P. Raniero Cantalamessa oslavuje heretika Teilharda de Chardina jako teologickú autoritu-
Při nešporách „Světového dne modliteb za péči o stvoření“ pronesl P. Raniero Cantalamessa, stárnoucí modernista, který je posledních 36 let „kazatelem papežského domu“, ve své tzv. homilii tyto bláboly:
Jak dlouho muselo stvoření čekat, jak dlouhý rozjezd mělo za sebou, než dosáhlo tohoto bodu!Trvalo miliardy let, během nichž se tupá hmota vyvíjela ke světlu vědomí jako míza, která pomalu stoupá od kořenů až do vrcholku stromu, kde proudí do jeho listů, květů a plodů. Tohoto vědomí bylo konečně dosaženo, když se ve vesmíru objevil, slovy Teilharda de Chardina, „lidský fenomén“. Avšak nyní, když vesmír dosáhl svého cíle, očekává, že lidské bytosti splní svou povinnost a vezmou na sebe úlohu takříkajíc promlouvat, vést chór a zpívat jménem všeho stvoření: „Sláva na výsostech Bohu!“
To je samozřejmě donebevolající panteismus: lidskému vědomí dal vzniknout „vesmír“, nikoli osobní Trojjediný Bůh konkrétním stvořením Adama a Evy s jejich rozumovými dušemi. Tolik k popisu stvoření v knize Genesis a k neomylnému učení Církve o původu celého lidského rodu z prvních rodičů, kteří byli vyhnáni z Ráje. Nikoli, podle „kazatele papežského domu“ lidské vědomí prostě jaksi vybublalo z „tupé hmoty“ – což je hrubá pověra hodná divochů klanících se modlám někde v džungli.
Jak „kazatel papežského domu“ tvrdí dále, vesmír „očekává“, že člověk povede „péči o stvoření“ a tím bude vzdávat chválu „Bohu“. Všimněte si zmatení mezi vesmírem a Bohem, které zavání herezí Barucha Spinozy (1632–1677)[1] [1], jež mu vynesla vyloučení dokonce i z nizozemských synagog. Jak Spinoza prohlásil ve své Etice: „Bůh čili příroda“, Deus, sive Natura. „Tato věčná a nekonečná bytost, jižnazýváme Bůh neboli příroda, jedná ze stejné potřeby, z níž existuje.“
„Kazatel papežského domu“ chrlí evolucionistické nesmysly neslavně známého jezuity Teilharda de Chardina, jehož teologie představuje ohřívání Spinozy oblečeného do pseudokatolických, zpola poetických úvah maskovaných jako smělé smíření Písma a údajné „vědeckosti“ neodarwinovské evoluce.
Je třeba si jen připomenout oznámení Posvátného officia z června 1962, jež se týkalo spisů tohoto teologického a vědeckého podvodníka, který se zapletl do „objevení“ svou falešných fosilií, piltdownského člověka a pekingského člověka. Posvátné officium varovalo jen několik týdnů před zahájením II. vatikánského koncilu:
Některé práce P. Pierra Teilharda de Chardina… oplývají dvojznačnostmi takového druhu a nadto tak těžkými bludy, že porušují katolickou nauku. Nejctihodnější otcové Posvátného officia proto žádají všechny ordináře i představené náboženských institutů, rektory seminářů a rektory univerzit, aby účinně chránili duše, zejména zvláště mladých lidí, před nebezpečími, která představují díla P. Teilharda de Chardin a jeho příznivců.
Po více než třech letech „Františkovy revoluce“ však nepřekvapuje, že František, liberální jezuita vychovaný v 60. letech, je rovněž oddaným stoupencem Chardinových heretických žvástů. Ve skutečnosti to byl právě František, který Chardina rehabilitoval příznivou zmínkou ve své „recyklice“Laudato si, jak jsem napsal na jiném místě.[2]
Taková je však dnešní krize v Církvi: včerejší odsouzený heretik je dnes „autoritou“ katolické teologie. To měla na mysli sestra Lucie z Fatimy, když mluvila o „ďábelské dezorientaci“. Hereze je in, pravověrnost vyšla z módy. Vatikán se věnuje světským projektům a věčný osud člověka ignoruje. Jsme napomínáni k „péči o stvoření“, ale nikdo v Římě nás nenapomíná, abychom pečovali o svou nesmrtelnou duši, o níž i pohanský filosof Platón věděl, že je nejvzácnějším majetkem člověka.
Církev je vzhůru nohama a jen Bůh, na přímluvu blahoslavené Panny Marie, to může opět napravit – jak uvidí svět ve světle Fatimy.
Christopher A. Ferrara
Převzato z fatimaperspectives.com.
Přeložila Lucie Cekotová.
[1] Holandský filosof židovského původu, racionalista a panteista. Katolická církev zařadila prakticky všechny jeho spisy na Index zakázaných knih.
[2] Článek o souvislostech Laudato si a myšlenek Teilharda de Chardina v angličtině nawww.cfnews.org/…/f3f1c38ab17b31e…