Ulpívání na JÁ JSEM je ulpíváním na duši. To ovšem hinduisté i buddhisté chápou jako překážku pro vyvanutí.
Stejně tak Rabín Ježíš Kristus. Jediný Učitel od svých učedníků vyžaduje nenávist ke své duši. Je to pochopitelné, vždyť duše je produktem těla. Duše je překážkou pro spojení člověka s Bohem.
Chápu, že slovní spojení JÁ JSEM, může v určitém věku či jistém stupni poznání mít roli jakéhosi klíče, není to však klíč ke království Nebes. Pravým klíčem je překonání hranic jáství, pohrdnutí vším, co obsahuje slovní spojení JÁ JSEM. Nikdo nemůže být na Cestě, aniž by si nejprve do důsledků uvědomil, že musí být naplněn tím, který o sobě říká, že je bude ten, který bude. Věčný.

No, ulpívání na já jsem.... Nikoli JÁ JSEM. V Hinduismu se žák soustředí na JÁ JSEM a vše je kromě něj zlikvidováno, tedy lidské já jsem..... V Buddhismu je likvidováno přímo já jsem, a zůstává podstata bytí JA JSEM(buddhismus jí tak nenazývá), v buddhismu označována jako Ne-já. V Tibetském buddhismu se jí říká Šunjata (Prázdnota).

Buddhismus na to jde z druhé strany, tedy vše usekává, co je pomijející.....
Hinduismus se soustředí na božské JÁ JSEM.
Dokud existuje rozdíl, stále je zde dualita.....
Božské JÁ JSEM je v podstatě neosobní.

Někdo si z toho označení může budovat mylné představy..... Domnívá se chybně, že se stane něčím.....

Nejvyšší skutečnost je jen jedna jediná...

Není tam místo pro dva.....
========================
Jsou to různé způsoby popisu...... jedné nevyslovitelné skutečnosti....

=========================

So HAM = JÁ JSEM Naopak bych řekl, že židé byli podvedeni archonty.... Shivah znamená milostiplný....

Abrham údajná historická postava má kořen v brhm Brahma . Všechno je trochu jinak, než myslíš....

Celá historie byla hodně změněna... Shivah znamená milostiplný.

Pohanská učení jsou svůdná, ale současně zavádějící. Kladou počátek do přítomnosti, neumožní obelhaným lidem poznat, že jsou něčeho objemnějšího součástí. Není jenom tady a teď. Nevysvobodím se z koloběhu zrození tím, že dám výhost všem myšlenkám a budu meditovat JÁ JSEM. Tato cesta je ve skutečnosti cestou záhuby.
Člověk musí poznat, že byl stvořen, že padl a že byl potrestán. Člověk musí poznat, že je ve vězení a musí toužit po svobodě.
Ven z vězení se může dostat pouze jedněmi dveřmi, těmi dveřmi je Rabín Ježíš Kristus. Nikdo ještě nevyšel dveřmi na svobodu, pokud by jen meditoval JÁ JSEM. Projít skrze Krista může jen učedník, který se zbavil všeho, co mu náleželo. Učedník, který rozšířil své hranice z Já na My. Učedník, který cítí bolest, když se bližní zranil.

26A když jeden úd trpí, trpí spolu s ním všechny údy; a když je jeden úd oslavován, radují se všechny údy spolu s ním. 27Vy jste tělo Kristovo a jednotlivě jste jeho údy. 1Kor 12:26-27

Spatřujeme zde jistý posun, kterého dosáhneme pouze tehdy, když naplníme Ježíšovy příkazy. Toho však nedosáhneme sami ze sebe, nedosáhneme toho bez pomoci Boha - Lásky.
Vrcholem umění je tedy naplnění dvou největších přikázání. To není možné, pokud se od světa budeme izolovat.

Rabín Ježíš učí:

14Vy jste světlo světa. Nemůže být ukryto město ležící na hoře. 15A když rozsvítí lampu, nekladou ji pod nádobu, ale na stojan; a svítí všem, kteří jsou v domě. Mt 5:14-15

Pokud skrze nás nebude činit své skutky Bůh, nemůžeme dojít věčného života.

@Avi Liva Tvrdíš, že člověk byl stvořen, padl, byl potrestán.... To je víra... Těmi dveřmi je Já JSEM dveře. A nikoli Ješua.... I tak to lze interpretovat..... Vše, co vnímáš, i existenci lidí,,,, Ta je více méně iluziorní.....
Nikdy jsi neviděl jiného člověka, jen vnímáš smyslová data..... My je tedy iluzí.... Ve všech sama sebe poznávaje.... Hranice jsou uměle vytvářeny. Jsme jedno jediné bytí, které má různé stupně uvědomění....

Ješua měl kolem sebe lidi omezeného chápání....
Musel k nim mluvit podle toho...
Nijak Ti neberu Tvoji víru.... Ale je to jen víra.....

Jen pro zajímavost: čemu říkáš záhuba?

@David Petr Dvořák
Přemýšlej!
Bůh se představil Mojžíšovi a Izraelitům:

Tu pravil Bůh Mojžíšovi: budu ten, který budu Věčný. I pravil: takto řekneš synům Jisraelským: "Ehje" Věčný Bůh poslal mne k vám. Ex 3:14

A Izraelité si přesto na poušti odlili zlaté tele. Nic nepochopili. Stejně tak nic nechápe, kdo doufá ve svou duši. Žádná meditace na slova JÁ JSEM člověka nespasí. Spása musí přijít zvenčí.

V Budhismu není duše, ale závislé vznikání..... V hinduismu se hovoří o džívatma. Což se nesprávně překládá vtělená duše.... Nicméně. Je otázka, kdo se Mojžíšovi ukázal. A někdo mu říkal, aby zabíjeli nemluvňata.... 1.Samuel 15/2:3Povraždte kojence.... jak víš, kdo byl ten, který tvrdil, že je tím, který je? a že je věčný Bůh? Přece i Kdokoli může říci větu, že je věčný Bůh. Jakou máš nad tím kontrolu.? Stále jsi mě nedefinoval, co znamená zhouba?

Zhouba je smrt těla i duše.
Mojžíšovi se ukázal bůh, anděl izraelského národa. Nebyl to Nejvyšší Bůh, kterého nám představil Rabín Ježíš.
Judaismus je orientální náboženství, kde je běžné, že zbožný člověk spatřuje Nejvyššího Boha i v učiteli.
Když za Abrahamem přišli tři andělé, oslovil je jako Boha.
Mé jistoty mají původ v osobní zkušenosti.
Že anděl Izraele poručil zmordovat kojence mne neděsí, protože smrti jsme propadli všichni. Před věčností je stejné, jestli zemřeme jako kojenci nebo starci. Boží myšlení je nad naše myšlení.

1Slovo, které se stalo k Jeremjášovi od Hospodina: 2Vstaň a sestup do hrnčířova domu a tam ti oznámím svá slova. 3Sestoupil jsem tedy do hrnčířova domu. Právě zhotovoval výrobek na hrnčířském kruhu. 4Nádoba, kterou z hlíny dělal, se v hrnčířově ruce pokazila. Předělal ji v jinou nádobu, tak jak to hrnčířovi připadalo správné. 5Stalo se ke mně Hospodinovo slovo: 6Cožpak s vámi nemohu učinit to, co učinil tento hrnčíř, dome izraelský? je Hospodinův výrok. Hle, jako je v hrnčířově ruce hlína, tak jste v mé ruce vy, dome izraelský. 7Jednou promluvím o národu a o království, že je vyvrátím, zničím a vyhubím, 8ale když se ten národ, o kterém jsem promluvil, od svého zla odvrátí, budu litovat toho zla, které jsem zamýšlel mu učinit. 9Jindy promluvím o národu a o království, že je zbuduji a zasadím, 10ale když bude páchat to, co je zlé v mých očích, a nebude mě poslouchat, budu litovat dobra, které jsem řekl, že mu prokážu. Jer 18:1-10

Smrt je součástí život. To by ti snad řekl i Šivův služebník Mooji. Jsme v moci svého Stvořitele, jak jsem ukázal v minulém komentáři.
Ostatně ani Rabín Ježíš neskrývá, co čeká ty, kteří kráčí po cestě do záhuby:

11Když to lidé poslouchali, řekl další podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma a oni si mysleli, že Boží království se má objevit ihned. 12Proto řekl: „Jeden urozený člověk odešel do daleké krajiny, aby se ujal kralování a pak se vrátil. 13Zavolal deset svých otroků, dal jim deset hřiven a řekl jim: ‚Hospodařte s nimi, dokud nepřijdu.‘ 14Avšak jeho spoluobčané ho nenáviděli a poslali za ním poselstvo se slovy: ‚Nechceme, aby nad námi tento člověk kraloval.‘ 15A stalo se, když se jako král vrátil, že si dal zavolat ty otroky, kterým svěřil peníze, aby se dověděl, kolik vydělali. 16Přišel první a řekl: ‚Pane, tvoje hřivna vynesla deset hřiven.‘ 17Řekl mu: ‚Výborně, dobrý otroku, protože jsi v nejmenší věci byl věrný, měj pravomoc nad deseti městy.‘ 18Přišel druhý a řekl: ‚Tvá hřivna, Pane, získala pět hřiven.‘ 19Také tomuto řekl: ‚I ty buď vládcem nad pěti městy.‘ 20A přišel jiný a řekl: ‚Pane, hle, tvá hřivna, kterou jsem měl uloženou v šátku, 21neboť jsem se tě bál, protože jsi přísný člověk: bereš, co jsi nedal, a sklízíš, co jsi nezasel.‘ 22Řekl mu: ‚ Podle tvých slov tě budu soudit, špatný otroku. Věděl jsi, že jsem člověk přísný a beru, co jsem nedal, a sklízím, co jsem nezasel. 23Proč jsi nedal mé peníze na stůl směnárníkovi? A já bych si je po příchodu vybral s úrokem!‘ 24A těm, kteří tam stáli, řekl: ‚Vezměte od něho tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven.‘ 25Řekli mu: ‚Pane, už má deset hřiven.‘ 26Pravím vám, že každému, kdo má, bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. 27‚Avšak ty mé nepřátele, kteří nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a přede mnou je pobijte.‘“ 28Když to pověděl, kráčel napřed a vystupoval do Jeruzaléma. Lk 19:11-28