Stylita
447

Sv. Nikolaj Velimirovič

Sv. Nikolaj Velimirovič, biskup žičský a ochridský:

Nestačí být jen člověkem

Vykonej dobro, zakopej ho pod kámen a ono si z kamene vytvoří jazyk a samo se odhalí.
Když jsi ve vězení pro spravedlnost, všechny hvězdy, zářící nad tvým vězením, budou pracovat pro tvoji svobodu.
Když jsi na šibenici pro spravedlnost, pohnou se nebesa a začnou hníst tvou smrt jako těsto, aby ji proměnila v život.
Být člověkem je málo.
Buďte bohové, říká svaté Písmo.
Být člověkem je dost malý cíl.
Buďte bohové, to je vysoký cíl.
Vy, co hladovíte, nic jiné vás nenasytí, než tento vysoký cíl.
Vy, co žízníte, nic jiné vaši žízeň neuhasí, než tento vysoký cíl.
Ti, kdo vám do ucha šeptají: "Buďte lidé!", vám ve skutečnosti říkají: "Buďte tím, čím jste, jen trochu jinak."
Ale Bůh, který ve vás věří, vám do ucha s láskou šeptá to největší a nejsladší tajemství: "Buďte bohové!"
Nic víc se už nedá říct. Protože zde se ztrácejí všechna slova a mlčení se stává upovídaným.

................

Zápas Jákoba s Bohem

Pokud jsi člověkem, musíš v tomto životě zápasit s Bohem, stejně jako s ním zápasil Jákob. Můžeš hovořit o neuvěřitelném štěstí, když nad tebou zvítězí Bůh. Běda ale, když nad Bohem zvítězíš ty a zůstaneš sám na bitevním poli. Protože v tom případě jsi nezvítězil ty, ale smrt.

..................

Rostl jeden zlatý strom,
zlatý strom se třemi zlatými větvemi.
Na nich seděli bílí ptáci-zpěváci,
bílí jako sníh.
Ti ptáci však ze stromu popadali,
někam dolů, velmi hluboko.
Ale ten vysoký, zářící
zlatý strom rostl dál.
Tam v hlubinách byla smrt a temnota:
temnota, která se stávala stále temnější.
Zloba a hlad, zoufalství a nářek,
šílenství, horečnaté blouznění.
Všichni ptáci byli ponořeni
v té černé tmě propasti.
Už nikdy nemohli
vzlétnout k výšinám.
Zlatý strom se smiloval
nad nešťastnými ptáky.
Mezi větvemi
zněl tichý rozhovor.
A pak se jedna větev sklonila
nad tou strašlivou propastí
a vyzdvihla ptačí hnízdo
až na vrcholek hory.
Roste jeden zlatý strom,
zlatý strom se třemi zlatými větvemi.
A na nich zase sedí bílí ptáci-zpěváci,
bílí jako sníh.

(přeložil arcib. Jiří, pravoslavná církev)