pro srovnání z www.biblenet.cz český ekumenický překlad

Matouš 5

1Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci.
2Tu otevřel ústa a učil je:
3„Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské.
4Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.
5Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví.
6Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.
7Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství.
8Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.
9Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.
10Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.
11Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně.
12Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi.
13Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.
14Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře.
15A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě.
16Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.
17Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.
18Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane.
19Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by je však zachovával a učil, ten bude v království nebeském vyhlášen velkým.
20Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského.
21Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům: ‚Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu.‘
22Já však vám pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; a kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu.
23Přinášíš-li tedy svůj dar na oltář a tam se rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě,
24nech svůj dar před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem; potom teprve přijď a přines svůj dar.
25Dohodni se se svým protivníkem včas, dokud jsi s ním na cestě k soudu, aby tě neodevzdal soudci a soudce žalářníkovi, a byl bys uvržen do vězení.
26Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře.
27Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Nezcizoložíš.‘
28Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci.
29Jestliže tě svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla.
30A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby se celé tvé tělo dostalo do pekla.
31Také bylo řečeno: ‚Kdo propustí svou manželku, ať jí dá rozlukový lístek!‘
32Já však vám pravím, že každý, kdo propouští svou manželku, mimo případ smilstva, uvádí ji do cizoložství; a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.
33Dále jste slyšeli, že bylo řečeno otcům: ‚Nebudeš přísahat křivě, ale splníš Hospodinu přísahy své.‘
34Já však vám pravím, abyste nepřísahali vůbec; ani při nebi, protože nebe je trůn Boží;
35ani při zemi, protože země je podnož jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého krále;
36ani při své hlavě nepřísahej, protože nemůžeš způsobit, aby ti jediný vlas zbělel nebo zčernal.
37Vaše slovo buď ‚ano, ano – ne, ne‘; co je nad to, je ze zlého.
38Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘
39Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou;
40a tomu, kdo by se s tebou chtěl soudit o košili, nech i svůj plášť.
41Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě.
42Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej.
43Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.‘
44Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují,
45abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé.
46Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž?
47A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž?
48Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.

Matouš 6
1Varujte se konat skutky spravedlnosti před lidmi, jim na odiv; jinak nemáte odměnu u svého Otce v nebesích.
2Když prokazuješ dobrodiní, nechtěj budit pozornost, jako činí pokrytci v synagógách a na ulicích, aby došli slávy u lidí; amen, pravím vám, už mají svou odměnu.
3Když ty prokazuješ dobrodiní, ať neví tvá levice, co činí pravice,
4aby tvé dobrodiní zůstalo skryto, a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.
5A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci: ti se s oblibou modlí v synagógách a na nárožích, aby byli lidem na očích; amen, pravím vám, už mají svou odměnu.
6Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.
7Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov.
8Nebuďte jako oni; vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte.
9Vy se modlete takto: Otče náš, jenž jsi v nebesích, buď posvěceno tvé jméno.
10Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi.
11Náš denní chléb dej nám dnes.
12A odpusť nám naše viny, jako i my jsme odpustili těm, kdo se provinili proti nám.
13A nevydej nás v pokušení, ale vysvoboď nás od zlého.
14Neboť jestliže odpustíte lidem jejich přestoupení, i vám odpustí váš nebeský Otec;
15jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše přestoupení.
16A když se postíte, netvařte se utrápeně jako pokrytci; ti zanedbávají svůj vzhled, aby lidem ukazovali, že se postí; amen, pravím vám, už mají svou odměnu.
17Když ty se postíš, potři svou hlavu olejem a tvář svou umyj,
18abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.
19Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou.
20Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou.
21Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.
22Světlem těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít světlo.
23Je-li však tvé oko špatné, celé tvé tělo bude ve tmě. Jestliže i světlo v tobě je temné, jak velká bude potom tma?
24Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku.
25Proto vám pravím: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv?
26Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennější?
27Kdo z vás může o jedinou píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat?
28A o oděv proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou –
29a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich.
30Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která tu dnes je a zítra bude hozena do pece, neobleče tím spíše vás, malověrní?
31Nemějte tedy starost a neříkejte: Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat?
32Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete.
33Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.
34Nedělejte si tedy starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení.

Matouš 7
1Nesuďte, abyste nebyli souzeni.
2Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám.
3Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?
4Anebo jak to, že říkáš svému bratru: ‚Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka‘ – a hle, trám ve tvém vlastním oku!
5Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.
6Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly před svině, nebo je nohama zašlapou, otočí se a roztrhají vás.
7Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno.
8Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.
9Což by někdo z vás dal svému synu kámen, když ho prosí o chléb?
10Nebo by mu dal hada, když ho poprosí o rybu?
11Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí!
12Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi; v tom je celý Zákon i Proroci.
13Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí.
14Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá.
15Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci.
16Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky?
17Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce.
18Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce.
19Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.
20A tak je poznáte po jejich ovoci.
21Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.
22Mnozí mi řeknou v onen den: ‚Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?‘
23A tehdy jim prohlásím: ‚Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.‘
24A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále.
25Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nepadl, neboť měl základy na skále.
26Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku.
27A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký.“
28Když Ježíš dokončil tato slova, zástupy žasly nad jeho učením;
29neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich zákoníci.