Evropu čeká už brzy potravinová i energetická krize
Evropu čeká už brzy potravinová i energetická krize.
Vlády zde mají být pro občany jejich zemí. Jenže loutky, které jsou ve většině evropských vlád, nejsou na svých postech pro dobro vlastních zemí, ale jen proto, aby plnily zadání svých loutkovodičů. A poslední dva roky bylo zadání velmi zásadní: je třeba zničit ekonomiku a uvést většinu lidí do chudoby. Přesně tak, jak o tom sní globalisté. Nikdo by neměl nic vlastnit a ti nahoře budou šťastní.
První fází likvidace ekonomik byla covidová opatření. Poslední dva roky odkryly zejména to, jak tristní je stav naší společnosti, která se nechá natolik zmanipulovat politiky, médii a podstrčenými rádoby „odborníky“, že uvěří, že likvidací ekonomiky zachrání životy.
Mnozí z nás upozorňovali na to, že údajná „covidová opatření“ mají jediný cíl: zničit ekonomiku a zavést vleklou hospodářskou krizi, tu nejhorší, jakou kdy svět zažil. Kdo ovšem toto tvrdil, byl nazván konspirátorem a vrahem babiček. Přitom vrahy jsou ti, kdo tato drakonická opatření zaváděli. Kolik zničených životů totiž přinesou právě poslední dva roky zaváděná opatření, se teprve ukáže. Celosvětově to půjde do miliard…
A Evropa to odnese nejvíc. Ta měla být ostatně od samého začátku zlikvidována víc, než zbytek světa. K tomu, aby se už tak poničená ekonomika dostala do ještě hlubšího propadu, pak přispěje i současná válka na Ukrajině. Právě po ní poznáme, jak velkou pravdu mají všichni, kdo upozorňují na nutnost potravinové soběstačnosti. Tu jsme i díky podobným politikům, jací nyní sedí ve vládě, již dávno ztratili a dále ztrácíme.
Co tedy Evropu čeká?
Horká válka mezi Ruskem a Ukrajinou otřásá světem. A stejně tak mezinárodní ceny obilí. Tyto dvě země představují 29 procent celosvětového vývozu pšenice. Společně vyvážejí 60 milionů tun obilí ročně. Kromě toho je Ukrajina jedním z největších vývozců ječmene, kukuřice a řepky a vlastní třetinu velmi kvalitní černozemě. Ta je považována za nejlepší půdu na světě. Stručně řečeno: Ukrajina, „obilnice Evropy“, je domovem nejproduktivnějších polí.
Každý rok se na Ukrajině vyprodukuje více než 60 milionů tun obilí. Více než polovina je exportována. Celkově hraje zemědělský sektor důležitou ekonomickou roli, představuje 18 procent HDP a 42 procent celkového vývozu. Jen v roce 2021 země vydělala 12, 3 miliardy dolarů z vývozu obilí.
Hlavním kanálem pro mezinárodní dodávky obilí z Ruska a Ukrajiny je Černé moře. Vnitrozemské moře mezi Malou Asií a jihovýchodní Evropou se sousedními státy Ukrajinou, Ruskem, Gruzií, Tureckem, Bulharskem a Rumunskem se již stalo dalším bojištěm.
V extrémních případech by mohly být ovlivněny dodávky až 16 milionů tun pšenice z Ruska a Ukrajiny. Odborníci se již domnívají, že omezení dodávek pro nadcházející týdny je možné.
Další dramaticky rostoucí ceny pšenice, které lze očekávat, by nejen způsobily výrazný nárůst potravinové inflace, ale také by vyvolaly potravinovou krizi v Evropě, na Středním východě a ve zbytku světa.
Žijeme již v době, kdy se potravinová nejistota zvýšila díky vládami nařízeným covidovým restrikcím a souvisejícímu narušení globálního dodavatelského řetězce. Ceny potravin již dramaticky vzrostly. Pokud by se tento trend ještě zintenzivnil, například ceny chleba by nadále rostly, destabilizovalo by to spolu s prudkým růstem cen energií řadu regionů světa.
Zpráva v European Journal of Public Health ukazuje, že už plandemie představuje obrovský tlak na globální ekonomiku. Po celosvětové finanční krizi v roce 2008 bylo odhadem 13,5 milionu evropských domácností postiženo nedostatkem potravin. Současná recese je však mnohem hlubší a očekává se, že bude trvat déle. Celá dodávka potravin by se mohla zastavit, jak dodává zástupce zemědělského sdružení.
Existují dvě vzájemně propojené hrozby pro zajišťování potravin: na jedné straně nedostatek potravin, který, jak již bylo ukázáno, vyvolává růst cen. A na druhé straně nespravedlivé rozdělování dostupných potravin. Varovným signálem je rostoucí počet lidí, kteří se obracejí na nouzové potravinové banky.
Kvůli nedostatku zemědělských surovin si evropští zemědělci již stěžují na vysoké ceny základních potravin, jako je pšenice a rýže, které se používají k výrobě chleba, těstovin a dalších produktů. Nárůst cen se od začátku roku 2020 zvýšil až o 17 procent. Ty nejen zvyšují spotřebitelské ceny, ale ještě tvrději zasahují ty lidi, kteří už sotva vydělávají na živobytí.
Dalším problémem bude energetická krize a to zejména co se dodávek plynu týká. Evropa je závislá na ruském plynu. EU dosud téměř polovinu svých potřeb získávala z Ruska. Tyto dodávky plynu nemohou být plně kompenzovány a to ani předraženým plynem, dováženým na lodích z USA…
Na umelo vyvolanú krízu majú nepochybne vopred pripravenú odpoveď. Najprv vznikne "revolučná situácia", samozrejme umelá a riadená, aby sa nevymkla z ich rúk, no a potom, keď sa budú vystrašené a schudobnelé masy dožadovať pomoci, tak ju ponúknu. Samozrejme, nebude to zadarmo. Bude sa očakávať, že ľudia sa zrieknu všetkého. Možno sa dokonca dočkáme aj ich očakávaného "spasiteľa".
