Mons. Richard Williamson FSSPX, komentář k setkání v Assissi. Překlad komentáře světem nanáviděného mons. R. Williamsona k plánovanému setkání v Assissi tohoto roku.Více
Mons. Richard Williamson FSSPX, komentář k setkání v Assissi.
Překlad komentáře světem nanáviděného mons. R. Williamsona k plánovanému setkání v Assissi tohoto roku.
Překlad komentáře světem nanáviděného mons. R. Williamsona k plánovanému setkání v Assissi tohoto roku.
Mons. Williamson, Assissi
Někteří lidé se stále obávají, že Společnost sv. Pia X. arcibiskupa Lefebvra je na cestě ke špatné dohodě s Římem Benedikta XVI., ale mimo jiné kvůli Papežovu Assisi-ismu by se mohlo říci, že Benedikt XVI. sám dělá, co může, aby takové události (dobré dohodě, pozn. JS) zabránil.
Před šesti dny obhajoval teorii, že světová "velká náboženství" mohou představovat …Více
Mons. Williamson, Assissi
Někteří lidé se stále obávají, že Společnost sv. Pia X. arcibiskupa Lefebvra je na cestě ke špatné dohodě s Římem Benedikta XVI., ale mimo jiné kvůli Papežovu Assisi-ismu by se mohlo říci, že Benedikt XVI. sám dělá, co může, aby takové události (dobré dohodě, pozn. JS) zabránil.
Před šesti dny obhajoval teorii, že světová "velká náboženství" mohou představovat "důležitý faktor míru a jednoty lidstva". Před pěti dny ve skutečnosti oznámil, že v říjnu tohoto roku půjde "jako poutník" do Assisi, aby připomněl 25. výročí Modlitebního setkání světových náboženství, které tam uspořádal Papež Jan Pavel II. v roce 1986. Ale teorii všech "velkých světových náboženství", která přispívají ke světovému míru, naprosto odmítl arcibiskup Lefebvre, a konání Modlitebního setkání v Assisi v roce 1986 odsoudil jako křiklavé porušení Prvního přikázání, které přicházejíc od Náměstka Kristova představuje pohoršení v celých dějinách Církve neslýchané. Snad jen obava z toho, že by přílišné opakování mohlo být kontraproduktivní, by ho mohla zdržet od kárání posledního projevu Assisi-ismu.
Arcibiskup Lefebvre nicméně poznal, že příliš málo katolíků chápe nezměrnost tohoto pohoršení. To proto, že celý moderní svět opomíjí Boha, přehlíží božství našeho Pána Ježíše Krista, činí náboženství věcí svobodné volby a převrací katolickou Tradici v pouhou otázku citlivosti či pocitu. Tento způsob myšlení, který nakazil i Papeže, se stal tak běžným všude kolem nás, že každého z nás ohrožuje. Vraťme se k základům:
Vše, co je, vyžaduje Prvotní Příčinu. Tato Příčina, aby byla První, musí být samo Bytí, které je dokonalé, protože jakýkoliv další Bůh, který by se od Prvního lišil, by musel mít jistou dokonalost, které by se Prvnímu nedostávala. Tedy Bůh může být pouze jeden. Tento jediný pravý Bůh přijal lidskou přirozenost jednou a jen jednou, v božské Osobě našeho Pána Ježíše Krista, který své Božství prokázal počtem a kvalitou zázraků, které žádného jiného člověka nedoprovázely, ale doprovázejí od té doby až dosud Církev: Římskokatolickou Církev. Členství v Církvi pochází z víry a je přístupné všem lidem. Pokud věří, je to nepostradatelný počátek jejich věčné spásy. Pokud odmítnou věřit, jsou na cestě k věčnému zavržení. (Mk. XVI, 16).
Proto podporují-li Papežové Jan Pavel II. a Benedikt XVI. svými minulými a budoucími akcemi v Assisi lidi k tomu, aby si mysleli, že katolictví není jednou jedinou cestou ke šťastné věčnosti, ale pouze jedním (byť nejlepším) z mnoha podporovatelů "míru a jednoty" lidstva v pozemském životě, vyplývá z toho, že oba Papežové usnadnili strašlivé zavržení bezpočtu lidí v příštím životě. Než aby se jakkoliv podílel na takové zradě, arcibiskup Lefebvre dal raději přednost tomu být vysmíván, odmítán, pohrdán, opomíjen, umlčen, "exkomunikován", prostě všechno možné.
Existuje cena, kterou je třeba zaplatit za to, že se držíme Pravdy. Kolik katolíků je připraveno ji zaplatit?
Kyrie eleison.
Někteří lidé se stále obávají, že Společnost sv. Pia X. arcibiskupa Lefebvra je na cestě ke špatné dohodě s Římem Benedikta XVI., ale mimo jiné kvůli Papežovu Assisi-ismu by se mohlo říci, že Benedikt XVI. sám dělá, co může, aby takové události (dobré dohodě, pozn. JS) zabránil.
Před šesti dny obhajoval teorii, že světová "velká náboženství" mohou představovat "důležitý faktor míru a jednoty lidstva". Před pěti dny ve skutečnosti oznámil, že v říjnu tohoto roku půjde "jako poutník" do Assisi, aby připomněl 25. výročí Modlitebního setkání světových náboženství, které tam uspořádal Papež Jan Pavel II. v roce 1986. Ale teorii všech "velkých světových náboženství", která přispívají ke světovému míru, naprosto odmítl arcibiskup Lefebvre, a konání Modlitebního setkání v Assisi v roce 1986 odsoudil jako křiklavé porušení Prvního přikázání, které přicházejíc od Náměstka Kristova představuje pohoršení v celých dějinách Církve neslýchané. Snad jen obava z toho, že by přílišné opakování mohlo být kontraproduktivní, by ho mohla zdržet od kárání posledního projevu Assisi-ismu.
Arcibiskup Lefebvre nicméně poznal, že příliš málo katolíků chápe nezměrnost tohoto pohoršení. To proto, že celý moderní svět opomíjí Boha, přehlíží božství našeho Pána Ježíše Krista, činí náboženství věcí svobodné volby a převrací katolickou Tradici v pouhou otázku citlivosti či pocitu. Tento způsob myšlení, který nakazil i Papeže, se stal tak běžným všude kolem nás, že každého z nás ohrožuje. Vraťme se k základům:
Vše, co je, vyžaduje Prvotní Příčinu. Tato Příčina, aby byla První, musí být samo Bytí, které je dokonalé, protože jakýkoliv další Bůh, který by se od Prvního lišil, by musel mít jistou dokonalost, které by se Prvnímu nedostávala. Tedy Bůh může být pouze jeden. Tento jediný pravý Bůh přijal lidskou přirozenost jednou a jen jednou, v božské Osobě našeho Pána Ježíše Krista, který své Božství prokázal počtem a kvalitou zázraků, které žádného jiného člověka nedoprovázely, ale doprovázejí od té doby až dosud Církev: Římskokatolickou Církev. Členství v Církvi pochází z víry a je přístupné všem lidem. Pokud věří, je to nepostradatelný počátek jejich věčné spásy. Pokud odmítnou věřit, jsou na cestě k věčnému zavržení. (Mk. XVI, 16).
Proto podporují-li Papežové Jan Pavel II. a Benedikt XVI. svými minulými a budoucími akcemi v Assisi lidi k tomu, aby si mysleli, že katolictví není jednou jedinou cestou ke šťastné věčnosti, ale pouze jedním (byť nejlepším) z mnoha podporovatelů "míru a jednoty" lidstva v pozemském životě, vyplývá z toho, že oba Papežové usnadnili strašlivé zavržení bezpočtu lidí v příštím životě. Než aby se jakkoliv podílel na takové zradě, arcibiskup Lefebvre dal raději přednost tomu být vysmíván, odmítán, pohrdán, opomíjen, umlčen, "exkomunikován", prostě všechno možné.
Existuje cena, kterou je třeba zaplatit za to, že se držíme Pravdy. Kolik katolíků je připraveno ji zaplatit?
Kyrie eleison.