Bohu, P. Ježišovi. Duchu Svätému, Matke Božej., napáda Eucharistiu , potupuje sv. Cyrila a Metoda....a tak dalej..... už boli odstánené jeho predchádzajúce nicky, atanaz, atanaz2, atanaz3 , atanaz4, atanaz5 kde písal podobné chobotiny / propagoval toho choreho čarodejníka Petra Chobota, no opäť ho propaguje/... takže píšte píšte píšte v angličtine, nemčine, poľštine alebo v ruštine a nakoniec nech si preložia ked im napíšete česky alebo slovensky!!!
A NA ZAVER: KAZDY JE HLUPY CO VEDIE S ATANAZOM DIALOG!!!
PS: ten pubertak co to píše nevie ani pravopis a stratil kompas, myslí si že je na misiách, zrejme sa mu poplietla realita s tabletom:)

+

páter Badala v ČT24: ... nevidím rozdíl mezi islámem a radikálním islamismem. Islám „není žádné bratrské, přátelské náboženství“ a podle toho je potřeba s ním jednat. , vďaka za jasné slovo!!!
.............

repete od caesara:

Islám nemá dvě podoby
Anne-Marie Delcambre
Francouzská arabistka Anne-Marie Delcambre je autorkou Mohamedova životopisu a řady knih o islámu. Uveďme alespoň dvě poslední: Islám zákazů (2003) a Schizofrenie islámu (2006). Existují dva islámy? Jeden militantní, válečnický a druhý mírumilovný a tolerantní? Stejně jako v obou zmíněných knihách autorka demaskuje podobné dělení i v článku „Islám nemá dvě podoby“ jako průhledný trik.
Aby nemuseli obviňovat islám z násilí a terorismu, vymysleli nemuslimští západníci a někteří pozápadnění muslimové islamismus. Islamismus jako politická a válečnická ideologie nemá podle nich nic společného s náboženstvím islámu. Měly by tak existovat dva islámy. Na jedné straně osvícený, mírumilovný islám, náboženství lásky, snášenlivosti a pokoje vyznávané obrovskou většinou muslimů, kteří si nepřejí nic jiného než pokojně praktikovat své náboženství. Na straně druhé válečnický a fanatický politický islám - islamismus, který s tím prvním nemá vůbec nic společného. Pravdivý, dobrý a spravedlivý islám je umírněný, zářivě vstřícný a mystický. Má velice blízko k judaismu a křesťanství a jeho vysoká spiritualita má četné nemuslimy dovést k obrácení.
Vynález „dvojího islámu“ je mimořádně praktický, neboť neobyčejně vyhovuje uvažování nemuslimského Západu o povaze islámu. Bohužel jde o nehoráznou lež. Existuje totiž pouze jeden islám, který nemá dvě tváře, ale jednu jedinou tvář s četnými odstíny. Mystická a teroristická stránka jsou dvě krajnosti, ale vše, co se nachází mezi nimi, existovalo vždy společně a přivádí nás ke stejným zdrojům, jímž jsou Korán chápaný jako Boží slovo a osoba Muhammada – Mohameda, který pro všechny muslimy bez výjimky představuje podle Koránu příkladný vzor k následování.
Z jeho životopisu by pak bylo nutné vymazat všechna místa, která ho diskreditují. Martine Gozlanová dokonce hovoří o dvou Mohamedových podobách. Na jedné straně Mohamed strhávaný Ježíšovým příkladem, přitahovaný modlitbami, schopný mírnosti a vnímavosti, ale také Mohamed z Medíny projevující se jako mstivý a krutý dobyvatel. Žádný pokus vyložit islám prý nemůže tuto podvojnost přejít mlčením. Základní nepoctivost její analýzy spočívá právě zde: prorok se dvěmi tvářemi, dva Korány, islám a islamismus. Je skutečně nutné uzavírat, že islám je dvojí, jenom proto, abychom zastřeli znepokojivou stránku tohoto náboženství? Podobní autoři nakonec právě tuto stránku, o níž usuzují, že je zlá, záměrně potlačují a označují slovy jako islamismus, fundamentalismus, „salafismus“, „vahábismus“, aniž mimochodem mají o významu těchto pojmů nejmenší ponětí. Tato slova slouží jen jako „obětní kozli“ a jejich prostřednictvím má být ono krásné náboženství zvané islám, vyviněno.
Je velice snadné činit islamismus zodpovědným za všechny násilnosti islámu. Ale co si potom počít s Koránem a s Prorokem? Je třeba odstranit z Koránu všechny Alláhovy příkazy neslučitelné s lidskými právy? A co dělat s prorokem s dvěma janusovskými tvářemi – s jednou pro „dobrý“ islám a s druhou pro „islamismus“?
Mezi islámem a islamismem neexistuje rozdíl co do povahy, ale pouze co do stupně. Islamismus je v islámu přítomen jako kuře ve vejci. Nejenže neexistuje dobrý nebo špatný islám, ale ani islám umírněný. Naproti tomu existují umírnění muslimové, kteří praktikují islám pouze částečně. A právě tady spočívá problém: Jak určit, kteří muslimové jsou dobří? Mají jimi být ti, kdo napadají a zabíjejí nevěřící a modláře, a tedy ti, kdo rozsévají po celé zemi hrůzu a zkázu, jak jim to přikazuje svatý Korán? Nebo ti, kdo se rozhodli číst Korán jinak, a tedy západním, laicizovaným způsobem?
Západní pštrosi se rozhodli na tuto základní otázku neodpovídat a každého, kdo se opováží prohlásit, že islám není náboženství lásky, pokoje a snášenlivosti, odsuzují za podněcování k nenávisti. V tom je podporují pštrosi muslimští, kteří považují za velmi výhodné prezentovat islám jako idealizované náboženství, neboť si jsou vědomi, že praví muslimové, tj. „ti, kdo vědí“, stejně nepřijdou zkrátka. A co se týče ostatních, ty obratná reislamizace velice rychle přivede na pravou cestu. Navíc se nesmí zapomínat, že „taqíja“, pokrytecké utajování víry je integrální a závaznou součástí šíitského islámu. Navíc si tuto taqíju zvláštním způsobem osvojili i sunnitští muslimové. Mohou nám servírovat „light“ verzi své víry a skutečnou podobu jejich náboženství před námi úspěšně skrývat. Oni v podstatě nelžou, jen něco zakrývají, aby tím uspíšili postup islámu. Nezanedbatelnou výhodou takového přístupu je, že nemuslimové mohou být oním „abrahámovským náboženstvím“, prezentovaným jako blízký příbuzný křesťanství a judaismu stále víc přitahováni. Pomocí podobných úskoků se bude islám v Evropě i nadále šířit.
Úryvky z delšího autorčina textu, který se objevil na www.libertyvox.com, vybral a přeložil Josef Mlejnek.

multinick Hebel= jahoda=pepik=žito=svatozář= Beno, a jiné mutinicky.....si trapko pripomínajúci trojročného chlapčeka, ktorý dupká nôžkou a celý zmodrá od svého večne opakovaného úsilí :" ja chcem... ja chcem... ja chcem bééééé, chcceéééééém , aby mike mi odpísal či plní tie poondiate záväzky, bééééé, a furt dookola,,, tá istá pesnička..... vieš aj niečo iné? asi ťažko!!!! Hanbi sa! Sa pokukaj po záhrade, jestli tam burina nerostte nebo choď pozbírat popadané ovoce od vetra, udelej pořádek kolem domů, nebo podobné... bude to dobré pre tvoju chrbticu, ktorá tu na gtv trpí enormnú záťež....!

Islám nemá dvě podoby

Anne-Marie Delcambre

Francouzská arabistka Anne-Marie Delcambre je autorkou Mohamedova životopisu a řady knih o islámu. Uveďme alespoň dvě poslední: Islám zákazů (2003) a Schizofrenie islámu (2006). Existují dva islámy? Jeden militantní, válečnický a druhý mírumilovný a tolerantní? Stejně jako v obou zmíněných knihách autorka demaskuje podobné dělení i v článku „Islám nemá dvě podoby“ jako průhledný trik.

Aby nemuseli obviňovat islám z násilí a terorismu, vymysleli nemuslimští západníci a někteří pozápadnění muslimové islamismus. Islamismus jako politická a válečnická ideologie nemá podle nich nic společného s náboženstvím islámu. Měly by tak existovat dva islámy. Na jedné straně osvícený, mírumilovný islám, náboženství lásky, snášenlivosti a pokoje vyznávané obrovskou většinou muslimů, kteří si nepřejí nic jiného než pokojně praktikovat své náboženství. Na straně druhé válečnický a fanatický politický islám - islamismus, který s tím prvním nemá vůbec nic společného. Pravdivý, dobrý a spravedlivý islám je umírněný, zářivě vstřícný a mystický. Má velice blízko k judaismu a křesťanství a jeho vysoká spiritualita má četné nemuslimy dovést k obrácení.
Vynález „dvojího islámu“ je mimořádně praktický, neboť neobyčejně vyhovuje uvažování nemuslimského Západu o povaze islámu. Bohužel jde o nehoráznou lež. Existuje totiž pouze jeden islám, který nemá dvě tváře, ale jednu jedinou tvář s četnými odstíny. Mystická a teroristická stránka jsou dvě krajnosti, ale vše, co se nachází mezi nimi, existovalo vždy společně a přivádí nás ke stejným zdrojům, jímž jsou Korán chápaný jako Boží slovo a osoba Muhammada – Mohameda, který pro všechny muslimy bez výjimky představuje podle Koránu příkladný vzor k následování.

Z jeho životopisu by pak bylo nutné vymazat všechna místa, která ho diskreditují. Martine Gozlanová dokonce hovoří o dvou Mohamedových podobách. Na jedné straně Mohamed strhávaný Ježíšovým příkladem, přitahovaný modlitbami, schopný mírnosti a vnímavosti, ale také Mohamed z Medíny projevující se jako mstivý a krutý dobyvatel. Žádný pokus vyložit islám prý nemůže tuto podvojnost přejít mlčením. Základní nepoctivost její analýzy spočívá právě zde: prorok se dvěmi tvářemi, dva Korány, islám a islamismus. Je skutečně nutné uzavírat, že islám je dvojí, jenom proto, abychom zastřeli znepokojivou stránku tohoto náboženství? Podobní autoři nakonec právě tuto stránku, o níž usuzují, že je zlá, záměrně potlačují a označují slovy jako islamismus, fundamentalismus, „salafismus“, „vahábismus“, aniž mimochodem mají o významu těchto pojmů nejmenší ponětí. Tato slova slouží jen jako „obětní kozli“ a jejich prostřednictvím má být ono krásné náboženství zvané islám, vyviněno.
Je velice snadné činit islamismus zodpovědným za všechny násilnosti islámu. Ale co si potom počít s Koránem a s Prorokem? Je třeba odstranit z Koránu všechny Alláhovy příkazy neslučitelné s lidskými právy? A co dělat s prorokem s dvěma janusovskými tvářemi – s jednou pro „dobrý“ islám a s druhou pro „islamismus“?

Mezi islámem a islamismem neexistuje rozdíl co do povahy, ale pouze co do stupně. Islamismus je v islámu přítomen jako kuře ve vejci. Nejenže neexistuje dobrý nebo špatný islám, ale ani islám umírněný. Naproti tomu existují umírnění muslimové, kteří praktikují islám pouze částečně. A právě tady spočívá problém: Jak určit, kteří muslimové jsou dobří? Mají jimi být ti, kdo napadají a zabíjejí nevěřící a modláře, a tedy ti, kdo rozsévají po celé zemi hrůzu a zkázu, jak jim to přikazuje svatý Korán? Nebo ti, kdo se rozhodli číst Korán jinak, a tedy západním, laicizovaným způsobem?

Západní pštrosi se rozhodli na tuto základní otázku neodpovídat a každého, kdo se opováží prohlásit, že islám není náboženství lásky, pokoje a snášenlivosti, odsuzují za podněcování k nenávisti. V tom je podporují pštrosi muslimští, kteří považují za velmi výhodné prezentovat islám jako idealizované náboženství, neboť si jsou vědomi, že praví muslimové, tj. „ti, kdo vědí“, stejně nepřijdou zkrátka. A co se týče ostatních, ty obratná reislamizace velice rychle přivede na pravou cestu. Navíc se nesmí zapomínat, že „taqíja“, pokrytecké utajování víry je integrální a závaznou součástí šíitského islámu. Navíc si tuto taqíju zvláštním způsobem osvojili i sunnitští muslimové. Mohou nám servírovat „light“ verzi své víry a skutečnou podobu jejich náboženství před námi úspěšně skrývat. Oni v podstatě nelžou, jen něco zakrývají, aby tím uspíšili postup islámu. Nezanedbatelnou výhodou takového přístupu je, že nemuslimové mohou být oním „abrahámovským náboženstvím“, prezentovaným jako blízký příbuzný křesťanství a judaismu stále víc přitahováni. Pomocí podobných úskoků se bude islám v Evropě i nadále šířit.

Úryvky z delšího autorčina textu, který se objevil na www.libertyvox.com, vybral a přeložil Josef Mlejnek.

A uz sa ozval Halík:

Halík: Konvička a pražské arcibiskupství pomáhají džihádistům

'MUSÍME ROZLIŠOVAT ISLÁM A ISLAMISMUS'

Hlavními spojenci džihádistů, kteří podnikají krvavé útoky v západní Evropě, jsou lidé, kteří nedovedou rozlišovat mezi islámem a radikálním islamismem. Myslí si to aspoň katolický kněz Tomáš Halík. Do této kategorie zařadil například stoupence Martina Konvičky z iniciativy Islám v ČR nechceme nebo Arcibiskupství pražské, kde úřaduje kardinál Dominik Duka.
„Hlavním cílem extrémistů z IS je vyvolat konflikt mezi západním a muslimským světem tím, že se pokusí namluvit muslimům, že Západ neodmítá pouze fanatické džihadisty, ale islám jako takový. Hlavním spojencem v této válce džihadistů proti Západu jsou lidé, kteří nedovedou rozlišit mezi islámem a džihadistickými teroristy (např. „konvičkovci“ v našich zemích, ale ozvalo se to i ve vystoupení pracovníka pražského arcibiskupství pátera Badala v ČT24),“ uvedl Halík na svém webu.

Katolický kněz následně upozornil, že pro západní svět je nezbytně nutné, aby na svoji stranu získal umírněné muslimy v boji proti radikálům. „Proto je tak nesmírně důležitý dialog s muslimskými náboženskými vůdci, kteří jsou nejdůležitějšími spojenci v ideovém zápasu vůči džihadistům a mohou odvrátit nebezpečí radikalizace miliardy muslimů na naší planetě,“ upřesnil.

Zároveň upozornil, že výpady „konvičkovců“ vůči českým muslimům, kteří se od útoků z posledních dní jednoznačně distancovali, situaci příliš nepomáhají. Naopak vyzval k tomu, aby se v boji proti islamistu sjednotili „všichni lidé dobré vůle“, ať už jsou jakéhokoli vyznání.

Vyjádřil se ale i k nenávistným příspěvkům na sociálních sítích. „K návrhům na zpřísnění postihů za ‚schvalování terorismu‘ dodávám, že to, co je třeba přísně postihovat – ale především překonávat vzděláním a výchovou – je šíření předsudků a nenávisti (také na sociálních sítích) vůči jiným náboženstvím, rasám a kulturám a vůči menšinám: to je nejnebezpečnější podhoubí radikalizace a terorismu v našem světě,“ uvedl v závěru svého příspěvku.

Halík proti Dukovi a naopak

Zajímavá je především Halíkova zmínka o „vystoupení pracovníka pražského arcibiskupství pátera Badala v ČT24“. Badal, který na arcibiskupství působí jako ředitel vnějších vztahů, tento týden v televizi uvedl, že nevidí rozdíl mezi islámem a radikálním islamismem. Islám podle něj „není žádné bratrské, přátelské náboženství“ a podle toho je potřeba s ním jednat.

Čtěte také: Mezi islámem a islamismem není rozdíl, vzkazuje pražské arcibiskupství

Není to poprvé, kdy se Tomáš Halík střetl s kardinálem Dukou nebo jeho podřízenými ve veřejné diskusi. Například letos na jaře vystoupil Halík v pořadu Interview ČT24, kde varoval před šířením xenofobie a štěpením společnosti.

Kardinál Duka následně v rozhovoru pro Lidové noviny namítl, že Halík říká jen část pravdy, protože společnost podle něj štěpí i nekritické vítání běženců a umlčování kritických názorů. Samotné Halíkovo vystoupení pak označil za „emotivně přeexponované“.

Čtěte také: Duka: Chcete milion uprchlíků? Vzdejte se čtvrtiny svých příjmů

Badal i Halík svými komentáři reagovali na úterní případ, kdy do kostela v Saint-Étienne du Rouvray vtrhli dva muži ozbrojení noži, zavraždili kněze a zranili další čtyři lidi. Policie oba ozbrojence zastřelila.

Podle francouzského prezidenta Françoise Hollandea, který kvůli útoku zrušil svou chystanou cestu do Prahy, je Francie ve válce s teroristy a bude proti nim bojovat všemi prostředky. K útoku se přihlásil Islámský stát.