Sestra Serafina Micheli a Lutherovo vidění v pekle

V roce 1883 projížděla sestra Maria Serafina Micheli (1849-1911), která bude 28. května 2011 blahořečena ve Faicchiu v provincii Benevento a diecézi Cerreto Sannita, zakladatelka Institutu sester andělů, saským Eislebenem, Lutherovým rodištěm. V ten den se slavilo čtvrté sté výročí narození velkého kacíře (10. listopadu 1483), který rozdělil Evropu a církev na dvě části, takže ulice byly plné lidí, balkony vyzdobené. Mezi mnoha přítomnými hodnostáři se každou chvíli očekával příjezd císaře Viléma I., který měl slavnostním oslavám předsedat. Budoucí blahoslavená sice zaznamenala velký rozruch, ale neměla zájem poznat důvod tohoto neobvyklého ruchu, její jedinou touhou bylo vyhledat kostel a pomodlit se, aby mohla navštívit Ježíše v Nejsvětější svátosti. Po nějaké době chůze konečně jeden našla, ale dveře byly zavřené. Přesto pokleká na vstupních schodech, aby se pomodlila. Protože byl večer, neuvědomila si, že se nejedná o katolický, ale protestantský kostel. Zatímco se modlila, zjevil se jí anděl strážný a řekl: "Vstaň, protože tohle je protestantský chrám." Vstala, protože se modlila.
Pak jí řekl: "Ale chci ti ukázat místo, kde je odsouzen Martin Luther, a trest, který ho čeká za jeho pýchu.
Po těchto slovech spatřil strašlivou ohnivou propast, v níž se krutě trápí nevyčíslitelné množství duší. Na dně této propasti se nacházel člověk, Martin Luther, který vyčníval z řady ostatních: byl obklopen démony, kteří ho donutili pokleknout, a všichni, vyzbrojeni kladivy, se snažili, ale marně, zatlouct mu do hlavy velký hřeb.
Jeptiška si pomyslela: kdyby tuto dramatickou scénu vidělo sváteční obyvatelstvo, určitě by takové postavě nevzdalo hold, vzpomínku a oslavu.
Později, až se naskytne příležitost, připomene svým sestrám, aby žily v pokoře a skrytosti. Byla přesvědčena, že Martin Luther byl v pekle potrestán především za první těžký hřích, pýchu.

Pýcha ho přiměla k pádu do těžkého hříchu, vedla ho k otevřené vzpouře proti římskokatolické církvi. Svým chováním, postojem k církvi a kázáním přispěl k tomu, že mnoho povrchních a lehkomyslných duší svedl na scestí a přivedl do věčné záhuby.
Chceme-li se vyhnout peklu, žijme v pokoře. Smiřme se s tím, že si nás ti, kdo nás znají, neváží, nehodnotí a nectí. Nestěžujme si, když nás přehlížejí nebo nás staví nad jiné, o nichž si myslíme, že jsou méně hodni než my. Nikdy z jakéhokoli důvodu nekritizujme jednání lidí kolem nás. Pokud druhé odsuzujeme, nejsme ani křesťany.
Pokud soudíme druhé, nejsme ani sami sebou. Vždy důvěřujme v Boží milost, a ne v sebe. Nezabývejme se příliš svou vlastní křehkostí, ale svou pýchou a domýšlivostí. Říkejme často spolu se žalmistou: "Pane, ať mé srdce není pyšné a mé oči ať se nepovyšují v nadutosti, ať nehledám velké věci, větší, než jsou mé síly" (Žalm 130).
Obětujme Bohu svou "nicotu": neschopnost, těžkosti, sklíčenost, zklamání, nedorozumění, pokušení, pády a hořkost každého dne. Uvědomme si, že jsme hříšníci, kteří potřebují jeho milosrdenství. Ježíš, právě proto, že jsme hříšníci, nás pouze žádá, abychom otevřeli svá srdce a dovolili mu milovat nás. To je zkušenost svatého Pavla: "Vždyť má moc se plně projevuje ve slabosti. Proto se rád chlubím svými slabostmi, aby ve mně zůstala Kristova moc" (2 Kor 12,9). Nebraňme Boží lásce k nám hříchem nebo lhostejností. Dávejme mu ve svém životě stále více prostoru, abychom s ním mohli žít v plném společenství v čase i na věčnosti.
Don Marcello Stanzione
Zdroj: miliziadisanmichelearcangelo.org/.../90/lang,it/
Milizia di San Michele Arcangelo (M.S.M.A.) - Suor Serafina Micheli e la visione di Lutero all'Inferno

zdroj:

I messaggi della Madonna nel Mondo