Boží slovo na den 9.7. A.D. 2019
Mt 9,32-38
Mt 9,32-38
- Nahlásit
Sociální sítě
Změnit příspěvek
Smazat příspěvek
Denní liturgie (Cyklus - C)
m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/14_02.htm
1. čtení:
Čtení z první knihy Mojžíšovy.
Jakub vstal v noci, vzal své dvě ženy a dvě služebnice a jedenáct synů a přebrodil se přes Jabok. Vzal je a převedl přes potok a přepravil celý svůj majetek. Jakub zůstal sám. Tu s ním kdosi zápasil až do východu jitřenky. Ten, když viděl, že Jakuba nepřemůže, poranil mu jeho kyčelní …Více
Denní liturgie (Cyklus - C)
m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/14_02.htm
1. čtení:
Čtení z první knihy Mojžíšovy.
Jakub vstal v noci, vzal své dvě ženy a dvě služebnice a jedenáct synů a přebrodil se přes Jabok. Vzal je a převedl přes potok a přepravil celý svůj majetek. Jakub zůstal sám. Tu s ním kdosi zápasil až do východu jitřenky. Ten, když viděl, že Jakuba nepřemůže, poranil mu jeho kyčelní kloub, takže se mu kyčelní kloub vymkl, když s ním zápasil. (Neznámý) řekl: „Pusť mě, vždyť už vychází jitřenka!“ (Jakub) odpověděl: „Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš.“ (Neznámý) se zeptal: „Jaké je tvé jméno?“ Odpověděl: „Jakub.“ (Ten) řekl: „Už se nebudeš jmenovat Jakub, ale Izrael (Boží bojovník), neboť jsi bojoval s Bohem i s muži a zvítězil jsi.“ Jakub se ho rovněž zeptal: „Oznam také ty mně své jméno.“ Odpověděl: „Proč se ptáš na mé jméno?“ – a požehnal mu tam. Jakub nazval jméno toho místa Penuel (Boží tvář). (Řekl) totiž: „Viděl jsem Boha tváří v tvář, a zachránil jsem si život.“ Zatímco mu vyšlo slunce, míjel Penuel a kulhal ochromen v kyčli. Proto synové Izraele až dodnes nejedí šlachu, která je na kyčelním kloubu, neboť (anděl) poranil Jakubův kyčelní kloub a jeho šlachu.
Gn 32,23-33
Žalm:
Ve spravedlnosti uzřím, Bože, tvou tvář.
Slyš, Hospodine, spravedlivou žádost,
všimni si mého nářku,
popřej sluchu mé modlitbě z bezelstných rtů!
Ty sám posuď mou spravedlnost,
tvé oči vidí, co je správné.
Jestliže zkoušíš mé srdce, zkoumáš mě v noci, tříbíš mě ohněm,
nenalezneš na mně nepravosti.
Volám k tobě, protože mě vyslyšíš, Bože,
popřej mi sluchu, slyš mé slovo!
Ukaž mi svou zvláštní milost
ty, který zachraňuješ před odpůrci všechny, kdo se utíkají k tvé pravici.
Opatruj mě jako zřítelnici oka,
do stínu svých perutí mě ukryj.
Ve spravedlnosti uzřím tvou tvář,
až procitnu, nasytím se pohledem na tebe.
Zl 17
Evangelium: Mt 9,32-38
Církevní kalendář:
sv. Veronika Giulianiová (+1727)
Pochází ze střední Itálie. V necelých 17 letech vstoupila ke kapucínkám v Città di Castello. Byla svědomitá a horlivá v tuhé kázni. Toužila osvojit si božské rozjímání, podobat se ukřižovanému Kristu. O vánocích roku 1696 přijala Kristovu ránu v boku, o Velkém pátku 1697 ostatní tělesné rány Ukřižovaného. Byla podrobována nejtěžším zkouškám a ústrkům. Snášela je s hlubokou pokorou a velkým klidem. Až po letech byla její stigmata oficiálně uznána a Veronika se roku 1716 stala abatyší.
více: catholica.cz
m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/14_02.htm
1. čtení:
Čtení z první knihy Mojžíšovy.
Jakub vstal v noci, vzal své dvě ženy a dvě služebnice a jedenáct synů a přebrodil se přes Jabok. Vzal je a převedl přes potok a přepravil celý svůj majetek. Jakub zůstal sám. Tu s ním kdosi zápasil až do východu jitřenky. Ten, když viděl, že Jakuba nepřemůže, poranil mu jeho kyčelní kloub, takže se mu kyčelní kloub vymkl, když s ním zápasil. (Neznámý) řekl: „Pusť mě, vždyť už vychází jitřenka!“ (Jakub) odpověděl: „Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš.“ (Neznámý) se zeptal: „Jaké je tvé jméno?“ Odpověděl: „Jakub.“ (Ten) řekl: „Už se nebudeš jmenovat Jakub, ale Izrael (Boží bojovník), neboť jsi bojoval s Bohem i s muži a zvítězil jsi.“ Jakub se ho rovněž zeptal: „Oznam také ty mně své jméno.“ Odpověděl: „Proč se ptáš na mé jméno?“ – a požehnal mu tam. Jakub nazval jméno toho místa Penuel (Boží tvář). (Řekl) totiž: „Viděl jsem Boha tváří v tvář, a zachránil jsem si život.“ Zatímco mu vyšlo slunce, míjel Penuel a kulhal ochromen v kyčli. Proto synové Izraele až dodnes nejedí šlachu, která je na kyčelním kloubu, neboť (anděl) poranil Jakubův kyčelní kloub a jeho šlachu.
Gn 32,23-33
Žalm:
Ve spravedlnosti uzřím, Bože, tvou tvář.
Slyš, Hospodine, spravedlivou žádost,
všimni si mého nářku,
popřej sluchu mé modlitbě z bezelstných rtů!
Ty sám posuď mou spravedlnost,
tvé oči vidí, co je správné.
Jestliže zkoušíš mé srdce, zkoumáš mě v noci, tříbíš mě ohněm,
nenalezneš na mně nepravosti.
Volám k tobě, protože mě vyslyšíš, Bože,
popřej mi sluchu, slyš mé slovo!
Ukaž mi svou zvláštní milost
ty, který zachraňuješ před odpůrci všechny, kdo se utíkají k tvé pravici.
Opatruj mě jako zřítelnici oka,
do stínu svých perutí mě ukryj.
Ve spravedlnosti uzřím tvou tvář,
až procitnu, nasytím se pohledem na tebe.
Zl 17
Evangelium: Mt 9,32-38
Církevní kalendář:
sv. Veronika Giulianiová (+1727)
Pochází ze střední Itálie. V necelých 17 letech vstoupila ke kapucínkám v Città di Castello. Byla svědomitá a horlivá v tuhé kázni. Toužila osvojit si božské rozjímání, podobat se ukřižovanému Kristu. O vánocích roku 1696 přijala Kristovu ránu v boku, o Velkém pátku 1697 ostatní tělesné rány Ukřižovaného. Byla podrobována nejtěžším zkouškám a ústrkům. Snášela je s hlubokou pokorou a velkým klidem. Až po letech byla její stigmata oficiálně uznána a Veronika se roku 1716 stala abatyší.
více: catholica.cz