Díky moc za objektivní a pravdivý komentář.upřímný. S mnohým s vámi souhlasím: včera jsem hledala (vypadá to, zda to nesmazali) obraz, jak bývá pozorování slunce se zakrytím kotoučem jádra-kvůli pozorování - e vedle, blízko slunce je malý objekt, malý objekt malé slunce- říkají: kdyby to byla planeta, nemohla by se udržet tak blízko slunce. Je tam záznam kdy a jak to bylo pozorováno. Možná je to příliš průkazné, tak to vymazali a nechávají jen neprůkazné. Další věc je toto: fotí to většinou profesionálové a oni přesně ví,, co a kdy jim udělá čočka a přesně to umí rozlišovat. Mě se líbí, že nám Pán Bůh to takto nechává odhalovat. Jakoby hrál s námi "schovku" jestli o Něj prostě stojíme! Ono totiž jsou úžasné záznamy- že někde se to na vteřinu objeví-naprosto jasně jako slunce a okamžitě zmízí. Takové:"kuk" tady jsem! Nemám možnost si věci archivovat, něco jsem dana na gloria, něco jsem raději vymazala, abych nepůsobila rozruh,paniku, kdo ty věci chápe jinak, jako strach. A tak je to asi všude. Hlavně Bůh nás nechce vystrašit, i přes svou moc, asi chce, abychom především pochopili Jeho Lásku k nám, proto nedemonstruje svou moc jednoznačně a též nechává zlé síly, aby jeho moc,Jeho znamení se snažili (existuje atmosferické inženýrství - tedy vlastně zakrývací válka,umí dělat tornáda,apod) zakrýt (dokud se asi nenaštve:). A hlavně je to, se to děje, kvůli nevěřícím a (i nám, aby nás připravil) Hlavně ta PLANETA MÁ CHARAKTERISTIKU, že je vidět jen v určitém záření (tedy na snímání je třeba speciální dalekohled foťák), ale je vidět, když je úplně blízko, pak zmizí. Zajímavé je pozorování z Aljašky, tam je jasně vidět,že se nejedná odraz - jen světlo- ale je tam vidět i ta struktura koule, která se pohybuje - jako by, jak říkáte, nebyla hmotná. Jsme ve fázi, v čase konce, kdy se má spojit Nebe se Zemí, nevíme, přesně, co to je, ale zřejmě se to děje. bude končit existence této planety i očistce i definitivní oddělení od pekla, nevíme jak, A i my jako bychom se nacházeli na této hranici, na konci času: kde končí země, nebe, očistec, peklo. (Protože vše to už musí skončit, aby mohlo přijít Nebe): Někde lidé zaznamenají ufo - démoni (asi v místech, kde Pán potřebuje, aby lidé běželi do Jeho náruče, protože Jej neznají,zkratkovitá metoda asi), někde vidí v mracích město a zase zmizí, někde dvě slunce, někde anděli z mraku, někde procházející se klidnou důstojnou postavu v mracích, jako Pána Ježíš. Někde satanistické znaky a někde zase duhu, která má neobvyklý tvar)

Ale ono i když mají lidé vlastní observatoř a výkonné dalekohledy, jsou většinou už predikováni tím, co se učili ve škole, tzn. že vidí to, co přijali v dětství jako "pravdu". Pak vždy uvidí Měsíc jako kouli a ne třeba jako nehmotné světlo jež pluje po horní hladině oddělených vod / doslova pod Nebem / a fáze určuje pouze to jaká jeho část je ponořena zrovna pod hladinou. Pokud je Měsíc jenom třeba konvexní, protože sem čučí pořád jednou a tou stranou, plus mínus výkyvy v procentech, pak to ukazuje že Měsíc je světelná plocha atd...ono takových teorií a spekulací je právě hodně a člověk se v tom začne ztrácet. Dokonce jsou záběry že skrz Měsíc kde je zrovna ve stínu prosvítají hvězdy které jsou za ním. A hvězdy zase nejsou slunce jak jsme se učili v šůlhausech, to je už opravdu velmi ověřitelné třeba s Nikonem P1000. Jsou to tančící zpívající barevné nádhery, které krásně patří do noci a na oblohu. Ale to jsou všechno jen nekončící teorie a v jistém smyslu už to člověku bere to podstatné - vztah s Bohem. Nikdy jsem Boha samozřejmě neviděl, ani žádný zázrak ve smyslu optické podívané, ale stane se, že třeba i jen jednou za rok naprosto nečekaně třeba uprostřed polí na polní cestě se zastavím u nějaké suché trávy podél cesty, a najednou v tom okamžiku zažiju něco, co se nedá popsat slovy. Je to jen okamžik a taky jeho autentičnost rychle zmizí, pak si ho už jen přehrávám v hlavě jako nahrávku, ale onen autentický okamžik je takový, najednou "vím všechno", nikde nic netlačí, duše odskočí v naprosté neznámo kde je všechno v pořádku a dokonale absolutní, tiché, věčné. Je to dotek věčnosti, který nemá žádné racio v mozku ani v těle, je to jakýsi skok do věčnosti který pozemsky trvá opravdu jen okamžik, ale v tu chvíli není co řešit:) To jsou tedy pro mně jediné chvíle kdy vím, že Bůh je u mně. Ale nikdy tím nevyřeším nic, o čem právě vedeme diskuzi:)) Takže ano, duchovní cesta je ta pravá a správná. Pokud to vezmeme z druhého konce, nikam nedojdeme:)