I messaggi della Madonna nel Mondo 6 d

MARIA VALTORTA
Země je jen jedním z rotujících prachů na nekonečné obloze, nikoliv však tím největším Určitě je však nejzkaženější.
"(...) Odporné nemoci jako znamení tvé neřesti; krev ve vodách jako svědectví o veškeré krvi, kterou jsi chtěl prolít, a mezi ní je i ta moje; oheň ze slunce, abys okusil předchuť věčného žáru, který čeká na prokleté; temnota, aby tě varovala, že temnota čeká na ty, kdo nenávidí Světlo; to vše, aby tě přiměla k zamyšlení a pokání.
A nepomůže to. Budete padat i nadále.
Budete pokračovat v uzavírání spojenectví se zlem a připravovat cestu "králům Východu", tedy pomoci Syna zla.
Zdá se, že pohromy nesou moji andělé. Ve skutečnosti jste to vy. Chcete je a budete je mít.
Sami jste se stali draky a šelmami, neboť jste se zbavili draka (Zj 12; 20,2-3) a šelmy, a tak ze svého zkaženého nitra vyvedete nečisté bytosti: naprosto démonické nauky, které předváděním falešných zázraků svedou mocné a zatáhnou je do boje proti Bohu. Budete tak zvrácení, že budete považovat za nebeské zázraky to, co je pekelným stvořením.
Marie, nyní tě vezmu za ruku, abych tě zavedl do nejtemnější části Janovy knihy. Glosátoři téhož vyčerpali své schopnosti v mnoha dedukcích, aby sobě i davům vysvětlili, kdo je "velký Babylon" (Zj 17-18). Lidským zrakem, jemuž otřesy způsobené chtěnými nebo skutečnými událostmi nebyly cizí, dali mnohým věcem jméno Babylon.
Ale jak by si nemohli myslet, že "velký Babylon" je celá země?
Byl bych velmi malý a omezený Bůh Stvořitel, kdybych stvořil Zemi jen jako obydlený svět!
Pulsováním své vůle jsem z nicoty pozvedl světy a světy a promítl je, světelný prach, do nesmírnosti nebeské klenby.
Země, na kterou jste tak pyšní a tak zuřiví, je jen jedním z rotujících prachů v nekonečnu, a ne tím největším.
Rozhodně je však nejzkorumpovanější.
Není snad Země velkou nevěstkou, která smilní se všemi mocnostmi země a pekla, a neprodali se snad obyvatelé Země: těly i dušemi, aby zvítězili v den Země?
Ano, je to tak.
Zločiny Země mají všechna jména rouhání, stejně jako Šelma, s níž se Země a její obyvatelé spojili, aby zvítězili.
Sedm hříchů stojí jako strašidelné ozdoby na hlavě Šelmy, která přenáší Zemi na Zemi4 na pastviny Zla, a deset rohů, metaforické číslo, demonstruje nekonečné neřesti páchané s cílem získat za každou cenu to, co chce její zuřivá chamtivost.
Není snad země zalitá krví mučedníků, opojená tímto svatým nápojem, který se z jejích svatokrádežných úst proměnil ve filtr prokletého opojení?
Šelma, která ji nese: souhrn a syntéza všeho zla, které bylo od Adama napácháno, aby zvítězilo ve světě a v těle, za sebou táhne ty, kdo ji uctívají, a stanou se králi prokleté hodiny a království.
Jako synové Boží jste králi a je to věčné království. Ale vy se stáváte králi jedné hodiny a prokletého království, když uctíváte Satana, který vám může dát jen pomíjivý triumf zaplacený cenou věčné hrůzy.
Šelma říká, že Jan (Zj 17,8) byl a není. Na konci světa to tak bude. Byla, protože skutečně byla; není, protože já, Kristus, ji porazím a pohřbím, protože už nebude potřeba k vítězství světa.
Nesedí snad Země na vodách svých moří a nevyužívá jich ke škodám?
Co nevyužila?
Lidé, národy, rasy, hranice, zájmy, potraviny, expanze, to vše jí sloužilo ke smilstvu a vyhlazovacím vraždám a iskarijským zradám.
Její vlastní děti, které živila krví hříchu, na ní vykonají Boží pomstu, zničí se a součet zločinů proti Bohu a lidem dosáhne dokonalého počtu, který si vyžádá zahřmění mého: "Dost!".
V té hodině bude vřít, kouřit vděčnou vůní u Mého trůnu, krev mučedníků a proroků a hroudy země, které shromáždily sténání těch, kdo byli zabiti z nenávisti ke Mně a dostali poslední vzdechy, vydají velký křik složený ze všech těchto svatých sténání a budou se chvět křečí úzkosti, otřásat městy a domy lidí, kde se páchá hřích a zabíjí, a naplní hlasem žádajícím Spravedlnost nebeskou klenbu.
A spravedlnost bude. Přijdu. Přijdu, protože jsem věrný a pravdivý. Přijdu, abych dal pokoj věrným a svatý soud živým. Přijdu se Svým jménem, jehož význam znám jen Já sám a v jehož písmenech jsou hlavní atributy Boha, jehož jsem součástí a vším.
Napište: Ježíš: velikost, věčnost, svatost, jednota. Napiš: Kristus: Láska, Vykoupení, Neomezenost, Moudrost, Trojice, Všemohoucnost (Boha zhuštěného do jména lidského Slova).
A pokud se vám zdá, že nějaký atribut chybí, pomyslete, že Spravedlnost je obsažena ve Svatosti, protože ten, kdo je svatý, je spravedlivý, Království ve Velikosti, Stvoření ve Všemohoucnosti. V mém jménu se tedy hlásají Boží chvály.
Svaté jméno, jehož zvuk sráží démony. Jméno života, které dává život, světlo a sílu těm, kdo tě milují a vzývají.
Jméno, které je korunováno na mé hlavě (v období míru, které předchází soudu) jako vítěz nad Šelmou a jejím prorokem, kteří budou uchváceni, vrženi, ponořeni, pohřbeni v tekutém a věčném ohni, jehož kousavá krutost je pro lidský rozum nepředstavitelná.
Pak nastane čas mého pozemského království. V démonických zločinech proto nastane útlum, aby měl člověk čas znovu uslyšet hlasy z nebe. Až bude odstraněna síla, která rozpoutává hrůzu, spustí se velké duchovní proudy jako kaskády milosti, jako řeky nebeských vod, aby promlouvaly slovy Světla.
Ale jako se v průběhu staletí neshromáždily jednotlivé hlasy, počínaje hlasem Slova, které mluví o Dobru, tak budou lidé hluší a hluší k těm, kteří jsou označeni Mým znamením, Mým milovaným přátelům, kteří se rozhodli Mne následovat, hluší k hlasům mnoha duchů, k hlasům podobným šumění mnoha vod, které budou zpívat novou píseň (Zj 14,3; Zj 15,2-4), aby vedly národy ke Světlu a především ke Mně: věčnému Slovu. Až bude dokonán poslední pokus (pokus o mír po trestech, o duchovní evangelizaci), přijde satan naposledy a najde stoupence ve čtyřech koutech země a bude jich víc než mořského písku (Zj 20,7-8).
Ježíši! Ach, Ježíš, který zemřel, aby zachránil lidstvo! Jen trpělivý Bůh může čekat tak dlouho, udělat tolik a dosáhnout tak málo, aniž by odňal lidem svůj dar a nechal je zahynout dlouho před určenou hodinou! Pouze Má Trpělivost, která je Láska, mohla čekat, protože věděla, že jako rákos, který projde velmi jemným sítem, přijde ke slávě nějaká vzácná duše ve srovnání s masou, která neví, která nechce projít sítem Zákona, Lásky, Oběti, aby přišla ke Mně.
Ale v hodině příchodu, kdy jako Bůh, Král a Soudce přijdu, abych shromáždil vyvolené a proklel zavržené a po nejvyšším vítězství Ježíše Krista je uvrhl tam, kde již navždy budou Antikrist, Šelma a Satan (Zj 20,10), Synu Boží, vítězi nad smrtí a zlem, těmto vyvoleným, kteří uměli zůstat "živí" v životě, živí v duchu, čekajícím na naši hodinu vítězství, dám do vlastnictví nebeský příbytek, dám Sebe bez ustání a bez míry.
Zápisníky - 22. srpna 1943