Pochválen buď, Jezu Kriste,
že vyvoluješ zajisté
to, co se zdá býti slabé,
nezpůsobilé a malé.
Mláďátka, slabí rytíři,
které ukrutní žoldnéři
Herodesovi pobili,
smrtí tě dnes oslavili.
Nemohli sice mluvením,
ale krve vycezením
tvou božskou moc vyznávali,
Kriste, narozený z Panny.
Ó slavní Krista poslové,
ó mučedníků kvítkové,
k milosti nám pomáhejte,
za smilování žádejte.
Proste, Kristus vás vyslyší
pro tu nevinnou smrt vaši,
bychom byli vírou stálí
a jednou s ním kralovali.
Z kázání svatého Quodvultdea, biskupa
(Sermo 2 de Symbolo: PL 40,655)
Nemluví ještě, a už vyznávají KristaNarodil se malý chlapec i velký Král. Zdaleka vede Bůh mudrce, aby se přišli poklonit tomu, kdo sice leží v jeslích, ale kraluje nebi i zemi. A když mudrcové zvěstují, že se narodil král, Herodes se děsí a chce ho zabít, aby neztratil své království. A přitom kdyby v něho uvěřil, klidně by si kraloval zde na tomto světě i jednou bez konce v životě věčném.
Proč se bojíš, Herode, když slyšíš, že se narodil Král? Nepřišel přece, aby tebe svrhl a vyhnal, ale aby přemohl ďábla. Ale ty to nechápeš, děsíš se a běsníš, a pro zničení toho jediného, po kterém se pídíš, se stáváš ukrutníkem vraždícím tolik dětí.
Neodvrátí tě ani láska hořekujících matek, ani truchlení otců nad zavražděnými syny, ani křik a nářek dětí. Vraždíš tyto drobečky jen proto, že tvé srdce vraždí strach a ty se domníváš, že když se ti podaří, oč usiluješ, budeš moci být dlouho živ. Ale vždyť ty chceš zabít sám Život!
Nuže, onen zdroj milosti, maličký i veliký, ten, který leží v jeslích, otřásá tvým trůnem. Aniž to víš, uskutečňuje skrze tebe své dílo a vysvobozuje duše ze zajetí ďáblova. Děti svých nepřátel přijal totiž za vlastní.
Děťátka umírají za Krista a nevědí o tom, rodiče oplakávají ty, kteří se ve smrti stávají mučedníky; a ty, kteří ještě ani nemluví, činí Kristus svými spolehlivými svědky. Hle, jak kraluje ten, jenž právě přišel vládnout! Hle, osvoboditel už osvobozuje, spasitel přináší spásu!
Jenže ty, Herode, o tom nic nevíš, děsíš se a běsníš. A zatímco proti tomuto dítěti běsníš, už mu prokazuješ službu, i když o tom nevíš.
Jak veliký je to dar milosti! Pro jaké zásluhy bylo těmto dětem dopřáno takovéto vítězství? Nemluví ještě, a už vyznávají Krista. Nejsou s to se pustit do boje, protože nevládnou ještě rukama, a už si odnášejí palmu vítězství!
zdroj:
Denní modlitba církve