TerezaK
37

HODINY UMUČENÍ NAŠEHO PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

"Těchto 24 rozjímavých Hodin umučení bude proto, aby se každá duše připravila před Varováním, bude to tyglík, v němž se duše promění v mramorový a žulový sloup, aby odolala době, kdy na svět přijde Antikrist.

Tyto Hodiny utrpení však nejsou určeny pouze pro Svatý týden, ale je třeba o nich rozjímat až do konce časů. Moje stádo slaví Poslední večeři se svým Pánem, je téměř připraveno jít na Olivovou horu a odtud dojdeme k úpatí Křížové hory."

TYTO HODINY UMUČENÍ SE MAJÍ KONAT POČÍNAJE ZVLÁŠTNÍM ZPŮSOBEM NA ZELENÝ ČTVRTEK.
Těm, kdo konají Hodiny umučení, Ježíš dává své vlastní zásluhy, jako by sám trpěl své utrpení. (Poznámka redakce: Následují 2 úryvky z Ježíšova dopisu Luise Piccarretové).
6. září 1913 (svazek 11)

Luisa: Přemýšlela jsem o zapsaných Hodinách umučení a o tom, že jsou bez odpustků, ti, kdo je konají, nic nezískají; na druhé straně je mnoho modliteb obohacených mnoha odpustky... A zatímco jsem o tom přemýšlela, můj vždy milující Ježíš mi laskavě řekl:

"Má dcero, odpustkovými modlitbami něco získáváš, na druhé straně jsou Hodiny umučení Mými vlastními modlitbami, Mým vlastním zadostiučiněním: všechny jsou láska a vycházejí z hlubin Mého Srdce. Zapomněla jsi, kolikrát jsem se k nim s tebou připojil, abych je společně vykonal a proměnil bičování v milosti pro celou zemi? A takové je Mé potěšení, že místo odpustků dávám duši hrst lásky, která má nevyčíslitelnou cenu nekonečné hodnoty.
Navíc, když se věci dělají z čisté lásky, tam Moje Láska nachází úlevu... a není lhostejné, že stvoření dává úlevu a průchod lásce svého Stvořitele."
Říjen 1914

Luisa: Psala jsem Hodiny umučení a říkala jsem si: "Kolik obětí jsem přinesla za napsání těchto Hodin umučení, zvláště za to, že jsem musela dát na papír některé vnitřní úkony, které proběhly jen mezi mnou a Ježíšem. Jaká bude odměna, kterou mi dá? ". A Ježíš mi dal slyšet svůj něžný a sladký hlas a řekl: "Dcero moje, jako odměnu za to, že jsi je napsala, ti za každé slovo, které jsi napsala, dám duši, polibek."

A já: "Lásko má, to pro mne, a těm, kdo je dělají, co dáš?' A On: 'Má dcero, tyto Hodiny nebudu považovat za tvé věci, ale za věci Mnou stvořené, a dám jim Své vlastní zásluhy, jako bych trpěl Své umučení v činnosti, a tak způsobím, aby dosáhly stejných účinků podle dispozic duší.To na zemi, a tedy větší dobro jsem jim nemohl dát. Později v nebi tyto duše postavím před sebe a probodnu je šípy lásky a štěstí, neboť tolikrát, kolikrát vykonaly Hodin mého umučení, tolikrát mě také probodly. Jaké sladké okouzlení to bude pro všechny blahoslavené! "
"Budou-li je konat spolu se Mnou a s Mou vlastní vůlí, za každé slovo, které opakují, jim dám jednu duši, neboť veškerá větší či menší účinnost těchto Hodin Mého umučení je větší či menší spojení se Mnou.A tím, že je konají s Mou Vůlí, je tvor skryt v Mé Vůli, a tím, že konají Mou Vůli, mohou konat všechno dobro, které chci, třeba i jediným slovem.A to pokaždé, když je konají."Viz také 6. listopadu 1914 (svazek 11).
Pokračujíc v obvyklých hodinách umučení, řekl mi Můj milovaný Ježíš:

"Má dcero, svět neustále obnovuje mé utrpení, a protože má nesmírnost zahrnuje všechno ve stvořeních i mimo ně, jsem nucena jejich kontaktem přijímat hřeby, trny, bičování, plivání a všechno ostatní, co jsem vytrpěla v utrpení, a ještě víc.
Nuže, ti, kdo konají tyto Hodiny mého umučení, z jejich kontaktu cítím, jak jsou hřeby odstraněny, trny rozdrceny, rány změkčeny, plivání odstraněno, cítím, jak oplácím v dobrém zlo, které mi jiní činí, a já, cítíc, že mi jejich kontakt neškodí, ale prospívá, se k nim stále více přikláním."
Kromě toho, když se blahoslavený Ježíš vrátil, aby promluvil o těchto hodinách umučení, řekl:
"Má dcero, věz, že konáním těchto Hodinek duše přijímá mé myšlenky a činí je svými, mé nápravy, modlitby, touhy, náklonnosti, dokonce i má nejvnitřnější vlákna a činí je svými, a stoupajíc vzhůru, mezi nebem a zemí koná stejný můj skutek, a jako spoluvykupitelka říká spolu se mnou: Ecce ego mitte me, chci tě napravit za všechny, odpovědět ti za všechny a rozdávat dobro všem."
-----------------------------------------------------------
DRAZÍ MILOVANÍ, OD 6. BŘEZNA ZVEŘEJNÍME DENNÍ ROZJÍMÁNÍ HODINY UMUČENÍ V 7.30, ABYCHOM TUTO POBOŽNOST UZAVŘELI NA VELKÝ PÁTEK.SVATÁ MODLITBA A SVATÝ PŮST
-------------------------------------------------------------

HODINY UMUČENÍ NAŠEHO PÁNA JEŽÍŠE KRISTA (MYSTIČKA LUISA PICCARRETA)
JAK LZE TYTO HODINY UMUČENÍ PROŽÍT
* Jednou z metod je rozjímat každý den o jedné HODINĚ a číst ji sám nebo s rodinou či jinými lidmi. Tímto způsobem během 24 dnů absolvujete 24 HODIN. Dobré hodiny se nikdy nezastaví, život se nikdy nezastaví.

* Jinou metodou by bylo vytvořit skupiny několika lidí - 4, 8, 12, dokonce 24 lidí, což mohou být i rodiny - z nichž každý se vážně zaváže, že bude vykonávat jednu z HODIN, tu, která mu byla svěřena, a to po určitou dobu, než se HODINY změní. Dobré hodiny označují všechny hodiny, vynechávajíc žádnou.....

* Třetí metodou je pak dělat každý den alespoň jednu HODINU, tu, která se přesně shoduje s okamžikem, který se v daném dni odehrává; a v každém případě se s HODINAMI POVĚŘENÍ seznámit natolik a osvojit si je natolik, aby je bylo možné mentálně sledovat po celý den.

"Plnit" HODINU PAŠIJE znamená pozorně ji číst, meditovat o ní, rozjímat o ní, učinit ji svým vlastním životem..... Ano, protože nejde o obecné rozjímání o utrpení, které každý dělá podle svých možností, jako to dělá například rozjímání o bolestných tajemstvích svatého růžence, ale jde o konkrétní a specifický způsob, jak se pod vlivem Ježíšovy lásky ztotožnit především s jeho Boží vůlí a prožívat nepřetržitě, bez přerušení jeho vnitřní život, vše, co vykonal během svého utrpení.

Každá HODINA zabírá několik stránek, některé více, některé méně. Klidná a pozorná četba zabere v průměru necelou čtvrthodinu, výjimečně může být delší. HODINY, které je obtížné v daném čase zvládnout, jako jsou zpravidla noční hodiny, lze přesunout na jinou dobu, např. před spaním.
Je však velmi důležité, aby byl přijatý závazek plněn každý den. Když se člověk zaváže k určitému ČASU na danou dobu, neměl by se trápit myšlenkou:

"Ale, stále stejný ČAS?". Především, pokud to člověk dělá s patřičnou pozorností a láskou, nikdy to nebude stejné; pak by se měl cvičit ve stálosti, aby to dělal stále a neměl na mysli nic jiného, než aby dělal společnost našemu Pánu. A po určité době, když člověk vidí, že Hodiny fungují dobře, může pak přejít k provádění dalších HODIN.

Člověk pak pochopí, že nejde o něco, co se "má číst", a tím to končí, ani o cvičení ve zbožnosti či extra zbožnost, ale o výchovu k životu: k osobnímu vnitřnímu životu Ježíše. Tak přijde čas, kdy kromě oněch patnácti či dvaceti minut čtení naplní mysl a srdce na zbytek hodiny a dne, zatímco člověk dělá jiné věci nebo jedná s jinými lidmi. Pak budeme postupně pociťovat, že v nás žije Ježíš, nejen náš život, ale jeho život.

I messaggi della Madonna nel Mondo
Log in to Facebook | Facebook