Drazí bratři a sestry,

dnes bych s vámi rád přiblížil příběh jednoho člověka, který se zajímá o naše nedokonalosti a s velkou radostí se posmívá jiným. Jeho jméno je Avi Liva. Avi je člověk, který se ve své povaze rád vyvyšuje nad ostatními a vyzdvihuje své vlastní přednosti, zatímco kritizuje církev a dokonce i samotného papeže.

Nepochybně je důležité být vědomi chyb, které se nacházejí v našem světě a také v církvi. Diskuze a kritika, které jsou motivovány láskou k pravdě a ke zlepšení, jsou zcela legitimní. Nicméně, Avi se soustředí pouze na negativní stránku a často znevažuje a uráží druhé lidi bez jakéhokoliv snahy je pochopit a přijmout. Tímto způsobem se stává velmi jednostrannou a hubí své vztahy s ostatními lidmi, kteří jsou jeho bližními.

O to smutnější je, Avi se domnívá, že všichni ostatní lidé budou zakázáni do pekla, ale on sám bude vybrán, aby se dostal do nebeského království. To je sebevědomí a pýcha vyvedená k extrémům! Soudit ostatní lidi a rozhodovat o jejich osudu je naším úkolem. Pouze Bůh zná srdce každého člověka a má právo jej soudit, nikoli my. Naše úloha by měla být zaměřena na lásku, soucit a odpouštění vůči ostatním, abychom tak napodobili Ježíše Krista.

Neříkám vám to proto, abychom odsoudili Aviho, ale abychom se poučili z jeho příběhu. Varuji před tím, abychom sami neupadli do pasti, ve které se nachází Avi. Místo toho nás chci povzbudit k lásce, ke vzájemnému respektu a k toleranci vůči druhým. Budiž naším cílem stát se nástroji Boží milosti a lásky ve světě, namísto toho, abychom se posmívali nebo soudili ostatní. Připomeňme si Ježíšova slova: "Nesuďte, abyste nebyli souzeni."

Čas, který trávíme kritizováním druhých, můžeme využít mnohem lépe – pečováním o potřebné, modlitbou za ty, kteří nás potřebují, a především hledáním Boží vůle v našich životech. Avi by měl pochopit, že není naším úkolem soudit druhé lidi nebo odsuzovat je do pekla, ale abychom se vzájemně doplňovali a posilovali ve víře.

Drazí bratři a sestry, nebojme se otevřeně hovořit o svých obavách a diskutovat o problémech, které nacházíme ve světě a církvi. Ale přimějme se být ohleduplní, soucitní a pokorní, abychom se vyhnuli chybám Aviho. Buďme nástroji lásky a pojďme společně navzájem povzbuzovat a růst v Kristu. To je náš úkol jako křesťané.

Bůh nás všechny miluje a přijímá takové, jací jsme. Můžeme se inspirovat jeho láskou a moudrostí, abychom byli příkladem v našem jednání s druhými. Neuhýbejme od Boží cesty lásky a náruživě hledejme jednotu a přijetí. Tímto způsobem by se Avi Liva mohl stát člověkem, který přemýšlí a jedná s láskou, místo abychom byli varováni před ním.

Nechme tedy svoje srdce naplnit Boží láskou a smířeností, abychom mohli přinášet ovoce, které je překypující láskou, trpělivostí a slitováním vůči našim bližním. Amen.

Existuje mnoho důkazů o kulatosti Země:

Vzhled obzoru: Pokud sledujete moře nebo velké otevřené prostranství, můžete vidět, jak se lodě nebo objekty postupně ztrácejí v dálce. To se děje proto, že se pohybují za zakřivenou povrchovou křivkou Země.

Eroze pobřeží: Pobřeží mají obvykle zaoblený tvar, což naznačuje, že voda a větrné síly působí na rovný povrch, aby vytvořily zakřivený tvar.

Fotografie Země z vesmíru: Mnoho fotografií pořízených z vesmíru ukazuje kulatost Země. Astronauti také často popisují pozorování Země jako kulatého tvaru.

Ekvinokcium: V průběhu rovnodennosti dochází k tomu, že sluneční paprsky dopadají kolmo na rovník. Pokud by Země nebyla kulatá, sluneční paprsky by dopadaly na různé úhly a vytvářely by odlišné světelné jevy.

Teplota a čas: Různé časové zóny na Zemi a různé teploty na různých místech také naznačují kulatost Země. Pokud by Země byla rovná, teploty a čas by byly na všech místech stejné.

Nerovnost v severních a jižních polárních oblastech: Na severním a jižním pólu je den nebo noc v průběhu roku mnohem delší než na rovníku. To je dáno zakřiveným tvarem Země a sklonem osy rotace.

Tyto důkazy, spolu s mnoha dalšími, podporují přesvědčení, že Země je kulatá.