Zdroj: wikipedie

Apokalyptičtí jezdci jsou čtyři jezdci na koních, o nichž se zmiňuje kniha Zjevení svatého Jana: Zj 6, 1–8 (Kral, ČEP).

Jezdci vyjíždějí při rozlomení prvních čtyř ze sedmi pečetí, které uzavírají svitek předaný Beránkovi (Kristu). Beránek se pouští do rozlamování jednotlivých pečetí a při každém zlomení kniha popisuje události, které v důsledku toho nastanou. V případě prvních čtyř pečetí vyjíždějí apokalyptičtí jezdci:

„První pečeť bílý kůň a na něm jezdec s lukem. Byl mu dán věnec dobyvatele, aby dobýval.“ (Mor, také nazývaný Dobyvatel)
Mor: v širším, resp. přeneseném, resp. historickém slova smyslu znamená jakékoliv vážné infekční onemocnění s výrazným dopadem na společnost, v moderní mluvě se v tomto významu už prakticky nepoužívá, ale ve starší literatuře a zejména ve středověkých a raně novověkých kronikách a dějepisných pojednáních je toto pojetí běžné.

„… druhý kůň, ohnivý, a jeho jezdec obdržel moc odejmout zemi mír, aby se všichni navzájem vraždili.“ (Válka)

„… kůň černý, a jezdec měl v ruce váhy. ... Za denní mzdu jen mírka pšenice, za denní mzdu tři mírky ječmene. Olej a víno však nech!“ (Hladomor)

„… kůň sinavý, a jméno jeho jezdce Smrt, a svět mrtvých zůstával za ním.“ (Smrt)

Kniha Zjevení dále pokračuje: „těm jezdcům byla dána moc, aby čtvrtinu země zhubili mečem, hladem, morem a dravými šelmami.“

Jelikož je kniha Zjevení v dějinách nejčastěji interpretována jako kniha popisující průběh světových dějin nebo ještě spíše poslední dny světa, jsou apokalyptičtí jezdci symbolem přicházejícího konce a utrpení, které Bůh na lidi v onen čas má poslat.