38. T.j., kdo vzývá jméno mé, aby učinil zázrak, a skutečně v jménu mém, či spíše (podle řeckého) na základě jména mého (mou mocí) divy činí, ten má víru ve mne, jest mým ctitelem a tak snadno nepřevrátí se, aby se stal mým odpůrcem a mě tupil. (katolický výklad Sýkorův, Mk 10, 38).

16. Ještě jiné ovce, totiž pohany, které nejsou z tohoto ovčince totiž ze židů. I ty (pohany) musím po věčném úradku Otcově přivésti do svého ovčince, do církve své, a bude jeden ovčinec, jeden pastýř, t. j. jedna církev pravá pod jedním pastýřem nejvyšším, ve které přestanou protivy mezi židy a pohany, ježto všichni, židé i pohané, budou do církve přijímáni a jako jedna obec v ní pod jedním pastýřem nejvyšším ke spáse vedeni, ctíce téhož Pána nejvyššího, vyznávajíce touž víru a užívajíce týchž prostředků spásy. Slova ta počala se vyplňovati již v době apoštolské. Nikterak tedy nepraví se jimi, že kdy všickni lidé na zemi do církve vstoupí. (katolický výklad Sýkorův Jan 10, 16).

Čo myslíte: keď budete mať latinskú omšu späť zmení ešte niečo podstatného k lepšiemu?