Boží slovo na den 16.7. A.D. 2019
Mt 11,20-24
Mt 11,20-24
- Nahlásit
Sociální sítě
Změnit příspěvek
Smazat příspěvek
Denní liturgie (Cyklus - C)
m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/15_02.htm
1. čtení:
Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.
Jeden muž z kmene Levi si vzal ženu z téhož kmene. Žena počala a porodila syna. Když viděla, jak je hezký, skrývala ho po tři měsíce. Poněvadž ho už dál tajit nemohla, obstarala pro něj papyrusový košík, vymazala asfaltem a smolou, uložila do něho dítě a položila do rákosí na břehu …Více
Denní liturgie (Cyklus - C)
m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/15_02.htm
1. čtení:
Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.
Jeden muž z kmene Levi si vzal ženu z téhož kmene. Žena počala a porodila syna. Když viděla, jak je hezký, skrývala ho po tři měsíce. Poněvadž ho už dál tajit nemohla, obstarala pro něj papyrusový košík, vymazala asfaltem a smolou, uložila do něho dítě a položila do rákosí na břehu Nilu. Jeho sestra se postavila opodál, aby se dověděla, co se s ním stane. Faraónova dcera sestoupila, aby se vykoupala v Nilu, zatímco se její služebnice procházely podél Nilu. Když uviděla v rákosí košík, poslala svou služku, aby ho vzala. Otevřela ho a uviděla dítě, a hle
chlapeček pláče. Bylo jí ho líto a řekla: „To je nějaké hebrejské dítě!“ Jeho sestra řekla faraónově dceři: „Mám jít a zavolat ti kojnou z hebrejských žen, aby dítě pro tebe kojila?“ Faraónova dcera odpověděla: „Jdi!“ Děvče šlo a zavolalo matku dítěte. Faraónova dcera jí řekla: „Vezmi toto dítě a koj ho pro mě a já ti za to zaplatím.“ Žena dítě vzala a kojila ho. Když chlapec dorostl, přivedla ho k faraónově dceři; ta ho přijala za syna a dala mu jméno Mojžíš. Řekla totiž: „Vytáhla jsem ho z vody.“ V té době, když Mojžíš dospěl, vyšel ke svým krajanům; byl svědkem jejich robotování a viděl, jak Egypťan bil Hebrejce, jednoho z jeho krajanů. Obrátil se na všechny strany, a když ho nikdo neviděl, Egypťana zabil a zahrabal do písku. Druhého dne vyšel, a hle – dva hebrejští muži se spolu rvali. „Proč biješ svého druha?“ zeptal se útočníka. Ale ten mu odpověděl: „Kdopak tě ustanovil za našeho náčelníka a soudce? Chceš mě zabít, jako jsi zabil Egypťana?“ Mojžíš dostal strach a řekl si: „Přece se ta věc rozhlásila!“ Farao se o této záležitosti doslechl a usiloval Mojžíše zabít, ale Mojžíš před faraónem utekl a zdržoval se v zemi Midjan.
Ex 2,1-15a
Žalm:
Hledejte Pána, ubožáci, a vaše duše bude žít.
Zapadl jsem do hlubokého bahna
a nemám, oč bych se opřel nohou;
dostal jsem se do hluboké vody
a proud mě zaplavuje.
Já se však, Hospodine, obracím modlitbou k tobě
v čas milosti, Bože!
Vyslyš mě ve své veliké lásce,
věrně mi pomoz!
Já jsem ubohý a plný bolesti,
ať mě ochrání, Bože, tvá pomoc.
Písní budu slavit Boží jméno,
velebit je budu zpěvem chvály.
Uvědomte si to, ubožáci, a radujte se;
pookřejte v srdci vy, kdo hledáte Boha!
Neboť Hospodin slyší chudáky,
nepohrdá svými vězni.
Zl 69
Evangelium: Mt 11,20-24
Církevní kalendář:
Panna Maria Karmelská Její jméno pochází z hory Karmel, jehož krása je v Písmu sv. oslavována několikrát. Na této hoře od nejstarších křesťanských dob vedli poustevníci kající život a uctívali Rodičku Boží. Na začátku 13. století tam založili řeholní řád. Podstatou Mariina titulu "P.M. Karmelská" bylo vyjádření dobrodiní, kterých se řádu dostalo od zvolené patronky.
Památka dnešního svátku se začala slavit v karmelitánském řádu ve 14. století, ale až v roce 1587 bylo papežem Sixtem V. povoleno její slavení v řádu i bratrstvu jako výroční slavnost. Papež Pavel V. v roce 1613 uznal pro bratrstva svatého škapulíře její svátek za hlavní a roku 1726 papež Benedikt XIII. památku P. M.Karmelské rozšířil na celou církev. K názvu památky se váže i souvislost s Eliášem, s horou Karmel, s řádem, který na ní vznikl a s karmelitánským škapulířem.
více: catholica.cz
m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/15_02.htm
1. čtení:
Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.
Jeden muž z kmene Levi si vzal ženu z téhož kmene. Žena počala a porodila syna. Když viděla, jak je hezký, skrývala ho po tři měsíce. Poněvadž ho už dál tajit nemohla, obstarala pro něj papyrusový košík, vymazala asfaltem a smolou, uložila do něho dítě a položila do rákosí na břehu Nilu. Jeho sestra se postavila opodál, aby se dověděla, co se s ním stane. Faraónova dcera sestoupila, aby se vykoupala v Nilu, zatímco se její služebnice procházely podél Nilu. Když uviděla v rákosí košík, poslala svou služku, aby ho vzala. Otevřela ho a uviděla dítě, a hle
chlapeček pláče. Bylo jí ho líto a řekla: „To je nějaké hebrejské dítě!“ Jeho sestra řekla faraónově dceři: „Mám jít a zavolat ti kojnou z hebrejských žen, aby dítě pro tebe kojila?“ Faraónova dcera odpověděla: „Jdi!“ Děvče šlo a zavolalo matku dítěte. Faraónova dcera jí řekla: „Vezmi toto dítě a koj ho pro mě a já ti za to zaplatím.“ Žena dítě vzala a kojila ho. Když chlapec dorostl, přivedla ho k faraónově dceři; ta ho přijala za syna a dala mu jméno Mojžíš. Řekla totiž: „Vytáhla jsem ho z vody.“ V té době, když Mojžíš dospěl, vyšel ke svým krajanům; byl svědkem jejich robotování a viděl, jak Egypťan bil Hebrejce, jednoho z jeho krajanů. Obrátil se na všechny strany, a když ho nikdo neviděl, Egypťana zabil a zahrabal do písku. Druhého dne vyšel, a hle – dva hebrejští muži se spolu rvali. „Proč biješ svého druha?“ zeptal se útočníka. Ale ten mu odpověděl: „Kdopak tě ustanovil za našeho náčelníka a soudce? Chceš mě zabít, jako jsi zabil Egypťana?“ Mojžíš dostal strach a řekl si: „Přece se ta věc rozhlásila!“ Farao se o této záležitosti doslechl a usiloval Mojžíše zabít, ale Mojžíš před faraónem utekl a zdržoval se v zemi Midjan.
Ex 2,1-15a
Žalm:
Hledejte Pána, ubožáci, a vaše duše bude žít.
Zapadl jsem do hlubokého bahna
a nemám, oč bych se opřel nohou;
dostal jsem se do hluboké vody
a proud mě zaplavuje.
Já se však, Hospodine, obracím modlitbou k tobě
v čas milosti, Bože!
Vyslyš mě ve své veliké lásce,
věrně mi pomoz!
Já jsem ubohý a plný bolesti,
ať mě ochrání, Bože, tvá pomoc.
Písní budu slavit Boží jméno,
velebit je budu zpěvem chvály.
Uvědomte si to, ubožáci, a radujte se;
pookřejte v srdci vy, kdo hledáte Boha!
Neboť Hospodin slyší chudáky,
nepohrdá svými vězni.
Zl 69
Evangelium: Mt 11,20-24
Církevní kalendář:
Panna Maria Karmelská Její jméno pochází z hory Karmel, jehož krása je v Písmu sv. oslavována několikrát. Na této hoře od nejstarších křesťanských dob vedli poustevníci kající život a uctívali Rodičku Boží. Na začátku 13. století tam založili řeholní řád. Podstatou Mariina titulu "P.M. Karmelská" bylo vyjádření dobrodiní, kterých se řádu dostalo od zvolené patronky.
Památka dnešního svátku se začala slavit v karmelitánském řádu ve 14. století, ale až v roce 1587 bylo papežem Sixtem V. povoleno její slavení v řádu i bratrstvu jako výroční slavnost. Papež Pavel V. v roce 1613 uznal pro bratrstva svatého škapulíře její svátek za hlavní a roku 1726 papež Benedikt XIII. památku P. M.Karmelské rozšířil na celou církev. K názvu památky se váže i souvislost s Eliášem, s horou Karmel, s řádem, který na ní vznikl a s karmelitánským škapulířem.
více: catholica.cz