OČISTEC VE ZJEVENÍ SV. BRIGITY ŠVÉDSKÉ... Svatá Brigita Švédska byla dcerou Birgera, švédského královského prince a Sugridy, také z královského domu Gótů. Brigita se narodila kolem roku 1303 ve …Více
OČISTEC VE ZJEVENÍ SV. BRIGITY ŠVÉDSKÉ...
Svatá Brigita Švédska byla dcerou Birgera, švédského královského prince a Sugridy, také z královského domu Gótů. Brigita se narodila kolem roku 1303 ve Švédsku a zemřela v Římě v roce 1373.
Přestože žila v manželství, její život byl poznamenán pozoruhodnou přísností. Hodně se modlila a rozmanitým způsobem umrtvovala své tělo. Zvláštní milostí, kterou jí dal Ježíš, byla zjevení zaznamenána ve velké a hrubé knize. Tato zjevení byla uznána církví. Po smrti svého manžela založila Brigita řád, který nesl název Brigitky. Její zjevení – i když jsou velmi těžká a hermetická – stojí za přečtení, protože přinášejí mnoho duchovního užitku. Příklady týkající se očistce, místa a stavu v něm trpících duší byly převzaty z knihy zjevení této velké švédské světice. Některé z nich nedělají velký dojem, zatímco jiné jsou opravdu příliš tvrdé.
„Třetí místo posmrtné existence – říká Matka Boží sv. Brigite – je očistec. Ti, co se v něm nacházejí, potřebují trojí milosrdenství, neboť se trápí ve třech směrech. První jejich mukou je sluch, protože neslyší nic jiného než muka, tresty a bídu. Druhou mukou je jejich zrak, protože vidí jen svou ubohost; třetí mukou je jejich hmat, protože cítí vedro nesnesitelného ohně a těžkého trestu.“ Matka Boží prosila svého syna Ježíše o milosrdenství pro tyto duše: „Dej jim, synu, své milosrdenství za mé modlitby…“ Ježíš jí odvětil: „Kvůli tobě jim dám s radostí trojí milost: nejprve jim ulevím od sluchu; vize se uklidní a trest bude stále mírnější. Kdo se bude v této hodině nacházet v největších mukách očistce, bude přeřazen mezi průměrné a ti, kteří budou v průměrném trestu, dostanou lehký trest. Ti, kteří jsou v lehkém trestu, budou přeneseni na věčný odpočinek.“ Matka Boží odpověděla: „Buď ti čest a věčná sláva, můj Pane!“
O MNICHOVY
, KTERÝ PRO NEDBANLIVOST V MODLITBĚ SKONČIL V OČISTCI...
Na sjezdu početí Svaté Bohorodičky v Parmě v roce 1541 zemřel páter John de Via, kterého všichni považovali za mimořádně svatého. Během svého života se přátelil se stejně zbožným mnichem, bratrem Ascentiusem. Jelikož se Ascentius po smrti Jana několik dní modlil za klid duše svého přítele, najednou ho zaplavil nepopsatelný jas, ze kterého se vynořila postava zesnulého. Ascentiuse se zmocnil tak hrozný strach, že nebyl schopen vyslovit jediné slovo. Po chvíli nekonečného údivu nabral odvahu a zeptal se, co by od něj mrtvý žádal. Zesnulý kněz mu řekl tato slova:
– Navzdory svému zbožnému životu, vřelým modlitbám, půstům a pokání, jsem zanedbával modlitbu Officia za zesnulé. Bůh mě ve svém milosrdenství neodsoudil, ale nedosáhnu věčné slávy a neprojdu za brány ráje dříve, než všichni žijící v tomto klášteře nedokončí to, co jsem já zanedbal.
Po vyslovení těchto slov vidění zmizelo.
Vystrašený a velmi znepokojený bratr Ascentius informoval strážce o tom, co se stalo, a ten neprodleně nařídil splnit vše, o co žádala kající duše otce Jana de Via.
Po nějaké době se páter Jan znovu zjevil svému příteli – tentokrát mnohem jasněji – a děkoval mu za splnění požadavku, který měl pro zesnulého obrovský význam...
Svatá Brigita Švédska byla dcerou Birgera, švédského královského prince a Sugridy, také z královského domu Gótů. Brigita se narodila kolem roku 1303 ve Švédsku a zemřela v Římě v roce 1373.
Přestože žila v manželství, její život byl poznamenán pozoruhodnou přísností. Hodně se modlila a rozmanitým způsobem umrtvovala své tělo. Zvláštní milostí, kterou jí dal Ježíš, byla zjevení zaznamenána ve velké a hrubé knize. Tato zjevení byla uznána církví. Po smrti svého manžela založila Brigita řád, který nesl název Brigitky. Její zjevení – i když jsou velmi těžká a hermetická – stojí za přečtení, protože přinášejí mnoho duchovního užitku. Příklady týkající se očistce, místa a stavu v něm trpících duší byly převzaty z knihy zjevení této velké švédské světice. Některé z nich nedělají velký dojem, zatímco jiné jsou opravdu příliš tvrdé.
„Třetí místo posmrtné existence – říká Matka Boží sv. Brigite – je očistec. Ti, co se v něm nacházejí, potřebují trojí milosrdenství, neboť se trápí ve třech směrech. První jejich mukou je sluch, protože neslyší nic jiného než muka, tresty a bídu. Druhou mukou je jejich zrak, protože vidí jen svou ubohost; třetí mukou je jejich hmat, protože cítí vedro nesnesitelného ohně a těžkého trestu.“ Matka Boží prosila svého syna Ježíše o milosrdenství pro tyto duše: „Dej jim, synu, své milosrdenství za mé modlitby…“ Ježíš jí odvětil: „Kvůli tobě jim dám s radostí trojí milost: nejprve jim ulevím od sluchu; vize se uklidní a trest bude stále mírnější. Kdo se bude v této hodině nacházet v největších mukách očistce, bude přeřazen mezi průměrné a ti, kteří budou v průměrném trestu, dostanou lehký trest. Ti, kteří jsou v lehkém trestu, budou přeneseni na věčný odpočinek.“ Matka Boží odpověděla: „Buď ti čest a věčná sláva, můj Pane!“
O MNICHOVY
, KTERÝ PRO NEDBANLIVOST V MODLITBĚ SKONČIL V OČISTCI...
Na sjezdu početí Svaté Bohorodičky v Parmě v roce 1541 zemřel páter John de Via, kterého všichni považovali za mimořádně svatého. Během svého života se přátelil se stejně zbožným mnichem, bratrem Ascentiusem. Jelikož se Ascentius po smrti Jana několik dní modlil za klid duše svého přítele, najednou ho zaplavil nepopsatelný jas, ze kterého se vynořila postava zesnulého. Ascentiuse se zmocnil tak hrozný strach, že nebyl schopen vyslovit jediné slovo. Po chvíli nekonečného údivu nabral odvahu a zeptal se, co by od něj mrtvý žádal. Zesnulý kněz mu řekl tato slova:
– Navzdory svému zbožnému životu, vřelým modlitbám, půstům a pokání, jsem zanedbával modlitbu Officia za zesnulé. Bůh mě ve svém milosrdenství neodsoudil, ale nedosáhnu věčné slávy a neprojdu za brány ráje dříve, než všichni žijící v tomto klášteře nedokončí to, co jsem já zanedbal.
Po vyslovení těchto slov vidění zmizelo.
Vystrašený a velmi znepokojený bratr Ascentius informoval strážce o tom, co se stalo, a ten neprodleně nařídil splnit vše, o co žádala kající duše otce Jana de Via.
Po nějaké době se páter Jan znovu zjevil svému příteli – tentokrát mnohem jasněji – a děkoval mu za splnění požadavku, který měl pro zesnulého obrovský význam...
Veřejná doména