Nacházíme se již ve druhé fázi Velkého resetu, v té další dojde k přechodu na digitální měnu.
Nacházíme se již ve druhé fázi Velkého resetu, v té další dojde k přechodu na digitální měnu.
Návrat do feudalismu. Asi tak by se dal charakterizovat Velký reset. Do světa, kde jsou poddaní, plně závislí na rozmarech pána. Jste poslušní? Pak dostanete najíst. Neposloucháte? Pak zemřete hlady. Přesně tak bude vypadat globalizovaný svět s jednou digitální měnou.
Demokracie byla vždy jen iluzí, díky velmi snadné manipulaci mas nebylo možné dostat do většiny vlád kohokoli, kdo by nesouzněl se systémem. To jsme ostatně poznali v první fázi Velkého resetu, která trvala předchozí dva roky. Drtivá většina vlád jednala přesně podle instrukcí globalistů. Stejně jednala korporátní média, která již doslova „myslí“ za většinu lidí, kteří již nemají vlastní názory. Analýza jakékoli situace a kritické myšlení je něco, co chybí drtivé většině „spáčů,“ díky nimž je možné ve Velkém resetu pokračovat.
Nenechte se zmást záplavou propagandy, která tvrdí, že válka je mezi Ruskem a Ukrajinou. Spíše je to válka mezi technokracií a zbytkem světa. Pokud se model vlády národního státu rozpustí, bude nahrazen vůdci korporátního světa, oligarchy centrálních bank a soukromých finančních institucí.
Během kolapsu globálního dodavatelského řetězce se zhroutí také finanční a měnové systémy, což centrálním bankám poskytne příležitost nahradit stávající měny systémem digitálních měn. Digitální měny vyžadují digitální identitu. Digitální identita umožní univerzální základní příjem a přídělový systém veškerého základního zboží. Vlády se budou klanět, technokracie převezme moc a Velký reset bude dokončen.
Životy milionů lidí budou nyní zničeny jako nezbytné oběti, aby globalisté pokročili ve své kampani za globální dobytí.
Vítejte ve druhé fázi „Velkého resetu“: válce.
Zatímco plandemie zvykla svět na lockdowny, normalizovala do té doby pro většinu lidí zcela neakceptovatelné přijímání experimentálních léků, spustila největší transfer bohatství do společností tím, že zdecimovala malé a střední podniky, a začala s přípravou na kybernetickou budoucnost, byl zapotřebí další vektor k urychlení ekonomického kolapsu, než se národy budou moci „lépe obnovit“.
Níže najdete několik způsobů, jak je současný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dalším katalyzátorem agendy „Velkého resetu“ Světového ekonomického fóra, podporované soudržnou sítí globálních aktérů a rozptýlenou sítí partnerství veřejného a soukromého sektoru.
1. Válka mezi Ruskem a Ukrajinou již vede k bezprecedentnímu narušení globálních dodavatelských řetězců, zhoršuje nedostatek pohonných hmot a vede k chronické inflaci.
Vzhledem k tomu, že geopolitické napětí eskaluje do vleklého konfliktu mezi NATO a osou Čína-Rusko, druhá kontrakce by mohla uvrhnout ekonomiku do stagflace.
V nadcházejících letech si kombinace nízkého růstu a prudké inflace vynutí globální ekonomickou podtřídu založenou na pracovních místech s nízkými mzdami v rozvíjející se zakázkové ekonomice.
Další recese zhorší globální žízeň po zdrojích, zúží prostor pro soběstačnost a výrazně zvýší závislost na vládních dotacích.
Vzhledem k hrozícímu zbídačení významné části světové pracovní síly by to docela dobře mohla být předehra k zavedení univerzálního základního příjmu vedoucího k jakémusi neofeudálnímu řádu.
Zlověstná předpověď Světového ekonomického fóra, že do roku 2030 „nebudeme nic vlastnit a budeme šťastní“, se proto zdá být naplňována děsivou rychlostí.
2. Ekonomické důsledky války povedou k dramatickému snížení globální pracovní síly.
Architekti „Velkého resetu“ očekávají tento trend již několik let a využijí tohoto ekonomického zmatku tím, že posílí roli technologií při řešení globálních výzev a zásadně změní tradiční obchodní modely, aby udrželi krok s rychlými technologickými změnami.
Stejně jako pandemie bude i snižování rizika katastrof ve věku konfliktů do značné míry záviset na ochotě přijmout konkrétní technologické inovace ve veřejném i soukromém sektoru, aby budoucí generace mohly uspokojit potřeby pracovní síly „Velkého resetu“.
Velký reset, jinými slovy 4. průmyslová revoluce, již počítá na většinu manuálních prací s roboty
Zdůrazňuje nadřazenost nových technologií pro pracovní sílu příští generace a zdůrazňuje naléhavost pokroku v plánech na digitalizaci různých aspektů globální pracovní síly prostřednictvím škálovatelných řešení založených na technologiích.
Ti, kteří stojí v čele „Velkého resetu“, se snaží řídit geopolitická rizika vytvářením nových trhů, které se točí kolem digitálních inovací, e-strategií, umělé inteligence, robotiky, nanotechnologií, internetu věcí a internetu těl.
Rychlé tempo nasazování technologií umělé inteligence naznačuje, že optimalizace těchto technologií zpočátku ovlivní tradiční průmyslová odvětví a povolání, která poskytují záchrannou síť pro stovky milionů pracovníků, jako je zemědělství, maloobchod, pohostinství, výroba a kurýři.
Mnoho pracovních míst, která budou v nadcházejících letech ztracena, již byla na cestě k propouštění a je nepravděpodobné, že budou obnovena, jakmile se situace zklidní.
Automatizace ve formě robotů, inteligentního softwaru a strojového učení se však nebude omezovat na pracoviště, která jsou rutinní, opakující se a předvídatelná.
Systémy AI jsou na pokraji automatizace různých pracovních míst zaměstnanců, zejména v oblastech souvisejících se zpracováním informací a rozpoznáváním vzorů, jako je účetnictví, lidské zdroje a pozice středního managementu.
I když není snadné předpovědět budoucí trendy v oblasti zaměstnanosti, je možné říci, že vzhledem ke kombinované hrozbě pandemií a válek čelí pracovníci bezprecedentní restrukturalizaci, přičemž technologie přetvářejí logistiku a potenciálně ohrožují stovky milionů pracovních míst, což vede k největšímu a nejrychlejšímu přemístění pracovních míst v historii a posunu na trhu práce.
Zatímco se dlouho očekávalo, že zvýšené využívání technologií v soukromém sektoru povede k masivním ztrátám pracovních míst, pandemie a hrozící narušení související s válkou tento proces urychlí, takže mnoho společností nebude mít jinou možnost než propustit zaměstnance a nahradit je kreativními technologickými řešeními, jen aby zajistily přežití svého podnikání.
Jinými slovy, mnoho pracovních míst, která budou v nadcházejících letech ztracena, již byla na cestě k propouštění a je nepravděpodobné, že budou obnovena, jakmile se „prach usadí“.
3. Válka výrazně snížila závislost Evropy na ruském energetickém sektoru a posílila ústřední význam cílů udržitelného rozvoje OSN a „nulových čistých emisí“, které jsou jádrem „Velkého resetu“ a Agendy 2030.
Politici pochodující v těsném závěsu s „Velkým resetem“ využijí tvrdých sankcí proti Rusku tím, že urychlí přechod na „zelenou“ energii a znovu potvrdí význam dekarbonizace jako součásti „boje proti změně klimatu“.
Bylo by však velmi krátkozraké předpokládat, že „Velký reset“ je v konečném důsledku zaměřen na spravedlivou distribuci „zeleného“ vodíku a uhlíkově neutrálních syntetických paliv jako náhrady benzínu a nafty.
Zatímco cíle udržitelného rozvoje OSN jsou pro zotavení po pandemii klíčové, co je důležitější je to, že jsou zásadní pro transformaci akcionářského kapitalismu, který je nyní davoskými elitami oslavován jako „zainteresovaný kapitalismus“.
To centralizuje moc v rukou zainteresovaných stran pod tím, co se zdá být benevolentní maskou znovuobjevení kapitalismu spravedlivějšími a ekologičtějšími prostředky.
Z ekonomického hlediska se jedná o systém, v němž vlády již nejsou konečnými arbitry státní politiky, ale nevolené soukromé korporace se stávají de facto správci společnosti a přebírají přímou odpovědnost za řešení sociálních, ekonomických a environmentálních výzev světa prostřednictvím makroekonomické spolupráce a mnohostranného modelu globálního řízení.
V rámci takového ekonomického konstruktu mohou skupiny pro správu majetku přesměrovat globální tok kapitálu tím, že sladí své investice s cíli udržitelného rozvoje Organizace spojených národů a nakonfigurují je jako vyhovující environmentálním, sociálním a korporátním procesům, což umožní vybudovat nové mezinárodní trhy na katastrofě a utrpení potenciálně stovek milionů lidí žijících v ekonomickém klimatu způsobeném válkou.
Válka proto poskytuje obrovskou pobídku vládám, které prosazují „reset“, aby aktivně usilovaly o energetickou nezávislost, formovaly trhy směrem k „zelenému a inkluzivnímu růstu“ a nakonec posunuly obyvatelstvo směrem k systému známému také jako ekonomika uhlíkových úvěrů.
To centralizuje moc v rukou zájmových skupin pod tím, co se zdá být benevolentní maskou znovuobjevení kapitalismu spravedlivějšími a ekologičtějšími prostředky, za použití klamných hesel jako „Build Back Better“, aniž by byl obětován imperativ neustálého růstu kapitalismu.
4. Nedostatek potravin způsobený válkou přinese syntetické biologii velký přínos, protože konvergence digitálních technologií s vědou o materiálech a biologií radikálně změní zemědělský sektor a podpoří zavedení rostlinných a laboratorních alternativ v celosvětovém měřítku.
Rusko i Ukrajina jsou „obilnice světa“ a kritický nedostatek obilí, hnojiv, rostlinných olejů a základních potravin zdůrazní význam biotechnologií pro potravinovou bezpečnost a udržitelnost, což zplodí několik začínajících podniků napodobenin masa, podobných „Impossible Foods“, spolufinancovaným Billem Gatesem.
Lze proto očekávat, že silnější vládní regulace povede k dramatické transformaci průmyslové produkce a pěstování potravin, což bude v konečném důsledku přínosem pro zemědělský průmysl a biotechnologické investory, protože potravinové systémy jsou přetvářeny novými technologiemi pro pěstování „udržitelných“ bílkovin a patentovaných plodin CRISPR.
5. Vyloučení Ruska ze SWIFT (Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci) je předzvěstí ekonomického resetu, který vyvolá přesně ten druh nezdaru nezbytný k integraci velké části světové populace do technokratické kontrolní sítě.
Jak poznamenalo několik ekonomů, postavení SWIFT, CHIPS (The Clearing House Interbank Payments System) a amerického dolaru proti Rusku pouze povzbudí geopolitické rivaly, jako je Čína, aby urychlili proces dedolarizace.
Zdá se, že hlavním příjemcem ekonomických sankcí proti Rusku je Čína, která může přetvořit euroasijský trh tím, že povzbudí Šanghajskou organizaci pro spolupráci (SCO) a členské státy BRICS, aby obešly ekosystém SWIFT a zpracovávaly přeshraniční mezinárodní platby v digitálním jüanu.
Zatímco poptávka po kryptoměnách se masivně zvýší, je pravděpodobné, že to přiměje mnoho vlád, aby stále více regulovaly sektor prostřednictvím veřejných blockchainů a prosazovaly multilaterální zákaz decentralizovaných kryptoměn.
Posun ke kryptoměnám by mohl být generální zkouškou na prosazování plánů na programovatelné peníze pod dohledem federálního regulátora, což by vedlo k větší akumulaci moci v rukou mocné globální technokracie, čímž by se zpečetilo naše zotročení finančními institucemi.
Tato válka přivede měny k paritě a zahájí nový způsob, jakým jakým bude fungovat mezinárodní bankovnictví a makroekonomická spolupráce prostřednictvím budoucího zavedení měn digitálních centrálních bank.
6. Tato válka znamená důležitý bod obratu v úsilí globalistů o nový, na pravidlech založený mezinárodní řád zakotvený v Eurasii.
Jak poznamenal „otec geopolitiky“ Halford Mackinder před více než sto lety, vzestup jakéhokoli globálního hegemona za posledních 500 let byl umožněn ovládnutím Eurasie. Stejně tak byl jejich úpadek spojen se ztrátou kontroly nad touto centrální pevninou.
Tato příčinná souvislost mezi geografií a mocí neunikla globální síti zúčastněných stran zastupujících WEF. Mnozí z nich předvídali přechod do multipolární éry a návrat k velmocenskému soupeření tváří v tvář slábnoucímu politickému a ekonomickému vlivu Ameriky a naléhavé potřebě toho, co technokraté nazývají inteligentní globalizací.
Zatímco se Amerika zoufale snaží udržet si svůj status supervelmoci, hospodářský vzestup Číny a regionální ambice Ruska hrozí otřást strategickými osovými body Eurasie (západní Evropou a asijsko-pacifickými).
Region, v němž Amerika dosud držela nespornou hegemonii, už není necitlivý na trhliny a mohli bychom být svědky střídání stráží, které dramaticky mění kalkul projekce globální moci.
Ačkoliv ambiciózní čínská iniciativa Hedvábné stezky má potenciál sjednotit světový ostrov (Asii, Afriku a Evropu) a přinést tektonický posun v globální mocenské struktuře, nedávná invaze na Ukrajinu bude mít dalekosáhlé důsledky pro čínsko-evropskou železniční dopravu.
Ukrajinský prezident Zelenskyj tvrdil, že Ukrajina by mohla fungovat jako brána BRI do Evropy. Proto nemůžeme ignorovat, že Čína má nezadatelný zájem na nedávném napětí na Ukrajině, ani nemůžeme ignorovat snahu NATO omezit vzestup Číny v regionu omezením prodeje ukrajinských aktiv Číně a dělá vše, co je v jejích silách, aby zabránila moderní Hedvábné stezce.
Vzhledem k tomu, že sankce tlačí Rusko ke konsolidaci bilaterálních vztahů s Čínou a k plné integraci do BRI, euroasijský obchodní blok by mohl být přeskupením, které si vynutí společné řízení globálních veřejných statků a odklon od věku americké výjimečnosti.
7. Jak rostou spekulace o dlouhodobém dopadu války na bilaterální obchodní toky mezi Čínou a Evropou, rusko-ukrajinský konflikt dá Izraeli – přednímu zastánci „Velkého resetu“ – ještě větší mezinárodní význam.
Izrael je pro Čínu mimořádně atraktivním trhem BRI a Komunistická strana Číny si je dobře vědoma významu Izraele jako strategické základny spojující Indický oceán se Středozemním mořem přes Suezský záliv.
Čínská vláda navíc po mnoho let uznává prvenství Izraele jako globálního technologického centra a využívá inovační schopnosti Izraele k řešení vlastních strategických výzev.
Zprostředkování Naftaliho Benneta mezi Moskvou a Kyjevem proto pravděpodobně pomůže zvýšit iniciativu Pásu a cesty (BRI) jak Číny, tak Izraele v regionální a globální strategické stopě.
Postavení Izraele jako jednoho z předních technologických center budoucnosti a brány mezi Evropou a Středním východem je neoddělitelně spjato se sítí fyzické infrastruktury, jako jsou silnice, železnice, přístavy a energetické plynovody, které Čína vybudovala v uplynulém desetiletí.
Izrael, který již hraje vedoucí roli v automobilovém průmyslu, robotice a kybernetické bezpečnosti, usiluje o to, aby se stal ústředním národem v tisíciletém království, a předpokládá se, že technologické start-upy v zemi budou hrát klíčovou roli ve čtvrté průmyslové revoluci.
Posílení rozvíjejících se vztahů s Čínou uprostřed rusko-ukrajinské krize by mohlo pomoci učinit z Izraele regionálního hegemona par excellence, přičemž velká část centralizované ekonomické a technologické mocnosti by se sbíhala v Jeruzalémě.
Vzhledem k úsilí Izraele diverzifikovat své exportní trhy a investice mimo Spojené státy vyvstává důležitá otázka.
Je Izrael v raných fázích outsourcingu svých bezpečnostních zájmů mimo USA a sází na osu Čína-Rusko?
8. V současné době je všeobecně známo, že digitální identifikátory jsou ústřední součástí agendy „Velkého resetu“ Světového ekonomického fóra a mají být zefektivněny napříč průmyslovými odvětvími, dodavatelskými řetězci a trhy s cílem pokročit v cílech udržitelného rozvoje OSN do roku 2030 a poskytovat individualizované a integrované služby v budoucích inteligentních městech.
Mnozí si uvědomili, jak může být taková platforma použita k zavedení globálního systému technokratické kontroly populace a poddajnosti zapojením lidstva do nového podnikatelského hodnotového řetězce, kde jsou občané těženi jako datový software pro investory ESG a trhy s dluhopisy lidského kapitálu a získávají sociální a uhlíkovou stopu v závislosti na tom, jak dobře splňují cíle udržitelného rozvoje OSN.
Toto bezproblémové ověřování lidí a připojených zařízení v inteligentním prostředí může proběhnout pouze tehdy, pokud naše biometrické údaje, zdravotní údaje, finance, vzdělávací záznamy, spotřební návyky, naše uhlíková stopa a celý souhrn lidských zkušeností budou uloženy v interoperabilní databázi, aby bylo možné určit, zda dodržujeme cíle udržitelného rozvoje OSN, a tím si vynucujeme í změnu v naší společenské smlouvě.
Očkovací pasy byly původně nabízeny partnerstvím veřejného a soukromého sektoru jako vstup do digitální identity. Nyní se již připravují zbrusu nové očkovací pasy, které by měly mít i další funkce, mimo jiné by měly být schopny kontrolovat vaši uhlíkovou stopu.
Ukrajina je tradičně označována jako obilnice Evropy a kromě Ruska jsou obě země významnými dodavateli základních potravin po celém světě. Proto má válka všechny předpoklady k tomu, aby se stala „černou labutí“ pro suroviny a inflaci.
Vzhledem k tomu, že ekonomika je na pokraji kolapsu v důsledku globální krize dodávek, věřím, že výsledné ekonomické šoky vyvolají válečné krize po celém světě a vyzvou veřejnost, aby se přizpůsobila přídělovému systému.
Jakmile k tomu dojde, multilaterální přijetí digitálních ID spojených s digitálními měnami centrálních bank lze považovat za řešení pro efektivní řízení a rozdělování rozpočtových přídělů v bezprecedentním výjimečném stavu.
Bank of England i ECB již slíbily programovatelné peníze, které lze utratit pouze za základní zboží nebo za to, co zaměstnavatel nebo vláda považuje za užitečné.
Jakmile bude mít emitent kontrolu nad tím, jak příjemce utrácí peníze, bude téměř nemožné žít adekvátně bez digitálního ID potřebného k přijímání potravinových balíčků a obstarávání univerzální služby.
Pokud bude potravinová inflace i nadále růst a nebudou existovat žádné známky subvencování, vlády by mohly zavést cenovou kontrolu ve formě přídělového systému a přídělové vstupy by mohly být zaznamenány v blockchainových knihách na digitálním ID, aby bylo možné sledovat naši uhlíkovou stopu a spotřební návyky během národní nouze.
9. Evropa je přímo v palebné linii, jakmile probíhá hybridní válka mezi NATO a čínsko-ruskou osou.
Bylo by chybou ignorovat jasné a přítomné nebezpečí, které představuje kybernetický útok na banky a kritickou infrastrukturu, nebo dokonce nesmělá a taktická jaderná výměna s mezikontinentálními balistickými raketami (ICBM).
Nedovedu si představit, že by jakákoli válečná strana nebyla omezena doktrínou vzájemně zaručeného zničení, takže termonukleární spad je nepravděpodobný.
Použití technologií vzdáleného přístupu k vymazání systémové paměti bankovního aparátu SWIFT nebo přeshraničního mezibankovního platebního systému by však mohlo zneschopnit velkou část mezinárodní ekonomiky a dostat dolar do problémů.
Pokud by došlo k události takových katastrofických rozměrů, nepochybně by to vedlo k rostoucím výzvám k přepracování kybernetické bezpečnosti.
Důsledky takové události by mohly velmi dobře zavést nový globální bezpečnostní protokol, podle něhož musí mít občané digitální ID jako nezbytné opatření národní bezpečnosti.
Lze si představit, že přístup k internetu nebo veřejným službám po celostátním kybernetickém útoku vyžaduje použití digitálního ID k potvrzení, že online aktivity a transakce pocházejí z legitimního a neškodlivého zdroje.
V politice existuje jen málo náhod.
To učiní tradiční dělbu moci mezi centrálními bankami a vládami zastaralou, neboť centrální banky a vlády budou schopny neúměrně ovlivňovat fiskální postoj národních států, jejichž suverenita bude narušena komplexním převzetím vlád centrálními bankami a hedgeovými fondy.
Proto je model národního státu postupně převrácen globální technokracií skládající se z nevoleného konsorcia obchodních vůdců, oligarchů centrálních bank a soukromých finančních institucí, převážně nevládních korporátních aktérů, kteří se snaží restrukturalizovat globální řízení a zapojit se do globálního rozhodovacího procesu.
O budoucnosti mezinárodních vztahů a sociálních, hospodářských a politických změnách, kterými svět v současné době prochází tváří v tvář pandemii a rusko-ukrajinskému konfliktu, proto nebude rozhodovat multilateralismus a ani volení zástupci suverénních států.
Suverénní státy už zde nebudou, nebude ani žádná národní měna a vládnout nám budou nikým nevolené korporace. Ostatně, kdo nám ve skutečnosti vládne nyní? Skutečně ti, kdo byli zvoleni? Nebo ti, kdo si je vodí jako marionety?
V každom prípade je nelogické byť proti štvrtej fáze Revolúcie (kultúrnej) a zároveň vyzdvihovať štýly a metódy tretej fázy Revolúcie, fázy stalinskej. Chcel by som sa však dotknúť dôležitého bodu.
