"Není možné oslavovat triumf vtěleného Boha, jeho vítězství nad smrtí - nejzazší mezí naší porušenosti -, aniž bychom současně nevyznávali velikost Kristova kříže, poslední stupeň svobodného vyčerpání (kenoze) Božího Syna," uvádí známý pravoslavný teolog Vladimír Losskij (+1958) do tajemství paradoxu ponížení Božího Syna k dosažení "vítězství skrze porážku, slávy skrze ponížení, života skrze smrt". Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo hynou, avšak těm, kdo jsou zachraňováni, je mocí Boží (1Kor 1,18). Není možné oslavovat triumf vtěleného Boha, jeho vítězství nad smrtí - nejzazší mezí naší porušenosti -, aniž bychom současně nevyznávali velikost Kristova kříže, poslední stupeň svobodného vyčerpání (kenoze) Syna Božího, poslušného Otci až k smrti, a to k smrti na kříži (Flp 2,8). Neboť „abychom mohli žít, bylo nutné, aby se Bůh stal člověkem a zemřel."[1] Vtělení Boha se tedy uskutečnilo proto, aby se věčné Slovo stalo smrtelným,[2] a sám Kristus říká, že právě pro tuto hodinu přišel (J 12,27). Ale tato hodina Pána, který přišel kvůli naší spáse, je také hodinou jeho nepřátel, moci temnoty (Lk 22,53).[3] Kristovo skutečné vítězství totiž spočívalo v jeho zdánlivé porážce: pouze smrtí zrušil moc smrti. To je „pokušení" a „šílenství" kříže, šílenství, bez něhož zůstává Boží moudrost navždy nepochopitelná pro mocné tohoto věku (1Kor 2,8). Kříž je tedy konkrétním vyjádřením křesťanského tajemství - vítězství skrze porážku, sláva skrze ponížení, život skrze smrt. Je to symbol všemohoucnosti Boha, který se chtěl stát člověkem a zemřít smrtí nevolníka, aby zachránil své stvoření. Kříž, který je znamením Kristovy královské moci („Proto jej nazývám králem, neboť jej vidím ukřižovaného - králi přísluší zemřít za své poddané," říká svatý Jan Zlatoústý[4]), je zároveň znamením vykoupení, neboť obsahuje tajemství trojiční lásky k padlému lidstvu: „Láska Otcova je křižující, láska Syna je ukřižovaná, láska Ducha triumfující mocí kříže."[5] [Vladimir Losskij - Leonid Alexandrovič Uspenskij: Význam ikon, kap. „Hlavní svátky", ikona „Kříž". Z ruského vydání (Лосский, В. - Успенский, Л. А.: Смысл икон, Москва 2014 /orig.: Le Sens des icônes, 1947/) přeložil Lukáš Drexler.]
